- teorie a praxe badatelsky orientovaného vyučování Badatelsky orientovaná výuka ve školním a neformálním vzdělávání CZ.1.07/2.3.00/45.0035 „Učíme badatelsky“ - teorie a praxe badatelsky orientovaného vyučování RNDr. Renata Ryplová, Ph.D. Katedra biologie , Pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Co je to BOV? Badatelsky orientované vyučování ( BOV) - moderní trend ve výuce vycházející z teorie pedagogického konstruktivismu, uplatňovaný v posledních letech především v přírodovědných oborech ( ale nejen v nich) Učitel nepředkládá žákovi učivo „v hotové podobě“ výkladem K poznatkům žáci dospívají vlastním objevováním, bádáním, pod vedením učitele. Jejich postup je proto podobný klasickému vědeckému ( tedy „badatelskému“) postupu. Bádání – z angl. „inquiry“

Učitel vede, žák objevuje! Na počátku výuky stojí „badatelská otázka“ Úlohou učitele je žáky motivovat k bádání a v roli rádce, kouče, je provést řešením problému, usměrňovat, korigovat, vhodně směrovat v jejich aktivitách tak, aby sami vyvodili a prezentovali své závěry. Žákovské znalosti jsou tak vytvářeny cestou řešení problému a systémem kladených otázek s důrazem na komunikační aparát Učitel zprostředkuje žákovi porozumění tématu

Historie BOV První zmínky již počátkem 60. let minulého století – odborníci poukazují na to, že narůstají množství poznatků již nelze zvládnout pouhým pamětním učením a je proto potřeba změnit metody výuky, snaha o zefektivnění výuky V reakci na to se tento způsob výuky objevuje nejprve v USA, od r.1996 je součástí tzv. vzdělávacích standardů, podrobně propracovaná metodika, učebnice. V Evropě po r. 2004 napříč zeměmi EU. V Čechách některé aktivizující metody uplatňované v minulosti částečně naplňovaly cíle BOV - např. heuristická metoda, řešení problémů, projektová výuka, učení v životních situacích apod.

Proč BOV ? V Čechách nástup BOV jako reakce na výsledky výzkumu PISA 2006 – krize v přírodovědném vzdělání v zemích EU Nezájem mladé generace o přírodovědné a technické obory V ČR navíc malá schopnost rozpoznání problému a řešení problémových situací prostřednictvím uplatňování vědeckých důkazů Nutno změnit přístup k výuce - jedno z možných řešení BOV ( dobré zkušenosti ze zahraničí, např. USA, Německo)

Typy BOV a) potvrzující bádání – otázka i postup jsou studentům poskytnuty, výsledky jsou známy, jde o to je vlastní praxí ověřit b) strukturované bádání – otázku i možný postup sděluje učitel, studenti na tomto základě formuluji vysvětlení studovaného jevu c) nasměrované bádání – učitel dává výzkumnou otázku, studenti vytvářejí metodický postup a realizují jej d) otevřené bádáni – studenti si kladou otázku, promýšlejí postup, provádějí výzkum a formulují výsledky. (Janík a Stuchlíková, 2010)

BOV se uplatňuje především v přírodovědných oborech – matematika, fyzika, biologie, geologie, ale objevuje se i v oborech humanitních – dějepis, výuka jazyků V každém oboru nutno zvážit vhodnost tématu pro výuku BOV!

Očekávané přínosy BOV - vzbuzení zájmu o probírané téma - aktivizující metoda - rozvoj kritického myšlení - zlepšení komunikačních dovedností - schopnost rozpoznání problému, formulace, analýzy dedukce - pochopení souvislostí - snadnější zapamatování nových poznatků ( co sám objevím, lépe si pamatuji) - schopnost prezentace vlastních závěrů

Možné problémy Limitace rozvrhem a časovou dotací předmětu - časová náročnost, obavy učitelů o zvládnutí objemu učiva Náročná příprava na výuku Materiální vybavení školy Předpoklady žáků pro BOV (dosavadní „badatelské“schopnosti a dovednosti žáků) – badatelská třída Správné pochopení BOV učitelem

Metodický postup při přípravě na výuku formou BOV 1. Stanovení cílů výuky Co chci, aby žáci pochopili a hlavně , aby si zapamatovali až opustí učebnu? 2. Determinace žákovských kompetencí Jak zjistím, že žáci se opravdu naučili? 3. Vlastní naplánování badatelsky orientovaného výukového celku podle “ Osnovy“.

