3. srpna 2013VY_32_INOVACE_100203_Vyrobni_faktory_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/
výroba je činnost, při které člověk přetváří přírodu ve statky výrobu může provádět jednotlivec (např. živnostník) nebo také větší firma (výrobní podnik) v obou případech jsou však zapotřebí tři základní předpoklady, kterým říkáme výrobní faktory: práce přírodní zdroje kapitál
je cílevědomá lidská činnost, při které vznikají statky a služby od pojmu práce je potřeba odlišit pojem pracovní síla pracovní síla je souhrn fyzických a duševních schopností člověka vykonávat práci pracovní sílu nemá každý člověk (dítě, nemocný) také ne každý člověk, který ji má, skutečně pracuje jde o vzácný výrobní faktor, což ovlivňuje jeho cenu na trhu práce cenu práce představuje mzda je třeba rozlišovat mzdu nominální a reálnou
Nominální mzda částka, kterou si pracovník vydělal jako zaměstnanec, když vynaložil svou pracovní sílu pro pracovníka je to příjem, který může použít na uspokojení svých potřeb pro firmu jde o náklad, který je nutný k vytvoření výsledného produktu vyjadřuje se v penězích
Reálná mzda tato mzda vyjadřuje, co je pracovník schopen si za vydělané peníze koupit je to v podstatě porovnání nominální mzdy k cenové hladině zboží a služeb má eliminovat vliv inflace (znehodnocování peněz)
tento výrobní faktor se někdy také označuje jako lidský kapitál ve vyspělých zemích prochází lidský kapitál dvěma etapami: příprava a získávaní poznatků (vzdělávání) používání získaných poznatků k produkci statků a služeb na vzdělanosti a profesní přípravě lidského kapitálu závisí produktivita práce
v přírodě se nacházejí v omezené míře, jsou tedy vzácné jsou nutnou podmínkou pro výrobu nejtypičtějším přírodním zdrojem je půda půda je potřebná zejména pro zemědělskou a lesní výrobu a pro stavebnictví půdy je jen omezené množství a spíše jí ubývá tento zdroj je tedy nedostatkový a má obvykle vysokou cenu
ten, kdo půdu vlastní, má výhodné postavení vůči ostatním subjektům vlastník půdy ji může prodat (za tržní cenu) nebo pronajmout (získává pozemkovou rentu - peněžní výnos z půdy) důležitá je kvalita půdy, její dostupnost a vhodnost pro zemědělství (pěstování různých druhů plodin) v poslední době si vědci i veřejnost začínají stále více uvědomovat omezenost a vyčerpatelnost přírodních zdrojů k dalším přírodním zdrojům patří také voda, vzduch, sluneční svit, nerostné bohatství, dřevo atd.
bez kapitálu se vyrábět nedá zjednodušeně můžeme říci, že kapitál jsou peníze, které přinášejí další peníze kapitál může mít v podniku různou podobu, rozlišujeme: hmotný (reálný) kapitál (budovy, stroje, auta apod.) finanční kapitál (peníze a cenné papíry) v podstatě se dá říci, že kapitálem je vše, co vkládáme do výroby proto, aby vznikly větší hodnoty typickým znakem kapitálu je účelovost vložených prostředků, tedy snaha dosáhnout zisk
také kapitál je omezený a vzácný a má svou cenu úrok je cena kapitálu, který vložíme např. do banky zisk je cena kapitálu, kterou vlastník očekává při aktivním podnikání s tímto kapitálem (tato cena je rizikovější, protože podnikatel může o svůj kapitál přijít, logicky tedy očekává, že jeho zisk bude vyšší než by byl běžný úrok v bance) kapitál se dá také hromadit, tzv. akumulovat (vydělaný zisk se nespotřebuje, ale část se ponechá ve firmě)
někteří ekonomové uvádějí ještě čtvrtý výrobní faktor a tím jsou informace řada ekonomických procesů je dnes velmi složitá a nemůže proběhnout bez odpovídajících informací také informace, jako každý jiný výrobní faktor, mají svou cenu cena informací je velmi kolísavá (na rozdíl od ostatních výrobních faktorů) specifickým znakem informací je to, že rychle zastarávají (ztrácejí hodnotu) proto je nezbytné neustále vstřebávat nové informace nehmotné statky, jako např. know-how, nabývají stále více na významu
výrobní faktory každé země jsou omezené u každé země tedy můžeme najít tzv. hranici produkčních možností za tuto hranici není země schopna se dostat (při stávajících podmínkách) ekonomika vyrábí efektivně, pokud se se svou produkcí pohybuje na této hranici (nemůže vyrábět více jednoho statku aniž by vyráběla méně jiného statku)
křivka produkčních možností znázorňuje, že z existujících zdrojů můžeme vyrábět různé kombinace statků kombinace statků, které leží pod hranicí produkčních možností, znamenají, že země nevyužívá na maximum své zdroje kombinace statků, které leží nad hranicí produkčních možností, jsou při současných podmínkách nedosažitelné hranice produkčních možností neplatí absolutně a navždy, může se posouvat
díky technickému pokroku a lepší organizaci práce jsme schopni zvyšovat využití výrobních faktorů a tím také posouvat hranici svých produkčních možností tomuto posouvání hranice říkáme hospodářský růst mezi základní zdroje hospodářského růstu patří: technický pokrok růst kapitálu a jeho technické úrovně růst počtu ekonomicky aktivních obyvatel a jejich kvalifikace
ekonomický život nás neustále nutí volit mezi statky, službami a činnostmi protože žijeme ve světě vzácnosti, každá volba znamená, že se zároveň vzdáváme příležitosti získat jiné hodnoty hodnoty, kterých jsme se svým rozhodnutím vzdali, pro nás představují náklady obětované příležitosti náklady příležitosti určitého rozhodnutí představuje užitek z nejvýhodnějšího jiného použití daných zdrojů
ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech vyd. Zlín: CEED, ISBN SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., ISBN Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010