Metodický aparát logistiky Jaromír Štůsek

Postupy k řešení problému Empiricko – intuitivní – založený na: zkušenostech z čehož vyplývá: Vhodný pro opakující se situace Intuici – okamžitá dispozice řešitele = úspěch Logický úsudek – Časově ohraničené informace (nemusí být v paměti již pro vyřešení problému) Neschopnost zformulovat správný závěr za každých okolností

Znaky tohoto přístupu Subjektivnost – rámec individuálních zkušeností Obtížně porozumění postupu a závěrů jinou osobou Neformalizovanost Neexistence dokumentace postupu řešení Nemožnost dokázat správnost vyvozených závěrů

2. Algoritmický – založený na exaktních zpravidla matematických metodách Hlavními znaky jsou: Formalizace úlohy – systémové řešení problému – modelové řešení Kvantitativní vyjádření – pomoci modelů tzn. Objektivnost a jednoznačnost postupu Algoritmizace - tvorba stabilních postupů

Vědomá integrace intuitivních a exaktních metod př. 3. Heuristický – založený na hledání postupů a metod pro řešení nových a neznámých problémů Hlavními znaky: Algoritmický přístup – doplněn o nedeterministické kroky řešení – možnost návratu na začátek řešení úlohy Vědomá integrace intuitivních a exaktních metod př. Intuitivní formulace variant řešení doplněné a ověřené exaktními postupy a metodami Možnosti simulace – Expertní systémy

Výběr metod pro řešení v logistice Na základě: Druhu rozhodování Jistoty - vhodné exaktní metody spojené s algoritmickým přístupem Metody operačního výzkumu Metody matematicko-statistické Metody založené na modelování Neurčitosti – nové neřešené problémy – neznáme pravděpodobnost chování Metody s heuristickým přístupem Expertní metody – rozhodování se převádí na dru rozhodování za nejistoty Nejistoty – metody tvořivého myšlení – brainstorming, delfská metoda, hodnotová analýza

2. Druhu problému či fáze řešení Analýza procesů Matematické statistické metody Operačního výzkumu Systémová analýza Teorie grafů Systémové inženýrství Řízení a vyhodnocování procesů Metody nákladových propočtů Analýza užitku

Systematický přístup Charakterizován: Shromáždění všech vstupních informaci Utřídění informací do tabulek a formulářů Prověření a zpracování informací Provedení rozboru a výpočtů Prezentování výsledků Problém je řešen: Od celku směrem k detailnímu problému týkajících se jednotlivých částí Řešení se postupně spřesňuje Varianty a faktory jsou podrobeny objektivnímu hodnocení pomoci kritérií a škál

Metoda faktorové analýzy Vícerozměrné statistické analýzy: Tvorba hypotéz Systematizující intuitivní přístup Výhoda tam Kde složitost vztahů vede k tvorbě nevhodných subjektivních formulací hypotéz Cílem faktorové analýzy je odvodit hypotetické veličiny – faktory z množství pozorovaných proměnných Faktory jsou neměřitelné veličiny jevů – stojící v pozadí a odhalují se až analýzou

Výsledkem faktorové analýzy jsou faktorové matice Zkoumáme jaká je nejjednodušší struktura která dostatečně přesně reprodukuje a vysvětluje daný jev (data) Výsledkem faktorové analýzy jsou faktorové matice Řádky - pozorované jevy Sloupce - faktory Jednotlivé hodnoty udávají, do jaké míry je ten jev vysvětlen společným faktorem – většinou se pozorovaný jev dá vysvětli více společnými faktory Využívá se korelační matice

Metodický postup projektování logistického systému Zpracování strategie logistického systému podniku Přístup – prognostický Metody – prognostické přístupy Explorativní – vycházející ze známých tendencí a určující možnosti a směry vývoje objektu prognozy Normativní - vycházejí z daných cílů a hledají varianty cest – k dosažení těchto cílů Integrální – spojující oba předchozí

Prognostické metody Metoda analogie – přenos závěrů z jednoho objektu na druhý Analogie biologická – zákonitosti vývoje organismu – pořadí vývoje vývojových cyklů Analogie historická – hledání podobnosti vývoje prognózovaného jevu s jiným jevem jež proběhl v minulosti Metoda brianstormingu – expertní metoda založená na diskusi expertů

