Členství ČR v EU II. Regionální politika EU a postavení ČR

Na co platíme DPH Big Ben Benjamina Kurase (MF Dnes, 21. března 2011) Pět zemí EU se potácí na pokraji finančního krachu. Ostatní jsou po uši zadlužené. Státní penze britských nebo italských důchodců (s výjimkou politiků a státních úředníků) nevystačí na zaplacení nájmu jednopokojového bytu. Penzijní systémy mnoha zemí se hroutí. Po celé Evropě krachují nebo „zeštíhlují“ firmy a stoupá počet nezaměstnaných. Rostoucí daně a zároveň ceny stlačují čistý příjem a životní úroveň zaměstnaných Evropanů na dlouho nevídané reálné minimum, z něhož se nedá uspořit na krkolomně vyšponované ceny bytů. Arabské revoluce vyhánějí do rekordní výše ceny energií (které se promítnou do cen všeho). Všude se zvyšuje DPH, která kdysi začínala nenápadně na pěti procentech, pak osmi, pak deseti, dnes šplhá na dvacet a někde i pětadvacet. Celá Evropa se smiřuje s tím, že bude muset žít střídmě. Ale politici a úředníci EU jako by žili v uzavřené bublině nekonečných a neomezených toků peněz. Baronka Ashtonová, šéfka nové diplomatické služby EU s ročním rozpočtem 500 milionů eur (který už v prvním roce přeteče odhadem o 50 milionů), si vyžádala extra 10 milionů na zakázky externích PR konzultantů produkujících propagační videa a navazování styků („networking“) pomocí veřejných prezentací, recepcí, rautů, koktejlů a pracovních večeří. Jejich účelem je „ilustrovat pro veřejnost rostoucí důležitost role EU jako globálního hráče v budování míru a zvládání krizí“. Diplomatická „vnější služba“ už má k dispozici (na stálých platech přes eur měsíčně) dva mluvčí, jednoho mediálního poradce a „ředitele strategických komunikací“. Plus dalších 909 zaměstnanců „komunikačního oddělení exekutivy EU“. Plus patnáctimilionový mediální rozpočet, který se však „vydává jen na základní faktické informace o tom, co služba dělá, na žádnou propagaci či ovlivňování někoho“ a poskytuje „dobrou hodnotu za vydané peníze“, ujišťuje jeho ředitel. Normální Evropan by si možná myslel, že takovou extravaganci zamítnou námi zvolení europoslanci. Jenže ti byli ve stejnou dobu příliš zaměstnaní schvalováním zvýšení vlastního rozpočtu o na dalšího asistenta, čímž se roční rozpočet jednoho poslance se všemi asistenty (často členy rodiny a příbuznými) šplhá na čtvrt milionu eur. Může za to prý ta zatracená Lisabonská smlouva, která jim přidala tolik legislativní práce, že ji za dřívější peníze nezvládají. Ale aby konečně každý začal chápat jejich důležitost, schválili si za 70 milionů muzeum věnované „politické, ekonomické a sociální historii evropské integrace včetně jejího smyslu a jejích úspěchů z evropské, a nikoli národní perspektivy, zdůrazňující kořeny společných evropských hodnot, které podstatně zlepší komunikaci mezi parlamentem a občany“. To jen za poslední měsíc. Předchozí měsíc to bylo podobné a příští měsíc se zase něco vymyslí. Na tohle – a ne na důchody – se vybírá francouzský výmysl z 50. let na financování eurobyrokracie, kterému říkáme DPH. Kvůli tomuhle musí občan na kolenou prosit politiky, aby mu nechali knížku a sebrali mu raději mrkev nebo máslo, protože něco mu přece sebrat musí. A nezbývá mu nic, čím by to dokázal zastavit. Zastupitelská demokracie vyrostla k dokonalosti.

Příprava podoby počátky jednání už od roku 2003 protichůdné zájmy hlavních zemí úzce propojeno s rozpočtovým rámcem závěrečná dohoda v prosinci 2005

Cíle na období Cíl: Konvergence –podpora růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech –regiony s nižším HDP než 75 % průměru EU –ERDF se soustředí na: modernizace ekonomických struktur členských států a regionů zlepšení infrastruktury, životního prostředí –ESF se soustředí na vzdělávání, trh práce posílení administrativy a veřejné správy investice do lidského kapitálu

Cíle na období Cíl: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost –regiony s vyšším HDP než 75 % průměru EU –ekonomika založená na znalostech –životní prostředí –posilování Lisabonské strategie Cíl: Evropská územní spolupráce –navazuje na Interreg- podpora přeshraniční a meziregionální spolupráce –řízení vodních zdrojů, životní prostředí –podpora vědy a výzkumu

Cíle na období (miliard eur) –51,7 % staré členské státy, 48,3 % nové –cílem zvýšit HDP aspoň o 10 %, vytvořit 2,5 milionu pracovních míst

Analýza SWOT 2000 – CíleFinanční nástrojCíleFinanční nástroj Fond soudržnosti Konvergence Fond soudržnosti ERDF ESF Cíl 1 ERDF ESF EAGGF – orientační sekce FIFG Cíl 2 ERDF ESF Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - regionální úroveň - národní úroveň ERDF ESF Cíl 3ESF INTERREGERDF Evropská územní spolupráce ERDF URBANERDF EQUALESF LEADER+EAGGF – orientační sekce Rozvoj venkova a restrukturalizace rybolovu mimo rámec Cíle 1 EAGGF – záruční sekce FIFG Problematika rozvoje venkova a rybolovu nebude nadále součástí politiky soudržnosti, ale zařadí se pod Společnou zemědělskou politiku. 9 CÍLŮ 6 FINANČNÍCH NÁSTROJŮ 3 CÍLE3 FINANČNÍ NÁSTROJE

