INTELIGENTNÍ MĚSTA A OBCE Smart Sities INTELIGENTNÍ MĚSTA A OBCE Sdělení EK C(2012) 4701 final - „EVROPSKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ o podpoře rozvoje Inteligentních měst - 2012

Akademická definice V odborné literatuře existuje mnoho definic pojmu Smart Cities, např.: Vysoce rozvinutá urbanizovaná plocha, která vytváří udržitelný ekonomický rozvoj a vysokou kvalitu života prostřednictvím několika klíčových oblastí: hospodářství, mobilita, prostředí, obyvatelé, kvalita života a samospráva obce. Vynikajících výsledků v těchto klíčových oblastech lze realizovat prostřednictvím silného lidského kapitálu, sociálního kapitálu a ICT infrastruktury.

Definice B. Cohena „Chytrá města vyžívají informační a komunikační technologie, aby mohla inteligentněji a efektivněji využívat zdroje, což v důsledku vede k úspoře nákladů, energií, zlepší služby a kvalitu života a sníží emise, to vše za podpory inovací a nízkouhlíkové ekonomiky.“ Tuto formulaci B. Cohen (klimatický stratég) použil ve své výzkumné studii The Top 10 Smart Cities on the Planet, 2012 ,kterou publikoval v na webu Co.Exist. B. Cohen vyvinul vlastní metodiku hodnocení. Zdroj: http://www.fastcoexist.com/1679127/the-top-10-smart-cities-on-the-planet Dnes frekventovaný Pojem SMART dnes najdeme v nejrůznějším spojení slov, počínaje “Smart Science”, “smart materials”, smart energy, smart design, “smart information system” až po “smart games”.

Inteligentní město je proces … Ina Homeier-Mendes (má na starosti rozvoj města Vídně a plánování – Vídeň vítěz Smart Cities 2013): „Především je to kontinuální proces. Jedná se o efektivní využívání jak dosavadních zdrojů a systémů, tak jejich propojování s nejnovějšími technologiemi s příznivými ekologickými dopady. Hovoříme jak s představiteli ekonomiky města, tak s řadovými občany, sbíráme názory, hledáme řešení a hned se je snažíme aplikovat v praxi. Obyvatelé města hrají jednu z klíčových rolí a měli by se tohoto procesu aktivně účastnit.

V současnosti žije přibližně 359 milionů lidí – 72 % všech obyvatel EU – ve velkoměstech, městech a na jejich předměstích. Ačkoliv se tempo transformace zpomalilo, podíl městského obyvatelstva i nadále roste, a do roku 2050 pravděpodobně přesáhne 80 % (zdroj EK….). Inteligentní městské technologie mohou být důležitým příspěvkem k udržitelnému rozvoji evropských měst. Evropská komise (Společné výzkumné středisko, Evropské fórum pro zeměpis a statistiku, GŘ pro regionální a městskou politiku).

Inteligentní města a obce jsou podporovány z Evropských fondů

Podpora z programu Horizon 2020 Horizon je komunitární program na podporu vědy a výzkumu za podmínky partnerství řešitelů V období 2014 a 2015 (přiděleno 15 miliard eur) budou ve středu zájmu kromě dvou dalších oblastí i oblast inteligentní města.

Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku Původně se jmenovalo Generální ředitelství pro regionální politiku, bylo v roce 2012 přejmenováno. Dostalo se tak uznání skutečnosti, že města se musí plnohodnotně podílet na hospodářském, sociálním a regionálním rozvoji v EU; Odhaduje se, že alespoň 50 % prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), tedy přibližně 80‒90 miliard EUR, bude prostřednictvím hlavních operačních programů v rozpočtovém období 2014–20 investováno v městských oblastech

