Výchova (definice) celoživotní společenský proces ovlivňování osobnosti…. proces záměrného působení na osobnost člověka… směřující k cíli vzájemné působení.

Prezentace na téma: "Výchova (definice) celoživotní společenský proces ovlivňování osobnosti…. proces záměrného působení na osobnost člověka… směřující k cíli vzájemné působení."— Transkript prezentace:

1 Výchova (definice) celoživotní společenský proces ovlivňování osobnosti…. proces záměrného působení na osobnost člověka… směřující k cíli vzájemné působení vychovávajících a vychovávaných, jejich vzájemná interakce, komunikace (děti ovlivňují „vychovávají“ rodiče)

2 Psychologie výchovy Otázky:
jaké jsou účinky výchovných metod a výchovných stylů, jak výchovu ovlivňují vrstevnické skupiny, jak formovat zájmy dětí, postoje ke vzdělávání a hodnoty, výchovné styly jak lze měnit návyky apod.

3 Cíle výchovy Dlouhodobé cíle výchovy (jaké jsou?) Střednědobé cíle výchovy. Např...? Krátkodobé výchovné cíle. Např....? Co ovlivňuje formulování výchovných cílů?

4 Výchovné cíle Dlouhodobé.....formování zájmů, postojů, morálních aspektů – hodnot osobnosti, rozvoj vůle, odpovědnosti... (charakteru)… Střednědobé ... Výchova k volbě (profese), pře–výchova..., změny postojů, vztahů.... Krátkodobé .... Převzít úkol, pozdravit....

5 Výchova v rodině - vlivy
životní zkušenost vychovatelů, vzdělání, vlastnosti, zdraví, sociální status, vlastní životní cíle, osobní problémy a životní události, sociokulturní podmínky… S věkem stoupá vliv kamarádů dětí, zájmů, módy.

6 Výchovné styly Silné řízení Integrační, přísná a laskavá autokratická
K. Lewin Autokratický styl Integrační Liberální Schaefer, E.S. Silné řízení Integrační, přísná a laskavá autokratická Kladný vztah Záporný vztah Liberální s nezájmem, zanedbávající Bez požadavků, kamarádská Slabé řízení

7 Výchovné styly (Čáp, 1994) silné střední slabé rozporné Záporný
Řízení Emoční vztah silné střední slabé rozporné Záporný Výchova autokratická, tradiční, patriarchální Liberální s nezájmem o dítě Rozporné řízení, záporný vztah Záporně kladný Výchova emočně rozporná, jeden z vychovatelů zavrhující, druhý extrémně kladný, koalice s dítětem... Kladný Výchova přísná a laskavá Optimální forma se vzájemným porozuměním a přiměřeným řízením Laskavá výchova bez požadavků a hranic Rozporné řízení relativně vyvážené kladným emočním vztahem Extrémně kladný Kamarádský vztah, dobrovolné dodržování norem

8 Výchovné metody Co pokládáme za výchovné metody? Záměrné a systematické způsoby, postupy a prostředky, které směřují k výchovnému cíli (např.? )

9 Výchovné prostředky a metody
Kladení požadavků základní prostředek výchovy. Zprostředkovávání norem - požadavků společnosti. Záleží na míře požadavků, formě příkazu, smysluplnosti, autoritě dospělého,důslednosti, kontrole plnění. Metoda přirozených následků/logických důsledků. Uklidit po sobě... (J. J. Rousseau). Teze: Špatný je čin, který dítě udělalo, dítě špatné není. Povzbuzování. Komunikace – otázky, vyjednávání, smlouvy. Osobní příklad. Emoční projev – výchova vztahem Sebevýchova - cílevědomé a dlouhodobé úsilí o formování sebe sama

10 Základní styly učitelova výchovného působení (výchovné styly)
Výchova ve škole Pedagogický takt: empatie, anticipace, Rogers (centrace na žáka, vztah) Základní styly učitelova výchovného působení (výchovné styly) Výchova v činnostech.

11 Odměna a trest Odměna: kladné společenské hodnocení, uspokojení potřeb, radost. „Zevšednění” odměny. Trest: negativní společenské hodnocení, omezení potřeb, nelibost, stud, frustrace i bolest. Funkce trestu: ukázat na problém, smýt pocit viny, ukázat lepší cestu. Podmínky trestání. Rizikové: např. zákaz činnosti, ukládání práce, učení, psychické a fyzické tresty. Psychické tresty – odepření projevů náklonnosti, odměřené chování, urážení, ponižování. Mezinárodní úmluva o právech dětí. Fyzický trest – stimulace agresivity.

12 Účinné trestání ve třídě (Fontana)
Rizika trestu: narušuje vztah, silnější si dovoluje na méně silného, vytváření strategií, jak se vyhnout trestu, nemusí nic napovědět o správném chování, vyvolávají úzkost a odpor, krátkodobý účinek, neřeší příčiny. Účel trestu: odplata, odstrašení, náprava. Efektivní trestání: Střídmé užívání, dát žákovi příležitost vysvětlit chování, neodkládat trest (poznámky?), musí být nepříjemný, tón ukládání trestu, domlouvat se s rodiči na postupech (někdy), přirozené následky, být konkrétní – jak se napraví chyba, předcházet, přiměřenost trestu, žák musí trestu rozumět – postup v zájmu žáka, není to učitelova zlovůle, trest v souladu s politikou školy,…