Veřejná správa v ČR

Veřejná správa – jak lze pojem chápat Současná veřejná správa Veřejná správa – jak lze pojem chápat druh činnosti (spravování) instituce (organizace vykonávající veřejnou správu)

Principy ve VS územní, věcný, funkční centralizace, decentralizace koncentrace, dekoncentrace kolegiální, monokratický jmenovací, volební princip subsidiarity

Dělení veřejné správy

Subjekty veřejné správy stát – státní instituce vykonávající veřejnou správu přímo, ostatní subjekty ji vykonávají odvozeně, územní samospráva – veřejná správa je vykonávána samotnými občany a nepřímo volenými představiteli v rámci veřejnoprávních korporací, územní samospráva vykonává jak samosprávu tak i státní správu, jiné subjekty – např. profesní komory, vysoké školy, veřejné fondy, nadace a další.

Státní správa Ústřední: vláda, ministerstva, ústřední orgány státní správy. Územní: státní orgány se všeobecnou státní působností, vykonávají veškerou státní správu v určitém územním obvodu, státní orgány s dílčí správní působností, samostatní nositelé odborných správních agend, specializované či odborné úřady. Existují tak tři druhy obecních úřadů. Obecní úřady vykonávající přenesenou působnost (tedy státní správu) v základním rozsahu svěřeném mu zákony. Pověřené obecní úřady vykonávající vedle přenesené působnosti v základním rozsahu pro své vlastní území i přenesenou působnost v rozsahu pověřeného obecního úřadu svého správní obvodu pro více obcí. Posledním druhem úřadu je obecní úřad s rozšířenou působností, který vykonává přenesenou působnost v základním rozsahu pro své vlastní území, pak v rozsahu pověřeného obecního úřadu a přidá k tomu ještě rozšířený rozsah pro správní obvod skládající se z více okolních obcí. Podrobnosti vztahující se k územním obvodům pověřených obecních úřadů a úřadů s rozšířenou působností stanovuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších úprav. Náklady na výkon státní správy, kterou stát přenáší na obce a kraje, jsou hrazeny příspěvkem ze státního rozpočtu. Všeobecné orgány – obecní a krajské úřady (dříve okresní úřady) Dílčí orgány – finanční úřady, úřady práce,

Ministerstva Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo kultury Ministerstvo obrany České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí

Ústřední orgány státní správy Úřad vlády ČR Český báňský úřad Český statistický úřad Český telekomunikační úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Energetický regulační úřad Národní bezpečnostní úřad Správa státních hmotných rezerv Státní úřad pro jadernou bezpečnost Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad průmyslového vlastnictví

Soustavu státní správy tvoří: Celní správa Finanční správa Správa policie ČR Správa obrany ČR Správa zpravodajských služeb Správa soudů Správa zaměstnanosti Živnostenská správa Sociální správa Správa statistiky Správa zeměměřictví a katastru nemovitostí Správa životního prostředí Správa zemědělství Správa energetiky Správa dopravy Stavební správa Správa školství Správa zdravotnictví Státní správa ochrany veřejného zdraví Správa léčiv Správa kultury Správa obchodu a ochrany spotřebitele a reklamy Správa cen Správa loterií Báňská správa Správa geologie a státní dozor nad bezpečností práce

Soustavu státní správy tvoří: Správa stáních hmotných rezerv Správa na úseku technické normalizace a technických požadavků Správa puncovnictví a zkoušení drahých kovů Správa ochrany průmyslového vlastnictví Správa hospodářské soutěže Správa výzkumu a vývoje Správa národního majetku Správa dohledu nad družstevními záložnami Správa informačních technologií Správa lesů Správa zajišťování bytové náhrady a rozvoje bydlení Správa ochrany ovzduší Správa ochrany ozónové vrstvy země Správa vod Správa ochrany zemědělského půdního fondu Správa ochrany přírody a krajiny Správa nakládání s odpady Správa úložišť radioaktivního odpadu Správa ochrany před chemickými látkami Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

Finanční (daňová) správa – různost v území Ústřední finanční a daňové ředitelství (součástí MF ČR) FŘ pro hl. město Prahu, FŘ v Praze, FŘ v Ústí nad Labem, FŘ v Plzni, FŘ v Českých Budějovicích, FŘ v Hradci Králové, FŘ v Brně, FŘ v Ostravě FÚ

