Ekonomika a řízení zdravotnických zařízení

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Ekonomika nemocnic Jihomoravského kraje ve vztahu k poskytované péči Analytická studie Nemocnice ve statistických údajích, které zpracovaly krajské.
Advertisements

Sledování nákladů ve vztahu k útvarům
Informační systém Patricie specializované řešení pro Advokátní kanceláře.
Elektronická preskripce
ČLENĚNÍ NÁKLADŮ PODNIKU S DŮRAZEM NA ROZHODOVÁNÍ
Informační nástroje pro řízení po linii výkonu
Metoda standardních nákladů a výnosů a analýza odchylek
Kalkulace plných a variabilních nákladů
Financování stavební zakázky
Kalkulační třídění nákladů Technická univerzita v Liberci
Ing. Jana Korytárová, Ph.D.
Úvod do podnikových financí
Vliv konkrétních podmínek činnosti na řízení nákladů výkonu
2. téma 1MU305, 211 – Manažerské účetnictví I.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona:III/2 Č. materiálu VY_32_INOVACE_243.
Základy teorie nákladů
PQS - P Ing. Petr Mašek ICZ a.s.. PQS –P (Performance, Quality, Strategy ) Nástupce systému PMS2000 Systém pro měření efektivity poskytované zdravotní.
Výukový program: Obchodní akademie Název programu: Ekonomická stránka činnosti podniku Vypracoval : Ing. Marcela Zlatníková Projekt Anglicky v odborných.
Základy účetnictví 4. přednáška.
Řízení nákladů na stavební zakázce
ROZPOČTY REŽIJNÍCH NÁKLADŮ
Role ceny zdravotní péče – ekonomický pohled PhDr. Lucie Antošová Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
Cena a cenová politika. množství peněz, které musíme na trhu zaplatit za výrobek nebo službu a je to jediný nástroj z 4P, který přináší příjmymnožství.
Kalkulace nákladů.
MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ
Měření a řízení výkonnosti podniku, faktory vývoje
Bakalářské studium 3. ročník – ošetřovatelství – prezenční 3. ročník – ošetřovatelství – prezenční 912Základy řízení 912Základy řízení 4. ročník – ošetřovatelství.
Didaktický rozbor vybraných okruhů učiva Kurz DEP 507.
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Členění nákladů v nákladovém účetnictví
Zásoby Účtování výrobků
Autor: Ing.Holenda Jiří
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Základy účetnictví 3. přednáška.
Organizace a organizování podniku
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Kalkulační systém a jeho využití v řízení
Vztahy mezi útvary charakter průběhu hlavní podnikatelské činnosti
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Adamčíková Zdeňka Název šablonyIII/2.
Úvod do podnikových financí
1 14.Postakviziční integrace-jaké kroky se mají učinit po podpisu kupní smlouvy Kateřina Čepeláková, E-72 Šk.rok:2009/2010.
Rozpočetnictví a kalkulace
MANAŽERSKÉ ÚČETNICTVÍ
Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb
Naklady a jejich členění
EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice.
Kalkulace - učitel.
Regulace lékového trhu MUDr. Tom Philipp Ph.D., MBA; náměstek pro zdravotní pojištění Mgr. Martin Mátl; ředitel odboru farmacie Podvýbor pro ekonomiku.
MĚSTO ROŽNOV POD RADHOŠTĚM NÁVRH ZMĚNY FINANCOVÁNÍ PROVOZU ŠKOL (PO)  důvody  cíle  záměry  způsoby provedení.
Hospodaření nepodnikateských organizací 1 Finance a řízení - rozpočty.
Zdravotnické ukazatele v ČR. Kromě zcela obecných ekonomických ukazatelů je měření a hodnocení kvality zdravotní péče typické výskytem zcela specifických.
SEZNAMTE SE S PROJEKTEM „Pořízení NIS a virtualizace desktopů do Rehabilitačního ústavu Hrabyně “ realizovaném v letech 2012 až 2015 Rehabilitačním ústavem.
FINANČNÍ GRAMOTNOST Hospodaření podniku. 3. ro Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Hlavní cíle a milníky projektu DRG Restart Ing. Petr Mašek vedoucí projektu DRG Restart.
Vnitropodnikové účetnictví. Finanční účetnictví Normativně upraveno Sleduje aktiva, pasiva, náklady a výnosy účetní jednotky za celek Poskytuje souhrnné.
Náklady na úklid Pracovní schůzka s ekonomy neškolských PO –
Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Hodonín Rozpočty a kalkulace.
Úvod do DRG Mgr. David Zlatovský.
Náklady a Výnosy.
Kalkulační systém a jeho využití v řízení
Ekonomické vzdělávání I. – III. r./Kuchař - číšník
Manažerské účetnictví
Organizace výroby Organizace a řízení výroby
Rozpočetnictví a kalkulace
Účetní závěrka ve vybraném podniku
Řízení majetku ve vazbě na zdrojovou náročnost
Kalkulační systém a jeho využití v řízení
Implementace KAP v Jihočeském kraji I
Vliv konkrétních podmínek činnosti na řízení nákladů výkonu
Technická Evidence Zdravotnických Prostředků 2
Transkript prezentace:

