Insolvenční právo

Insolvenční právo Procesní řešení úpadku Jeho cílem je poměrné uspokojení věřitelů z majetkové postaty dlužníka Charakteristické znaky: Kombinuje prvky nalézacího a vykonávacího řízení Vystupuje zvláštní subjekt insolvenční správce

Insolvenční řízení (zjednodušený průběh – konkurs) Návrh Insolvenční správce – převezme dispozici s majetkem dlužníka Věřitel se musí přihlásit – pohledávky se přezkoumají Rozhoduje se o úpadku a pak o způsobu jeho řešení Správce sepíše podstatu – zpeněží Výtěžek se rozdělí mezi věřitele

Prameny právní úpravy Od 1.1. 2008 je účinný zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). V roce 2007 – novelizace provedená zákonem č. 296/2007, Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím. (Pak ještě novelizováno zákon č. 362/2007 Sb.) Prováděcí předpisy (doposud přijaty): Zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích Vyhláška MS č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona Vyhláška MS č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů

Insolvenční zákon - systematika Část první Obecná ustanovení Hlava I. Základní ustanovení Hlava II. Procesní subjekty Hlava III. Ustanovení o insolvenčním řízení Hlava IV. Projednání úpadku a rozhodnutí o něm Hlava V.Věřitelé a uplatňování pohledávek Hlava IV. Majetková podstata Hlava VII. Neplatnost a neúčinnost právních úkonů

Insolvenční zákon - systematika Část druhá Způsoby řešení úpadku Konkurs Reorganizace Zvláštní ustanovení o vyloučení účinků zákona Úpadek finančních institucí Oddlužení Část třetí Společná ustanovení

Insolveční zákon x O.S.Ř. Užití ustanovení IZ § 7 IZ - Pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Věcná a místní příslušnost soudu se určuje dle ustanovení o.s.ř. Pro aplikaci první a třetí části IZ na část druhou (způsoby řešení úpadku) platí následující pravidlo: Ustanovení části první a třetí tohoto zákona se použijí, jen nestanoví-li tento zákon v části druhé ohledně některého ze způsobů řešení úpadku jinak.

Insolvenční zákon – základní termíny Insolvenční řízení = soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení, Soud, u nějž probíhá insolvenční řízení = insolvenční soud. Insolvenční návrh = návrh na zahájení insolvenčního řízení. Majetková podstata = majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů. Zajištěný věřitel = věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Insolvenční rejstřík = informační systém, který obsahuje údaje podle tohoto zákona. Finanční institucí = banka, spořitelní a úvěrní družstvo, instituce elektronických peněz , pojišťovna a zajišťovna, a za dále stanovených podmínek v IZ i některé další osoby.

Pojem úpadku PLATEBNÍ NESCHOPNOST Dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plni. + Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud. Vyvratitelná právní domněnka – břemeno tvrzení a důkazní je na dlužníkovi.

Pojem úpadku PŘEDLUŽENÍ V případě právnické osoby nebo fyzické osoby podnikatele. Dlužník má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. HROZÍCÍ ÚPADEK O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Způsoby řešení úpadku Konkurs (rozhodnutí o prohlášení konkursu) Reorganizace (rozhodnutí o povolení reorganizace) Oddlužení (rozhodnutí o povolení oddlužení) Zvláštní způsoby řešení úpadku – určité subjekty nebo určité druhy případů.

Zásady insolvenčního řízení insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů; zásada rovných možností věřitelů – par condicio creditorum, ochrana práv nabytých v dobré víře – práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení nelze (nestanoví-li zákon) omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce; zákaz věřitelům chovat se tak, aby uspokojovali své pohledávky mimo insolvenční řízení.

Procesní subjekty insolvenční soud, dlužník, věřitelé, kteří uplatňují svá práva vůči dlužníku, insolvenční správce, popřípadě další správce, státní zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení nebo do incidenčního sporu, likvidátor dlužníka.

