EKONOMICKÉ ASPEKTY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VŠCHT Praha – Zima 2015 Ing. Petr Beneš, Ph.D. petr.benes@vscht.cz 603 466 342 Laboratoř F06 (budova A) linka 4191

EAOŽP – doporučená literatura Kapitoly z ekonomie přírodních zdrojů a oceňování životního prostředí (kapitoly 6., 7., 8.), Dvořák., A., Brůha, J., Brůhová, H., Melichar, J., Ščasný, M. 2007, ISBN: 978-80-245-1253-2 Úvod do ekonomiky životního prostředí, DVOŘÁK, A. - HADRABOVÁ, A. - ŠAUER, P., 1997, ISBN: 80-7079-548-4 Environmental Economics, CHARLES D. KOLSTAD, 2000, ISBN: 0-19-511954-1 Ekonomie a životní prostředí, Čamrová, L., 2007, ISBN: 978-80-86851-69-3, 978-80-86389-17-9

EKONOMICKÉ ASPEKTY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Lekce 1: Úvod, základní východiska a pojmy 1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny 1.2 Získávání poznatků o přírodě a životním prostředí 1.3 Funkce a hodnota přírody, příroda a její využívání jako ekonomický problém 1.4 Diskontování

HDP: celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území.  Z analýz vyplývá příčinná souvislost HDP se spotřebou energie (HDP je tedy téměř vyjádřením míry spotřeby bez ohledu na kvalitu produktu).

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny Ekonomie: Věda o efektivní alokaci vzácných zdrojů mezi jednotlivá alternativní využití. Ekonomika (hospodářství): Shrnutí hospodaření určitého subjektu (státu, podniku, jednotlivce). Vynakládání značných prostředků Na ochranu ŽP Prevence Řešení následků Škody ze znehodnocování ŽP Zdroje jsou omezené (i ŽP) Je nezbytné vhodně s ním hospodařit Ekonomické principy, multidisciplinární pohled

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (1) Příroda Svět ve kterém žijeme a jehož jsme součástí Složité vazby Existence před vznikem člověka a i po jeho zániku Člověk je součástí přírody, ovlivňuje ji a ona jeho

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (2) Prvotní příroda Původní, ryzí, nedotčená lidskou rukou Druhotná příroda Přetvořená člověkem – dnes téměř vše Ekonomický pohled Dílčí prvky přírodního prostředí označuje jako PŘÍRODNÍ BOHATSTVÍ – přírodní zdroje v širším slova smyslu

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (3) Člověk sice zůstává součástí původní přírody (fyziologické procesy) ale v rámci své činnosti mění přírodní situaci Cílevědomé formování a transformování látek a energií Předměty uspokojující lidské potřeby Hodnocení skutečností Antropocentrický pohled Ekocentrický pohled

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (4) Antropocentrický pohled Člověk vidí sám sebe jako nadřazeného přírodě a skutečnosti hodnotí z hlediska přímých nebo zprostředkovaných dopadů na něj Blahobyt, využívání zdrojů, masová produkce Ekocentrický pohled Člověk sebe vnímá jako nedílnou součást přírody, a ostatním (neantropogenním) prvkům přírody přiznává jistou samostatnou existenční hodnotu

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (5) Ž – vznik života Č – vznik člověka NH – negativní dopady PH – pozitivní dopady OŽP – uvědomění si negativních vlivů MBV – možný budoucí vývoj Kvalitativní změny ve vývoji přírody Cílevědomá změna chování – ochrana ŽP Zmínky o negativním působení na ŽP již v antice a středověku, nejvíce v době průmyslové revoluce Nárůst objemu odpadních látek, které příroda nezná

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (6) Složky přírody – klasifikace přírody v širším slova smyslu (s člověkem) Dle biologického vývoje Živá příroda – vše živé včetně člověka Neživá příroda – ovzduší, voda, půda… Dle cílené lidské činnosti Procesy a struktury bez lidského přičinění Neregulované vodní taky, divoká příroda Procesy a struktury výsledkem lidské činnosti Vodní díla, kulturní plodiny