Ekonomika a řízení zdravotnických zařízení Ing. Petr Koška, MBA koska@fnbrno.cz

„Věřím pouze těm ekonomickým údajům, které jsem si sám vymyslel…“

„Cynik je člověk, který zná cenu čehokoliv, ale hodnotu ničeho…“

O čem budeme hovořit ??? Legislativní rámec činnosti státních příspěvkových organizací (SPO) Struktura nákladů, struktura výnosů Finanční řízení a controlling … různé – to nechám plně na Vás 

O čem budeme hovořit ???

Legislativní rámec činnosti SPO Zákon č. 218/2000 Sb. – rozpočtová pravidla Zákon č. 219/2000 Sb. – o majetku ČR … Zákon č. 586/1992 Sb. – o daních z příjmů Zákon č. 235/2004 Sb. – o DPH  …

Struktura nákladů – FN Brno

Struktura nákladů – FN Brno

Struktura materiálových nákladů – FN Brno

Struktura výnosů – FN Brno

Struktura výnosů – FN Brno

Finanční řízení a controlling – možný přístup

Kvalitní komunikace – nezbytný předpoklad Laser link 2000 100Mb (záložní spoj) 10M LAN PDM internet 4M LAN PRM 1 Gb Mikrovlnný spoj 8 Mb (záložní spoj) ÚSZS MAN ETHERNET 1 Gb 1 Gb WAN 1 Gb Dohledové centrum FN Brno ( Guard !Network manager) WAN Mikrovlnný spoj 4x2Mb ETHERNET GiTy 128K 128K Dohledové servisní centrum a GiTy LAN PMDV TO Třebíč LDN Bílovice

Hlavní cíle projektu a základní pojmy

Hlavní cíle projektu: Odstranění bariér mezi nesourodými informačními systémy Definování požadavků na datovou základnu – tedy provázání nemocničního informačního systému (NIS), ekonomického informačního systému (EIS) pro vybudování kalkulačního modelu a controllingové nadstavby (provázání finančního účetnictví a NIS). Navržení koncepce controllingu zahrnující prvky ABC pro ocenění výkonů a činností. Vytvoření nákladového a kalkulačního systému pro ocenění hospitalizačních a ambulantních účtů ve vazbě na DRG včetně zvýšení transparence vnitronemocničních událostí. Implementace navržené koncepce do controllingového IS tak, aby bylo možné opakovaně získávat ocenění interních jednotek a nositelů nákladů. Navržení formy a struktury reportingu pro jednotlivé řídící úrovně.

Základní pojmy – účetní osnova Základní pravidla při definování účetní osnovy Z hlediska věcného musí struktura nákladových druhů odpovídat primární spotřebě nákladů, aby nemohlo dojít k jejich vzájemnému prolínání. osobní náklady mater. náklady ... Charakter spotřeby Chování při změnách objemu péče Jeden nákladový druh by neměl zahrnovat náklady, které se chovají jinak při změnách objemu poskytované péče. variabilní fixní Je nutné respektovat, jakým způsobem bude nákladový druh přiřazen do kalkulace nákladů na výrobek. přímé náklady nepřímé náklady Vztah k vnitronemocnič. zúčtování Struktura účetní osnovy, nákladové druhy Jednotlivé analytické účty by měly umožňovat kontrolu a rozbory podle jednotlivých nákladových druhů na úrovni účetní osnovy. dostatečně jemné členění na úrovni analytické evidence Kontrola Z rozdělení nákladových druhů by mělo být patrné, zda nabíhají na nákladové středisko (NS) přímo jako primární náklad (mzdy), nebo jako náklad sekundární (od jiných středisek). primární náklady sekundární náklady Vznik z hlediska nákladových středisek