Prognostické metody Metoda delfská – expertní metoda – porovnávání prognózních odhadů odborníků Metoda extrapolace – metoda prodlužování historických jevů Metoda modelového generování prognostických variant – vyjádření vztahů Vývojových ukazatelů – vývoje daného systému Zpracování variant předpokládaného vývoje Přechod od cílové varianty rozvojových představ (které nejsou např. realizovatelné) až směrem k návrhové variantě – vyjadřuje koncepční záměr

Projektování log.sytémů 2. Navržení a zpracování projektu logistického systémů Přístup systémový Metody – systémového modelování – expertní systémy, simulace Přístup systematický – dílčí metody pro rozmisťování, určování kapacit, počty výrobních prostředků, počty pracovníků

Projektování log. systému 3. Realizace logistického systému podniku Přístup systematický Metody pro slaďování činností Metody síťových grafů Gantuv diagram apod. 4. Rutinní provoz log.systému Přístup kombinovaný Metody - controllingu

Síťový graf Hranově orientovaný síťový graf Znázornění činnosti se používá ohodnocené orientované hrany -šipkami Uzly představují okamžik začátku a konce činnosti Možné použit fiktivní ohodnocené hrany – fiktivní činnosti

Síťový graf Uzlově orientovaný síťový graf Znázornění činností - představují ohodnocené uzly Orientované hrany představují závislosti mezi činnostmi Nejrozšířenější způsob znázornění

Uzly a hrany síťového grafu 1 2 3 4 5 6 9 hrana ohodnocení hrany uzel

Pravidla pro tvorbu síťových grafů Musí mít začátek (okamžik zahájení práce) a jediný konec Všechny činnosti musí být propojeny Činnosti musí postupovat jen jedním směrem Časové údaje musí být u všech činností uvedeny ve stejných jednotkách Složité činnosti (dílčí operace) mohou probíhat paralelně Možno doplnit fiktivními činnostmi

Metoda CPM (Critical Path Method) - deterministická metoda Rozložení složité činnosti do řady dílčích činností a vymezit uzlové body mezi jedn.činnostmi Hranově definovaný síťový graf Činnosti – dílčí aktivity které je třeba provést Probíhají sériově Paralelně - zde mohou existovat fiktivní činnosti (čas trvání je 0) Uzly – okamžik zahájení či ukončení činností Výchozí uzel je 0 a ostatní 1,2,3….

Vytvoření síťového grafu (strukturní diagram) Věcnou a časovou návaznost mezi jedn.činnostmi Získání základních časových hodnot Vychází se z objemu prací a norem U každé činnosti se určí: Nejdříve možný začátek ti(0) Nejdříve možný konec tj(0) = ti(0) + yij Nejpozději nutný začátek ti(1) = tj(1) – yij Nejpozději nutný konec tj(1) Mezi body ti(0) a tj(1) jsou možné posuny činností

Na základě uvedených časových hodnot se stanoví Kritická cesta a rezervy u těch činností, které neleží na kritické cestě Kritická cesta je sled činností , které je nutno dodržet a které nemají žádnou časovou rezervu Provedení analýzy kritické cesty Možnosti zkrácení

Metoda PERT (Program Evalution and Review Technique– stochastická metoda Cílem je dát objektivní podklady pro odhad pravděpodobností dodržení termínu složitých programů a projektu Dobu trvání jednotlivých činností nelze přesně určit (existuje určitá pravděpodobnost) např. při řízení projektů, ve výzkumu a vývoji apod.

Postup stejný jako u CPM pouze rozdíl je: Při plánování časového trvání (čas náhodná proměnná) Čas nejpravděpodobnějšího trvání činností (m) (vyskytuje se nejčastěji – modus) Čas nejkratšího trvání činností (a) (optimistický odhad) Čas nejdelšího trvání činností (b) (pesimistický odhad) Všechny tyto hodnoty jsou zatížený určitou chybou Očekávaný čas trvání činností te – střední hodnota proměnné a spolu s rozptylem charakterizuje rozdělení náhodné proměnné Rovněž se propočítávají časy nejdříve možný začátek(Te) a nejpozději nutný konec (TL)

Výpočet nejpravděpodobnější doby trvání to + 4tn + tp T = 6 Kde : to – optimistická délka trvání činnosti tn – normální tp - pesimistická

Ganttův diagram (též harmonogram, úsečkový diagram) Slouží ke kalendářnímu plánování K evidenci plnění prací Každá činnost dva a více řádků – plán a skutečnost