Podpora „Smart Cities“ z Evropských fondů V srpnu 2014 schválila EK "Partnership Agreement" s Českou republikou. Tato dohoda dala základ pro Operační programy podpory na léta 2014-2020 . Tento agreement poskytuje příslib investic ve výši € 22 billion na podporu ČR a kromě toho obdrží ČR ještě € 2 billion pro rozvoj venkova a €31 million na rybářství. V tomto dokumentu se konstatuje, že ČR patří k zemím s nadprůměrnou energetickou náročností ekonomiky ve srovnání s ostatními zeměmi EU. Na straně spotřeby energie a doprovodného znečištění je proto přínosné koncepční řešení této problematiky prostřednictvím konceptu „smart city“, tj. provázaných opatření k úspoře energie na municipální úrovni. Míra urbanizace v ČR je 73 %, proto je negativním působením ovlivněna většina obyvatel. Jde o integrovanou kombinaci podpory z oblasti energetické účinnosti, ICT a dopravy (tzv. Smart Cities) . Tímto konstatováním byl vytvořen rámec pro možnou podporu z evropských fondů právě projektů Smart Cities.

ČR konkrétně vytvořila potřebný prostor pro smart cities v tzv ČR konkrétně vytvořila potřebný prostor pro smart cities v tzv. Integrovaném operačním programu. Hlavní město Praha, v souladu s Evropskou strategií a Partnership Agreement, nastartovala v roce 2014 přípravu konceptu SMART Prague, jehož základní vizí je efektivně a systematicky v Praze podporovat rozvoj a propojení kvalitní energetické, telekomunikační, dopravní a environmentální infrastruktury, vzdělanosti, kultury a podnikání s vysokou přidanou hodnotou.

Existují různé environmentální metodiky hodnocení měst: B. Cohen: The Top 10 Smart Cities on the Planet, 2012 B. Cohen: The Top 10 Smart Cities in Europe, 2014 Inovační ekonomika města (City innovation economy classifications) Kvalita života ve městě (Quality of life of cities) quality of life of cities Zelená města (Rankings of green cities)

Ad 1) The Top 10 Smart Cities on the Planet, 2012 První světový žebříček měst hodnocených komplexně podle udržitelnosti a inovací (zahrnul i výsledky žebříčků 3,4,5): Vienna Toronto Paris New York London Tokyo Berlin Copenhagen Hong Kong Barcelona

The Top 10 Smart Cities on the Planet: na prvním místě Vídeň, druhé Toronto „Projekt Smart City Wien je společná aktivita města Vídeň, Vídeňských energetických podniků (Wiener Stadtwerke), dalších vídeňských firem a organizací a vídeňských výzkumných zařízení. V rámci evropského programu SET-Plan (Strategické energetické technické plánování) se Vídeň aktivně účastní na vývoji nových integračních řešení,“ Ing. Ina Homeier-Mendes

Občané Vídně si koupili elektrárnu – příklad dobré praxe Na prostranství 8 000 čtverečních metrů je rozmístěno celkem 2 100 fotovoltaických modulů. Moduly budou pokrývat spotřebu 200 vídeňských domácností a celkem budou ročně dodávat 500 tisíc kWh elektrické energie. Do podzimu vyrostou ve Vídni čtyři takové elektrárny. Z celkového počtu 2 100 panelů si každý obyvatel může koupit až deset panelů. (průměrná spotřeba vídeňské domácnosti v nájemním bytě činí totiž ročně 2 500 kWh elektrické energie a právě tolik energie pokryje deset fotovoltaických panelů). Celý panel stojí 950 eur. Ti, kteří takto získali panely, pronajímají je zpětně společnosti Wien Energie a z této své investice získávají tak ročně zhodnocení 3,1 %. Smlouva se uzavírá minimálně na pět let, ale je možné ji vypovědět i dřív. Na prostranství 8 000 čtverečních metrů je rozmístěno celkem 2 100 fotovoltaických modulů, jež mají solární plochu asi 3 360 m2 o výkonu 500 kilowattpeaků (kWp). Názvem peak watt se označuje špičkový výkon fotovoltaické elektrárny. Moduly budou pokrývat spotřebu 200 vídeňských domácností a celkem budou ročně dodávat 500 tisíc kWh elektrické energie. Do podzimu vyrostou ve Vídni čtyři takové elektrárny o celkovém výkonu 2 000 kWp. Budou postaveny na čtyřech různých místech a budou tak zásobovat ekologickou energií 800 vídeňských domácností. Pro ovzduší to znamená roční úsporu 800 tun CO2. Za dva roky by měl být solární výkon 25 000 kWp, což představuje úsporu 10 tisíc tun CO2.

