ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblastSpolečenskovědní vzdělání Vzdělávací oborNauka o společnosti Tematický okruhČlověk a právo TémaČlověk a právo Tematická oblastČlověk a právo NázevZákoník práce – nárok na dovolenou a možnost převodu dovolené AutorPaedDr. Ivan Konečný Vytvořeno, pro obor, ročníkLeden 2013,STR, STA, ELE, LYE, LYT 3.ročník AnotaceVznik, čerpání a alternativy převodu dovolené do dalších let Přínos/cílové kompetenceVysvětlení vzniku výměry dovolené a kontroverznosti jejího převodu do dalších let VY_32_INOVACE_53_20

PRACOVNÍ PRÁVO je právní odvětví  Pracovní právo je právní odvětví, které vzájemná práva a povinnosti upravuje vzájemná práva a povinnosti fyzických osob pracujících za mzdu fyzických osob pracujících za mzdu a jejich zaměstnavatelů a jejich zaměstnavatelů (jimiž mohou být vyplývající z fyzické i právnické osoby), vyplývající z pracovního poměru. pracovního poměru.

Nárok na dovolenou  Základním předpisem pracovního práva, který upravuje nárok na dovolenou je: Zákoník práce je pracovní volno v zaměstnání  Dovolená je pracovní volno v zaměstnání, dlouhodobá doba odpočinku, kterou na základě zákona poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům, aby si odpočinuli a zregenerovali své síly pro další výkon práce.

Dovolená podle českého práva  Dovolenou určuje podle rozvrhu čerpání dovolené zaměstnavatel.  Je nutné přihlížet jak k provozním důvodům zaměstnavatele, tak k oprávněným zájmům zaměstnance.  Určena by měla být tak, aby zaměstnanec mohl v příslušném roce vyčerpat alespoň čtyři týdny dovolené, která mu za daný rok přísluší.  Pokud by ji nemohl vyčerpat celou, v obecné rovině je dáno, že se převádí se do dalšího roku, případně s jeho souhlasem ještě do následujícího roku, pak ale nárok na ni zaniká.

 Pokud byl zaměstnanec v pracovním poměru u téhož alespoň 60 dní zaměstnavatele alespoň 60 dní, má nárok na dovolenou za kalendářní rok.  Nárok na zotavenou vzniká pracovníkovi nejdříve po 21 pracovních dnů odpracování 21 pracovních dnů v kalendářním roce.  Poměrná část činí za každý odpracovaný měsíc jednu dvanáctinu dovolené, která by náležela za celý rok.  Délka výměry dovolené je odstupňována podle délky zaměstnání (započítávají se i doby odpracované u dřívějších zaměstnavatelů). náhrada  Po dobu čerpání dovolené přísluší pracovníkovi náhrada mzdy. mzdy. Nárok na dovolenou

Druhy a výměra dovolené  Základní výměra pro všechny zaměstnance jsou čtyři týdny za rok.  Jestliže by ale šlo o zaměstnance např. státu, obcí, krajů či příspěvkových organizací, jde o pět týdnů ročně.  U některých psychicky či fyzicky náročných osm týdnů profesí je osm týdnů ročně.

Speciální výměra Profese, jež mají nárok na další dodatkovou dovolenou o výměře jeden týden ročně navíc.  Zaměstnanci, kteří pracují v dolech.  V prostředí, kde přímo hrozí nákaza infekcí.  Pracovníci, jež jsou vystaveni ionizujícímu záření.  V zaměstnání s duševně chorými nebo mentálně postiženými.  Zaměstnanci ve věznicích.  Profesionální potápěči.

Možnost převádění staré dovolené do následujícího roku  S nástupem nového zákoníku práce dochází ve stanoveném procesu k závažným zmatkům.  Pokusme se to objasnit z hlediska platné legislativy.  Špatné pochopení výkladu bylo zapříčiněno školeními účetních, kde výslovně řekli, že dovolenou za letošní rok již převádět v roce 2012 možné nebude!!! v roce 2012 možné nebude!!!