Základní pojmy - ekonomická struktura Základní pravidla při definování ekonomické struktury prvky nákladového střediska (technologie a zařízení, skupiny pracovníků) se musí stejnoměrně podílet na vzniklých nákladech na nákladovém středisku každému středisku musí být zcela jednoznačně přiřazen prostor, DIM a pracovníci a musí existovat možnost účtování vzniklých nákladů. pro každé nákladové středisko je možné určit měřítko zde vzniklých nákladů v podobě jedné nebo více vztažných veličin, přičemž vzniklé náklady se chovají proporcionálně k takto definované vztažné veličině. nákladové středisko musí tvořit samostatnou oblast odpovědnosti s jasně definovaným vedoucím. Homogenita Ohraničení Vztažná veličina Odpovědnost Výše uvedené principy jsou ovlivněny požadovanou přesností a strukturou kalkulací a organizačním uspořádáním ZZ.

Základní pojmy - vnitronemocniční zúčtování Systematiku přeúčtování nákladů je možné rozdělit na dvě fáze, a sice na zúčtování mezi pomocnými nákladovými středisky (fáze I. - EIS) a na zúčtování mezi hlavními středisky a výkony zachycenými na ambulantních a hospitalizačních účtech ((fáze II – controllingová (CO) NADSTAVBA)). Pomocná NS Hlavní NS Nositelé nákladů Pomocná nákladová střediska přenášejí své náklady na jiná nákladová střediska; mohou mít také charakter sběrných, resp. společných středisek Hlavní nákladová střediska se přímo účastní produkce, správy, odbytu a jejich náklady jsou rozklíčovány přímo na nositele nákladů vztažná veličina vztažná veličina Vlastní přeúčtování nákladů mezi hlavními středisky a nositeli nákladů, se uskutečňuje pomocí kalkulačních sazeb, které lze získat na základě následujícího vzorce. S režijních nákladů střediska j Kalkulační sazba nákladového střediska j = množství vztažných veličin nákl. stř. j

Výběr kalkulační metody

Výběr kalkulační metody Při výběru vhodné kalkulační metody se vychází vždy z kombinace více kalkulačních postupů (kalkulace dělením, kalkulace s využitím ekvivalenčních čísel, přirážková kalkulace). Jedině takový přístup umožňuje objektivně zjistit náklady každého výrobku, zakázky či služby. Hutní průmysl kalkulace dělením Těžební průmysl Hromadná sdružená výroba Energetický průmysl Chemický průmysl kalkulace s využitím ekv. čísel Hromadná stupňová výroba Automobilový průmysl Strojírenský průmysl přirážková kalkulace Zdravotnictví Zakázková výroba a poskytování služeb Služby a cestovní ruch

Výběr kalkulační metody – léčebná péče Gynekologická péče - akutní příjem 15 - 30 min Akutní příjem na oddělení Laboratorní vyšetření Předopera-ční vyšetření Premedi-kace Příprava k operaci Operace Pooperační dozor Propuš-tění 7 - odd. reprodukční gynekologie Operační sály 7 - odd. reprodukční gynekologie 17 - odd. operační gynekologie 17 - odd. operační gynekologie nebo ARO Operace Chemo-, Radio-terapie - plánovaná Hospitalizace dle stavu Propuš-tění operační léčba „onkologická“ pacientka Rozhod-nutí o dalším postupu Operační sály 17 - odd. operační gynekologie nebo ARO (u „velkých operací“) Akutní příjem na oddělení Různá vyšetření (labor., ultrazvuk, rentgen, interna, vč. konziliárních) 9 - odd. operační onkogynekologie (u „malých“ operací) 8 - odd. konzervativní onkogynekologie Chemo-, Radio-terapie Hospitali-zace dle stavu Propu-štění 9 - odd. operační onkogynekologie chemo-, radio-terapie 8 - odd. konzervativní onkogynekologie

Výběr kalkulační metody Diferencovaná přirážková kalkulace s využitím prvků ABC zabezpečuje komplexní zmapování nákladů na pacienta související se zvoleným procesem léčby. Pomocná střediska II. Hlavní střediska III. Činnosti IV. Hospitalizační účet Lidské zdroje ZP Přímé náklady hosp. Operace Lékaři Výdejna stravy Cena MJ x počet MJ. Zdravotní sestry Hospitalizace Nepřímé náklady hosp. Ambulance Technické zdroje Kalk. sazba x hodn. VV Areál nemocnice Operační sál Režijní náklady hosp. Lůžková část Kalk. sazba x hodn. VV Údržba SVLS Náklady hosp. celkem Sterilizace Správní střediska V. Vedení nemocnice