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (7) Ekonomické rozdělení oblastí Intenzivně využívané – velmi přetvořené lidskou činností Méně přetvořené – zemědělské oblasti Téměř nedotčené – polární oblasti Ekonomické využívání často znamená přetvoření Najdete příklad ekonomického využívání území bez antropogenního vlivu

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (8) Vztahy člověka a přírody Člověk přetváří a využívá přírodu k uspokojování potřeb Ale zůstává biologickou jednotkou závislou na funkci přírody jako celku Nutně potřebuje uspokojování základních biologických potřeba - kvalitní vzduch, vodu, snesitelné teplotní rozmezí, další zdroje Adaptace člověka na jiné podmínky je velmi omezena (může usnadnit technologie) Udržitelný rozvoj – „neuříznout si větev“

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (9) Příroda plní základní funkce Pro lidskou společnost je zdrojem přírodních látek a energií, poskytuje prostor pro průmyslové aktivity i pro ukládání odpadů Stále zůstává nenahraditelná funkce prostoru, zdrojů a prostředků pro ŽIVOT SAMOTNÝ Plnění těchto funkcí si často KONKURUJE – předmět zájmu EKONOMIE – optimalizace budoucího chování

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (10) Životní prostředí Pojem umožňující zkoumání a pochopení vztahů CLOVĚK<->PŘÍRODA ŽP – určitý prvek přírody u něhož zkoumáme vztahy s prvky v jeho okolí (i člověk) Měření v laboratoři, pozorování v krajině, dlouhodobé nadnárodní studie Primární zájem o vazby přírodního charakteru – EKOLOGICKÉ VAZBY

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (11) Jako sledovaný prvek je uvažován člověk Různý rozsah (jednotlivec, město, populace) Pozorujeme vlivy – přímé, nepřímé Přímé – pití znečištěné vody Nepřímé – konzumace otrávené ryby ze znečištěné vody

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (12) Působení okolí na člověka Časová dimenze Působení minulé, současné a budoucí Důležité je jak dlouho se nachází v ohroženém prostředí Chronické otravy, délka pracovní doby (Spolana), kalkulace dovolených Životní prostředí člověka Pracovní, obytné, rekreační, léčebné Lze kalkulovat doby strávené v jednotlivých typech

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (13) Složky životního prostředí Ovzduší, voda, půda, živá příroda, elektromagnetické pole, toky energií, antropogenní předměty = artefakty a člověk Dle složek koncipujeme způsoby ochrany Politika ŽP, práva a povinnosti občanů, firem a institucím, environmentální statistika Snaha o integraci všech složek  moderní systémy jako například: EIA, IPPC, LCA

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (14) Faktory životního prostředí Vlastnosti jednotlivých prvků ŽP, které jsou výsledkem působení člověka a které mohou působit negativní dopady na jiné prvky ŽP Faktor (znečištěné ovzduší)  Znečištění vody srážkami (ovlivněný prvek) Faktor (znečištěná voda)  Zemřou ryby (ovlivněný prvek); Půda (faktor)  Rostliny (prvek) Vzniká řetěz příčin a následků

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (15) Poznání účinků jednotlivých faktorů, příčinných souvislostí a VAZEB Je klíčové pro EFEKTIVNÍ HODNOCENÍ, rozhodování a jednání jednotlivců, firem, institucí i vlády ve vztahu k ŽP Komunikace mezi teoretiky, ekonomy, chemiky a praktickou aplikací ochrany ŽP by měla stavět právě na znalosti faktorů a jejich účinků