Procesní subjekty Insolvenční soud Vykonává rozhodovací a dohlédací činnost. Jedná a rozhoduje samosoudcem. Rozhoduje usnesením. Věcná příslušnost je upravena v § 9 odst. 4 o.s.ř. – pro insolvenční řízení a incidenční řízení jsou příslušné krajské soudy.

Procesní subjekty Účastníci řízení Účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. IZ rozeznává tyto kategorie věřitelů: Insolvenční věřitelé – věřitelé, kteří podávají přihlášku, nebo na něž se tak hledí, Zajištění věřitelé – uspokojují se ze zpeněžení věci, práva, pohledávky, nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna. Věřitelé pohledávek za majetkovou podstatou a věřitelé jim postavení na roveň – pohledávky za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Procesní subjekty Věřitelské orgány: schůze věřitelů – nejvyšší orgán, věřitelský výbor – obligatorní, je-li věřitelů více než 50. Má 3 až 7 členů. zástupce věřitelů – plní úkoly věřitelského výboru, není-li jeho volba povinná.

Procesní subjekty Insolvenční správce Osoba zapsaná do seznamu insolvenčních správců. Insolvenčním správcem je fyzická osoba, která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce. Insolvenčním správcem je rovněž i veřejná obchodní společnost nebo zahraniční obchodní společnost nebo zahraniční sdružení, které poskytuje stejné záruky ručení společníků jako veřejná obchodní společnost, a je založená podle práva členského státu evropské unie, členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru a která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce.    

Procesní subjekty Oprávnění vykonávat činnost vzniká dnem povolení, které uděluje Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo vydá povolení fyzické osobě, která: má plnou způsobilost k právním úkonům, na vysoké škole v členském státě získala nebo jí bylo členským státem uznáno vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu, složila zkoušku insolvenčního správce nebo rozdílovou zkoušku insolvenčního správce, je bezúhonná, uhradila ministerstvu správní poplatek k zápisu do seznamu ve výši 5 000 Kč uzavřela na svůj náklad smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení nebo s činností zaměstnanců insolvenčního správce při výkonu funkce pro celou dobu trvání této funkce.

Insolvenční řízení - doručování Soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jiná písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků se v insolvenčním řízení doručují pouze vyvěšením písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu a jejím současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku -doručení vyhláškou, ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení. Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou dnem, popřípadě okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku; okamžikem zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění.

Insolvenční řízení – obecná charakteristika Přerušení insolvenčního řízení není přípustné. Jednaní nařizuje soud jen tehdy, stanoví-li tak zákon nebo považuje-li to za nutné. Platí vyšetřovací zásada. Rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku. IZ upravuje možnost autoremedury – neplatí v případě rozhodnutí ve věci samé a rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. První etapa je projednání úpadku a rozhodnutí o něm. Druhá – rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.

Insolvenční řízení – návrh na zahájení řízení Insolvenční řízení je možné zahájit pouze na návrh. Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo věřitel. V případě hrozícího úpadku pouze dlužník. Insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží. § 98 reguluje povinnost podat insolvenční návrh – právnická osoba nebo fyzická osoba - podnikatel, dále pak § 99 upravuje odpovědnost za škodu vzniklou porušením této povinnosti. Rovněž zůstává zachována možnost uložit navrhovateli povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení, až do výše 50 000 Kč.

Insolvenční řízení – účinky zahájení pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení, výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. lhůty k uplatnění práv, která lze podle odstavce 1 uplatnit pouze přihláškou, po zahájení insolvenčního řízení nezačínají nebo dále neběží, Věřitelům vzniká právo uplatnit svou pohledávku přihláškou. Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku.

Insolvenční řízení - nakládání s majetkovou podstatou Dlužník je povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení Insolvenční soud může předběžným opatřením ustanovit předběžného správce.