Správa katastru a zeměměřičství – různost v území

Změny po zániku Okresních úřadů zánik státního orgánu se všeobecnou státní působností náhrada: krajské úřady obecní úřady s rozšířenou působností pověřené obecní úřady obecní úřady(základní rozsah státní správy či další – matriky, …)

Veřejnoprávní smlouvy dvou a více-stranný právní akt zakládající, měnící či rušící práva a povinnosti v oblasti veřejného práva koordinační (organizace mezi sebou) subordinační (dle správního řádu) ještě doplněk k minulé přednášce – státní správa

Veřejnoprávní smlouvy na přesun výkonu státní správy mezi obcemi mezi obcemi s rozšířenou působností II. 4. Veřejnoprávní smlouvy K 30. listopadu 2006 bylo v platnosti celkem 32 veřejnoprávních smluv (dále jen "VPS") uzavřených mezi obcemi s rozšířenou působností na přenesený výkon státní správy13. Ve sledovaném období vyslovilo MV souhlas s jednou VPS uzavřenou na výkon přenesené působnosti na úseku myslivosti, rybářství a státní správy lesů, a to s účinností od 1. ledna 2007. Dále obdrželo 9 žádostí o schválení dohod o změně obsahu VPS. Předmětem těchto dohod je zejména změna výše úhrady nákladů a prodloužení platnosti VPS. S 5 dohodami o změně obsahu VPS byl vysloven souhlas s účinností od 1. ledna 2007, 4 jsou v současné době v řízení. Podle telefonických sdělení budou během prosince doručeny obcemi další smlouvy ke schválení. Ze 32 platných VPS je uzavřeno: 17 VPS ………………………. s platností do 31.12. 2006 5 VPS ……………………….. s platností do 31.12. 2007 2 VPS ……………………….. s platností do 31.12. 2008 8 VPS ……………………...... s platností na dobu neurčitou Smlouvy jsou uzavřeny na 13 přenesených působností. Nejvyšší počet VPS je uzavřen na výkon přenesené působnosti na úseku sociálně - právní ochrany dětí (10), na úseku státní památkové péče (9) a na úseku civilní služby (8). Některé VPS jsou uzavřeny až na tři působnosti současně14. K 31. prosinci 2006 bude ze zákona č. 587/2004 Sb., o zrušení civilní služby a o změně a zrušení některých souvisejících zákonů, ukončena platnost VPS na uvedeném úseku. http://www.mvcr.cz/sprava/vlzpravy/vlada_22.html#223

Příspěvek na výkon státní správy příspěvek přidělován ze státního rozpočtu (viz zákon o státní rozpočtu kapitola 398 Všeobecná pokladní správa + přílohy 5 až 8) účelem příspěvku je částečná úhrada výdajů ÚSC spojených s výkonem státní správy příspěvek přidělován: krajům obcím obce dle rozsahu působnosti (základní obec, obec s matričním úřadem, se stavebním úřadem, s pověřeným obecním úřadem, s rozšířenou působností) obce s rozšířenou působností se zvláštním postavením obce s rozšířenou působností s mimořádným příspěvkem hlavnímu městu Praze – specifické postavení Podívejte se do státního rozpočtu, kolik financí je vyhrazeno pro obce a kraje a kolik z nich připadá na výkon státní správy.

Kritéria - kraje

Výpočet příspěvku obcím (příloha 9):

Změny v systému financování výkonu státní správy ÚSC - shrnutí Od roku 2006 se používá nová metodika pro výpočet výše příspěvku 2007 Sjednocení způsobu stanovení příspěvku pro všechny kategorie obcí (dříve pověřené úřady dostávaly příspěvek podle počtu obyvatel a obce s rozšířenou působností na základě mzdových nákladů na pracovníka). Nově tedy jednotný způsob stanovení příspěvku pro všechny kategorie obcí Navýšení objemu příspěvku + mimořádná kompenzace 5 obcím Přesun některých dotací (zejména sociální oblast) ze Všeobecné pokladní správy (=rozpočty samosprávných celků) do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí

