Makroekonomie A

Povinna literatura WAWROSZ, Petr; HEISSLER, Herbert; HELÍSEK, Mojmír; MACH, Petr 2012. Makroekonomie základní kurz. Praha: VŠFS, 360 s. ISBN 978-80-7408-059-3. WAWROSZ, Petr; HEISSLER Herbert; MACH, Petr 2012. Reálie k makroekonomii – odborné texty, mediální reflexe, praktické analýzy. Praha: Wolters Kluwer. ISBN  978-80-7357-848-0.

Ekonomie Zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využiti Ekonomie ve své jednotě zkoumá, jakým způsobem jednotlivé subjekty jednají, jak využívají vzácné zdroje k produkci užitečných statků a jak jsou tyto statky rozdělovány mezi jednotlivé členy společnosti.

Pozitivní vs. Normativní ekonomie Pozitivní ekonomie rozebírá „co je“ - jaká je ekonomická realita, případně co se stane - „jaká bude ekonomická realita“, pokud se uskuteční nějaká činnost Normativní ekonomie říká, jaké by chování mělo být, co je správné a co nikoliv

Makroekonomie Makroekonomie je věda, která zkoumá ekonomiku jako celek. Vysvětluje, proč se agregované ekonomické veličiny chovají určitým způsobem a rovněž zkoumá důsledky tohoto chování. Makroekonomické subjekty Makroekonomický koloběh Makroekonomická témata Makroekonomické identity

Makroekonomický koloběh

Makroekonomická témata HDP, dlouhodobý hospodářský růst, krátkodobé kolísání nezaměstnanost inflace zahraniční vztahy veřejné příjmy a veřejné výdaje množství peněz v oběhu

Makroekonomické identity Identita je vztah, který platí vždy, tj. za všech okolností Makroekonomické identity tedy vyjadřují základní vztahy mezi některými veličinami, se kterými makroekonomie pracuje

Terminologie identit Investice (I) = sektor podniků: výdaje všech podniků na pořízení kapitálových statků Spotřeba (C) = sektor domácností: výdaje všech domácností na finální statky Vládní nákupy (G) = vláda, kraje, obce Export (EX) = sektor zahraničí, nákup statků a kapitálových statků Hrubé úspory firem (GBS)= zadržené zisky a opotřebení kapitálu Saldo veřejných rozpočtů (BS):deficit a přebytek

Statky: finální služby a výrobky Kapitálové statky: statky, kt. slouží k produkci dalších statků, mají delší životnost (stroje, auta, budovy, PC atd.) Meziprodukty: jsou zcela spotřebovávány během procesu výroby nebo během poskytování služeb (materiál, suroviny, kancelářské potřeby atd.)

HDP Investice Čistý export Disponibilní důchod Y ≡ C + I + G + NX Ih = Ir + In ( ± Iv) Iv : změna stavu zásob Čistý export NX = EX – IM Disponibilní důchod YD ≡ Y + TR – TA – GBS YD ≡ C + PS

Investice a úspory C + PS ≡ Y + TR – TA – GBS Za Y dosadíme C + I + G + NX Platí tedy: C + PS ≡ C + I + G + NX + TR – TA – GBS respektive: PS + GBS - I ≡ (G + TR - TA) + NX - BS = G + TR – TA NFI: příliv zahr. kapitálu

Dvojí deficit V praxi může na daném území nastat situace tzv. dvojího deficitu, kdy jsou zároveň v deficitu veřejné rozpočty (BS: TA < GA+ TR) a zároveň zahraniční obchod ( NX je záporný: IM > EX) Důsledky: trpí tím měnový kurz, který má tendenci devalvovat

Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt (HDP) je základním makroekonomickým ukazatelem, který představuje peněžní (tržní) hodnotu nových finálních statků vyprodukovaných v ekonomice daného území za určité časové období (výjimkou jsou kapitálové statky) 3 metody zjištění HDP Metoda přidané hodnoty Výdajová metoda Důchodová metoda

HDP nezahrnuje: statky vyprodukované v minulém čas. období meziprodukty (materiál, suroviny, polotovary) jsou pro produkci finálních statků zcela spotřebovány statky kt. neprošly trhem (víno pro vlast.potřebu) statky nerezidentů - nemají sídlo nebo bydliště na daném území

Metoda přidané hodnoty HDP touto metodou vyjadřujeme jako součet přidaných hodnot v procesu produkce za dané období, přičemž se jedná o přidané hodnoty firem majících sídlo na daném území.

Příklad výpočtu HDP dle metody přidané hodnoty Přidaná hodnota podnikatele A je 20 Kč (=120 - (20 + 50 + 30)), přidaná hodnota podnikatele B je 40 Kč(=250 - (120 + 30 + 60)), přidaná hodnota podnikatele C je 30 Kč(=400 - (250 + 80 + 40)). Součet přidaných hodnot je 90 Kč. HDP bez existence státu jinak plus nepřímé daně , kt. hradí spotřebitel.

Výdajová metoda Při této metodě zjistíme hrubý domácí produkt jako součet všech výdajů jednotlivých sektorů na finální statky (vč.kapitál. statků) , které byly uskutečněny jednotlivými sektory v ekonomice daného území za určité časové období. Y ≡ C + I + G + NX

Důchodová metoda Při použití důchodové (případně příjmové) metody se sčítají jednotlivé důchody (tj. příjmy), které v daném časovém období obdrží vlastníci výrobních faktorů mající bydliště nebo sídlo na území dané země. Na důchodovou metodu se můžeme dívat jako na druhou stranu (zrcadlo) výdajové metody

Příjmy vlastníků VF zahrnují: hrubé mzdy a platy nájemné vlastníků kapitálu a půdy vyplacené firemní zisky a dividendy čisté úroky nepřímé daně, které firmy v daném období odvádějí ( DPH a spotřební daně) a platby zdravotního, sociálního pojištění, které odvádějí zaměstnavatelé za zaměstnance nad rámec zaměstnancovy mzdy GBS – zadržené zisky a odpisy

Co v HDP nenajdeme Volný čas Mimotržní ekonomické činnosti Šedá a černá ekonomika Kvalita životního prostředí a vyčerpání přírodních zdrojů Pozitivní externality Chudoba a ekonomická nerovnost

Potenciální produkt Potenciální produkt je v peněžním vyjádření maximální možné množství statků, které je schopna ekonomika daného území vyprodukovat za dané časové období při plném využití všech výrobních faktorů (vstupů), které jsou v daném období k dispozici, a při použití v dané době nejlepších možných technologií Rozdíl mezi skutečným HDP a potenciálním HDP tvoří tzv. produkční mezera (GAP), pro kterou platí: GAP = Y – Y* (%) GAP = (Y – Y*)/Y* x 100

Nominální vs. Reálný HDP Nominální HDP je vyjádřen v běžných cenách, tedy v cenách období, ve kterém byly statky vyprodukovány Deflátor HDP: HDP nom./HDP real Reálný HDP se (obvykle) vyjadřuje ve stálých cenách, což jsou ceny statků používané v nějakém základním období