Financování politických stran ve srovnávací perspektivě - Polská republika Patrik Eichler, Masarykova demokratická akademie

Hlavní body diskuse Změna zákona o politických stranách - (Dz.U nr 254 poz. 1702, ze dne ) - omezení výše finančních prostředků poskytovaných stranám ze státního rozpočtu Návrh zákona o politických nadacích - (Sejm RP, tisk č. 3760, předložen ) - omezení podoby a rozsahu volebních kampaní - zrušení expertního fondu a vznik politických nadací

„Žijeme v čase krize, finanční krize. Státní rozpočet vyžaduje úspory a omezování nových výdajů. V čase hospodářského boomu nebylo dbáno na státní finance a nebylo využito dobrého tempa hospodářského růstu na to, aby dnešní deficit veřejných financí byl výrazně menší.“ Renata Zaremba, Občanská platforma

„Otázka nezní ‚platit nebo neplatit politické strany z rozpočtu‘. Platit, protože volné místo po veřejných prostředcích okamžitě zaplní peníze velkých zájmových skupin. Skutečnou změnu může ale přinést teprve demokratizace rozdělování prostředků a kontrola stranických výdajů. Dnes nejvíce hlasů (a ve výsledku dotací) dostanou ti, kteří provádějí největší kampaně.“ Michał Sutowski, Krytyka Polityczna

Ústava RP -financování politických stran je veřejné -poslanec nemůže vykonávat hospodářskou činnost, ve které by měl příjem ze státního rozpočtu nebo rozpočtu místní samosprávy, a nemůže nabývat jejich majetek -volební období Sejmu (460 poslanců) i Senátu (100 senátorů) je čtyřleté -Sejm může hlasy 2/3 poslanců zkrátit své volební období, což platí i pro volební období Senátu -volby do Sejmu i Senátu se konají ve stejném termínu

Zákon o politických stranách -zdroje financování politických stran jsou veřejné -majetek strany vzniká z členských příspěvků, dědictví, darů, výnosů z majetku a státních příspěvků -strana nemůže vykonávat hospodářskou činnost -strana nemůže pořádat veřejné sbírky -strana může finanční prostředky ukládat pouze na bankovních účtech (s výjimkou části členských příspěvků) -strana si může půjčovat na cíle uvedené ve svém statutu

Zákon o politických stranách -celková částka od fyzické osoby s výjimkou základního členského příspěvku a příspěvku na volební fond strany nesmí překročit patnáctinásobek minimální mzdy, tedy asi zlotých / Kč -částku vyšší než je aktuální minimální mzda (tj zlotých / 7785 Kč) nelze zaplatit v hotovosti

Volební fond -politická strana tvoří Volební fond pro volby do Sejmu a Senátu, volby prezidenta, volby do Evropského parlamentu a volby místních samospráv -výdaje na volební kampaně mohou být vedeny pouze prostřednictvím fondu, který za tím účelem zřizuje zvláštní bankovní účet -celkový příspěvek jedné osoby na volební fond strany nemůže v jednom roce překročit patnáctinásobek (pětadvacetinásobek ) minimální mzdy

Limity na volební kampaně Státní volební kancelář (Státní volební komise) všechny obvody ve volbách do Sejmu i Senátu -Právo a spravedlnost ( ,21 zł) jeden senátní obvod -KWW Cimoszewicz do Senatu (55 102,13 zł)

Volební zákon - příspěvek za mandát poslance/senátora Dp = (W / 560) x M -Dp - vypočtená výše dotace -W - výše výdajů na volební kampaň -M - počet získaných křesel poslance nebo senátora celkový počet poslanců a senátorů

Státní příspěvek -na státní příspěvek mají nárok strany, které samostatně získaly nejméně 3 % platných hlasů, nebo kandidovaly v rámci koalice, která získala nejméně 6 % platných hlasů -příspěvek straně náleží od 1. ledna roku následujícího po termínu voleb a vyplácena je do konce roku, ve kterém se volby konaly

Změna zákona o politických stranách (Dz.U nr 254 poz. 1702, ze dne , dr. 3568) -omezení výše finančních prostředků poskytovaných stranám ze státního rozpočtu na jednu polovinu dosavadní částky -původní návrh snížit příspěvek v letech 2012 a 2013 dotaci na polovinu dotace z roku 2010 byl uznán za zmatečný, odvozoval by výši dotace od výsledku voleb z roku došlo k proměně částek, ze kterých je výše příspěvku vypočítávána a byla zrušena valorizace státního příspěvku

Řádek Platné hlasy odevzdané v celé zemi kandidátním listinám dané politické strany nebo volební koalice částka za jeden hlas (M) rozdělenípočet hlasů (W) 1do 5 % (včetně) 5 zlotých 77 grošů 2od 5 do 10 % 4 zloté 61 grošů 3od 10 do 20 % 4 zloté 4 groše 4od 20 do 30 % 2 zloté 31 grošů 5nad 30 %87 grošů Výpočet výše státního příspěvku

S = W1 x M1 + W2 x M2 + W3 x M3 + W4 x M4 + W5 x M5 S – velikost roční podpory W1-5 – počet hlasů vypočtený jednotlivě pro každý řádek výše uvedené tabulky podle výsledku rozdělení celkového počtu platných hlasů, které v celé zemi připadly na poslanecké kandidátky dané strany nebo volební koalice M1-5 – částka v zlotých podle řádků výše uvedené tabulky

Výše státního příspěvku Občanská platforma 2009 » ,40 zł 2011 » ,20 zł ( hlasů ve volbách 2007 / 41,51 %) Svaz demokratické levice (v koalici) 2009 » ,69 zł 2011 » ,60 zł ( hlasů ve volbách 2007 / 13,15 %, v koalici s dalšími stranami ji připadá 69 % z příspěvku pro koalici )

Návrh zákona o politických nadacích (Sejm RP, tisk č. 3760, předložen ) - omezení podoby a rozsahu volebních kampaní - zákaz volební agitace (hesel, plakátů, fotografií) přesahující svými rozměry 2 m 2, stejná možnost vysílat zdarma předvolební spoty v rozhlase a televizi - zrušení Expertního fondu, do kterého strany odvádějí 5–15 % státního příspěvku a zřízení politických nadací - k aždá politická strana mohla založit právě jednu politickou nadaci, politické nadaci by připadlo 25 % prostředků ze státního příspěvku politické straně

Návrh zákona o politických nadacích - členy statutárního orgánu jmenuje a odvolává zakladatel nadace, pracují bez nároku na honorář - nadace nesmí získávat prostředky od právnických osob - výdělečná činnost nadací je omezena na prodej publikací, vlastních propagačních předmětů a poplatky za různá školení - příjmy z výdělečné činnosti by přitom nesměly překročit 10 % celkových příjmů nadace v daném roce - politická nadace nemůže straně poskytovat půjčky ani dary, nemůže ani ručit za závazky strany

Občanská platforma vidí ohrožení své politické existence v nadcházejících volbách, je si už vědoma, že jen PR si nelze udržet silnou pozici. Poláci již pochopili, že Občanská platforma pro Polsko neudělala nic a jedině mu škodí. Antoni Błądek, Právo a spravedlnost

Masarykova demokratická akademie, o. s. Hybernská 7, Praha