Samospráva projevem principů decentralizace – projev dělení veřejné moci mezi státem a jinými organizacemi subsidiarity - rozhodování na takové úrovni, kde je to nejvíce efektivní, kritéria: kde je největší zájem na kvalitním řešení kdo má nejvíce informací kdo dokáže zhodnotit důsledky rozhodnutí co nejkomplexněji dále kdo k tomu má např. kompetence, finance, .. decentralizace = přenesení rozhodovacích pravomocí na orgány územních samospráv a na občany využívající služby samosprávou poskytované negativa decentralizace? - komunikační bariéry,.. Dělení veřejné moci stát x jiné subjekty - vztah st. správy a samosprávy - stát zasahuje do samosprávy jen pokud je to nezbytně nutné a pouze na základě zákona

Systémy samosprávy Anglo-americký typ Kontinentální typ Smíšený typ anglo-saské pojetí germánské pojetí napoleonské pojetí Smíšený typ Systémy veřejné správy lze rozdělit do základních typů: Anglo-americký typ - představován zejména Spojenými státy a jejich manažerskou kulturou. Idea národního státu zde není zakořeněná, vládne zde kultura individualit a správa a zodpovědnost za věci společné a veřejné je běžnému pojetí cizí. Federální vláda má naopak mnoho ústavních a zákonných omezení, které zaručují, že na sebe nepřenese z jednotlivých států příliš velký podíl moci. Poválečná éra prosperity sociálního státu (Johnson - Great Society) byla po ropném šoku vystřídána Reaganovými rozpočtovými škrty a reformami. Během nich došlo k drastickému zeštíhlení veřejného sektoru i sociálních programů. Zde se jako první projevila pohyb směrem k tržně orientované veřejné správě (podle principu „works better - costs less“), která operuje na principech efektivních technik řízení a organizace. Je nutné poznamenat, že po změně vlády (Clinton) nedošlo v žádném případě k zásadnímu odklonu od nastoupených reforem, právě naopak. Kontinentální typ - tento typ má ještě několik pojetí, a to Napoleonské (Francie, Španělsko a Itálie), Germánské (Německo, Rakousko), a anglo-saské (Velká Británie). Stručně k těmto typům: Germánský - typickým příkladem je Německo s tradicí silného rechtstaatu (právního státu). Německá byrokracie je vysoce jurisdifikovaná a dlouhodobě stabilní (totéž se dalo říci i o německé politické scéně až do začátku 90. let). Německo je navíc federálním státem, kde centrální vláda hraje menší roli. Reformy ve smyslu NPM se odehrávají od počátku 90. let zejména na místní úrovni (municipality). Německá samospráva si bere příklad z anglo-amerických manažerských modelů, je výsledkově a výkonově hodnocena, orientována na klienta a služby a používá vysokého stupně delegace pravomocí. Anglo-saský - Služba ve veřejném sektoru má v Británii dlouhou tradici. Není to typ americké individuality, protistátního zaměření a manažerské kultury. Britská veřejná správa je ukázko u profesionální, apolitické, neutrální, odborné poradenské služby, která je k dispozici ministrům. Reformy tohoto systému směrem k tržně orientovaným službám a technikám managementu odstartoval nástup Margharet Thatcherové v roce 1979. Státní služba získala větší autonomii, čímž se její služby měly stát efektivnější a kvalitnější. Trh a konkurence, jeden ze základních prvků New Public Managementu, se jasně projevil ve vlně privatizace státních podniků a institucí. Zajímavý je dokument „Konkurencí ke kvalitě“ (Competing for Quality), vydaný J. Majorem v r. 1992, který zavazuje každou státní instituci či podnik, který nabízí zboží či služby ve veřejném sektoru, aby se každých pět let zúčastnil tendru na poskytování těchto služeb (nebo dodávek zboží). Pokud daná instituce tender vyhraje, může dále existovat. Napoleonský - Je to odlišný typ od anglo-saského pojetí, se silným centralistickým státem. Vláda a centrální správa je tvořena určitou elitou společnosti (přednášky D. Howartha z r. 1999 a 2000, IC), která ovládá celou zemi z centra - z Paříže. Vysocí úředníci takové správy jsou obvykle absolventy tzv. hautes écoles, jako např. Ecole Nationale d´Administration (ENA). Elitářství tohoto typu je běžné ve veřejné správě i v politice. Vezmeme-li v úvahu podobný typ správy v Itálii, je zjevné, že takové systémy jsou vystaveny korupčním tlakům. I zde pronikly principy NPM - např. ve formě TQM (Japonsko).