Insolvenční řízení – moratorium Nahrazuje institut ochranné lhůty dle ZKV – ochrana dlužníka před hrozícím rozhodnutím o úpadku. Snaha o překonání hrozícího úpadku. Pouze u dlužníka, který je podnikatelem. Může trvat nejdéle tři měsíce. Po dobu jeho trvání nelze vydat rozhodnutí o úpadku.

Insolvenční řízení – rozhodnutí o insolvenčním návrhu Návrh, který nesplňuje náležitosti, je nesrozumitelný nebo neurčitý – soud do 7 dnů odmítne. Soud rozhoduje na základ osvědčených skutečností. Soud je povinen učinit do 10 dnů od podání návrhu kroky směřující k rozhodnutí ve věci. Je-li osvědčeno, že dlužník je úpadku nebo úpadek hrozí – soud vydá rozhodnutí o úpadku. V jeho výroku ustanoví insolvenčního správce a vyzve věřitele k přihlášení pohledávek. Proti rozhodnutí o úpadku na základě návrhu věřitele je přípustné odvolání dlužníka. Nejsou-li splněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku, soud insolvenční návrh zamítne. IZ upravuje také zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku dlužníka \- pouze u obchodních společností, které byly rozhodnutím soudu zrušeny.

Insolvenční řízení – stanovení způsobu řešení úpadku Insolvenční soud spojí rozhodnutí o způsobu řešení úpadku s rozhodnutím o úpadku v zákonem stanovených případech, jinak rozhodne do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku (ne dříve, než před skončením schůzce věřitelů). I v této fázi může dojít dle zákona k rozhodnutí o tom, že dlužník není v úpadku.

Insolvenční řízení – způsoby řešení úpadku Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak. Reorganizací se rozumí zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů.Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku. Oddlužení – pro dlužníky nepodnikatele. Upravuje dvě formy – formu splátkového kalendáře i jednorázově.

Insolvenční řízení – incidenční spory Incidenčními spory jsou spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5, spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, spory na základě odpůrčí žaloby, spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem, další spory, které zákon označí jako spory incidenční.

Insolvenční řízení – přihlášky pohledávek Přihláška pohledávky – stejné účinky na promlčecí a prekluzivní lhůty jako uplatnění nároku u soudu. Podané přihlášky přezkoumá insolvenční správce podle přiložených dokladů a dle účetnictví dlužníka -----> sestaví seznam přihlášených pohledávek, který zveřejní nejpozději do 15 dnů před přezkumným jednáním v insolvenčním rejstříku.

Insolvenční řízení – přezkumné jednání Pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce a dlužník, věřitelé toto právo nemají. Byla-li popřena nevykonatelná pohledávka, může její věřitel do 30 dnů od přezkumného jednání uplatnit své právo žalobou na určení. Byla-li popřena vykonatelná pohledávka, podá insolvenční správce do 30 dnů od přezkumného jednání žalobu. Popření pohledávky dlužníkem nemá vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro pohledávku, kterou dlužník popřel co do její pravosti nebo výše, není v rozsahu popření upravený seznam přihlášených pohledávek exekučním titulem.

Insolvenční řízení – majetková podstata Jestliže insolvenční návrh podal dlužník - náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení. Podal-li insolvenční návrh věřitel - náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud nařídil předběžné opatření, kterým zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem, majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku dlužníka, a majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení po vydání těchto rozhodnutí.

Insolvenční řízení – majetková podstata Majetkovou podstatu tvoří: peněžní prostředky, věci movité a nemovité, podnik, soubor věcí a věci hromadné, vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva, obchodní podíl, dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné, dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu. Do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí Insolvenční správce provede soupis majetkové podstaty.

Insolvenční řízení – neplatnost a neúčinnost právních úkonů Insolvenční soud není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu týkajícího se majetku nebo závazků dlužníka, ani jiným způsobem tohoto zjištění – tuto neplatnost posuzuje pouze insolvenční soud. Právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných, jsou neúčinné. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. Osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch, mají povinnost vydat dlužníkovo plnění do majetkové podstaty. Odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce.