SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Mgr. Michal Šafář, Ph.D.  SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE Mgr. Michal Šafář, Ph.D.

Sociální psychologie I Obsah přednášky I Sociální psychologie –místo v systému, základní přístupy, geneze Sociální percepce – efekt primarity, self-efficacy, afiliace, atraktivita, láska Postoje - definice postoje, složky, předsudky, změna postojů – kognitivní disonance Jedinec a skupina– dyáda, malá sociální skupina, pozice, role, status, dynamika, vývoj, typy vedení, sociální facilitace a zahálení, sociální polarizace a deindividuace Sociální komunikace pojem, druhy, formy, empatické naslouchání, zpětná vazba.

Sociální psychologie - geneze vzniku Proč je potřeba sociální psychologie ? "Kdyby psychologie, která se zabývá vlohami, pudy, motivy a záměry jednotlivého člověka včetně jeho jednání a vztahů k bližním, vyřešila všechny tyto souvislosti, ocitla by se před zcela novým úkolem. Musela by vysvětlit překvapující skutečnost, proč toto individuum, které se pro ni stalo srozumitelným, za určité podmínky cítí, myslí a jedná zcela jinak, než jak by se to dalo od něho očekávat. Tou podmínkou je zařazení do lidské skupiny nebo davu“ S. Freud 1921

Sociální psychologie - geneze vzniku Norman Triplet 1898 - Sociální facilitace Theodor Schjelderup-Ebbe 1922 - Klovací řád Jacob Levi Moreno 1924 - Psychodrama, sociometrie Elton Mayo 1927 - Hawthornský experiment Kurt Lewin 1930 - Styly řízení sociálních skupin

Sociální Ψ – experimentální milníky Solomon Asch (1951 – 1956) Sociální vliv, sociální konformita „Test zrakového vnímání“, porovnání délek čar na kartičkách Sedm testovaných osob, dvanáct kartiček Šest spolupracovníků experimentátora odpovídalo v některých případech špatně – 75 % testovaných osob reagovalo konformně– odpověděli jako ostatní i když byli přesvědčeni, že je to špatně. http://www.youtube.com/watch?v=DKivdMAgdeA&feature=related

Sociální Ψ – experimentální milníky Stanley Milgram (1963) Poslušnost (obedience) Experiment s učením Účastníci obdrželi finanční odměnu (4 $) Vylosován učitel a student (spolupracovník experimentátora) Za špatnou odpověď elektrický šok Informace, že šoky bolí, ale nezpůsobují poškození a neohrožují studenta.

Sociální Ψ – experimenty http://www.youtube.com/watch?v=jcXb1aQruwI http://www.simplypsychology.pwp.blueyonder.co.uk/milgram.htm

Sociální Ψ – experimentální milníky Philipe Zimbardo (1971) Standfordský vězeňský experiment Inzerát - 15$ denně za účast na 14 denním pobytu v simulovaném vězení. Na inzerát se přihlásilo 70 zájemců, na základě psychotestů vybráno 20 psychicky nejodolnějších, náhodně rozděleni na dozorce a vězně. Po pěti dnech musel být experiment předčasně ukončen, kvůli vystupňovanému sadismu dozorců a špatnému psychickému stavu vězňů.

Sociální Ψ – experimentální milníky http://www.youtube.com/watch?v=2o0Nx31yicY&feature=related

Sociální psychologie Vymezení: se pokouší porozumět a vysvětlit, jak je naše prožívání a chování ovlivněno aktuální, implikovanou (nepřímou, podmíněnou) nebo imaginativní přítomností ostatních zkoumá všechny způsoby, jak je naše prožívání a chování ovlivněno druhými

Sociální psychologie v systému věd Základní psychologické disciplíny Speciální psychologické disciplíny Aplikované psychologické disciplíny obecná psychologie * patopsychologie * pedagogická psychologie * vývojová psychologie * psychodiagnostika psychologie sportu * sociální psychologie * zoopsychologie klinická psychologie * psychologie osobnosti * neuropsychologie psychologie zdraví * psychopatologie biopsychologie psychologie práce experimentální psychologie psychohygiena vojenská psychologie psychologická metodologie psychometrie inženýrská psychologie dějiny psychologie diferenciální psychologie poradenská psychologie