Samospráva v ČR Zájmová Profesní Územní

Profesní samospráva a její členové by se měli vyznačovat těmito znaky Samostatný osobní výkon činnosti jako nezávislého povolání. Společná významnost příslušné profese. Povahou věci omezený, přímo však neurčený počet vykonavatelů. Složení odborných zkoušek kandidátů na členství v komoře před orgány komory samosprávně určenými. Umožnění vlastní odborné samosprávy komory včetně volby orgánů a disciplinární pravomoci. Nezávislost na orgánech státní správy. Vysoké požadavky na etiku profesního výkonu. Samosprávné posuzování kvalifikace. Ochrana jednotlivce proti vlivu státní moci jak vůči vykonavatelům profese, tak i vůči klientům. Absence veřejné hospodářské soutěže mezi členy. Výčet není úplný a konečný, jde o základní znaky. Skutečná úloha samosprávy spočívá v její samostatnosti od státu a naopak.

Legislativní vymezení územní samosprávy Ústava Listina základních práv a svobod Mezinárodní smlouvy Zákony zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ale také např. zákony vymezující celky v území Ústava Článek 8 Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků. Hlava sedmá Územní samospráva Článek 99 Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Článek 100 (1) Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody. (2) Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku. (3) Vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem. Článek 101 (1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. (2) Vyšší územní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem. (3) Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. (4) Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Článek 102 (1) Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. (2) Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období. Článek 104 (1) Působnost zastupitelstev může být stanovena jen zákonem. (2) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku. (3) Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Článek 105 Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon. Listina základních práv a svobod Oddíl druhý Politická práva Článek 17 (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanové zákon. Článek 18 (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společenského zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Hlava šestá Ustanovení společná Článek 44 Zákon může soudcům a prokurátorům omezit právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost a právo uvedené v čl. 20 odst. 2; zaměstnancům státní správy a územní samosprávy ve funkcích, které určí, též právo uvedené v čl. 27 odst. 4; příslušníkům bezpečnostních sborů a příslušníkům ozbrojených sil též práva uvedená v čl. 18, 19 a čl. 27 odst. 1 až 3, pokud souvisí s výkonem služby. Osobám v povoláních, která jsou bezprostředně nezbytná pro ochranu života a zdraví, může zákon omezit právo na stávku. Další zákony: 250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 290/2002 Sb. Zákon o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce.. 420/2004 Sb. Zákon o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků ústavní zákon č. 347_1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků zákon č. 130_2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů zákon č. 157_2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku ČR do majetku krajů zákon č. 243_2000 Sb., o rozpočtovém určení daní zákon č. 290_2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků ČR na kraje a obce zákon č. 36_1960 Sb., o územním členění státu zákon č. 491_2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí Listina odkaz: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html Ústava odkaz: http://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html

Charty samosprávy Evropská charta místní samosprávy Evropská charta regionální samosprávy Evropská charta místní samosprávy: vyšlo ve sbírce zákonů pod číslem: 181/1999 Sb. SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí (Změna: 369/1999 Sb.) K Evropské chartě místní samosprávy byl na základě výzvy ženevské konference o evropské regionalizaci z června 1993 a v duchu závěrů vídeňského summitu Rady Evropy z téhož roku připraven komplement ve formě návrhu Evropské charty regionální samosprávy. Návrh této charty schválil v roce 1997 Kongres místních a regionálních samospráv Evropy. Výbor ministrů Rady Evropy ve svém stanovisku z 12. května 1998 upozornil, že v případě standardu práva na regionální samosprávu bude patrně obtížnější dosáhnout v Radě Evropy potřebného konsensu o dostatečném počtu společných principů a pravidel než v případě standardu místní demokracie. Úkol připravit další potřebné podklady pro využití tohoto právního nástroje byl svěřen Řídícímu výboru pro místní a regionální demokracii. http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=155&typ=r&levelid=SP_108.HTM