Definice oblastí a datové základny

Dekompozice nákladů klinik na zdroje Mzdové náklady Lékaři SZP, NZP a PZP Léky a zdrav. materiál ZUL, ZUM, krevní deriváty Léková a materiálová režie Náklady na tech. vybavení Středisko/Činnost/ Pracoviště Ostatní náklady Ambulantní a hospitalizační účet Středisko, činnost/pracoviště

(dekompozice nákladů) Léky a SZM (dekompozice nákladů)

Léčiva a SZM – výchozí stav evidence spotřeby léků a zdravotnického materiálu na pacienta ve formě ZUL a ZUM vysoký objem lékové režie na nákladových střediscích časové disproporce mezi výdejem z lékárny a spotřebou léků a zdravotnického materiálu na odděleních cenové odchylky mezi skladovou evidencí ZUL a ZUM v EIS a vykazováním v maximálních cenách v NIS na úrovni účetní osnovy není jednoznačně diferencována vazba analytiky na spotřebu ZUL a ZUM od spotřeby režijních léků a materiálů

Základním cílem spotřeby léků a zdravotnického materiálu je adresná evidence jejich spotřeby až na pacienta. S ohledem na možnosti FN Brno je v první fázi řešena tato problematika snížením lékové režie formou tzv. „pozitivních listů klinik“. Podíl nákladů na léky přímo účtované na pacienty a lékové režie Struktura nákladů lůžkového oddělení KICH Osobní náklady celkem 37% Léky + krev 19% Režijní materiál 2% VN- zdravotnick é služby 7% nezdravotni cké 35% ZUL a léková režie Podíl nákladů po zavedení „pozitivních listů“ kliniky Cíl Snížení lékové režie

Pro stanovení „pozitivních listů“ klinik bude v první fázi provedena ABCX analýza, jejímž cílem je identifikovat významné lékové položky , které nejsou ZUL. DATABÁZE LÉKŮ identifikaci ZUL je možné stanovit již při výdeji z lékárny na středisko (kliniku) Separace NEZUL 20% položek = 80%nákladů

Pro účely kalkulačního modelu bude nezbytné na úrovni účetní osnovy oddělit ve formě samostatných účtů lékovou a materiálovou režii od nákladů na léky (ZUL) a SZM (ZUM) s přímou vazbou na pacienta.

Disproporce mezi cenami Příruční sklady na klinikách Jako datový zdroj pro evidenci spotřeby léků a SZM na pacienta bude sloužit IS AMIS. S ohledem k účtování v IS AMIS v maximálních cenách na VZP bude docházet k odchylce od skutečné ceny ve finančním účetnictví. V současné době není možné eliminovat nesoulad cen provázáním obou databází vzhledem k odlišnému kódování léků se stejnou účinnou látkou. EIS NIS Skutečná cena pořízení Disproporce mezi cenami Maximální cena na VZP Nesoulad v číselnících NIS a EIS (stejná účinná látka s jiným kódem) Cíl Příruční sklady na klinikách

Cílovým stavem pro evidenci léků a SZM na pacienta je zavedení příručních skladů v NIS s evidencí přes čárové kódy. Jejich zavedením dojde k odbourání cenových a časových disproporcí zkreslující výsledky nákladového modelu. LÉKÁRNA EIS NIS PŘÍRUČNÍ SKLAD Číslo léku Čárový kód RČ pacienta Typ pohybu (výdej, vratka = „-“výdej) Počet balení Počet kusů v balení Počet kusů počet balení * počet kusů v balení Nákladové středisko Datum Cena za kus (dopočet) Cena za balení Cena celkem Číslo léku Čárový kód RČ pacienta Typ pohybu Příjem na přír.sklad (EIS výdej) Vrácení do lékárny (EIS „-“výdej = vratka) Počet balení Počet kusů v balení Počet kusů Nákladové středisko Datum Cena za kus (dopočet) Cena za balení Cena celkem Převod na mezisklad

Léčiva a SZM – cílový stav REKAPITULACE Léčiva a SZM – cílový stav I. etapa – snížení lékové režie formou „pozitivních listů klinik“ detailnější sledování spotřeby léků a zdravotnického materiálu nad rámec ZUL a ZUM, čímž dojde k zpřesnění matematického modelu kliniky II. etapa – implementace příručních skladů s využitím čárových kódů a provázání EIS a NIS detailní evidence léků a zdravotnického materiálu na pacienta synchronizace času výdeje a času spotřeby odbourání disproporcí mezi skladovou cenou v EIS a cenou pro pojišťovnu v NIS

