Tržní mechanismus a jeho fungování, makroekonomické výstupy Základy ekonomie Ing. Jana Holá,Ph.D Zdroj:Kraft,J.: Ekonomie, TU Liberec, 2002 Helísek, M.:Makroekonomie, VŠE Praha, 2002 9.4.2017

Trh, ceny, nabídka a poptávka Trh je místo, na kterém se střetávají nabízející a kupující (poptávající). Cena je peněžní ohodnocení výrobku, její velikost je závislá na souladu nabídky a poptávky. Poptávané množství (poptávka) je funkcí ceny výrobku, poptávková křivka zachycuje vztah mezi cenou produkce a poptávaným množstvím, jestliže se ostatní faktory nemění. 9.4.2017

Křivka agregátní poptávky AD Čím nižší je cena, tím více je možné koupit P cena produkce Q množství poptávané produkce P AD=f (P,Q) Faktory posunu křivky poptávky: Příjmy spotřebitelů Počet obyvatel Substituty a komplementy Spotřebitelské preference AD Q 9.4.2017

Křivka agregátní nabídky AS Čím více je ochoten zákazník spotřebitel zaplatit, tím více je možné vyrobit, při omezení kapacitou výrobních zdrojů. P Faktory posunu křivky nabídky: Technologické změny Změny v nákladech Státní regulace (daňové zatížení). AS Q 9.4.2017

Tržní rovnováha E equilibrum, bod tržní rovnováhy Výjimečný stav ekonomiky. Ekonomika se nachází více ve stavu nerovnováhy. P E equilibrum, bod tržní rovnováhy Poptávané množství je rovno nabízenému (rovnovážné množství) při rovnovážné ceně Pr E AS Pr AD Qr Q 9.4.2017

Tržní rovnováha Převis nabídky (L) Převis poptávky (K) Neustálé posuny AD i AS řeší co, jak a pro koho vyrábět – autoregulace trhu Cena produkce P Konkurence Tržní cena Teorém pavučiny vyjadřuje schopnost tržního mechanismu dosáhnout tržní rovnováhy PL L E AS Pr K PK AD QDL QSK QDk Qr QSL Q QDL…poptávané množství při ceně PL, QDK…poptávané množství při ceně PK QSL…nabízené množství při ceně PL, QSK…nabízené množství při ceně PK 9.4.2017

Koloběh v hospodářství (dvousektorové) nabídka Trh finálních produktů příjmy poptávka nabídka firmy domácnosti Poptávka - cena nabídka příjmy Trh výrobních faktorů P.P.K Nabídka-cena platby 9.4.2017

Křivka agregátní poptávky AD Agregátní poptávka představuje objem celkových plánovaných výdajů na nákup produktu dané ekonomiky (Y) při určité cenové hladině P Výdaje na domácí statky: Domácnosti (C) Firmy (I) Vláda (G) Zahraničí (NX čisté vývozy) AD Y Y 9.4.2017

Hrubý domácí produkt GDP Souhrn v penězích vyjádřené veškeré finální produkce zboží a služeb vyrobené během jednoho roku na daném území (vytvořené bohatství) Měření metodou výdajů GDP=C+IG+G+(X-M) C...spotřeba, IG.. hrubé investice (čisté a obnovovací) G.. státní nákupy X..export,M.. import Měření metodou příjmů GDP=w+i*+a+p+r+Te i*..čisté úroky, a..amortizace (odpisy), w.. mzdy p.. zisky, r.. renty, Te..nepřímé daně Součet výdajů ek.subjektů Tok důchodů ek.subjektů a nepřímých daní 9.4.2017

Další ukazatele Čistý domácí produkt NDP, GDP snížený o amortizaci (v penězích vyjádřené opotřebení výrobních prostředků) NDP= C+In+G+(X-M) Termín národní důchod odpovídá NDP =(Y) Hrubý národní produkt GNP zahrnuje finální produkci vytvořenou výrobními činiteli ve vlastnictví občanů dané země, i když jsou umístěni v zahraničí GDP a ostatní ukazatele nezahrnují Netržní produkci, stínovou ekonomiku Volný čas, škodlivou produkci Kvalitu zboží a služeb 9.4.2017

