Příběh planety Země aneb pátrání přímo detektivní vedoucí až do pradávné, prastaré, praminulosti - pravěku, prahor a jiných prapodivností, které se odehrálo v sobotu 16. ledna 2010 kde jinde než v Národním muzeu v Praze

Hele, Národní muzeum, to je ta velká budova za zadkem koně svatého Václava na Václaváku, že jo?

... ale jen co se vejde dovnitř, tak je člověk omámený prostředím - obklopí ho panovníci, vědci, umělci … přestane klást „blbé“ otázky a začne vést odborné debaty …

Byli jsme v těch úvodních debatách zřejmě tak dobří, že Lenka usoudila, že nás vyfotografuje jako oživlé „busty“. Předpokládá totiž, že se z některých nadějných Meluzínů stane v budoucnu elita národa a obohatí tudíž zdejší Pantheon… Ferrymu s Kájou a Veverkou by to tam určitě dost slušelo

… ale než se tak stane, musíme ujít ještě pořádný kus cesty. Meluzíňata za odborného dohledu velkých Meluzínských poradců plní zapeklité úkoly … tady odpovídají na otázky o planetě Zemi, sluneční soustavě a vulkanismu …

Archaikum, proterozoikum, karbon, neogén, holocén… „první hory“, „druhé hory“ … „čtvrté hory“ … ten vývoj života na zemi byla fakt pěkná selanka – jako v té pohádce Za devatero horami …

… no za devatero horami byly přeci Krušné hory a v nich v období křídy žilo Schyzotermium – moc pěkné, velké zvířátko – žádná kopýtka, ale pracky s drápama jako medvěd … klika, že už je holocén …

Odborní poradci se s Meluzíňatama občas i docela pěkně zapotili – to když třeba Johanka měla za úkol zjistit jak je to s těma tektonickýma deskama na Islandu – úkol nebyl nad její síly, jen nad její výšku

Úkolů bylo hafo, ale naše bádání se už pomalu chýlí ke konci. Ještě poslední úsměvy na rozloučenou …

… a památeční fotografie s meteoritem do meluzínského alba

Pátráním vyčerpaní detektivové nakonec zasedli k předlouhému stolu v pizzerii a než nám donesli dlabanec tak jsme stihli zhodnotit, že ty holky byly fakt dost dobré. A tak si zasloužily za svůj výkon nejen diplom, ale i energeticky bohatou medaili

… a co bylo dál? Zatímco v pátek jsme byli v divadle Minor na Klapzubově jedenáctce (pro nezasvěcené podotýkám, že to není pivo, ale fotbalový tým pana Klapzuby), v sobotu bylo na řadě kino podle přání – někdo byl na Avatarovi, někdo na Žabákovi a princezně a někdo na Sherlocku Holmesovi – ale všichni byli spokojení Zatímco v pátek jsme byli v divadle Minor na Klapzubově jedenáctce (pro nezasvěcené podotýkám, že to není pivo, ale fotbalový tým pana Klapzuby), v sobotu bylo na řadě kino podle přání – někdo byl na Avatarovi, někdo na Žabákovi a princezně a někdo na Sherlocku Holmesovi – ale všichni byli spokojení Úplně nakonec velikánské poděkování a pusu Lence a Michalovi za poskytnutý azyl a některým z nás a za skvělý servis. Dííííky Úplně nakonec velikánské poděkování a pusu Lence a Michalovi za poskytnutý azyl a některým z nás a za skvělý servis. Dííííky