Spolková činnost diplomovaných sester

Prezentace na téma: "Spolková činnost diplomovaných sester"— Transkript prezentace:

1 Spolková činnost diplomovaných sester
Sjezdy Zpracovali: Iva Šafránková Jan Jedonek

2 Rok 1921- založení Spolku absolventek školy ošetřovatelské (dále spolek)
Počet členek se každoročně zvyšoval Hlavním cílem byla výchova a vzdělávání sester Pořádání odborných přednášek a kurzů se zdravotním odborem ČSČK Snaha docílit, aby sestry byly odborně vzdělané

3 V ČSR 1922 1015 ošetřovatelek 88 Diplomovaných sester 1923 1020 107
1924 1231 138 1925 1621 176 1926 1715 216

4 1926- Spolek byl přičleněn k sociálně zdravotnímu odboru ČSČK
1925- velká zdravotnická výstava v Hradci Králové 1926- spolupráce Spolku s Čsl. Ochrannou matek a dětí, zásady ošetřování kojence a rodičky

5 Spolek vydával a rozesílal zprávy pro mimopražské sestry
Návrh uniforem pro sestry Diplomované sestry měly 1/3 přednášek a kurzů o hygieně a domácím ošetřování, správné výživě

6 Sjezdy: záslužná a významná aktivita diplomovaných sester
I. sjezd diplomovaných sester byl Zúčastnilo se ho 57 sester Předsedkyní Spolku byla d.s. Šindlerová Snaha o založení svazu sester ošetřovatelek Československé republiky Konference pravidelně 1x 2 roky

7 Konečné rozhodnutí Úpravy služného podle služebních let
Provedení systematizace sesterských míst ve státních léčebných ústavech Návrh na dovolenou ne méně než 4 týdny Návrh na úpravu pracovní doby, ubytování, ochrana uniformy, odlišení znaku českých a německých diplomovaných sester Zajištění penze po 30. služebních letech

8 1927 Spolek se rozrostl o 45 absolventek řádové školy v Opavě
absolventek Vyšší školy sociální 1928- Nový název Spolku=Spolek diplomovaných sester Snaha počet ošetřovatelek s odborným vzděláním, prosadit funkce vrchních sester a představených v nemocnicích

9 II. sjezd DS- ošetřovatelek v Praze, prosinec 1931
Změny ve vzdělávacím systému Prodloužit dobu školení Více odborné praxe Přijímat dívky, které už zkušební dobu v nemocnici prodělaly Krátkodobé kurzy pouze jako nouzové opatření Zpřísnění podmínek pro přijímání uchazeček do měsíčních kurzů

10 Potřeba dalšího vzdělávání ve speciálních úsecích práce
Dietetika, rentgen, radioterapie, laboratorní metody, instrumentování, nervové a duševní choroby, administrativa Na sjezdu přítomné i řádové sestry

11 „ošetřovatelství má jít ruku v ruce s lékařstvím“, ale je několik desetiletí pozadu
Není jednotnost Problém se stravováním lékařů a ošetřovatelek Dlouhá pracovní doba, až 36h Není koordinace mezi prací sester a sociálních pracovnic Není koordinace mezi ČSČK, SDS, ministerstvem sociální péče a ošetřovatelským poradním sborem

12 Domluva: ČSČK se staral o pohotovost ošetřovatelskému personálu pro případ epidemie, náhlé katastrofy a války SDS se staral o vedení sester, ošetřovatelských škol a nostrifikace diplomů Výkonným orgánem ošetřovatelského referátu při ministerstvu veřejného zdravotnictví se stal ošetřovatelský poradní sbor

13 Sjezd byl dokumentován v souborné publikaci o československém ošetřovatelství- Sborník II. Sjezdu diplomovaných sester- ošetřovatelek v ČSR SDS poslal rezoluci ze II. Sjezdu na ministerstvo zdravotnictví a tělesné výchovy

14 Budování ošetřovatelských škol pro světské ošetřovatelky
Vydání učebnic pro ošetřovatelské školy Praxe na venkovských nemocnicích pro absolventky pod vedením diplomovaných sester Instruktorky ošetřovatelských škol pracující v nemocnici spolupracují s lékařským učitelským sborem, patří do učitelského sboru ošetřovatelské školy Krátkodobé kurzy pouze pod určitými podmínkami

15 Doplňkové kurzy pro diplomované sestry po několika letech praxe
Úprava sociálních poměrů sester-ošetřovatelek Zvláštní kategorie pro diplomované sestry- ošetřovatelky Úprav platu dle úřednické Pracovní řád- pracovní doba, hygiena bydlení, stravování, pracovní stejnokroj Ochrana ošetřovatelství jako poslání

16 Rok 1931 byl mezníkem ve vývoji čsl. ošetřovatelství
Zhodnocení dosavadní činnosti sester Rozvoj ošetřovatelské péče

17 SDS chtěl udržovat a zvyšovat standard ošetřovatelské péče
Pouze 1 ošetřovatelská škola, proto i málo sester Nedostatek kvalifikovaných ošetřovatelek a více nekvalifikovaných 1935- SDS dal všem členkám registrační legitimace s fotografií

18 Nová předsedkyně d.s. J. Andělová (1935)
1935- otevření ošetřovatelské školy Dr. E. Beneše v Hradci Králové Výchova pouze řádových sester SDS usiloval o místo civilní sestry představené Zodpovídá za veškerý civilní personál Názor SDS, že na 1 sestru u lůžka by mělo připadnout pouze 6 nemocných SDS zveřejňoval své novinky v časopisech Čsl. nemocnic, zprávy ČSČK, Zdraví lidu, U kolébky, Čin

19 III. Celostátní sjezd diplomovaných sester-ošetřovatelek v ČSR- 6. - 8
Rozšíření ošetřovatelské průpravy Ústavní a sociální práce diplomovaných sester

20 III. sjezd zdůraznil požadavky:
Vybudovat další školy pro civilní sestry a školení rozšířit na 3 roky Spolupůsobit na úpravách osnov ošetřovatelských škol Systematizovat místa ošetřovatelek pro diplomované sestry Zřídit místa představených a vrchních sester Novelizovat vládní nařízení Ustanovit diplomované sestry jako spolupracovnice úředních lékařů Zřídit referát ošetřovatelství při ministerstvu zdravotnictví

21 1937 1. civilní sestra představená v nemocnici na Bulovce d. s. J
civilní sestra představená v nemocnici na Bulovce d.s. J. Roušarová Pověřena organizací ošetřovatelské služby, odborný dohled Ve stejné době- vrchní sestra ve Zlíně v Baťově nemocnici 1940- podklady pro funkci civilní sestry představené nazývané- VRCHNÍ SESTRA diplomovaných sester ve SDS Spolek prosazoval maximum 30 lůžek na ošetřovatelské jednotce

22 Ošetřovatelský poradní sbor otázky civilních ošetřovatelských škol, krátkodobé kurzy, práce v ústavech Sestry zastupovala - d.s. M. Anzenbacherová- sociální služby - d.s. A. Rypáčková- předsedkyně SDS - d.s. E.R. Tobolářová- civilní ošetřovatelské služby Krátkodobé kurzy- příprava sester na válku mobilizace čsl. armády- sestry v pohotovosti 1937 – časopis Diplomovaná sestra

23 Děkujeme za pozornost