Ad 2) The Top 10 Smart Cities in Europe, 2014 B. Cohen publikoval na web stránkách Co.Exist v roce 2014 výzkumnou studii Top Ten Smart Cities in Europe. He developed a set of ideal indicators (28) to be used for benchmarking and ranking smart cities. Zde je pořadí měst podle B. Cohen : Copenhagen Amsterdam Vienna Barcelona Paris Stockholm London Hamburg Berlin Helsinki http://www.fastcoexist.com/3024721/the-10-smartest-cities-in-europe#comments

Copenhagen – první místo v žebříčku The Top 10 Smart Cities in Europe Copenhagen je velmi ambiciózní město. Například podle žebříčku The Green City Index 2014 Copenhagen’s rezicenční budovy spotřebují téměř o 40% méně energie než je průměr. Během periody 1993 - 2010 se snížily emise skleníkových plynů v přepočtu na obyvatele o 40 % - ze 7,31 tCO2e na 4.38 tCO2e. V současné době Copenhagen má nejnižší uhlíkovou stopu na obyvatele (footprints per capita) ve světě. Copenhagen má nejabicioznější plán redukce uhlíku na úroveň uhlíkově neutrální město do r. 2025. V roce 2013 město Copenhagen v kategorii Carbon Measurement and Planning získalo ocenění City Climate Leadership Awards. Zdroj: http://cityclimateleadershipawards.com/wp-content/uploads/2014/06/Copenhagen-Climate-Close-Up.pdf http://cityclimateleadershipawards.com/copenhagen-cph-climate-plan-2025/

Ad 3) Inovační ekonomika města (City innovation economy classifications) and rankings, 2014 Metoda city benchmarking data (každé město je srovnáváno se všemi ostatními městy) V oblasti 32 segmentů celkově vyhodnocuje 162 indikátorů: Architecture, History & Planning | Arts & Culture | Basics Services, Water & Food Supply | Business | Commerce & Finance | Cultural Exchange: Travel & Tourism | Diplomacy & Trade | Economics (General) |Education, Science & Universities | Environment & Nature | Fashion | Food & Hospitality | Geography | Government & Politics | Health & Medicine | Industry & Manufacturing | Information, Media & Publishing | Labor, Employment & Workforce | Law & Governance | Logistics, Freight & Ports | Military & Defence | Mobility, Autos, Cycling & Transport | Music & Performance | People & Population | Public Safety | Resources, Mining, Oil & Gas | Retail & Shopping | Spirituality, Religion & Charities | Sports & Fitness |Start-ups & Entrepreneurs |Technology & Communications

Např. segment Basics Services, Water & Food Supply hodnotí tyto indikátory: Electricity & Gas Opatření k využití obnovitelné energie, dostupnost a spolehlivost dodávky energie. Zásobování potravin Měření kvality potravin a blízkost hospodářství /dodávky potravin do městského centra. Veřejná dodávka vody Kvalita vody a čistota a proces zásobování Water supply quality and purity, and process of water supply. Odpadové hospodářství Komplexnost zpracování odpadů a programy recyklace odpadů

Global Rank Classification City State Country Index Score   1 1 NEXUS San Francisco - San Jose California United States 57 2 New York 56 3 London United Kingdom 4 Boston Massachusetts 5 Paris France 6 Vienna Austria 7 Munich Germany 8 Amsterdam Netherlands 55 9 Copenhagen Denmark 10 Seattle Washington 54 11 Toronto Canada 12 Seoul South Korea 13 Berlin 14 Los Angeles 15 Tokyo Japan 53 16 Stockholm Sweden 17 Sydney NSW Australia 18 Hamburg 19 Lyon 20 Hong Kong 21 Chicago Illinois 52 22 Stuttgart 23 Melbourne VIC 24 Tel Aviv Israel 25 Helsinki Finland 26 Washington DC District of Columbia 27 Singapore 28 Dubai United Arab Emirates 29 Manchester