Sociální psychologie v systému věd

Sociální psychologie - Věda pre-paradigmatická Základní přístupy: (nemá jednotnou teorii, metodu, předmět zkoumání) Základní přístupy: Psychoanalytický přístup Behaviorální přístupy Kognitivní přístup Humanistický přístup

Psychoanalytický přístup S. Freud, T. Adorno, E. Fromm, K. Horney Z ranné dětské zkušenosti a z pudových sil v nevědomí lze odvodit a interpretovat sociální chování. Zaměření na: psychologii davu vůdcovství autoritářskou osobnost totalitní společnost (fašisimus a komunismus) neurotickou potřebu lásky, vysvětlení lidské agresivity, ...

Autoritářská osobnost Jedná se o osobnost, jež má dispozice k předsudkům (rasovým, etnickým) Silný vztah k moci – submisivní vůči autoritě a současně nepřátelský a opovržlivý vztah vůči lidem s nižším postavením. Špatně snáší nejistotu a je konvenční a nepřizpůsobivá. Silná tendence kategorizovat ostatní lidi do skupin MY a ONI a svou vlastní skupinu (MY) chápe jako nadřazenou

Autoritářská osobnost Příčiny: Drsná a pedantská výchova v dětství Rigidní obraz, černo-bílé vidění světa Silné nevědomé pocity nenávisti vůči rodičům přetransformované do nepřátelského chování vůči „slabším odlišným“ ve svém okolí.

Behaviorální přístupy B. F. Skinner, J. B. Rotter, A. Bandura Sociální chování lze vysvětlit z teorií učení Příklady teorií: místo kontroly (LOC) observační učení Obsáhly celou oblast sociální psychologie z pohledu teorie učení

Místo kontroly (LOC) Osobnostní charakteristika vztahující se k zvládání náročných životních situací Internalisté - vnitřní místo kontroly pocit že řídí a ovládají svůj život, odpovědnost, předpověditelnost Externalisté - vnější místo kontroly vnímají vliv osudu, náhody, štěstí, neznámých sil Náročné životní situace lépe zvládají internalisté

Kognitivní přístupy E. C. Tolman, F. Heider, H. A. Simon „Jak si lidé vytvářejí dojem o jiných lidech a sobě samých?“ Důraz na kognitivní procesy, subjektivní vnímání a hodnocení reality. Příklady teorií: kognitivní mapy atribuční teorie

Kauzální atribuce Dlouhodobě nejlepší student napíše čtvrtletní písemnou práci na nedostatečnou. Ve Velké Pardubické vyhraje kůň s nejhorším kurzem (outsider)

Kauzální atribuce Obecná tendence přisuzovat příčiny jevům (úspěchům a selháním) v našem životě

Humanistické přístupy C. Rogers, A. Maslow Svobodná vůle, individuální zkušenost, seberealizace Důraz na prožívání, vnitřní zkušenost, život jedince v jeho přirozeném prostředí Kvalitativní metody, zakotvená teorie

Sociální percepce - efekt primarity Pro výsledný dojem ze situace má zásadní význam v jakém pořadí jsou informace prezentovány. Pennigton (1982) – „Falešný soud“ Pořadí argumentů ovlivňovalo rozsudek poroty Další výzkumy Prvního dojmu se neradi vzdáváme – zejména pokud je negativní U pozitivního prvního dojmu je změna snazší

Sociální percepce – self-efficacy Důvěra ve vlastní zdatnost (self-efficacy) je zásadní charakteristikou ovlivňující okolí a v důsledku i vlastní výkon (A. Bandura, 1989) Experiment – Porovnání fyzické síly mužů a žen Falešná zpětná vazba – zvyšovala self-efficacy u žen a snižovala ho u mužů Výsledek – ženy dosahovaly v testu síly stejné výsledky jako muži

Sociální percepce – self-efficacy Ovlivňuje a působí prostřednictvím: Myšlení (vysoká sebeúčinost = vysoké cíle) Motivace (vysoká sebeúčinost = vytrvalost a odolnost vůči neúspěchu) Emoce (vysoká sebeúčinost = nižší stres a úzkost)

