Československý červený kříž Čadilová Kateřina

ČSČK Humanitární občanské sdružení. Působí po celém světě v oblasti humanitární, sociální a zdravotní. Je pomocnou organizací vojenské zdravotní služby. V současné době má 91 040 členů.

Poslání ČSČK Posláním ČSČK je zejména předcházet a umírňovat utrpení, chránit zdraví, život a úctu k lidské bytosti, podporovat vzájemné porozumění, přátelství a mír mezi národy bez rozdílů národnostních, rasových, náboženských, třídních a politických a usilovat o naplňování základních principů hnutí ČK.

Vznik ČSČK Kořeny již před 130 lety – „Vlastenecký pomocný spolek pro Království české“, z roku 1868. Oficiální datum založení – 6.února 1919. Předsedkyně Dr. Alice Masaryková – od roku 1919 do roku 1938.

Roku 1919 schválení stanov Ministerstvem vnitra. Přistoupení ČSR k Ženevské a Haagské konvenci. 1.12.1919 – uznání Mezinárodním výborem. 1920 – člen Ligy společností ČK a Červeného půlměsíce.

Meziválečné období Nahrazování nedostatků Státní zdr.správy. Zprostředkování styku rodin se zajatci. Pomoc uprchlíkům. Asanační a profylaktické akce proti epidemiím. Budování zdr. ústavů – poradny, útulky, jesle. Rozvoj zdr. osvěty, pomoc při živelných pohromách a hospodářské krizi.

Okupace 5.srpna 1940 – ČSČK rozpuštěn, zabaven majetek. Řada členů zatčena, vězněna a popravena. Ostatní se zapojili do odboje. Záchrana vězňů z transportů a pochodů smrti. Pomoc v oblastech bombardování. Likvidace epidemie skvrnitého tyfu v Terezíně. Pomoc při Květnovém povstání v Praze.

Činnost po 2. světové válce Pokračování v tradicích z první republiky. Obnovení přípravy ošetřovatelek, samaritánů a dopravní zdravotní služby. Pátrací služba ČSČK. Akce na školách – „Dětem více kalorií“, „Mládež sobě a republice.“

Únorový politický převrat 1948 – ztráta samostatnosti a nezávislosti. Odklon od principů ČK v rámci přežití. Začlenění do Národní fronty, dorost násilně do Pionýrské organizace a ČSM. Stát převzal péči o zdraví lidu, ČSČK úspěšně doplňoval:

dobrovolné dárcovství krve vytvoření stanic první pomoci školení mladých zdravotníků a dobrovolných sester pomoc při celostátním očkování proti obrně pořádání táborů pro slabé děti organizace Vodní záchranné služby

Sametová revoluce a vznik ČČK 1989 – návrat k samostatnosti a nezávislosti. Návrat části majetku. 1991 – zvláštní složka Mládež ČSČK. Rozdělení státu – zánik ČSČK a vznik ČČK.

ČČK: dárcovství krve, výuka první pomoci - ozdravné pobyty pro postižené děti klimaktické pobyty z ekologicky ohrožených oblastí ČR střediska soc.služby, geriatrická centra, soc.domy

Pátrací služba ČK humanitární služby do zahraničí kolektivní členové – Vodní záchranná služba ČČK, Horská služba ČR, Sdružení záchranných brigád kynologů

Sestry v sociální službě

Vedle Mezinárodního ČK ustavena Liga Červených křížů, jako světová unie se sociálně-zdravotním cílem. Založení roku 1919 v Cannes. Nejdůležitější otázka – ošetřovatelství. Založen ošetřovatelský odbor.

1922 –připojen poradní sbor zástupkyň ošetřovatelského stavu. Úkol Ligy ČK: povznesení úrovně ošetřovatelství podpora odborného školení ošetřovatelek

1920 – pokyny k pořádání kurzů pro sestry: nesmí být kopiemi ošetřovatelek bývalého Rakouska odborné vzdělání a všeobecné vzdělání mravní charakter, inteligence tělesná a duševní síla kurz – 3 měsíce, teorie i praxe

Učební program Nauka o obsluhování nemocných. Nauka o asepsi, antisepsi a dezinfekci. Nauka o zlomeninách a výmknutích. Nauka o povšechné hygieně. Nauka o první pomoci. Nauka o nemocech vnitřních. Bakteriologie.

Zakončení kurzu – vysvědčení. Umožněn další doplňující výcvik. Při organizaci pomáhala americká mise zdravotníků. Dobrovolná soc.péče se začínala rozvíjet – České srdce, Armáda spásy, Katolická charita.

Dále existovaly Komise pro péči o mládež, Péče o dítě, ČSL Matek a kojenců. Rozvoj sociálního ošetřovatelství. 1918 – jednoletá ženská Vyšší sociální škola v Praze, později dvouletá, a přijímali i chlapce.

Absolventi pracovali – v péči o mládež, v poradnách, v úřadovnách ČSČK, jako tajemníci humanitních spolků, výchovných ústavů. Po válce vyšší odborné a mravní nároky na ošetřovatelku.

V poradnách vedoucí pracovníci diplomované sestry – absolventy dalšího studia pro sociální péči. Jejich práce: evidence nemocných, záznamy o návštěvách, o výdeji léků, o přijmu režijního poplatku, organizace práci stanice.

Sestra v poradně: uvědomovala matky o lékařských prohlídkách dětí, návštěvy v rodinách, rozhovory s učiteli, asistence lékaři při vyšetřování, prohlížení dětí, zjišťovala poměry v rodině, poznatky předávala lékaři. Veškerou činností sester prolínala zdravotní výchova.