(dekompozice nákladů) Mzdové náklady (dekompozice nákladů)

Σuma výkonů za II.atestované VARIANTA I. Skupiny lékařů podle atestací VÝHODY: primární náklady včetně mzdových nákladů jsou čerpány z jednoho místa - EIS Σuma mzdových nákladů lékařů Σuma výkonů za II.atestované V 0950 s II. atestací V 0952 V 0953 NEVÝHODY: nelze identifikovat konkrétního nositele výkonu (výkon je společný pro skupinu lékařů se stejnou atestací) ocenění ambulančních a hospitalizačních účtů probíhá na bázi průměrných cen nelze provádět produkční analýzy za lékaře s I. atestací Ø KS za skupinu lékařů bez atestace VARIANTA II. Osobní číslo lékařů, SZP, NZP a PZP VÝHODY: na ambulantních a hospitalizačních účtech nebude docházet k průměrování nákladů za jednotlivé kategorie lékařů reálné ocenění výkonů na úrovni ambulantních a hospitalizačních účtů včetně specifikace, kdo konkrétní výkon prováděl. zachycení úvazků ve vazbě na mzdové prostředky vykazování výkonů i za kategorii SZP a NZP Σ výkonů za 03211 Lékař 03211 V 0950 V 0952 KS skutečná za lékaře V 0950 Lékař 03222 NEVÝHODY: existence dvou datových zdrojů mzdových nákladů klinik v IS CO nadstavby a IS personalistika. V 0952 V 0953

Náklady na technické zdroje (dekompozice nákladů)

Náklady na technické zdroje – výchozí stav analýza ekonomické struktury ambulancí – zda-li nevyžaduje na úrovni vybraných klinik zjemnění na jednotlivá pracoviště / činnosti tak, aby bylo možné adresněji provázat náklady s výkony analýza ekonomické struktury lůžkových oddělení a JIP … analýza ekonomické struktury COS … analýza ekonomické struktury SVLS …

Náklady na technické zdroje Přístroje a zařízení (PZ) Specializované technické prostředky s vysokou pořizovací hodnotou (zařízení specializovaných ambulancí, JIP, ARO). Prostory a vybavení pracovišť (PV) Standardní vybavení pracovišť (např. příjmová ambulance, lůžkové oddělení) včetně zahrnutí nákladů na prostory. Náklady na technické zdroje Ambulance 122301 Gastroenterologická 511/01…Opravy a udržování 518/01…Služby 551/01…Odpisy 501/01…Nákup režijního mat. Náklady na prostory a vybavení pracoviště Náklady na přístroje a zařízení 511/02…Opravy a udržování 518/02…Služby 551/02…Odpisy 501/02…Nákup režijního mat. Výkon A bez využití přístrojů Výkon B s využitím přístrojů

Náklady na technické zdroje CO NADSTAVBA NIS Středisko / činnost 1201 02 1201 02 Výkon 35123 Číslo HIM 941159240 941539205 ...…………. Název HIM Reteroskop rigidní Zdroj HF proudu Spec. ambulance H účet 500100 500200 500300 Výkon 35123 Středisko 1201_02 Číslo lékaře 10024 10025 10224 Čas výkonu 45 CO NADSTAVBA Středisko / činnost 1201 02 1201 02 Číslo HIM 941159240 941539205 …………... Náklady celkem 10.000,- 30.000,- 5.000.- Výkony celkem 135,- Kalkulační sazba 74,- 222,- 37,- H účet 500100 Výkon 35123 Čas 45 Hodnota Kč 3. 330,- 9.990,- 1.665,- EIS Základem řešení je oddělit od sebe nákladově významná technická zařízení ve formě samostatného HIM (skupin HIM) účetně zachyceného na úrovni nové dimenze v EIS pod samostatnou účetní skupinou. Účet 511.0101 551.0101 501.0101 518.0202 Středisko 1201 Činnost 1201_02 HIM 941158240 ………… Hodnota Kč 3.000,- 5.000.- 2.000,- 5.000,-

Evidence v EIS (finanční účetnictví) Změna struktury účetní věty Struktura stávající účetní věty Kč Středisko Účet Datum 3 000,- 2411 511 100 1. 1. 2002 Změna struktury účetní věty Struktura navrhované účetní věty Datum Účet Středisko Činnost Kč 1. 1. 2002 511 100 2411 241101 3 000,- Rozšířením účetní věty o novou dimenzi „ČINNOST“ bude možné sledovat adresněji náklady dle místa vzniku ve vazbě na realizované výkony.