Sociální percepce - atraktivita Atraktivita – tendence vyhledávat přítomnost druhého, spojená s pozitivními pocity. Faktory atraktivity expozice podobnost (postojů, socioekonomických charakteristik, preference volnočasových aktivit) komplementarita interpersonálního stylu (submise X dominance)

Sociální percepce - láska Láska – kladný, silný emocionální vztah k jiné osobě Druhy lásky (Lee, 1988) eros – láska erotická, důraz na fyzickou krásu a přitažlivost, ludus – hravá láska, bez svazku nebo žárlivosti storge – láska kamarádská s malým důrazem na vášeň pragma – racionální láska řízená osobním prospěchem mania – volná láska založená na uspokojení sexuální potřeby agapé – altruistická, zaměřená na péči o druhého

Sociální percepce - láska Teorie lásky podle Sternberga (1988) Intimita (důvěrnost) – míra emoční blízkosti, důvěry s níž se svěřujeme druhému Touha (vášeň, pobláznění) – stupeň intenzivní emoční a sexuální přitažlivosti pociťované ke druhému Závazek (oddanost) – stupeň úmyslu, rozhodnutí setrvat ve vztahu s druhým

Postoje Vymezení: hodnotící vztah sklon ustáleným způsobem reagovat na předměty, osoby, situace a sebe sama připravenost reagovat určitým způsobem na motivačně závažný podnět naučená přednastavení k celkově příznivé nebo nepříznivé reakci na daný objekt, osobu či událost poznatky, city a tendence jednat ve vztahu k rozličným předmětům a jevům ve světě individua

Postoje Charakteristika: uspořádávají svět do přehlednější struktury (to co nám někdy uškodilo - záporný postoj - v budoucnu se tomu vyhneme a naopak) patří do struktury dynamiky osobnosti - motiv (pomoci babičce přes cestu- cítit se slušným člověkem), - postoj (slabším a nemohoucím se má pomáhat ) - vlastnost (altruismus) jsou naučené v průběhu života - v rodině a od tzv. významných druhých

Postoje Struktura: Postoj má tři složky: 1. Kognitivní (informace a vědomosti o předmětu postoje) 2. Afektivní (- + a intenzita postoje) 3. Behaviorální (připravenost jednat určitým, typickým způsobem)

Postoje Dodnes se vede spor zda skutečně má postoj tři složky - Lapier (1934) - experiment s Američany čínské národnosti při ubytování v hotelech - chování není v souladu s postoji - Ajzen (1988) - lidé se chovají v souladu se svými postoji - ty se však liší svou globálností a konkrétností

Změna postoje Ne Ano Podporujete trest smrti ?

Změna postoje Ne Ano Podporujete trest smrti ?

Změna postoje Ne Ano Podporujete trest smrti ?

Změna postoje Charakteristika postoje ve vztahu k jeho změně Extrémnost – čím je postoj extrémnější, tím je odolnější ke změně Multiplexita – množství faktů které podporují postoj Více faktů – lze snáze měnit intenzitu Méně faktů – lze snáze změnit v protiklad Konzistence – soulad postojů (čím vyšší konzistence, tím odolnější vůči změně) Síla a množství uspokojovaných potřeb – čím více, tím vyšší odolnost vůči změně Centrálnost x periférnost – čím je postoj centrálnější (vztažený k důležitější hodnotě) tím je odolnější vůči změně

Změna postoje – kognitivní disonance Kognitivní disonance (myšlenkový nesoulad) Objevuje se, když se naše postoje dostanou do rozporu Pokud se dostaneme do stavu kognitivní disonance, tak: změníme některý z rozporných postojů nebo přidáme nový postoj, který umožní reinterpretaci situace Festinger, Schachter – výzkum u Apokalyptické sekty „Konec světa nenastal díky našim motlitbám“

Specifické postoje – předsudky a stereotypy Předsudek – silně emočně nabitý, kriticky nezhodnocený postoj utváří se na základě náboženské víry či ideologického přesvědčení, nezávisí na aktuální situaci a neopírá se o porozumění Stereotyp – souhrn postojů o osobnostních charakteristikách celé skupiny lidí hodnocení jedince podle vlastností přisuzovaných skupině