1. Stanovení cílů výuky Co chci, aby žáci pochopili a hlavně , aby si zapamatovali až opustí učebnu? A. Formulace "velkých ( nosných, zastřešujících) myšlenek" , které není nutno žákům přímo sdělovat, ale jejich naplnění plánovanou výukou sledovat ( návaznost na RVP) B. Vyvození několika zásadních otázek směřujících k naplnění velkých myšlenek. Formulace vlastních, badatelských otázek, na jejichž vytváření se mohou žáci podílet, event. je i samostatně vytvářet. Zásadní otázky obsahují pojmy, které je potřeba pochopit a děje , kterým je potřeba porozumět. Formulace z pohledu kritického myšlení, zkoumání platnosti, testování hypotéz.

2.Determinace žákovských kompetencí Jak zjistím, že žáci se opravdu naučili? Výběr vhodné aktivity, dokladující stupeň žákova pochopení a dosažení vytčených cílů její zařazení do plánované výuky. Příklady vhodných aktivit ( nutno volit s ohledem na věk žáků a vyučované téma) : ústní prezentace, samostatné provedení experimentu nebo jenom stanovení jeho metodiky, vytvoření posteru, grafu, nakreslení mapy, zodpovězení kvízových otázek….. Příklady jednoduchých otázek, které pomohou učiteli zhodnotit žákovo pochopení a poskytnou mu zpětnou vazbu jsou např. Proč je tomu tak?, Jak to můžeme vysvětlit?, Jak to můžeme ověřit? Jak to vlastně funguje? Dává to smysl? Kde se s tím můžeme ještě setkat? Jak se to projevuje v  našem každodenním životě, v našem okolí?...

Osnova „Badatelského výukového celku“ Motivace Získávání informací, studium různých zdrojů Vyvozování otázek a výběr vhodné výzkumné otázky Sestavení hypotézy Plánování postupu ověření hypotézy Ověření hypotézy, zápis výsledků Vyhodnocení výsledků a vyvození závěrů Hledání souvislostí vyvozených závěrů s dalšími fakty, problémy, okolním světem Prezentace závěrů

V přírodních vědách je BOV ideálně spjato s experimentem (není ale nutnou podmínkou ). Výukový celek BOV však není klasickou hodinou laboratorních či terénních pokusů nebo demonstrací, kdy na začátku hodiny učitel zadá žákům téma, seznam pomůcek a sdělí metodiku provádění experimentů na jejichž základě pak v závěru hodiny vyvozuje závěry a hodnotí. Naopak. Praktická úloha vyplývá z úvodního přemýšlení o tématu, je řešením badatelské otázky.

Ukázky badatelské výuky v přírodopisu 1. Transport látek přes membránu 2. Energetický metabolismus rostlin 3. Morfologie listu

Nácvik tvorby badatelské lekce

Možné zdroje inspirace BOV Náměty pro výuku - škola BOV katedra biologie Pedagogické fakulty JU v Českých Budějovicích http://home.pf.jcu.cz/~bov/ Náměty pro výuku – sdružení Tereza http://badatele.cz/cz

Použité zdroje: EASTWELL, P. Inquiry learning: Elements of confusion and frustration. The American biology teacher, 2009, roč. 71, č. 5, s. 263–264. Janik, T. & Stuchlikova, I. (2010). Current Trends and Tendencies in Field Didactics. Scientia in educatione,  1(1), pp. 5 – 32., [viewed 2014-03-20], available on line at: http://www.scied.cz - in Czech National Research Council (NRC), (1996). National Science Education Standards; National Academies Press: Washington, DC. OECD, (2007). PISA 2006 Science Competencies for tomorrow’s world. Volume 1: Analysis. Volume 2: Data. , [viewed 2014-12-02] available on line at: http://www.pisa.oecd.org/dataoecd/30/17/39703267.pdf Papacek, M. (2010). Inquiry based science education: A way for the biology education of generations Y, Z, and alpha? Scientia in educatione, 1 (1), pp. 33-49. [viewed 2014-03-20],available on line at: http://www.scied.cz – in Czech Wiggins, G. and Mc Tighe, J.(1998) Understanding By Design. Association for Supervision and Curriculum Development. Alexandria, Virginia.