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (16) Faktory ze složky předměty uměle vytvořené člověkem (komín – emise) Prvotní zdroje znehodnocování ŽP Vyřešení problémů v této prvotní fázi řetězce příčin a důsledků představuje nejúčinnější způsob ochrany ŽP Činnost nazývaná OCHRANA ŽP Samostatné aktivity i zřetel při jiných lidských činnostech (škola vs. aktivisté vs. průmysl)

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (17) Přírodní bohatství Přírodní zdroje (v užším smyslu) To co člověk odebírá z přírody a přetváří v produkty – suroviny, energie, přímá spotřeba př: pitná voda Přírodní procesy – síly přírody Sluneční záření, větrná energie… Ostatní přírodní podmínky Klima, teplo, srážky, vegetace

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (18) To co člověk získává není jen dar přírody, závisí také na vědecké a technologické pokročilosti společnosti Přeměna přírodního bohatství ve zdroje užitečných látek přepokládá Jistou kvalitu přírodních objektů Vody, rud, nerostů Existenci technických prostředků a technologických postupů Účinnost práce – efektivní využití znalostí Těžko dostupná naleziště ropy, nové těžební postupy

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (19) Jsou li zdroje prozkoumány a připraveny k využití stávají se OSVOJENÝMI OBJEKTY PŘÍRODY Osvojení přírodní bohatství se stává součástí národního bohatství Neosvojené přírodní zdroje – potenciální bohatství – jsou součástí přírodního bohatství, ale nejsou národním bohatstvím

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (20) Jakmile dojde k těžbě hovoříme o SUROVINOVÉ (palivové, energetické) ZÁKLADNĚ Zásadní je efektivnost využívání a zpracování – závisí na technické úrovni Vyspělé státy vs. Asie Surovinová základna Dobyvatelné (využitelné zdroje) Nerostné, rostlinné, živočišné Zdroje poskytované zpracovatelským průmyslem V širším pojetí tedy i výrobní zdroje a pracovníci

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (21) Druhotné zdroje surovin Odpady, opotřebené předměty a vedlejší produkce Když materiál může být použit pro další výrobu (předmětů, energií) Materiálové a energetické využití Pro další využití existují technické a ekonomické předpoklady

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (22) Přírodní zdroje Stavové Charakterizovány stavem – ryby v moři, ruda v zemské kůře Nerostné zdroje (uhlí, ropa, plyn, rudy) Nemají přirozenou reprodukční schopnost Ostatní (voda, půda, dřevo) Obnovitelné Převážně rostlinný či živočišný původ Vyčerpatelné

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (23) Přírodní zdroje Tokové Větrná, sluneční energie K využívání nutná investice Krátkodobá – stavba solární elektrárny Dlouhodobá – výzkum a vývoj účinnějších článků Po investici zdroj „neubývá“ Solární energie „nevyčerpatelná“ Nízké provozní náklady Nahrazování využívání stavových zdrojů tokovými Zda můžeme očekávat – pozitivní ekonomie Za jakých podmínek je žádoucí – normativní ekonomie Neptáme se je-li to dobré, ale kdy se to vyplatí

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (24) Využívání vyčerpatelných nerostných zdrojů Vysoká investiční náročnost Dlouhodobá návratnost Ekonomický efekt až při následném zpracování Nerovnoměrné rozložení na Zemi – mezinárodní obchod a rozvinutý trh Při existenci SVOBODNÉ TVORBY CEN není žádné nerostné suroviny nedostatek

1.1 Základní pojmy a elementární ekonomické termíny (25) V rámci těžby suroviny vzniká odpad Je možní jej vracet do výroby a tím snížit primární surovinovou náročnost Zda a kdy je toto efektivní je otázka nejen technologická, ale primárně EKONOMICKÁ Mnohdy je levnější materiál nový, než recyklovaný – ZATÍM Ovlivňováno politickým a právním systémem

