Půdní politika a legislativa EU

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Obecné požadavky na výstavbu
Advertisements

Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Budoucnost hospodaření s komunálními odpady Dr. Ing. Lubomír Chytka ředitel odboru odpadů MŽP.
BEZPEČNOST KRMIV Pojmy
ZPRACOVÁNÍ STŘEDNĚDOBÝCH PLÁNŮ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ
Písemka č. II.  jméno, kruh, varianta 1, 2  Odpověď – 1 a b, 2 b, 3 c a b  6 x 50 sekund opisování 
Přednáška na téma Rozbor udržitelného rozvoje území a vyhodnocení vlivů vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje a územního plánu na udržitelný rozvoj.
ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODY A VYČERPÁNÍ ZDROJŮ PITNÉ VODY
Cíle územního plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek.
Příprava nové dopravní politiky ČR
Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Právo na informace o životním prostředí.
Seminář „Extrémy počasí a jeho dopady na Jihomoravský kraj“
Zásady správné zemědělské praxe
7. zasedání pracovní skupiny interních auditorů kraje Vysočina
Komunální odpadní vody a kaly
E M A S Workshop Pavel Růžička, MŽP Projekt „Environmentální řízení měst se zaměřením na energetický management“ Ústí nad Labem,
Koncepce environmentální bezpečnosti
REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM PRO NUTS2 JIHOVÝCHOD POSOUZENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (SEA) Ing. Petr Mynář INVESTprojekt NNC, s.r.o. Brno, 4.
Kontaminace (znečištění) vody
Udržitelná energetika 3 Czech BCSD Praha, Ing. Vladimír Vlk, energetický poradce.
Vladimíra Henelová ENVIROS, s.r.o. Podrobnosti zpracování ÚEK dle zákona č. 406/2000 Sb., v platném znění, a Nařízení vlády č. 195/2001 Sb.
Půda – složka životního prostředí
DÚ I.1 Analýza podílu plošných a difúzních zdrojů na celkovém znečištění vod VÚV T.G.M, v.v.i, pobočka Ostrava, Ing. Martin Durčák.
Institut ekonomiky a systému řízení Oddělení GIS
1 „ Kdo za to může – kompletní vzdělávání pro přípravu a realizací projektu z PRV“
Registrační číslo projektu:
ZÁKON č.17/1992 Sb. o životním prostředí Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem.
PŘEDNÁŠKA Č. 4 SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA – POKRAČOVÁNÍ.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PRÁVO
Ekologická újma na půdě legislativa, postupy ČIŽP RNDr. H.Kameníčková.
EKOLOGICKÁ ÚJMA.
Plánovací proces v oblasti vodního hospodářství. (návrh novely – tzv. „EURONOVELA“) Zákon č. 254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),
Výzkumné projekty MŽP v oblasti odpadového hospodářství
Jan Hercik Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci DOPRAVNÍ POLITIKA A DOPRAVNÍ PLÁNOVÁNÍ.
Praktické souvislosti projektového managementu Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název projektu: Kvalitní vzdělání je.
Integrovaná prevence 26. dubna Osnova přednášky úvodní poznámky cíl integrovaného rozhodování principy základní pojmy právní úprava integrované.
Administrativní nástroje, integrovaná prevence, sankční nástroje 11. března 2009.
Seminář č. 3 – PŽP II Právní režim ochrany půdy a lesa JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.
Prevence v právu životního prostředí Jana Dudová.
GLOBÁLNÍ ZMĚNY Skleníkový efekt a globální oteplování Kyselý déšť
Ochrana půdy a lesa.
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
PLÁN ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE 2016 – 2025 Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Mgr. Alena Kubešová,
ŽIVELNÍ POHROMY A PROVOZNÍ HAVÁRIE Název opory – Direktivy SEVESO, zákon o prevenci závažných havárií a jejich význam Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI KOORDINAČNÍ SETKÁNÍ S ŘO A SEA HODNOTITELI DOHODY O PARTNERSTVÍ A PROGRAMŮ.
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA JIHLAVY DO ROKU 2020 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SOUSTAVU NATURA 2000.
Ochrana půdy ve světě a v EU Josef Kozák Katedra pedologie a ochrany půd ČZU Praha.
Životní prostředí a jeho ochrana Úloha práva Filip Dienstbier.
NOVELA ZÁKONA Č. 334/1992 SB., O OCHRANĚ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
© IHAS 2011 Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR.
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu (eIDAS) Lucie.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dopravní politika ČR.
Strategie sociálního začleňování na období let 2012 – 2020 Příspěvek ke konferenci "Sociálně vyloučené lokality - vznik, rizika, možnosti řešení"
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autoři: Ing. Hana Ježková Název prezentace (DUMu): 4. Vliv činnosti člověka na prostředí Název sady: Základy ekologie pro.
Evropská integrace Environmentální politika EU RNDr. Oldřich Hájek.
Shrnutí vlivů člověka na biosféru Podle ZELENKA, J. (2007): Ekologie a environmentalistika. Gaudeamus Hradec Králové, ISBN , 370 str.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje ČR
Směrnice o IPPC Úvod do filosofie
Česká inspekce životního prostředí
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Základy ekologie pro střední školy 1. CZ.1.07./1.5.00/
Metodický pokyn k § 23a vodního zákona
EKOLOGICKÁ ÚJMA.
EKOLOGICKÁ ÚJMA.
Ekonomika životního prostředí
Ekologické globální problémy
Ústí nad Labem 4/2008 Ing. Jaromír Vachta
Plánování v oblasti vod Roční seminář pro vodoprávní úřady Hotel Skalský Dvůr, Lísek, 2. a 3. října 2017.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Transkript prezentace:

Půdní politika a legislativa EU Prof. Ing. Josef Kozák, DrSc., dr.h.c. Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU Praha

Výchozí předpoklady Půda je v zásadě neobnovitelným zdrojem Její degradace může být rychlá, procesy jejího vytváření a regenerace jsou extrémně pomalé Velmi dynamický systém Plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů

Funkce půdy  Produkce potravin a jiné biomasy  Environmentální interakce: skladování, filtrace, a transformace  Biologické oživení a genetická reserva  Zdroj surovin  Fyzikální a kulturní dědictví pro lidi a lidské činnosti, archiv geologického a archeologického dědictví  Základ pro člověkem vytvořené konstrukce, stavby, dálnice…  Zásobárna uhlíku

Hlavní hrozby pro půdu eroze kontaminace ztráta organické hmoty ztráta biodiversity utužení a zhoršení fyzikálních vlastností zasolení záplavy a sesuvy půdy nepropustné zakrytí povrchu (sealing)

Vliv lidské činnosti na půdu Difúzní znečištěné pevnými částicemi Hnůj a hnojiva Kyseliny Čistírenské kaly Persistentní sloučeniny Pesticidy & herbicidy Těžba štěrku Těžké kovy Akumulace/ kontaminace Postupné mizení farem Eroze půdy Zhutnění Uvolnění toxických sloučenin zasolení Rozklad humusu Zakrytí půdy Acidifikace Postupná destrukce půdy Snižování půdní úrodnosti Změny struktury půdy Snížení úrodnosti půd Kontaminace půd a podzemních vod aplikovanými chemikáliemi a atmosférickými spady Změny ve složení půd Nepříznivý dopad na organizmy žijící v půdě Destrukce půdy Blokování funkcí půdy důležitých pro ekologii krajiny Destrukce půdy

Ohrožení půdy v kontextu půdní politiky eroze kompakce organická hmota poškození struktury desertifikace difuzní znečištění kontaminace acidifiikace salinizace ztráta biodiversity 1. O jaký problém se jedná? 2. Kde existuje? 3. Jaké jsou tlaky? 4. Jaké jsou dopady? 5. Zhoršuje se? 6. … ale jak hodně? 7. Jak může být zastaveno? 8. Kolik to bude stát? 9. Kdo to zaplatí? Driving Forces Pressures State Impacts Responses Agriculture intensification Natural events Land use practices continuous cultivation deforestation European soil protection policy On-site: soil degradation sediment loss Good agricultural practice Erosion control measures Conservation tillage On-site loss of soil reduction in yields desertification Off-site increased pollution disturbance of hydrology changes in soil functions depth kPa OM% 1 2 1950 1970 1990 Data Cost Local Regional EU Streamlining the flow of policy relevant soil information in EuropeTowards knowledge based policy making European Soil Protection Policy