Náklady na technické zdroje AMBULANCE (činnosti / pracoviště) CO nadstavba Úroveň NS Úroveň činností 30 122301 Kolonoskopie 122301 Σ V 30 1223 Společné náklady Ambulance 1223 60 Endoskopie 122302 122302 Σ V 60 Rektoskopie 122303 50 122303 Σ V 50 Společné náklady budou rozvrženy podle výkonů podřízených středisek (činností). LŮŽKOVÉ ODDĚLENÍ CO nadstavba Úroveň NS Úroveň činností Lůžkové oddělení A 1211 1211 1211 lůžkoden

Příklad zúčtování nákladů 5-té třídy na úrovni objektů kalkulačního systému v lůžkové části, včetně rozdělení na primární a přímé náklady. minimalizace nákladů lékové režie formou pozitivního listu kliniky 1211 Lůžkové oddělení Nositel nákladů Hospitalizační účet 5010111 - biologický mat. bez RČ 5010211 - spotřeba léků bez RČ 5014041 - spotřeba obvazový mat. 5014152 - spotřeba SZM bez RČ 5010406 - mediciální plyny 50106xx - spotřeba potravin 50107xx - čistící prostředky 50108xx - DDHM zdravotnický 50109xx - OOPP 511xxxx - opravy 518xxxx - služby 538xxxx - daně 551xxxx - odpisy Přímé náklady hosp. 5010101 - biologický mat. na RČ 5010201 - spotřeba léků na RČ 5010301 - spotřeba krve na RČ 5014031 - SZM implantáty na RČ 5014051 - spotřeba ost. SZM na RČ Lůžkové oddělení A Nepřímé náklady hosp. Kalk. sazba x hodn. VV Režijní náklady hosp. Kalk. sazba x hodn. VV Náklady hosp. celkem

Příklad zúčtování nákladů 5-té třídy na úrovni objektů kalkulačního systému ambulancí, včetně rozdělení na primární a přímé náklady. minimalizace nákladů lékové režie 1223 Amb. spec. gastro-enterologická Náklady na činnosti/pracoviště Společné náklady ambulance Nositel nákladů Hospitalizační účet 5010111 - biologický mat. bez RČ 5010211 - spotřeba léků bez RČ 5014041 - spotřeba obvazový mat. 5014152 - spotřeba SZM bez RČ 50108xx - DDHM zdravotnický 511xxxx - opravy 5180303 - nájemné techniky 5180501 - úklid dodavatelský 551xxxx - odpisy 5010406 - mediciální plyny 50106xx - spotřeba potravin 50107xx - čistící prostředky 50108xx - DDHM zdravotnický 50109xx - OOPP 5180101 - telefonní poplatky 5180601 - praní prádla 5181009 - ostatní služby 538xxxx - daně Ultrazvuk Přímé náklady hosp. 5010101 - biologický mat. na RČ 5010201 - spotřeba léků na RČ 5010301 - spotřeba krve na RČ 5014031 - SZM implantáty na RČ 5014051 - spotřeba ost. SZM na RČ Gastroskopie Činnosti ambulance Endoskopie Nepřímé náklady hosp. Kalk. sazba x hodn. VV Kolonoskopie Režijní náklady hosp. Kalk. sazba x hodn. VV …společné náklady 1223… Náklady hosp. celkem

Náklady na technické zdroje – cílový stav REKAPITULACE Náklady na technické zdroje – cílový stav zjemnění ekonomické struktury medicínských útvarů pro reálné ocenění výkonů náklady na technické zdroje vykazování výkonů na úrovni nově definovaných pracovišť / činností (vazba na pasportizaci) rozdělení nákladů na přístroje a zařízení od nákladů na prostory a standardní vybavení pracovišť na úrovni účetní osnovy (analytiky) definování výkonů a jejich vazby na použité přístroje a zařízení zabezpečení účtování nákladů na nově definovaná pracoviště / činnosti