1.2 Získávání poznatků o přírodě a životním prostředí (1) Mimovědecké způsoby Pro širokou veřejnost – média - FILM „HOME“ Ne vždy důvěryhodné a přesné Vědecké poznávání Především pomocí přírodních věd Popis F, CH a Biol. struktur, procesů a skutečností EKOLOGIE - Přírodní věda zabývající se studiem vztahů existujících mezi živými organismy a prostředím

1.2 Získávání poznatků o přírodě a životním prostředí (2) Ekologie Prostředí se skládá z: Živé – biotické prvky (v místě se vyskytující organismy a rostliny) Neživé – abiotické prvky (teplota, minerály) Autoekologie Vztahy mezi jedním organismem a prostředím Demekologie Vztahy mezi populací (jedinci téhož druhu) a prostředím Biocenóza Více rostlinných a živočišných společenstev žijících spolu v určitých vztazích (nezahrnuje abiotické faktory)

1.2 Získávání poznatků o přírodě a životním prostředí (3) Ekosystém Skládá se z neživých složek (ekotop) a živých organismů (biocenóza) Má jisté hranice – za hranicemi okolí – komunikuje látkovými a energetickými toky Otevřený systém – poznámka fyzikálního chemika Největším ekosystémem je biosféra Troposféra (do 15km) + Litosféra (do cca 6km)

1.2 Získávání poznatků o přírodě a životním prostředí (4) Biologický systém obsahuje živé organismy: Producenty Vytváří látky potřebné ke svému životy z látek abiotických (CO2, H2O) Konzumenty Získávají energii požíráním jiných organismů Reducenty Živí se rozkládáním mrtvých těl ostatních Potravní řetězec Tok energie a látek

1.2 Získávání poznatků o přírodě a životním prostředí (5) Látkový koloběh v ekosystému Zprostředkovávají prod, konz, red. Látkové toky tvoří biogeochemické cykly Koloběh vody, uhlíku, síry Velmi citlivé na zásahy zvenčí (antropogenní) Tok energie pouze jedním směrem Od slunce, pohání F, CH a BIOCH procesy Energie se postupně přeměňuje na teplo Původní příroda nezná odpad Vše je využito, zpracováno

1.2 Získávání poznatků o přírodě a životním prostředí (6) Živé organismy Dědičnost Umožňuje stálost vlastností organismu Proměnlivost (adaptabilita) Dovoluje reagovat a přizpůsobovat se změně vnějších životních podmínek (v určitých mezích) Biologické systémy Mají do určité OMEZENÉ míry schopnost odolávat změnám a setrvávat v rovnovážném stavu ASIMILAČNÍ SCHOPNOSTI Schopnost se pomocí autoregulace vyrovnat s měnícími se vnějšími vlivy (například znečištění)

1.2 Získávání poznatků o přírodě a životním prostředí (7) Problematiku ŽP zkoumají i společenskovědní disciplíny EKONOMIE, sociologie, politologie (environmentální politika) Koncepty etiky, lidských hodnot a potřeb Velmi se liší regionálně a v závislosti na vyspělosti dané společnosti Křovák - 1000x méně energie než Evropan K úspěchům je třeba interdisciplinární přístup – věda o životním prostředí

1.2 Získávání poznatků o přírodě a životním prostředí (8) Výsledkem zkoumání jsou Pozitivní poznatky Vysvětlení skutečností a objasnění příčin a následků Slouží subjektům k hodnocení a rozhodování Normativní poznatky Snaží se udělit rady na jaké problémy se soustředit a jak postupovat – Jak by se mělo postupovat Ekonomie není jednotná – různé pohledy Neoklasická environmentální ekonomie Ekologická ekonomie, tržní environmentalismus

1.2 Získávání poznatků o přírodě a životním prostředí (9) Technický rozvoj Nachází stále nové způsoby jak využívat přírodu pro stále rozvíjející se uspokojování lidských potřeb Je ale také schopen nalézt řešení vedoucí ke snižování negativních dopadů lidské činnosti na přírodu a snižování těchto negativních dopadů zpět na lidskou společnost Z ekon. hlediska je významné snižování nákladů díky pokročilým technologiím BAT