Soil Policy development- Organisational Set-up Stakeholders meetings Chair DG ENV ISWG = Interservise Working Group TWG Technical Working Group Commission ISWG Chair DG ENV Advisory Forum Chair DG ENV Technical co-ordination group and secretariat Chair DG ENV TWG 1 Monitoring TWG 2 Erosion TWG 3 Organic matter TWG 4 Contamination TWG 5 Research

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterou se vytváří rámec pro ochranu půdy a mění se směrnice 2004/35/ES

Základní definice Tato směrnice se vztahuje na půdu, která tvoří vrchní vrstvu zemské kůry nacházející se mezi matečnou horninou a povrchem, s výjimkou podzemní vody

Půda je přírodním zdrojem ve veřejném zájmu, který je pod zvyšujícím se environmentálním tlakem a je potřeba jej chránit před degradací pro něj samotný

Při vytváření sektorových politik, u kterých je pravděpodobné, že budou zhoršovat nebo omezovat procesy degradace půdy, členské státy identifikují, popíšou a zhodnotí dopady takových politik na tyto procesy, zejména v oblastech územního plánování na úrovni regionů a měst, dopravy, energetiky, zemědělství, rozvoje venkova, lesnictví, těžby surovin, obchodu a průmyslu, výrobkové politiky, turistiky, změny klimatu, životního prostředí, přírody a krajiny. Členské státy tato zjištění zveřejní

Členské státy zajistí, aby jakýkoli uživatel pozemků, jehož činnosti ovlivňují půdu takovým způsobem, u kterého je důvodně možné předpokládat, že podstatně naruší funkce půdy uvedené v článku 1(1), byl povinen přijmout preventivní opatření pro prevenci nebo minimalizaci takovýchto nepříznivých účinků.

Nepropustné překrývání povrchu Členské státy přijmou vhodná opatření pro omezení nepropustného překrývání povrchu nebo tam, kde nepropustné překrytí povrchu má být provedeno, pro zmírnění jeho účinků, zejména pomocí využití takových technologií výstavby a stavebních výrobků, které umožní zachování co největšího množství těchto funkcí

Úbytek zemědělské půdy v ČR

Rozloha zemědělské půdy (tis.ha)

celkový úbytek v ČR mezi lety 2002 a 2006 byl 18 393 hektarů celkový úbytek v ČR mezi lety 2002 a 2006 byl 18 393 hektarů..to je 10 ha/den!! (odpovídá ploše 14 fotbalových hřišť)

IDENTIFIKACE OHROŽENÝCH OBLASTÍ Identifikace oblastí ohrožených erozí, snižováním obsahu organické hmoty, zhutněním, zasolením a sesuvy půdy Během pěti let od [data transpozice] členské státy na vhodné úrovni identifikují v rámci svého národního území ty oblasti, kde jsou přesvědčivé důkazy nebo oprávněné důvody pro podezření, že zde došlo k jednomu nebo více z následujících procesů degradace půdy nebo je pravděpodobné, že k němu dojde v blízké budoucnosti, dále označované jako "ohrožené oblasti"

Členské státy mohou založit identifikaci ohrožených oblastí na empirických důkazech nebo na modelování. Pokud se použije modelování, musí být modely ověřeny porovnáním výsledků na základě empirických údajů, které nebyly použity pro vývoj modelu samotného.

Applikace GISu na půdní pokryv ČR 1 : 1.000.000 1 : 500.000 1 : 250 .000 1 : 50.000 1: 10.000 1: 5.000 celé území ČR digitalizována pouze část území ČR celé území ČR  

Programy opatření pro boj s erozí, snižováním obsahu organické hmoty, zhutněním, zasolením a sesuvy půdy Pro účely zachování funkcí půdy členské státy na vhodné úrovni vypracují program opatření ve vztahu k ohroženým oblastem identifikovaným v souladu s článkem 6, který bude zahrnovat alespoň cíle snižování rizik, vhodná opatření pro dosažení těchto cílů, časový harmonogram pro realizaci těchto opatření a odhad alokace soukromých nebo veřejných prostředků na financování těchto opatření. - brát v úvahu sociální a ekonomické dopady předpokládaných opatření - provedou zhodnocení dopadů, včetně analýz nákladů a přínosů Program opatření musí být vypracován během sedmi let od [data transpozice] a musí být aplikován nejpozději ve lhůtě osmi let od tohoto data.

