7. října 2013VY_32_INOVACE_100218_Mezinarodni_obchod_DUM Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Roman Blaha. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/

 vývoj jednotlivých ekonomik je ovlivňován také změnami, které probíhají v jiných zemích  čím je země menší, tím větší vliv na její vývoj mají změny vnějších podmínek  ekonomické vztahy musíme vnímat nejen na makroekonomické úrovni, ale také v mezinárodním a celosvětovém kontextu  ekonomické vztahy a zákonitosti neznají hranice

 studiem světového hospodářství a jeho vývojových tendencí se zabývá mezinárodní ekonomie  už před více než dvěma sty lety se politickou ekonomií zabývaly osobnosti jako Adam Smith a David Ricardo  mezinárodní ekonomie se zaměřuje na analýzu světového hospodářství, mezinárodní obchod a mezinárodní finance  mimo jiné zkoumá otázky, proč mezi sebou země obchodují a jaké jim to přináší výhody

 důvody, proč mezi sebou země obchodují: ◦ jsou rozdílně vybaveny přírodními zdroji ◦ leží v odlišných klimatických a geografických podmínkách ◦ kvalita a množství jejich přírodních zdrojů jsou rozdílné ◦ liší se také kvalifikace a schopnosti ekonomicky aktivního obyvatelstva ◦ v různých zemích jsou různé statky vyráběny s odlišnými náklady

 každá země na tom bude lépe, jestliže se specializuje na výrobu statků, u kterých má nízké náklady  naproti tomu bude dovážet statky, které vyrábí s vysokými náklady  díky specializaci jsou na tom všechny země, které spolu navzájem obchodují, lépe, než kdyby si vyráběly všechny potřebné statky samy

 některé zboží se dá produkovat jen v některé zemi světa (tropické ovoce, diamanty, klokaní maso)  tyto země mají oproti ostatním monopol přírodních a klimatických podmínek  všichni, kdo chtějí toto zboží, musí nakupovat u nich  některé země jsou schopné dosahovat při výrobě zboží nižší náklady, a tím mohou nabídnout v mezinárodním obchodě lepší cenu

 takové země mají u tohoto zboží absolutní výhodu z mezinárodního obchodu  příkladem je např. levná pracovní síla v rozvojových zemích nebo špičkové technologie v USA  pokud země A vyrábí jeden výrobek za lepších podmínek než země B, a u druhého výrobku je tomu naopak, má každá země v jednom případě absolutní výhodu  vzájemné obchodování tedy bude výhodné pro všechny

 pokud země A dosahuje absolutní výhody (nižších nákladů) u obou produkovaných výrobků a země B nedosahuje žádnou absolutní výhodu, mohlo by se zdát, že druhá země bude muset dovážet vše z první země  to je ovšem nereálné  i za těchto okolností budou obě země obchodovat a bude jim to přinášet jasné výhody  tento princip se označuje jako komparativní výhoda

 země A se bude specializovat na výrobu statku, u něhož má vyšší komparativní výhodu  země B bude vyrábět statek, u kterého je její komparativní nevýhoda nižší  ekonomické důvody pro obchod mezi zeměmi existují i tehdy, kdy má jedna z nich absolutní výhodu při výrobě všech statků, pokud se každá z nich specializuje na výrobu toho statku, který je pro ni ve výrobě relativně levnější  první země si tím uvolní výrobní kapacity a zdroje pro výrobu lukrativnějšího výrobku

 spokojený bude i druhý stát, který ušetří dovozem levnějšího výrobku z prvního státu a zároveň podporuje vlastní výrobu u druhého výrobku  pokud se země při daných zdrojích soustředí na výrobu takového výrobku, kde ve srovnání s ostatními zeměmi dosahuje větší absolutní výhody (nejnižší náklady) a jiné zboží (ve kterém sice také dosahuje absolutní výhodu, ale menší) bude dovážet, bude to pro ni i pro jejího mezinárodního obchodního partnera výhodnější

 pokud spolu země obchodují, mají celkově k dispozici větší množství statků, než kdyby je vyráběla každá země samostatně  zapojení ekonomiky do mezinárodního obchodu se většinou projevuje urychlením hospodářského rozvoje  k tomu dochází díky úsporám ekonomických zdrojů, díky specializaci a transferu technologií  důležité také je, že mezinárodní obchod vytváří konkurenční prostředí