Analýza SWOT

Množství prostředků pro ČR ( ) Konvergence Regionální konvergence Fond soudržnosti Konkurenceschopnost (Praha) z toho: konkurenceschopnost dodatečná alokace Přeshraniční a transnac. spolupráce z toho: přeshraniční dodatečná přeshraniční transnacionální Celkem (740 mld. Kč)

ČR a strukturální politika EU- NUTS II/III

postup dle zásady programování podpora jen v rámci rozvojových programů, priorit a opatření postup (partnerství) –první krok Rada a EP na návrh Komise (pravidla pro strukturální fondy) –členské státy vypracují základní programové dokumenty- Komise schválí –detaily zajišťuje členský stát (Komise informována) –teprve po chválení všech dokumentů se začne s realizací projektů v každé zemi jiné administrativní rozdělení vícero možností programování –zjednodušený systém: Jednotný programový dokument –vícestupňový systém: Národní rozvojový plán Rámec podpory Společenství Operační programy Příprava ČR na využití prostředků ze strukturálních fondů

Základní rámec regionální politiky ČR ( ) Strategické obecné zásady Společenství- evropská úroveň –návrh Komise, schvaluje Rada s EP –hlavní cíle a rozdělení prostředků –navázání na další dokumenty (Lisabonská strategie) Národní rozvojový plán- vnitrostátní úroveň –nepovinný, schvaluje vláda –priority rozvoje státu, hlavní směřování veřejné podpory Národní strategický referenční rámec –propojení předchozích –nutné schválení oběma partnery, u nás v červenci 2007 –strategické cíle, způsob řízení a koordinace strukturální politiky –systém finanční podpory –přehled operačních programů

Obsah NSRR socioekonomická analýza –jak vypadají hlavní oblasti (ŽP, doprava, lidské zdroje) –popis regionálního rozdělení ČR SWOT analýza strategie ČR pro období –hlavní zásady a východiska –globální cíl: „Přeměna socioekonomického prostředí ČR v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby ČR byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu s cílem dosáhnout hospodářské úrovně EU-25. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva.“ - na to navázány strategické cíle a priority

NSRR- čeho má být dosaženo

NSRR- strategický cíl I

NSRR- strategický cíl II

NSRR- strategický cíl III

NSRR- strategický cíl IV

Schéma rámce strukturální politiky v ČR

Operační programy ČR ( )- Tématické OP Podnikání a inovace –podpora rozvoje podnikatelského prostředí (zakládání firem, inovace, moderní technologie) –7 prioritních os: prioritní osa 1: Vznik firem prioritní osa 2: Rozvoj firem prioritní osa 3: Efektivní energie prioritní osa 4: Inovace prioritní osa 5: Prostředí pro podnikání a inovace prioritní osa 6: Služby pro rozvoj podnikání prioritní osa 7: Technická pomoc –ERDF OP Doprava –zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železnic, silnic i říční dopravy –8 prioritních os (sítě TEN-T i mimo) –ERDF i Fond soudržnosti OP Životní prostředí –zlepšení kvality ŽP i zavádění nových technologií v této oblasti –9 prioritních os (odpady, voda, obnovitelná energie, vzdělávání…) –ERDF i Fond soudržnosti

Operační programy ČR ( )- Tématické OP Lidské zdroje a zaměstnanost –snižování nezaměstnanosti skrze aktivní politiku na trhu práce, profesní vzdělávání, boj se sociálním vyloučením –6 prioritních os –ESF, neinvestiční projekty OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost –zkvalitnění a modernizace systému vzdělávání všech stupňů, celoživotní učení –4 prioritní osy, ESF –ERDF i Fond soudržnosti Integrovaný operační program –infrastruktura pro veřejnou zprávu a veřejné služby, rozvoj informačních technologií, cestovní ruch –4 prioritní osy, ERDF OP Technická pomoc –efektivní řízení, kontrola a vyhodnocování realizace regionální politiky –1 prioritní osa, financuje ERDF

Operační programy ČR ( )- Tématické OP Výzkum a vývoj pro inovace –posilování výzkumného a inovačního potenciálu ČR (VŠ a výzkumné instituce), zlepšení terciálního vzdělávání –4 prioritní osy, financuje ERDF

Regionální operační programy každý NUTS II region svůj vlastní cílem zvýšit konkurenceschopnost regionů, urychlit jejich rozvoj a zvýšit atraktivitu pro investory co všechno lze financovat (ale bude se lišit v každém regionu): –dopravní dostupnost a obslužnost –rozvoj území –regionální rozvoj podnikání –rozvoj cestovního ruchu ERDF, investiční projekty Operační programy Praha (Cíl: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) –OP Praha Adaptabilita (neinvestiční, ERDF) –OP Praha Konkurenceschopnost (investiční, ESF)

Regionální operační programy

Evropská územní spolupráce cíl: Evropská územní spolupráce vychází z předchozího Interregu 5 OP (sousední země, Bavorsko+Sasko) OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce

Zhodnocení průběh vyjednávání –velké obtíže –Komise odmítá schvalovat operační programy, nutné přepracování –možným problémem velké množství OP novinky na léta –spolufinancování zvýšeno až na 85 % –zavedeno pravidlo n+3 –umožněno průběžné financování (zálohy) –možnost započíst i DPH