HAPTIKA – SDĚLOVÁNÍ POMOCÍ DOTYKU VY-32-INOVACE-PED-306 AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako doplňující výukový materiál pro žáky 3. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA: haptika, autokontakty, allokontakty, vzhled ruky, stisk ruky, způsob podání ruky, interakce

Úvodem dotyk rukou může být interpretován jako projev přátelství i nepřátelství může být také způsobem, jak vyjádřit postavení jednoho člověka vůči druhému haptika může mít formu symbolickou, agresivní i sexuální velice často se objevují autokontakty obě pohlaví se vzájemně liší ve svých reakcích na dotyk muži se vyhýbají dotykům se stejným pohlavím více než ženy

ženy považují dotyk neznámého muže za nepříjemný, muži se však, když se jich dotkne cizí žena, cítí stejně příjemně, jako když se jich dotkne jejich přítelkyně ženy se navzájem dotýkají na rukou, pažích nebo zádech více než muži, a objímají se navzájem také častěji ruce si však podávají v porovnání s muži daleko méně starší lidé mají větší nechuť k dotykům s opačným pohlavím než lidé mladší

jak stárneme, frekvence našich dotyků s opačným pohlavím se snižuje, což může podporovat další vzrůst naší vyhýbavosti k těmto dotykům frekvence a míra dotýkání je dána vztahem mezi lidmi, jejich věkem, konvencemi a profesí kdo se obává ústní komunikace, obává se ve velké míře také dotyků stejně tak se dotyků obávají introverti

Autokontakty stejně jako adaptační gesta i autokontakty se objevují v období stresu a vnitřního neklidu jak je z názvu patrné, jedná se o dotýkání se sebe sama člověk se v případě prožívání silných emocí nebo rozpaků dotýká vlastních částí těla dává tak najevo svůj psychický stav a velice často na sebe prozradí, kde jsou jeho „slabá místa“ lidé ve stresu nebo obtížné situaci velice často poukazují na ty části svého těla, které považují za ošklivé

např. člověk, který se domnívá, že má ošklivé zuby, má tendenci při mluvení nebo smíchu neustále dávat ruku před ústa někdy to může být tak časté, až je to nepřirozené, a člověk tak na své domnělé nedostatky mnohem více upozorní nejčastějším objektem autokontaktů je hlava a především ústa nejtypičtější je projev autokontaktu v situaci, kdy malé dítě pronese nějakou poznámku, které v zápětí lituje jeho typickou reakcí zakrytí úst, jakoby se snažilo zadržet další nevhodné výroky

pro žáka ve škole může být stresující situací např pro žáka ve škole může být stresující situací např. zkoušení před tabulí nervozita z veřejného vystoupení umocněná případnou neznalostí dává prostor pro použití mnoha autokontaktů

Allokontakty dotyky s jinými lidmi mezi nejpoužívanější patří podání ruky traduje se, že jedním z důvodů, proč si lidé začali podávat ruce, je dávný zvyk našich předků ukázat, že nemají zbraň pohled na otevřenou dlaň měl zbavit pocitu nervozity nebo nebezpečí mezi nejsledovanější prvky v průběhu podávání ruky patří její vzhled, její stisk a způsob, jakým je podána

Vzhled ruky je možná nejméně uvědomovaným prvkem, který při podávání ruky sledujeme při dotyku velmi citlivě vnímáme jemnost nebo hrubost kůže na dlani tento ukazatel může mnoho vypovídat o životním stylu nebo charakteru zaměstnání člověka, s nímž si ruku podáváme s kůží na dlani úzce souvisí její vlhkost papilární potní žlázy vlhnou v reakci na stres, napětí a úzkost

vlhká dlaň je obecně přijímána jako velmi nepříjemná je-li navíc spojená se slabým stiskem, označuje se toto podání ruky jako „leklá ryba“ okousané nehty svědčí o špatném sebeovládání nebo mohou být důsledkem nervozity špína za nehty i jinak dobře upravenými v  nás pravděpodobně vyvolá pochybnosti o sebeúctě jejich vlastníka a jeho přání působit dobrým dojmem

Síla stisku ruky je jeden z momentů, kdy si na druhé lidi vytváříme vlastní názor pevný stisk je odedávna považován za znak poctivosti a síly ale i tato síla má vymezeny své hranice jestliže se stisk stane tzv. „drtičem kloubů“, bude jistě přijímán velmi negativně stejně tak negativně bude přijímán i velmi slabý stisk, který může být považován za znak negativity, neupřímnosti nebo slabosti

Způsob podání ruky v zásadě lze rozdělit na tři typy dlaní směřující vzhůru vyjadřuje podřízené postavení někteří autoři tento způsob srovnávají se psem, který dává najevo svou podřízenost převrácením na záda a odhalením slabin a hrdla, jiní ho popisují jako prosebné gesto pouličního žebráka

b) dlaní směřující dolů tento způsob vyjadřuje dominanci a umožňuje získat okamžitou autoritu tento způsob podání ruky je vhodné využít v situaci, kdy např. přijde rozezlený rodič do školy a je třeba dát najevo, kdo je „pánem situace“

c) dlaně rovnoběžně k sobě tento způsob je typický pro přátelská setkání a pro setkání lidí na stejné úrovni vyjadřuje rovnocenné postavení jako má oslovený člověk je z něho patrná spolupráce a pozitivní naladění

Dotyk v interakci učitel – žák je velmi citlivou záležitostí v pedagogické komunikaci dá se říci, že dotyk narušuje do určité míry společenské normy velmi úzce souvisí s osobní zónou dotykem vstupujeme druhému člověku do jeho osobní zóny a narušujeme tak jeho soukromí dotyk v interakci učitel-žák může nabývat dvou významů

v prvém případě se jedná o situace, kdy chce učitel žáka uklidnit, povzbudit, projevit mu sympatie

ve druhém případě se jedná o situace, kdy učitel záměrně narušuje osobní prostor žáka, aby v něm vyvolat pocit napětí, respektu, autority

POUŽITÉ ZDROJE: DE VITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2001. 420 s. ISBN 80-7169-988-8 LEWIS, David. Tajná řeč těla. 1.vyd. Praha: Victoria Publishing, a.s., 1995. 230 s. ISBN 80-85605-49-X HARTLEY, Mary. Řeč těla v praxi: teorie, cvičení a modelové situace. 1.vyd. Praha: Portál, 2004. 104 s. ISBN 80-7178-844-9 BEČVAŘÍKOVÁ, Lenka. Pedagogická neverbální komunikace. Diplomová práce. Hradec Králové. 2006 Obrázky jsou použity ze soukromého archivu fotografií tvůrce DUM www.glassschool.cz