 míra zapojení ekonomiky do mezinárodního obchodu se označuje jako otevřenost ekonomiky  v případě, že jde o velmi malé zapojení, jde o uzavřenost ekonomiky  míra otevřenosti ekonomiky se nejlépe vyjadřuje jako podíl vývozu a dovozu na HDP

 za určitých okolností může být zapojení do mezinárodního obchodu provázeno negativními důsledky  jde zejména o situace, kdy spolu obchodují země na výrazně odlišném stupni hospodářského vývoje  zaostalejší země není schopna obstát v konkurenci vyspělejšího partnera, krátkodobě může docházet k nárůstu nezaměstnanosti a úpadku určitých odvětví  těmto změnám se ekonomika musí přizpůsobit, což má hlavně na počátku negativní sociální důsledky

 i z těchto důvodů se v mezinárodním obchodě setkáváme s množstvím překážek, které svobodnému obchodu brání  dlouhodobý vývoj tržních ekonomik ale jasně ukázal, že země otevřenější zahraničnímu obchodu dosahují rychleji hospodářského rozvoje, zatímco země, které se od světových trhů izolovaly, ve vývoji zaostávají  svobodný obchod mezi zeměmi vede z dlouhodobého hlediska zpravidla k efektivnějšímu využití zdrojů, a tím k dosažení vyšší životní úrovně

 přesto se mezinárodnímu obchodu staví do cesty mnoho různých překážek  většina z nich má z dlouhodobého hlediska spíše negativní vliv na životní úroveň obyvatel, krátkodobě ale můžou přinášet určité výhody  mezi tyto překážky patří především:  cla  kvóty  embarga

 vstup cizího kapitálu může být ve státě chápán jako potenciální nebezpečí, proto se jednotlivé státy vždy snažily ochraňovat svůj vnitřní trh proti vnějším vlivům  tato snaha se označuje jako protekcionismus  v mezinárodním obchodě je protekcionismus jevem nezdravým, protože brání svobodnému obchodu mezi státy  stát se snaží ochránit svůj trh před nežádoucí konkurencí ze zahraničí  na dovážené výrobky je uvaleno clo a je omezeno množství dovážených výrobků (kvóty)

 zachycuje hodnotu vývozu a dovozu zboží a služeb  podkladem je hlášení celnic o přechodu zboží a služeb přes hranice  nezachycuje platby za zboží  je potřeba vědět, jaké výrobky vyvážíme a dovážíme, a také do kterých zemí vývoz putuje a ze kterých zemí dovážíme  proto se obchodní bilance sestavuje podrobněji.

Struktura obchodní bilance může být:  územní (teritoriální)  sleduje složení vývozu a dovozu podle toho, do kterých zemí směřuje vývoz a ze kterých pochází dovoz  komoditní (zbožová)  sleduje složení vývozu a dovozu podle skupin zboží

Rozdíl mezi hodnotou vývozu a hodnotou dovozu se nazývá saldo. Obchodní bilance může být :  aktivní (vývoz převyšuje dovoz, kladné saldo)  pasivní (vývoz je menší než dovoz, záporné saldo)  vyrovnaná (vývoz a dovoz se rovnají, nulové saldo)

 zachycuje peněžní příjmy ze zahraničí a výdaje do zahraničí  platební bilanci sestavuje ČNB podle systému Mezinárodního měnového fondu (MMF) Platební bilance může mít následující podobu :  přebytek (aktivní saldo, příjmy převyšují výdaje, devizové rezervy se zvyšují)  schodek (pasivní saldo, příjmy jsou menší než výdaje, devizové rezervy se snižují)  vyrovnaná (příjmy se rovnají výdajům)

ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie: stručný přehled: teorie a praxe aktuálně a v souvislostech vyd. Zlín: CEED, ISBN SOJKA, Milan a Bronislav KONEČNÝ. Malá encyklopedie moderní ekonomie vyd. Praha 5: Libri, s.r.o., ISBN NOVOTNÝ, Zdeněk. Podniková ekonomika 2: aktualizované vydání k Břeclav: Moraviapress, ISBN Prezentace byla vytvořena v MS PowerPoint 2010