Pravomoc správních soudů, řízení před správními soudy NSS v Brně, Právnická fakulta MU v Brně Petr Průcha listopad 2013

PRAVOMOC SPRÁVNÍCH SOUDŮ Soudy ve správním soudnictví rozhodují o : - žalobách proti rozhodnutím správního orgánu, - ochraně proti nečinnosti správního orgánu, - ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, - kompetenčních žalobách, Žalobce lze uspokojit po podání žaloby Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují : - ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, - ve věcech politických stran a politických hnutí, - o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem Zvláštním případem rozhodování je rozhodování v kárných věcech. S výjimkou řízení o kasačních stížnostech není povinné zastoupení advokátem

Řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu –žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou –soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu soud přezkoumá napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů –řízení zpravidla bez jednání –kasační princip rozhodování

Územní souhlas vydaný na základě § 96 stavebního zákona z roku 2006 je rozhodnutím ve smyslu § 67 odst. 1 správního řádu z roku 2004, a proto je odvolání proti němu přípustné. Sdělení odvolacího orgánu, kterým byly námitky vznesené proti územnímu souhlasu shledány neopodstatněnými, je třeba považovat z materiálního hlediska za rozhodnutí o odvolání, které je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., a není tedy vyloučeno ze soudního přezkumu dle § 70 písm. a) s. ř. s. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 1 As 92/

. Souhlasy vydávané dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zejména dle § 96, § 106, § 122, § 127, které stavební úřad výslovně či mlčky činí k ohlášení či oznámení, jsou jinými úkony dle IV. části zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Tyto souhlasy nejsou rozhodnutími ve smyslu § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní; soudní ochrana práv třetích osob je zaručena žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 a násl. tohoto zákona. Podle usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne , čj. 2 As 86/

Řízení o ochraně proti nečinnosti správního orgánu žalobu lze podat po bezvýsledném vyčerpání prostředků podle správního řádu –nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, resp. od posledního úkonu správního orgánu soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení, není- li návrh důvodný, soud žalobu zamítne

Před podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je v řízení vedeném podle správního řádu č. 500/2004 Sb. třeba vždy nejprve vyčerpat procesní prostředek ochrany proti nečinnosti ve správním řízení, kterým je návrh nadřízenému správnímu orgánu dle § 80 odst. 3 správního řádu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu , čj. 7 Ans 1/ změna oproti stavu před přijetím zákona č. 500/2004 Sb. Vychází-li ustanovení § 79 s. ř. s. z předpokladu existence procesních prostředků, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu dosud neobsahuje, nelze za tohoto stavu po účastníku správního řízení požadovat, aby vyhledával alternativní prostředky pro naplnění hypotézy § 79 odst. 1 s. ř. s., např. cestou podnětu k postupu dle § 50 správního řádu (z roku 1967). Účastník správního řízení, jež je stiženo nečinností správního orgánu, se může za popsané situace obrátit na soud ihned. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , čj. 5 As 21/

Řízení o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat –ochrany proti němu, nebo –určení toho, že zásah byl nezákonný lhůta k podání - do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu; nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k zásahu došlo soud rozsudkem –zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem, nebo –určí, že zásah byl nezákonný –soud zamítne žalobu, není-li důvodná

Řízení o kompetenčních žalobách –soud rozhoduje kladný nebo záporný kompetenční spor, jehož stranami jsou správní úřad a orgán územní, zájmové nebo profesní samosprávy, nebo orgány územní, zájmové nebo profesní samosprávy navzájem, anebo ústřední správní úřady navzájem –k řízení je příslušný Nejvyšší správní soud soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu je v době jeho rozhodnutí neodmítne-li soud žalobu, nezastaví-li řízení nebo nerozhodne-li o postoupení věci, rozsudkem určí, který ze správních orgánů má pravomoc vydat rozhodnutí ve věci uvedené v žalobě.

Řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda –ochrana ve věcech seznamů voličů –ochrana ve věcech registrace –neplatnost voleb a hlasování –ochrana ve věcech zániku mandátu –ochrana ve věcech místního a krajského referenda určení, že návrh na konání referenda nemá nedostatky, vyhlášení referenda, vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v referendu, vyslovení neplatnosti hlasování v referendu.

Řízení ve věcech politických stran a politických hnutí návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat –určení, že návrh na registraci, popřípadě návrh na registraci změny stanov nemá nedostatky, –rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti k řízení o rozpuštění… je příslušný Nejvyšší správní soud v řízení o rozpuštění …rozhoduje soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu.

Řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem návrh je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen k řízení jsou příslušné krajské soudy je-li návrh důvodný, opatření obecné povahy nebo jeho části soud zruší dnem, který v rozsudku určí; není-li návrh důvodný, soud jej zamítne

. Algoritmus soudního přezkumu OOP: –za prvé, v přezkumu pravomoci správního orgánu vydat opatření obecné povahy; –za druhé, v přezkumu otázky, zda správní orgán při vydávání opatření obecné povahy nepřekročil meze zákonem vymezené působnosti (jednání ultra vires); –za třetí, v přezkumu otázky, zda opatření obecné povahy bylo vydáno zákonem stanoveným postupem; –za čtvrté, v přezkumu obsahu opatření obecné povahy z hlediska rozporu opatření obecné povahy (nebo jeho části) se zákonem (materiální kritérium); –za páté, v přezkumu obsahu vydaného opatření obecné povahy z hlediska jeho proporcionality. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne , č. j. 1 Ao 1/ Nově formulovaným § 101d odst. 1 s. ř. s. účinným od dochází k omezení rozsahu přezkumu opatření obecné povahy. Soud tedy při přezkumu opatření obecné povahy bude algoritmus (test) přezkumu v celém rozsahu aplikovat pouze za předpokladu, že navrhovatel všechny jeho kroky zahrne do návrhových bodů (§ 101b odst. 2 s. ř. s.). Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , čj. 50 A 4/

Kasační stížnost Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené : nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení - § 103 odst. 1, písm. a) s.ř.s. vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost - § 103 odst. 1, písm. b) s.ř.s.

. zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce - § 103 odst. 1, písm. c) s.ř.s. nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé - § 103 odst. 1, písm. d) s.ř.s. nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení - § 103 odst. 1, písm. e) s.ř.s.

Děkuji za pozornost