Vypracovali: Ondřej Jeřábek a Martin Hron Saturn a Uran Vypracovali: Ondřej Jeřábek a Martin Hron

Saturn

Základní údaje Složení Plynný obr Vnější planeta (mezi Jupiterem a Uranem – 6. od Slunce) Druhá největší planeta Sluneční soustavy Mohutná soustava planetárních prstenců Astronomický symbol:  ♄ Velký počet měsíců (přes 60) Složení Saturn se skládá převážně z vodíku Složení podobné Jupiteru 75% vodík 25% hélium Další látky: metan, voda, amoniak

Fyzikální charakteristiky Rovníkový průměr: 120 536 ± 4 km (9,4492 Zemí) Polární průměr: 108 728 ±10 km (8,5521 Zemí) Zploštění: 0,097 96 ± 0,000 18 Povrch: 4,27×1010 km2 (83,703 Zemí) Objem: 8,271314 km3 (763,59 Zemí) Hmotnost: 5,6846×1026 kg (95,162 Zemí) Průměrná hustota: 0,6873 g/cm3 Gravitace na rovníku: 8,96 m/s2 (0,914 G) Úniková rychlost: 35,49 km/s Perioda rotace: 0,440 428 241 d Rychlost rotace: 9,87 km/h (na rovníku) Sklon rotační osy: 26,73

Vznik a vývoj planety Před 4,6 až 4,7 miliardami let Postupné slepování drobných prachových částic -> vznik větších částic až posléze balvanů Neustálé srážky těles -> narůstání těles -> vznik tělesa o velikosti několik tisíc kilometrů Vlivem velké gravitace začala tělesa strhávat do svého okolí plyn a prach, který se postupně začal nabalovat na pevné jádro, až planeta dorostla do dnešní velikosti

Vnitřní stavba Se vzrůstající hloubkou teplota a tlak ve vnitřku planety narůstá vlivem nadložních vrstev

Atmosféra Skládá se téměř pouze z vodíku a hélia Ionosféra - extrémně řídká ionizovaná vrstva atmosféry Saturnu, sahá až po prstenec C Nejvrchnější vrstva atmosféry absorbuje ultrafialové záření, což vede ke vzniku mlžného oparu Mlha vzniká na polokouli, která je právě nakloněna ke Slunci V horních mracích dosahuje teplota přibližně –140 °C S mocností atmosféry směrem k nitru planety postupně roste teplota, což ovlivňuje skupenství různých chemických sloučenin v atmosféře a má za následek vznik mraků různého složení v různých výškových hladinách Žlutá barva planety je způsobena odrazem slunečního světla od horních mraků V Saturnově atmosféře vanou větry, které dosahují rychlosti až 400 m/s v oblasti pólů, v rovníkové oblasti dosahují rychlosti až 1 800 km/h, což je pětkrát více než nejrychlejší větry na Jupiteru

Prstence Nejvýraznější a nejjasnější soustava prstenců ze všech planet sluneční soustavy Celkový průměr: 420 000 km Tlusté maximálně jen několik set metrů Tvořeny ledovými úlomky, prachem, kamením a balvany, které nemají průměr větší než několik metrů Mezi prstenci leží dráhy nejvnitřnějších měsíců. Celkově se „klasické“ prstence dělí směrem od planety na D, C, B, A, F, G a E Jednotlivé prstence jsou od sebe odděleny mezerou. Nejvzdálenější část systému Saturnových prstenců viditelných ze Země tvoří prstenec A

Saturnovy největší měsíce Asi 62 měsíců Většina měsíců má nepravidelný tvar Největší měsíc: Titan (průměr: 5 150 km) – větší než Merkur Saturnovy největší měsíce Měsíc Rok objevu Průměr (km) Hmotnost (kg) Titan 1655 5 150 1 350×1020 Rhea 1672 1 530 23×1020 Iapetus 1671 1 440 20×1020 Dione 1684 1 120 11×1020 Tethys 1060 6,2×1020

Uran

Základní informace Fyzikální vlastnosti Složení atmosféry Rovníkový průměr 51 118 km (4,007 Zemí) Polární průměr 49 946 km (3,929 Zemí) Zploštění 0,0229 Povrch 8,084×109 km2 (15,849 Zemí) Objem 6,834×1013 km3 (63,086 Zemí) Hmotnost 8,6832×1025 kg (14,536 Zemí) Průměrná hustota 1,270 g/cm3 Gravitace na rovníku 0,886 G Atmosférický tlak120 kPa Průměrná povrchová teplota 68 K Složení atmosféry Vodík 83 % Hélium15 % Metan1,99 %

Vznik a vývoj Před 4,6 až 4,7 miliardami let Postupné slepování drobných prachových částic -> vznik větších částic až posléze balvanů Neustálé srážky těles -> narůstání těles -> vznik tělesa o velikosti několik tisíc kilometrů Vlivem velké gravitace začala tělesa strhávat do svého okolí plyn a prach, který se postupně začal nabalovat na pevné jádro, až planeta dorostla do dnešní velikosti

Měsíce Uran má celkem 27 měsíců 3 skupiny měsíců: vnitřní měsíce s pravidelnými drahami, vnější měsíce s pravidelnými drahami (soupis dole), měsíce s nepravidelnými drahami Jméno Rok objevení Průměr (km) Hmotnost (kg) Miranda 1948 235,8 6,59 × 10 19  Ariel 1851 1 155,4 1,35×1021 Umbriel 1 169 1,172 × 10 21 Titania 1787 1 577,8 3,526×1021 Oberon 761,4  3,014×1021

Oběžné dráhy měsíců a prstence