Asociace krajů ČR zájmové sdružení právnických osob, hlavním cílem je hájit a prosazovat společné zájmy a práva krajů, Řádnými členy Asociace krajů ČR jsou kraje České republiky (všech 14 členů) orgány: Rada, Komise Rady, Předseda, Kancelář asociace na internetu Členy Asociace krajů jsou všechny regiony České republiky, včetně hlavního města Prahy, která je ze zákona současně obcí i regionem . Programové cíle Asociace krajů České republiky hájit společné zájmy a práva krajů sdružených v Asociace v duchu principů, z nichž vychází Evropská charta místní samosprávy hájit a prosazovat společné zájmy krajů v procesu přípravy vstupu České republiky do Evropské unie vytvářet podmínky pro řešení problémů a otázek společných pro členy Asociace · podílet se na vytváření podmínek pro vzdělávání členů zastupitelstev krajů, zaměstnanců krajů pomáhat krajům při jejich zahraničních aktivitách Organizační uspořádání (struktura) AK ČR Orgány Asociace jsou : Rada Komise Rady Předseda Kancelář Rada Asociace Rada je vrcholným orgánem Asociace. Každý člen Asociace má právo vyslat na zasedání Rady jednoho zástupce. Zástupcem kraje je hejtman. K přijetí usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů. Souhlasu všech členů je třeba k přijetí usnesení, jímž se mění Stanovy, přijímá nový člen a stanoví výše členského příspěvku.Rada může jako své iniciativní a poradní orgány zřídit komise a jmenovat a odvolávat jejich členy.Rada může jako své iniciativní a poradní orgány zřídit komise a jmenovat a odvolávat jejich členy.Rada volí z řad zástupců členů Asociace předsedu a místopředsedu (místopředsedy). Rada doposud zřídila a v rámci Asociace pracují: Komise pro cestovní ruch Komise pro dopravu Komise - grémium ředitelů krajských úřadů Komise pro financování krajů Komise pro informatiku Komise pro kulturu a památkovou péči Komise pro regionální rozvoj Komise pro sociální záležitosti Komise pro školství Komise pro veřejnou správu Komise pro zdravotnictví Komise pro životní prostředí a zemědělství Komise pro vztahy s veřejností Komise pro evropské záležitosti Jednání Rady a komisí Rady Základním způsobem jednání a rozhodování Rady a jednání komisí Rady je zasedání. Podrobnosti o jednání a rozhodování těchto orgánů stanoví Rada vnitřními předpisy – jednacími řády. Předseda a místopředsedové Asociace Předsedu a místopředsedu (místopředsedy) volí a odvolává Rada. Jejich volební období je dvouleté.Předseda a místopředseda (místopředsedové) jsou ze své činnosti odpovědni Radě.Předseda je statutárním orgánem Asociace svolává a řídí zasedání Rady. Činí pracovněprávní úkony ve vztahu k řediteli Kanceláře. Kancelář Asociace zajišťuje výkon rozhodnutí orgánů Asociace organizačně a technicky zabezpečuje činnost orgánů Asociace v čele Kanceláře stojí ředitel Kanceláře. Ředitel Kanceláře je za činnost Kanceláře odpovědný předsedovi.

Svaz měst a obcí ČR cíl: dosáhnout jisté míry jednoty, koordinovaného postupu a legitimního lobování, které by pomohlo představitelům měst a obcí dosáhnout změn v obecných otázkách na samosprávy. předmět činnosti: předkládat institucím iniciativní návrhy zohledňující požadavky obcí, spolupracovat se zahraničními organizacemi obdobného zaměření a být členem mezinárodních organizací a spoluvytvářet podmínky pro zahraniční aktivity členů Svazu, podílet se na vytváření podmínek ke vzdělávání členů zastupitelstev obcí, zaměstnanců obcí zařazených do obecních úřadů a zaměstnanců organizací zřizovaných obcemi, napomáhat tvorbě regionální politiky. SMO na internetu

SMO – příspěvky členů Na IX. Sněmu byl stanoven Svazu novou skladbu členského příspěvku (od r. 2006): a) pevná část členského příspěvku      - pro obec ve výši 2.200,- Kč      - pro město a městys ve výši 5.000,- Kč      - pro statutární město a hlavní město Prahu ve výši 10.000,- Kč b) variabilní část členského příspěvku ve výši 1,80 Kč za občana

