Inflace

V růstovém tvaru ms=  +  Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru ms=  +   = ms -   = míra inflace, ms = tempo růstu (nominální) peněžní zásoby,  = tempo růstu reálné poptávky po penězích Míra inflace vyplývá z rozdílu mezi tempem růstu nominální peněžní zásoby a tempem růstu reálné poptávky po penězích.

To je v souladu s kvantitativní teorií peněz. Reálná poptávka po penězích závisí na reálném důchodu a (reálné) úrokové míře Protože se (reálná) úroková míra v dlouhém období příliš nemění, růst reálné poptávky po penězích se vyvíjí obdobně jako růst reálného domácího produktu. Míra inflace v dlouhém období přibližně odpovídá rozdílu mezi růstem peněžní zásoby a růstem reálného domácího produktu. To je v souladu s kvantitativní teorií peněz. V krátkém období ovšem může reálná poptávka po penězích kolísat, v důsledku například změn nominální úrokové sazby.

Formy inflace - poptávková Jednotlivé subjekty mají více peněz, než kolik je v ekonomice vyprodukováno statků. Potom cena všech statků (tj. cenová hladina) poroste. Množství peněz však musí někdo emitovat – tím „někdo“ je centrální banka. Ilustrativně: v dlouhém období platí: vzroste-li množství peněz v oběhu na n-násobek (např. dvojnásobek) a nic se nezmění z hlediska reálných faktorů (množství VF, jejich produktivita apod.), cenová hladina by měla vzrůst n-násobně. Poptávková inflace: už 16. století – objevení Ameriky a zlata (určité zmínky už dříve, kdykoliv když zásoba zlata najednou vzrostla).

Formy inflace - nabídková Rostou ceny VF (např. ropy) Tento růst se odráží v růstu cen všech statků – roste tedy cenová hladina. Pokud rostou ceny všech statků a neklesá jejich poptávané množství, musí mít subjekty k dispozici více peněz – někdo je musí emitovat, tím „někdo“ je centrální banka. Normálně by při růstu cen subjekty některých statků začaly poptávat méně, což by mělo vést k zastavení růstu cen u těchto některých statků – potom ale neroste cenová hladina. Nabídková inflace – významný problém v 70. letech 20. století (v té době rostly ceny ropy).

Formy inflace - očekávaná Cenová hladina v minulosti rostla o n %. Všichni s tím počítají a v aktuálním období rovněž zvýší ceny o n %. Pokud se ale nic nemění z hlediska reálných faktorů (množství VF, jejich produktivita apod.), musí být růst cen způsoben růstem množství peněz v oběhu – jinak všechny ceny (tj. cenová hladina) nemůže vzrůst o n %. Někdo musí peníze emitovat, tím „někdo“ je centrální banka. Bez růstu M platí: růst cen jednoho statku, kterého si spotřebitelé kupují stále stejně, vede ke snížení poptávaného množství po jiném statku a poklesu cen u tohoto statku. Cenová hladina potom tedy neroste. Inflace je vždy peněžní jev!!

Měření inflace Deflátor HDP - HDP v běžných cenách/HDP ve stálých cenách Je nutno zjistit ceny všech (většiny) vyprodukovaných statků – to je časově a jinak náročné. Index spotřebitelských cen (CPI = consumer price index) - Porovnávají se ceny vybraných (některých) spotřebních statků v běžném a základním období. - jednotlivé statky mají své váhy, které odpovídají zhruba % výdajů, kolik domácnosti na tyto statky dávají ve svých rozpočtech. - statky, jejichž ceny se sledují, tvoří koš statků Index výrobních cen (PPI = producer price index) - stejný princip jako PPI, koš ale tvoří ceny vstupů V praxi se nejčastěji používá CPI