Zachycení sekundárních nákladů

Náklady obslužných provozů přeúčtované na kliniky v rámci vnitropodnikového zúčtování (EIS) Údržba V případě údržby ve vlastní režii je nezbytné zabezpečit výkaz odpracovaných hodin ve vazbě na odběratele výkonu. Dále zúčtování spotřebovaného přímého materiálu na opravu na vrub objednávajícího střediska kliniky. Náklady údržby pak budou přeúčtovány na základě plánované kalkulační sazby (ceny) údržby a skutečně odpracovaných hodin. Doprava Přeúčtování nákladů na dopravu může probíhat na bázi plánovaných cen a skutečně realizovaných výkonů pro jednotlivá střediska klinik. Kalkulačním objektem jsou jednotlivé SPZ a cena je stanovena za skupinu identických dopravních prostředků. U vnitropodnikové dopravy mohou náklady být přeúčtovávány na jednotlivá střediska klinik ve formě počtu manipulačních výkonů a plánované ceny. Praní prádla Přeúčtování nákladů na praní prádla může probíhat podle kilogramových cen a plánované ceny Kalkulační jednice musí zohledňovat náklady na praní (technologický postup), což má za důsledek diferencované zatížení středisek klinik podle typu a míry znečištění prádla.

Náklady obslužných provozů přeúčtované na kliniky v rámci vnitropodnikového zúčtování (EIS) Budovy Pro zúčtování nákladů na budovy je nezbytné definovat samostatně jednotlivé budovy nebo skupiny budov. Na tyto objekty je nezbytné zabezpečit v rámci EIS kontování odpovídajících prvotních i druhotných nákladů. Na úrovni HTS je nezbytné zabezpečit m2 středisek jako vztažnou veličinu pro přeúčtování nákladů budov. Stravování Vnitropodnikové zúčtování nákladů na stravování může být realizováno prostřednictvím evidence skutečně odebraných jídel střediskem kliniky a cenou diety. Telekomunikace Externí faktura od telekom. společnosti je přeúčtována na základě výpisu externích hovorů podle klapek. Režijní náklady spojené s provozem telefonní sítě a ústředny mohou být přeúčtovány na jednotlivé kliniky na základě počtu účastnických stanic. Elektrická energie, Teplo, Voda Při zúčtování nákladů na energie je možné postupovat pomocí plánovaných či skutečných nákladů, přičemž obě varianty předpokládají zabezpečení odpovídajících rozvrhových klíčů (el. energie - kvóta, teplo - m2, voda - průměrný počet personálu a pacientů na oddělení) až na úroveň středisek klinik.

Náklady obslužných provozů přeúčtované na kliniky v rámci vnitropodnikového zúčtování (EIS) Technické plyny Při zúčtování nákladů na technické plyny je možné postupovat obdobně jako u zúčtování nákladů na energie, kdy je nezbytné zabezpečit vztažnou veličinu (kvóta, počet ventilů), na jejíž bázi dojde k zúčtování nákladů až na úroveň jednotlivých středisek klinik. IT HW a sítě Přeúčtování nákladů IT HW a sítě může být realizováno prostřednictvím plánované sazby za hodinu výkonu a skutečně odpracovaných výkonů pro střediska klinik. V případě zabezpečení provozuschopnosti sítě, serverů a nemocničních IS bez adresné vazby na odběratele výkonu budou definovány fiktivní objekty (např. správa serverů) z nichž pak budou tyto náklady přeúčtovány na střediska klinik. Pro administrativních výkony jako je tisk vizitek, prezentačních materiálů či výročních zpráv, je nutné stanovit ceník. Na základě vnitropodnikové faktury pak budou náklady na výkony přeúčtovány na odběratele.

Zachycení vnitronemocničních nákladů na odebírající nákladová střediska (kliniky) může probíhat v EIS na úrovni sekundárních nákladových druhů.

Příklady vztažných veličin Název vztažné Charakteristika vztažné veličiny veličiny Počet vydaných jídel Evidence počtu zaměstnanců FNB, kteří využívají služeb jídelny. Kvóta Pevně stanovený podíl, jehož součet musí být roven hodnotě 1 nebo 100 Počet pracovníků Evidenční počet pracovníků na středisku Počet PC Počet PC používaných na středisku (zúčtování nákladů IT) Počet aplikací Počet aplikací SW používaných na středisku (zúčtování nákladů IT) m2 Vyjadřuje rozlohu střediska v m2 (zúčtování nákladů na budovy, resp. nájemné) kg prádla Vyjadřuje kg podíl prádla podle náročnosti praní předaný klinikám Km Vyjadřuje kilometrový výkon středisek dopravy m3 Vyjadřuje rozlohu střediska v m3 (zúčtování nákladů na teplo) Hodina Vyjadřuje hodinový výkon středisek údržba