30 1 NEXUS Frankfurt Germany 52 31 Philadelphia Pennsylvania United States 32 Oslo Norway 51 33 Leipzig 34 Kyoto Japan 50 35 Shanghai China 36 Montréal Canada 37 Osaka 38 Brussels Belgium 39 Vancouver 40 Raleigh-Durham North Carolina 41 2 HUB Marseille France 49 42 Houston Texas 43 Düsseldorf 44 Austin 45 Strasbourg 46 Dallas-Fort Worth 47 Orlando Florida 48 Miami Atlanta Georgia Beijing The Hague Netherlands San Diego California 53 Cologne 54 Bordeaux 55 Portland Oregon 56 Barcelona Spain 57 Minneapolis-St Paul Minnesota 58 Milan Italy 59 Zürich Switzerland 60 Brisbane QLD Australia 61 Kobe Hyogo 62 Prague Czech Republic 63 Moscow Russia 64 Budapest Hungary 65 Abu Dhabi United Arab Emirates

Ad 4) Quality of Life Index 2014

Praha na 46. místě – vidíme kritéria hodnocení

Ad 5) Zelená města (Rankings of green cities) – Výzkum za podpory Siemes – hodnoceno 120 měst světa

The European Green City Index evaluates 16 quantitative and 14 qualitative indicators.

Green Cities - Evropa 1 Copenhagen 87.31 2 Stockholm 86.65 3 Oslo 83.98 4 Vienna 83.34 5 Amsterdam 83.03 6 Zurich 82.31 7 Helsinki 79.29 8 Berlin 79.01 9 Brussels 78.01 10 Paris 73.21 11 London 71.56 12 Madrid 67.08 13 Vilnius 62.77 14 Rome 62.58 15 Riga 59.57 16 Warsaw 59.04 17 Budapest 57.55 18 Lisbon 57.25 19 Ljubljana 56.39 20 Bratislava 56.09 21 Dublin 53.98 22 Athens 53.09 23 Tallinn 52.98 24 Prague 49.78 25 Istanbul 45.20 26 Zagreb 42.36 27 Belgrade 40.03 28 Bucharest 39.14

Některá zajímavá odhalení z hodnocení European Green City Index: Oslo využívá nejvyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů - 65%. Průměr je 7 %. Ve Stockholmu 68 % lidí jezdí na kole nebo chodí pěšky do práce – nejvyšší procento v Evropě. Ve srovnání s Helsinkami a jinými skandinávskými městy obdobné velikosti – 16 % . Riga nabízí nejdelší síť veřejné dopravy - 8.6 km/km², což činí čtyři krát víc než je průměrný index 2.3 km/km² In Kiev 74 % obyvatel využívá veřejné dopravy při cestě do práce. V Evropě to znamená nejvyšší index. Tallinn má nejmenší spotřebu vody - only 138 litrů na osobu za den, ve srovnání s průměrným indexem 288 litrů. Amsterdamhas má nejnižší ztráty vody z netěsnění 4%, v Sofia činí ztráty až 61 %. Helsinki recyklují 58 % odpadu ve srovnání s průměrem 18 %.

Emise CO2 t/obyvatele – USA, EU, Asie

Green Cities - Azie Singapore above average Hong Kong Osaka Seoul Taipei Tokyo Yokohama average Bangkok Beijing Delhi Guangzhou Jakarta Kuala Lumpur Nanjing Shanghai Wuhan below average Bengaluru Hanoi Kolkata Manila Mumbai well below average Karachi

http://www. theguardian http://www.theguardian.com/environment/datablog/2009/sep/02/carbon-emissions-per-person-capita

Odborný časopis Earth System Science Data předpokládá další růst emisí The study, to be published in a forthcoming issue of the journal Earth System Science Data Discussions, found that the world is set to emit nearly 40 billion tons (36 billion metric tons) of carbon dioxide by the end of 2013. The estimate represents a 2.1 percent increase over last year's emissions levels, and a 61 percent increase over 1990 levels.  http://www.livescience.com/41326-2013-carbon-emissions-record-levels.html