KONTAMINACE PŮDY Pro účely zachování funkcí půdy uvedených v článku 1(1) přijmou členské státy vhodná a přiměřená opatření pro omezení úmyslného i neúmyslného zavádění nebezpečných látek na půdu nebo do ní, s výjimkou zavádění, ke kterým dochází v důsledku ukládání ze vzduchu a v důsledku přírodních jevů výjimečné a nevyhnutelné povahy a kterým nelze vzdorovat Členská státy v souladu s postupem stanoveným v článku 11 identifikují v rámci svého národního území lokality, kde jsou z důvodů způsobených člověkem prokazatelně přítomné nebezpečné látky Členské státy vypracují národní inventuru kontaminovaných lokalit, dále označovanou "inventura".

ZPRÁVA O STAVU PŮDY Pokud má být prodána lokalita, na které probíhá potenciálně znečišťující činnost uvedená v příloze II nebo v jejímž případě z úředních záznamů, jako národních registrů, vyplývá, že tam probíhala, zajistí členské státy, aby vlastník dané lokality nebo budoucí kupující poskytnul kompetentnímu orgánu uvedenému v článku 11 a druhé straně transakce zprávu o stavu půdy. Zpráva o stavu půdy bude vydána zmocněným orgánem nebo osobou, které určí členský stát. Bude zahrnovat alespoň (a) dřívější historii lokality, jak je dostupná z úředních záznamů (b) chemickou analýzu stanovující koncentrace nebezpečných látek v půdě (c) koncentrace, při kterých jsou dány dostatečné důvody domnívat se, že dané nebezpečné látky představují podstatné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Členské státy určí metodiku nutnou pro stanovení koncentrací uváděných v odstavci

NÁPRAVA STAVU PŮD Členské státy zajistí, aby byl napraven stav kontaminovaných lokalit v jejich inventurách. Náprava stavu bude spočívat v působení na půdu s cílem odstranit, kontrolovat či navázat kontaminanty nebo snížit jejich obsah tak, aby kontaminovaná lokalita již nepředstavovala žádné podstatné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí Členské státy vytvoří vhodné mechanismy pro financování nápravy stavu kontaminovaných lokalit v jejichž případě na základě principu "znečišťovatel platí" nelze identifikovat osobu zodpovědnou za znečištění nebo ji nelze činit zodpovědnou za znečištění podle legislativy

TRESTY Členské státy stanoví pravidla o trestech za porušování národních ustanovení přijatých na základě této směrnice a provedou všechna opatření nutná pro zajištění toho, že budou uplatňovány. Stanovené tresty musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi nejpozději do data uvedeného v článku 24 a oznámí bezodkladně Komisi jakékoli následné změny, které je ovlivní. Členské státy uvedou v platnost zákony, vyhlášky a správní ustanovení nutná pro splnění této směrnice nejpozději do [24 měsíců od data vstoupení v platnost]. Text těchto ustanovení a tabulku vzájemného vztahu mezi těmito ustanoveními a touto směrnicí sdělí bezodkladně Komisi. Členské státy sdělí Komisi text hlavních ustanovení národní legislativy, která budou přijímat v oblasti, na kterou se vztahuje tato směrnice.

Jednou z priorit celého procesu: - zvýšit všeobecnou povědomost o problému První kroky EU: European Soil Bureau Network Atlas půd Evropy Letní školy půdního průzkumu a klasifikace půd Zpřístupnění mapy půd Evropy 1:1 000 000 Informační portál www.eusoil.jrc.it

Stav projednávání směrnice o půdě Výňatek ze zprávy ze zasedání Rady EU pro životní prostředí dne 20. prosince 2007 v Bruselu S využitím všech dosavadních ústních i písemných připomínek delegací a na základě předchozích jednání na pracovní úrovni předložilo předsednictví v dokumentech 16157/07 a 16157/07 ADD 1 k projednání konsolidovaný návrh celého textu směrnice s cílem dosáhnout politické shody ČS. Podle NL/UK/FR/LU návrh směrnice nerespektuje v dostatečné míře principy subsidiarity a proporcionality opatření na úrovni ČS. Podle těchto delegací by návrh měl zejména umožnit plné uplatnění systémů ochrany půdy, které existují na národní úrovni, a návrh vyžaduje v tomto smyslu další podrobnou diskuzi a dopracování.