Sdružení místních samospráv cílem je hájit zájmy obcí a měst do 50 000 obyvatel stát se oficiálním partnerem při jednání s vládou, například o rozpočtovém určení daní zvýšit zájem politiků o venkov cca 1 100 členů důvodem založení také nespokojenost s pozicí ve Svazu měst a obcí Sdružení místních samospráv Organizaci založili starostové ze Zlínského kraje jako protipól stávajícího Svazu měst a obcí. Jejím cílem je hájit zájmy obcí a měst do 50 000 obyvatel a stát se oficiálním partnerem při jednání s vládou, například o rozpočtovém určení daní. Iniciátoři předpokládají, že svou činnost časem rozšíří i na města s větším počtem obyvatel. Založena byla 31. 1. 2008 v Jihlavě. V současnosti má cca 1 100 členů. Založení souvisí také se Smlouvou měst a obcí proti daňové diskriminaci - podepsalo ji v roce 2007 téměř 1 500 vesnic a měst z ČR. Tlak na vznik nové organizace vyvolalo podle iniciátorů především negativní stanovisko Svazu měst a obcí k novele zákona o rozpočtovém určení daní v podobě, kterou předložil ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) na zasedání vlády. Novela chtěla daňové příjmy malých obcí posílit na úkor čtyř největších měst, a to Prahy, Brna, Plzně a Ostravy. Ta by přišla celkem o 3,3 miliardy korun. Zbylé obce a města by si naopak polepšily o 5,8 miliardy korun. Novela byla nakonec díky nátlaku malých obcí prosazena. Dalším z důvodů založení sdružení je nezájem politiků o venkov. Malé obce, které jsou členy Svazu měst a obcí mají pocit, že Svaz málo prosazuje i jejich zájmy, proto se rozhodli založit vlastní organizaci, která by lépe zajišťovala jejich zájmy. http://www.smscr.cz/tiskove_zpravy.php

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR dobrovolné sdružení fyzických osob, které vykonávají funkci tajemníka obce či města činnost: předkládá Parlamentu ČR, vládě ČR a orgánům státní správy iniciativní návrhy k tvorbě legislativy, která se vztahuje k činnosti a práci městských a obecních úřadů, spolupracuje s organizacemi a svazy jako např. Svaz měst a obcí ČR při zajišťování veřejné správy měst a obcí ČR, snaží se o zlepšení vzájemné informovanosti mezi městskými a obecními úřady v oblasti funkčnosti úřadů a při výkonu veřejné správy, napomáhá, a to různými formami (semináře, přednášky a pod.) vzdělávání úředníků městských a obecních úřadů, spolupracuje se zahraničními svazy a nadnárodními organizacemi podobného typu a zaměření, popř. se stává jejich členem, vydává vlastní Zpravodaj. sdružení na internetu Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR je dobrovolné sdružení fyzických osob, které vykonávají funkci tajemníka obce či města. Jeho posláním je hájit zájmy svých členů zejména tím, že předkládá Parlamentu ČR, vládě ČR a orgánům státní správy iniciativní návrhy k tvorbě legislativy, která se vztahuje k činnosti a práci městských a obecních úřadů, ·       spolupracuje s organizacemi a svazy jako např. Svaz měst a obcí ČR při zajišťování veřejné správy měst a obcí ČR, ·       snaží se o zlepšení vzájemné informovanosti mezi městskými a obecními úřady v oblasti funkčnosti úřadů a při výkonu veřejné správy, ·       napomáhá, a to různými formami (semináře, přednášky a pod.) vzdělávání úředníků městských a obecních úřadů, ·       spolupracuje se zahraničními svazy a nadnárodními organizacemi podobného typu a zaměření, popř. se stává jejich členem, ·       vydává vlastní Zpravodaj.   Sdružení vzniklo 29.června 1994 na ustavujícím valném shromáždění v Havlíčkově Brodu. K 31.12. 2004 má sdružení 323 řádných členů a 9 členů čestných. Sdružení má statut přidruženého člena v evropské organizaci U.D.I.T.E. Smlouvu o spolupráci a partnerství sdružení uzavřelo s obdobnými profesními organizacemi z Lotyšska (AEDLLRG) a Slovenska (APOÚSR), rozvíjí se spolupráce s anglickou SOLACE.                              Členský příspěvek je 500 Kč

Děkuji za pozornost