Růst GDP (HDP) GDP je měřený v běžných cenách – nominální hodnota, jejíž růst je růstem reálné produkce a růstem cen (inflace, implicitní cenový deflátor IPD) GDPR reálný je GDP měřený ve stálých cenách Potenciální GDP je maximální možný produkt při využití všech zdrojů (je-li Y<Y* existuje v ekonomice produkční mezera) Růst GDP je podmíněn investicemi, investice představují nespotřebovanou část důchodu Y=C+S S=I v podmínkách uzavřené rovnovážné ekonomiky, I = Y-C nespotřebovaná část důchodu Příliš velké I vedou k nadprodukci a hosp. recesi (investiční multiplikátor), investice podporují růst GDP do okamžiku zahlcení spotřeby http://www.czso.cz GDPR = GDPN / IPD IDP implicitní cenový deflátor MPS= 1 – MPC MPS=▲S / ▲Y mezní sklon k úsporám MPC=▲C / ▲Y mezní sklon ke spotřebě Y= I *1___ MPS 9.4.2017

HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT   2006 2007 2008 20091) Hrubý domácí produkt (mld. Kč, b.c.) 3 222,4 3 535,5 3 689,0 3 625,9 Výdaje na konečnou spotřebu 2 248,8 2 404,6 2 587,4 2 635,9 domácností 1 537,2 1 659,6 1 804,2 1 804,3 vládních institucí 687,0 717,0 752,8 799,0 neziskových institucí 24,6 28,0 30,3 32,6 Tvorba hrubého fixního kapitálu 796,3 890,3 883,2 814,0 Změna zásob a čisté pořízení cenností 66,9 64,8 50,5 -25,6 Vývoz zboží a služeb 2 462,4 2 830,3 2 844,0 2 507,0 Vývoz zboží 2 144,6 2 479,2 2 466,7 2 100,1 Vývoz služeb 317,9 351,1 377,2 406,9 Dovoz zboží a služeb 2 352,1 2 654,5 2 676,0 2 305,5 Dovoz zboží 2 079,5 2 358,6 2 366,0 1 935,4 Dovoz služeb 272,6 295,9 310,0 370,1 Hrubý domácí produkt (%, předchozí rok = 100) 106,8 106,1 102,5 95,9 HDP na 1 obyvatele v Kč, b.c. 313 868 342 494 353 701 345 601 v Kč, s.c. roku 2000 273 637 288 837 292 917 279 110 HDP v průměrném směnném kurzu, b.c. v mil. USD 142 526 174 092 216 554 190 264 na 1 obyvatele v USD 13 882 16 865 20 763 18 135 HDP ve standardech kupní síly, b.c. v mil. PPS 188 260 205 917 210 106 198 919 na 1 obyvatele v PPS 18 217 19 948 20 145 18 960 Implicitní deflátor HDP (předchozí rok = 100) 101,1 103,4 101,8 9.4.2017

Otázky Jaké jsou dopady na cenu daného produktu v případě uvedených tržních změn: Snížení ceny substitutu Snížení ceny komplementu Zlepšení technologického postupu Jaké jsou dopady na cenu a množství vyráběného – nabízeného produktu: Vláda sníží daně z přijmu podnikatelů Ek. Subjekty očekávají ekonomický růst Růst nominálních mezd bez růstu produktivity práce Vláda sníží vyplácené sociální dávky Vláda zvýší odběr produktů – zvýší vládní investice Jaké jsou dopady stanovení max ceny produktu státem? Kde je chyba v uvažování? Snížení ceny produktu vedlo ke zvýšení poptávky Snížení ceny produktu znamená vždy větší objem prodaného zboží ? ? ? 9.4.2017