 Zaměstnavatel sice má podle nového zákoníku práce pravomoc čerpání dovolené zaměstnancům nařídit a může nařídit čerpání této dovolené v plném rozsahu do konce roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo.  Zaměstnavatel musí také zohlednit zájmy zaměstnance.  Určenou dobu čerpání dovolené by měl písemně oznámit zaměstnanci minimálně 14 dnů předem, pokud se nedohodnou se zaměstnancem na kratší době. Objasnění !

 Není ale povinností zaměstnavatele postupovat takto striktně ! vnitřním nařízením  Dle zákona je možné vnitřním nařízením limitovat počet dnů, které lze převést do dalšího kalendářního roku, a tím i určí každému zaměstnanci počet dní, které si v daném kalendářním roce musí dovyčerpat (vysvětluje v doplňku MPSV).  Jak dále uvedla, podle zákona je zaměstnavatel při „povinen přihlédnout i k určování dovolené „povinen přihlédnout i k zájmům zaměstnance“ zájmům zaměstnance“, tedy nejen k provozním důvodům.

 Vzhledem k tomu, že Zákoník práce hovoří o tom, že by měly být při čerpání dovolené zohledněny zájmy jak zaměstnance, tak i zaměstnavatele, předpokládá se: dohoda mezi oběma stranami.  MPSV v novém zákoníku zarazilo praxi, kdy bylo možné nevyčerpanou dovolenou proplatit.  Nově se proplácí pouze v případě skončení pracovního poměru zaměstnance.

 Nemůže-li být dovolená v jednom roce vyčerpána, zaměstnavatel ji musí zaměstnanci určit tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.  Nevyčerpaná dovolená nepropadne.  Zaměstnavatel je přitom povinen „určováním dovolené dbát na to, aby dovolená zaměstnancem byla řádně a včas vyčerpána.  Zaměstnavatel má pravomoc v prvním pololetí následujícího roku zaměstnanci čerpání nařídit, resp. určit, kdy si převedené dny volna z předchozího roku musí vyčerpat.

do 30. června  Když to do 30. června nestihne, může si čerpání dovolené z předchozího roku či let určit sám zaměstnanec.  Zaměstnanec však má ze zákona povinnost oznámit zaměstnavateli čerpání této dovolené nejméně 14 dní předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem jinak.  Když zaměstnavatel určuje čerpání dovolené bez dohody se zaměstnancem, musí podle zákoníku alespoň jedna část trvat nejméně dva týdny v celku.  Dobu čerpání dovolené má podle Zákoníku práce určovat zaměstnavatel, zpravidla přímý nadřízený, který přitom nemusí udělit souhlas s termínem, který si zaměstnanec zvolí.

Výjimky !  Výjimku mají jen ženy požadující, aby jim nevyčerpaná dovolená bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou.  Zaměstnavatel nesmí dovolenou nařídit na dobu, kdy je zaměstnanec na vojenském cvičení, dočasně práce neschopný, na mateřské nebo rodičovské dovolené.

Pokus se odpovědět 1. Co rozumíš pod pojmem dovolená a vznik nároku na dovolenou? 2. Jaké jsou možnosti převodu dovolené do následujících let? 3. Je možné aby nám nabytý nárok na dovolenou zanikl a dovolená zaměstnanci propadla? 4. Po kolika odpracovaných dnech vzniká zaměstnanci nárok na dovolenou?

Zdroje a prameny Emmert, F. - Kotrňák, T. : Odmaturuj ze společenských věd, Didaktis Brno Zouhar J. : Základy teorie státu a práva, S &M Knapp, V.: Teorie práva. 1 vyd. 5 dotisk, C.H. BECK, Praha Tomancová, J. Schelle, K. a kol.: Právní nauka pro školy a praxi 6. vyd., Eurolex Bohemia, s.r.o., Praha Šíma, A. – Suk, M. : Základy práva C.H.BECK, Praha