ENVIRONMENTÁLNÍ INFORMATIKA A REPORTING VII. Monitoring

ENIN – Monitoring VII2 Shromažďování env. informací Monitoring ŽP Klasifikace monitoringu globální monitoring – celosvětový regionální monitoring – přírodní prostředí velkých územních celků impaktní monitoring – menší územní celky – poměrně silně zasažené antropogenním znečišťováním (např. velká města, poškozené průmyslové oblasti atd.). MONITORING ČR celoplošný – relativně stabilní monitorovací systém, celé území ČR, návaznost na mezinárodní sítě monitoringu, zjištění globálního stavu ŽP v ČR, systematické a stálé sledování stavu a vývoje složek ŽP, pro rozhodování vrcholných orgánů a globální informovanost obyvatelstva regionální – pozorování konkrétní oblasti, trvalý nebo časově omezený, hlubší sledování garantované obecním či krajským úřadem účelový – sledování významného jevu, prvku apod., časová omezenost, garantem odborná nebo vědeckovýzkumná pracoviště

ENIN – Monitoring VII3 Shromažďování env. informací Monitoring ŽP účelový monitoring (z hlediska aktuálnosti)  monitorování v reálném čase – primární data  operativní informace  režimové monitorování – hodnocení stavu a dlouhodobého vývoje ŽP účelový monitoring (z hlediska aktuálnosti a charakteru využití dat)  režimové monitorování – sleduje trvalý vývoj určité veličiny v dané síti měřících bodů  operativní monitoring – monitorování s krátkým intervalem sběru dat  krátkodobý monitoring – zachycuje a identifikuje přechodový děj v závislosti na konkrétní události Klasifikace monitoringu Nutný doplněk monitorovacích systémů – evidenční systém sledují výstup nebo charakteristiky konkrétních probíhajících aktivit údaje o aplikovatelných měřících metodách, měřících systémech a přístrojích přenos naměřených dat na dálku z terénu analýza získaných dat s vyhodnocením trendů a prognóz archivace dat pomocí databáze nebo využitím informačního systému

ENIN – Monitoring VII4 Shromažďování env. informací Integrovaný monitoring ŽP  atmosféra  hydrosféra  pedosféra  biota (rostliny, živočichové)  monitorování potravního řetězce + další umělé složky ŽP Složky integrovaného monitoringu Pro vytvoření integrovaného monitorovacího systému je nutné provést organizační, kompetenční, legislativní a informační sjednocení dnes provozovaných a do budoucna připravovaných dílčích monitorovacích systémů. mnohooborový, vzájemně provázaný systém umožňuje sledovat i analyticky vyhodnocovat stavy, trendy a vývoj dílčích jevů důraz je kladen na odhalování vazeb mezi stávajícím znečištěním, jeho trendy a následnými antropogenními změnami v přírodním prostředí základní opatření  odstranění duplicit při sběru dat a pořízení požadovaných údajů způsobem nejméně pracným a finančně nákladným  legislativní zajištění získání potřebných dat  sjednocení dílčích monitorovacích systémů (právo získat potřebná data a mít povinnost určitá data poskytnout, stanovení podmínek pro uplatnění těchto práv a povinností)  otázky financování monitorovacích systémů, otázky týkající se poskytování zpracovaných i nezpracovaných dat (resp. jejich prodeje) a otázky týkající se autorských práv v této oblasti

ENIN – Monitoring VII5 Shromažďování env. informací Integrovaný monitoring ŽP Směrnice 2003/4/EC o veřejném přístupu k informacím o životním prostředí Směrnice č. 2003/98/EC, o dalším užití informací veřejného sektoru zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Informační sjednocení první (důležitější) vrstva – porovnatelnost a shodnost interpretace získaných primárních dat, tato vrstva ovlivňuje použitelnost a věrohodnost získaných dat; druhá vrstva – formáty dat, jednotek, vazeb na topografická data a použití ICT, tato vrstva má vliv zejména na náklady na výměnu dat a náklady na tvorbu integrovaného IS Úkol integrovaného IS: sběr, zpracování a zpřístupnění dat o ŽP v jejich celku a souvislostech Integrovaný IS získává informace z externích zdrojů (z dílčích a jednoúčelových monitorovacích a informačních systémů jednotlivých subjektů)  vytvoření otevřeného IS, tj. možnost přidávat nové, dosud nezahrnuté informace, aniž by bylo nutné zasahovat do struktury systému.

ENIN – Monitoring VII6 Shromažďování env. informací Integrovaný monitoring ŽP CENIA – Česká informační agentura ŽP poskytování průřezových informací nejen o ŽP aktivní naplňování zákona č. 123/1988 Sb., o právu na informace o ŽP centrální vstupní brána resortu MŽP portál informací o ŽP mapy indikátory Statistická ročenka ŽP ČR Monitoring ovzduší automatizovaný imisní monitoring (AIM) 97 stanic ČHMÚ – SO 2, NO, NO 2, PM10 (prach do 10  m) O 3, CO, benzen, toluen, xylen ČHMÚ – databáze primárních dat a integrovaný IS kvality ovzduší (ISKO) ČHMÚ, VÚLHM, Zdravotní ústavy, ČEZ (ORGREZ) ISKO – imisní údaje, kvalita srážek + meteorologická data

ENIN – Monitoring VII7 Shromažďování env. informací Integrovaný monitoring ŽP REZZO – Registr emisí a zdrojů znečišťujících ovzduší evidenční monitorovací systém zdrojů znečištění

ENIN – Monitoring VII8 Imisní monitoring – přímé měření v terénu – automatizovaný imisní monitoring (AIM) Monitoring vod – Výzkumný ústav vodohospodářský TGM (VÚV TGM) + ČHMÚ Hydroekologický informační systém (HEIS) HEIS VÚV – nadregionální vodohospodářský IS HEIS ČHMÚ IsyPo – IS podniků povodí Labe, Vltava, Ohře, Morava, Odra databáze HEIS VÚV  evidence zdrojů a užívání vody  metainformační systém sledování vod – podzemní vody (sledování jakosti v podzemních vodách) povrchové vody (sledování jakosti vody v povrchových tocích) hydrologická sledování (odtokový, teplotní, ledový režim) jakost vody v tocích Portál ISVS–Voda – MZe Shromažďování env. informací Integrovaný monitoring ŽP ČHMÚ

ENIN – Monitoring VII9 Shromažďování env. informací KONEC