Definice nositelů nákladů a kalkulačního vzorce

Příklad zachycení výkonů na ambulantní účet KS = 22 15900 Endoskopické dilatace 660 Ambulantní účet Lékař 10024 Minuty výkonu 30 Přímé náklady ZUL ……. ZUM ……. KS = 22 15920 Endoskopické stavení krvácení 440 Lékař 10024 Minuty výkonu 20 Σuma PN Nepřímé náklady KS = 17 15022 Cílené vyšetření 340 Výkon 15900 cena 2160,- Lékař 11003 Minuty výkonu 20 Výkon 15920 cena 1670,- Výkon 15022 cena 723,- KS = 52 15900 Endoskopické dilatace 1560 Ambulance 122301 Minuty výkonu 30 Σuma NN KS = 50 Režijní náklady vedení kliniky správní režie 15920 Endoskopické stavení krvácení 1000 Ambulance 122301 Minuty výkonu 20 KS = 10 15022 Cílené vyšetření 200 Ambulance 1221 Minuty výkonu 20

Příklad zachycení výkonů na ambulantní účet Struktura kalkulačního vzorce popisuje zachycení nákladů na ambulantní vyšetření. Přímé náklady zachycují spotřebu ZULP a ZUM přímo na pacienta. Nepřímé náklady jsou rozděleny na náklady související bezprostředně s výkonem a náklady režijního charakteru bez vazby na výkon. Na úrovni kalkulace je možné vyhodnotit spotřebované náklady s výnosy a stanovit tak hospodářský výsledek.

V následujícím kroku je možné výsledné hodnoty kalkulací kumulovat na různé hierarchické úrovně a zjistit tak efektivitu poskytovaných výkonů resp. „dosahovanou rentabilitu“. Nespornou výhodou je možnost využít DRG jako srovnávací jednotky spolu s opakovatelným exaktním oceněním nákladů na pacienta. Kategorie MDC Skupina DRG 1 Skupina DRG 2 Skupina DRG 3 Diagnóza A Diagnóza B Diagnóza C Hospitalizační účet300 Hospitalizační účet 100 Hospitalizační účet200 Výkon A Výkon B ZUL XY ZUM XY

Celkové schéma nákladového modelu za vybranou kliniku

Činnost hospitalizace Vnitronemocniční zúčtování nákladů v rámci EIS a IS controllingové nadstavby při vykazování výkonů hospitalizace, které jsou z pohledu VZP proúčtovány v rámci ošetřovacího dne. Pomocná střediska 1211 Lůžkové oddělení Hospitalizační účet Činnost hospitalizace 7020401 Doprava Přímé náklady hosp. počet dní 7020701 Cena MJ x počet MJ. Jídelna 7020801 Lůžkové oddělení A 7020201 Nepřímé náklady hosp. Areál Kalk. sazba x hodn. VV 7020102 lůžko den Sterilizace čas výkonu Lékař 10024 výkon 0842 výkon ROK Rozvrhové základny Lékař 10555 Režijní náklady hosp. Energie (teplo) Kalk. sazba x hodn. VV Lékař 10645 počet dní * stav pacienta - diagnóza - věk Náklady hosp. celkem SZP El. energie SVLS nepřímé náklady hosp. 7020201 Správní náklady 7020101 Laboratoře Kliniky RDK EIS IS CO (zdroj dat NIS) ZZ

Amb. spec. gastroenterologická Vnitronemocniční zúčtování nákladů v rámci EIS a IS controllingové nadstavby na příkladu gastroenterologické ambulance. Amb. spec. gastroenterologická Pomocná střediska Ambulantní účet Činnosti ambulance 7020401 Doprava Přímé náklady hosp. Ultrazvuk Cena MJ x počet MJ. 7020801 Jídelna laboratoní test Gastroskopie 7020201 Areál Nepřímé náklady hosp. Kolonoskopie čas výkonu 7020102 Kalk. sazba x hodn. VV Sterilizace …společné náklady 1223... čas výkonu výkon 0842 Rozvrhové základny výkon (lab.) Lékař 10024 Režijní náklady hosp. Energie (teplo) Kalk. sazba x hodn. VV Lékař 10555 Náklady hosp. celkem El. energie Lékař 10645 7020201 SVLS nepřímé náklady hosp. Správní náklady Laboratoře EIS Kliniky RDK IS CO (zdroj dat NIS) ZZ

Děkuji za pozornost !!! www.fnbrno.cz fnbrno@fnbrno.cz