Problémy s CPI Pevné stanovení koše: statky, jejichž ceny se sledují, jsou pevně stanoveny – koš se mění pouze jednou za čas. Mění-li se ceny statků, které nejsou v koši, nepozná se to. Váhy: pokud se mění ceny, ovlivňuje to % výdajů, kolik na daný statek domácnosti vynakládají – v případě růstu P hledají domácnosti substituty a dané procento by mělo klesat, v případě poklesu opačně. Váhy jsou ale pevné. Nezahrnuje růst kvality statků. Jaké ceny? Např. hypermarkety, malé obchody? V koši jsou i statky produkované v zahraničí – např. ropa. Pokud jejich cena roste, může se inflace zvyšovat, ačkoliv ostatní ceny statků nerostou. Nemáme nic lepšího. CPI nesignalizoval včas bublinu na trhu nemovitostí!

Důsledky inflace Platí pro vyšší inflace, inflace do 3 % p.a. je v zásadě OK – nutí lidi peníze investovat. Peníze přestávají plnit roli prostředku směny – za inflace se lidé peněz zbavují Zvýhodnění dlužníka, znevýhodnění věřitele – dlužníci nejsou ochotni půjčovat, klesá potom množství investic, což má negativní dopad na růst HDP. Přerozdělení bohatství – ti, kdo ho mají v penězích jsou na tom hůře. Peníze nedávají cenové signály – subjekty nevědí, jak jsou statky a VF vzácné, mohou učinit chybná rozhodnutí. To vede k neochotě podnikat a opět negativní dopad na HDP. Obecně pokles důvěry – a bez důvěry se podnikat (ani žít) nedá.

Nominální a reálná úroková sazba Reálná úroková sazba (r) je zjednodušeně rovna nominální úroková sazba (i) mínus míra inflace (π = symbol pí) r = i – π Správně (1+r) = (1+i)*(1- π) r = i – π – i* π člen i* π je při nízkých hodnotách i a π malý, tudíž se zanedbává

Deflace Pokles cenové hladiny – klesají všechny ceny Relativně výjimečný jev – za Velké Deprese, japonská ekonomika na přelomu 20. a 21. století. Deflace (teoreticky) hrozí nyní. Opět negativa: - znevýhodnění dlužníků - půjčují si za původní P, vrací za nové (nižší) P, reálně tak vrací více. Dlužníci si bojí půjčovat! - při deflaci (záporné inflaci) jsou reálné úrokové míry vysoké, lidé si bojí půjčovat. - lidé mohou odkládat spotřebu Při deflaci tedy klesá C a I.

M a HDP Pokud roste HDP a M ve stejném poměru, je vše OK, nemělo by docházet k inflaci. Problémy: - HDP v z různých příčin čase kolísá, M může růst rychleji či pomaleji než HDP a vést tak k inflaci (deflaci) - rychlost obratu peněz - poptávka po penězích závisí i na dalších faktorech než růst HDP. Inflace může být (krátkodobě) nezamýšlená.

Rychlost obratu peněz a inflace Rychlost obratu peněz (V): jak často je daná peněžní jednotka použita v daném časovém období. Teorie říká, že V by mělo být stabilní, díky inovacím (platební karty, platby přes internet apod.) se může měnit. Pokud V vzroste a nemění se nic jiného, vede to k inflaci. Př.: ekonomika produkuje v období 100 Q´. Pokud je k dispozici 100 mincí a V = 1 (za období), měla by cena být: 1Q´ = 1 mince. Pokud V vzroste na 2 a nic dalšího se nezmění, měla by cena být: 1Q´ = 2 mince.

Poptávka po penězích a inflace Poptávka po penězích může vzrůst i z jiného důvodu než je růst HDP. Pokud se subjekty zbavují jiných aktiv a získávají peníze, za které něco kupují a jinak se nic nemění (více se neprodukuje), vede to k inflaci. Ale i zde je inflace peněžní jev – další peníze musí CB do ekonomiky nějak dodat: např. tím, že odkupuje aktiva, čímž pádem emituje peníze.