1.3 Funkce a hodnota přírody, příroda a její využívání jako ekonomický problém (1) Příroda byla využívána bezplatně Čistý vzduch, voda – nebyly to ekonomické statky Průmysl, intenzivní využívání Znečištění ovzduší, vod – ochota platit za kvalitu – stává se EKONOMICKÝMI STATKY Konflikty při využívání Továrna chce vypouštět odpadní vodu Rybář chce lovit ryby – více rybářů (konkurence) Turista čisté koupání

1.3 Funkce a hodnota přírody, příroda a její využívání jako ekonomický problém (2) Funkce přírody Ekologická Množina přírodních a krajinných statků a krás – mají životodárnou funkci – prostředí pro vznik a udržení života Ekonomická Zásobárna ekonomicky využitelných přírodních zdrojů, schopnost asimilovat odpady, prostor pro ekonomické aktivity

1.3 Funkce a hodnota přírody, příroda a její využívání jako ekonomický problém (3) Příroda uspokojuje různé potřeby Užívání tedy může být konfliktní PŘÍKLAD OVZDUŠÍ: Ekologická fce – dýchání čistého vzduchu Ekonomická – asimilace odpadních plynů z průmyslu Ekonomická fce ohrožuje tu ekologickou Otázka pro ekonomy, nalézt optimální cestu pro využívání – alokace zdrojů -KONCEPT UDRŽITELNOSTI – Př: Velikonoční ostrov

Hodnota, tržní cena a spotřebitelský přebytek 1.3 Funkce a hodnota přírody, příroda a její využívání jako ekonomický problém (4) Hodnota, tržní cena a spotřebitelský přebytek Spotřebitelský přebytek – možné zdražení, které je potřebitel schopen akceptovat Celková hodnota přírodního statku je tvořena cenou na trhu a spotřebitelským přebytkem Tento přístup je vhodný pro statky jejichž cena je nízká či nulová (čistý vzduch – hory, lázně)

1.3 Funkce a hodnota přírody, příroda a její využívání jako ekonomický problém (5) Celková hodnota přírody se skládá z Přímá užitná hodnota Bezprostřední užitek ze skutečného užití statku Zdroje jako vstupy do výroby, plocha pro rekreaci Opční hodnota Ochota jednotlivce platit za zachování daného statku v určité kvalitě s předpokladem jeho využití v budoucnosti Hodnota odkazu Ochota jednotlivce platit za zachování daného statku v určité kvalitě i když ho nikdy nevyužije Existenční hodnota Hodnotícímu subjektu nepřináší žádný užitek, vychází z vědomí potřeby zachování přírody jako takové

1.4 Diskontování (1) Ekonomické statky nejsou v čase stálé Mezičasové hodnocení Studium a výpočet změny hodnoty statku v čase Příklad: Ropa Některá naleziště se otevírají až ve chvíli, kdy cena ropy na světovém trhu překročí jistou hranici V čase se mění cena ropy hodnota nalezišť, díky snižujícím se cenám technologií

1.4 Diskontování (2) Pozitivní ekonomie - Jak se na trhu chovají Jaké váhy jednotlivé ekonomické subjekty přiřazují užitkům v budoucnosti Normativní ekonomie - Jak by se ideálně mělo postupovat Jakou diskontní funkci by měla zvolit společnost při mezičasovém rozhodování Při konstantní diskontní míře: f(t)=1/[1+r] r-diskontní míra

1.4 Diskontování (3) Diskontní míra (obvykle v %) Diskontní funkce f(t) Váha přiřazená užitkům v budoucím čase Diskontní míra (obvykle v %) Procentní pokles diskontní funkce [f(t-1)-f(t)]/f(t) Jak rychle se se snižují váhy přiřazené užitkům v budoucnosti