Sociální skupina Členění skupin Sportovní tým, školní třída, klienti na kurzu = malá sociální skupina 1. komunikující tváří v tvář 2. mající vytvořeny důvěrné vzájemné vztahy 3. se společnými normami, zájmy a cíli 4. pocit skupinové identity - MY Členění skupin Podle vzniku primární x sekundární Podle spontánnosti formální x neformální Podle členství vlastní x nevlastní x referenční

Struktura sociální skupiny I Pozice Status Role dlouhodobé, situační Typy rolí ve skupině: formální Vůdce neformální socioemocionální problémový

Struktura sociální skupiny II Jiné členění alfa - imponující vůdce beta - expert gama - pasivní, přizpůsobiví, konformní omega - okraj skupiny P - typický protivník Konflikt rolí inter a intra rolový

Struktura sociální skupiny III Sociální normy závazný způsob chování členů skupiny sankce a odměny institucionální, voluntaristické, evoluční

Skupinová dynamika I Skupinová koheze uspokojováním osobních potřeb společný cíl přátelská atmosféra sympatie členů skupinový deviant (outsider, gama) soutěžení s jinou skupinou vnější nepřítel

Skupinová dynamika II Skupinová tenze Mírné napětí pro sportovní tým může být přínosem Ve škole a při volnočasových aktivitách spíše NE - důraz na důvěru a bezpečí ve skupině

Skupina v zátěži Mírná zátěž Zvyšuje se skupinová koheze Zvyšuje se orientace na cíl Zvyšuje se komunikace Autoritativnější vedení Menší ohled na potřeby jednotlivých členů Náznaky konfliktů

Skupina v zátěži Vysoká zátěž Klesá koheze, zvyšuje se tenze Klesá kooperace, rozpory v motivaci Nepřátelská atmosféra, agresivní komunikace Zkreslování situace

Jedinec v nové skupině Pocity jedince v nové skupině Typické chování nejistota z neznámého pocity úzkosti, nedostatečnosti, obavy, agrese nedůvěra Typické chování pozorování ostatních vyčkávání, co se bude dít nízká aktivita

Čtyři etapy rozvoje skupiny HLEDÁNÍ DOSAHOVÁNÍ KONFLIKT CÍLE KOOPERACE

Hledání závislost na vedoucím - on nejlépe ví, jak a co se má dělat každý jednotlivec se soustředí na sebe jak se zařadit jak mnoho mám síly a moci co se ode mne očekává zdvořilé testování být ve střehu a opatrný nejistota, obrany

Konflikt, protest zesilují osobní pocity zvyšuje se zájem o ostatní potřeba sebeprosazení, hledání svého místa objeví se první konflikty frustrace

Kooperace a utváření norem vztahy nadřízenosti a podřízenosti přijaty skupina se stává organizovanou vytvářejí je týmové dovednosti ustanovují se postupy a systémy orientace na výkon a cíl

Dosahování cíle dospělost skupiny každý má svoji roli lidé cítí vzájemnou závislost blízkost flexibilita, efektivnost vzájemná podpora sdílení, tolerance

Skupina a výkon jedince Sociální facilitace Pouhá přítomnost druhých zvyšuje výkonnost jedince (1898 Triplet, 1937 Cher) Přítomnost druhých zvyšuje motivaci zvyšuje výkon snižuje výkon (Zajonc 1976) Sociální zahálení Čím více jedinců se podílí na činnosti, která má pouze jeden výsledek, tím nižší úsilí každý jedinec vynakládá.

Skupinová polarizace Skupinové rozhodnutí bývá rizikovější, než rozhodnutí kteréhokoliv z jejich členů samostatně. (J. A. F. Stoner, 1961) rozdělení odpovědnosti navozuje větší počet bezpečí, difuzi odpovědnosti Moscovici, Zavaloni (1969) – skupinová rozhodnutí jsou někdy konzervativnější Nejde o riziko, ale skupinovou polarizaci – skupina generuje extrémnější, radikálnější názory v kterémkoliv směru

Deindividuace Člověk ve skupině, za určitých podmínek: smyslové přetížení anonymita zvýšená aktivace snížené sebeuvědomování Ztrácí zábrany a chová se v rozporu se svými vnitřními hodnotami a normami (svědomím) zvyšuje se agresivita, impulsivnost, krutost