KOMPETENCE V EDUKAČNÍM KONTEXTU doc. PhDr. Jaroslav Veteška, Ph.D. 2012

Vývoj pojmů kompetence a klíčové kompetence 1. schopnost; zručnost; způsobilost, povolanost, kvalifikovanost 2. kompetentnost, příslušnost, pravomoc AJ: key competences NJ: Schlüsselqualifikationen/kompetenz FJ: compétence

Přestože v současné době stále terminologie týkající se tohoto fenoménu v evropských kurikulích kolísá, doporučila skupina odborníků zabývajících se jedním ze strategických cílů lisabonského procesu v rámci Evropské komise jednoznačné užívání pojmu key competencies, který označuje soubor vědomostí, dovedností a postojů. Toto doporučení je určeno členským i kandidátským zemím EU.

Definice klíčových kompetencí Pojem kompetence můžeme tedy definovat jako jedinečnou schopnost člověka úspěšně jednat a dále rozvíjet svůj potenciál na základě integrovaného souboru vlastních zdrojů, a to v konkrétním kontextu různých úkolů, činností a životních situací, spojenou s možností a ochotou (motivací) rozhodovat a nést za svá rozhodnutí odpovědnost. Zdroj: Veteška (2011)

Co jsou kompetence? Dynamická kombinace kognitivních a metakognitivních dovedností, znalostí a porozumění, meziosobních, intelektuálních a praktických dovedností a etických hodnot... Některé kompetence se vztahují k oborové oblasti (k určité oblasti studia), jiné jsou všeobecné... Rozvoj kompetencí obvykle probíhá integrovaným a cyklickým způsobem... (Glossary of Tuning Terms, 2006. In Národní soustava kvalifikací pro terciární vzdělávání - Úvod do diskuse. MŠMT 2008).

Pojem kvalifikace Kvalifikace znamená formální výstup procesu hodnocení a uznání, který je obdržen, pokud kompetentní orgán určí, že jedinec dosáhl učebních výsledků, které odpovídají daným standardům. Odborná profesní příprava. Soustava schopností (vědomostí, dovedn., návyků…) potřebných k získání oficiální způsobilosti k výkonu určité činnosti (povolání, funkce).

Nové pojetí kvalifikací založených na kompetencích

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (2007) Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti.

Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání (2008) Klíčové kompetence představují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a budoucí uplatnění v životě.

Pyramida celoživotního vzdělávání podle kompetencí

Belz a Siegrist dělí KK: schopnost komunikovat a kooperovat, schopnost řešit problémy a být kreativní, samostatnost a výkonnost, schopnost přijmout odpovědnost, schopnost přemýšlet a učit se, schopnost zdůvodňovat a hodnotit.

Struktura klíčových kompetencí: 1. Sociální kompetence schopnost práce v týmu; kooperativnost, schopnost čelit konfliktním a stresovým situacím, empatie (sch. vcítění se), komunikativnost (komunikační dovednosti). a) ve vztahu k partnerovi/druhé osobě b) ve vztahu k sobě

2. Kompetence ve vztahu k vlastní osobě kompetentní zacházení se sebou samým, tj. nakládání s vlastní hodnotou, být svým vlastním manažerem, schopnost reflexe vůči sobě samému, vědomé rozvíjení vlastních hodnot, schopnost posouvat sám sebe (motivace) a dále se rozvíjet.

3. Kompetence v oblasti metod plánovitě, se zaměřením na cíl uplatňovat odborné znalosti, vypracovávat tvořivé, neortodoxní řešení, strukturovat a klasifikovat nové informace, dávat věci do kontextu a poznávat souvislosti, kriticky přezkoumávat v zájmu dosažení žádoucích inovací a změn, zvažovat šance a rizika.

V kontextu výše zmíněných souvislostí a argumentů lze tedy konstatovat, že klíčové kompetence jsou a mohou být: souhrnem kompetencí a spolupůsobením sociální, vlastní a metodní kompetence dospěje jedinec k optimální jednací kompetenci, jejíž projev může být v jednotlivých oblastech individuálně rozdílný;

pomocí vyvinutých kompetencí je ve stejný okamžik vykonáván velký počet reakcí a funkcí; ty slouží k překonávání problémů nebo k pružnému přizpůsobení se změnám resp. požadavkům, se kterými se jedinec setkává v průběhu života; cesta klíčových kompetencí je celoživotní, resp. plynulý vzdělávací proces, sloužící k vývoji osobnosti a individuálnímu zvyšování jednací kompetence; zahrnuje také celé spektrum „neodborných“ kvalifikací.

Obecný cíl vzdělávání podle kompetencí (competency-based education) je, aby učící se jedinec byl schopen úspěšně (efektivně a smysluplně) zvládat nejrůznější situace a úkoly, které bude aktuálně či ve vzdálenější budoucnosti řešit, a aby se postupně stával autonomnějším při dosahování různých osobních i společenských cílů.

Lze ho použít pro kteroukoli součást kompletního cyklu celoživotního vzdělávání a učení a týká se v zásadě dvojího typu vzdělávacích situací – odstraňování deficitů „ve zdrojích“ kompetence (osvojování si těchto zdrojů především v primárním a sekundárním vzdělávání) a vytváření dalších typů kompetencí v procesech neformálního a informálního učení.

1. komunikace v mateřském jazyce, 2. komunikace v cizích jazycích, Evropský referenční rámec (Klíčové kompetence pro celoživotní učení) zahrnuje osm klíčových kompetencí: 1. komunikace v mateřském jazyce, 2. komunikace v cizích jazycích, 3. matematická kompetence a základní kompetence v oblasti vědy a technologií, 4. kompetence k práci s digitálními technologiemi, 5. kompetence k učení, 6. kompetence sociální a občanské, 7. smysl pro iniciativu a podnikavost, 8. kulturní povědomí a chápání uměleckého vyjádření

Doporučená literatura: VETEŠKA, J., TURECKIOVÁ, M. 2008. Kompetence ve vzdělávání. Praha : Grada Publishing, 2008. 159 s. ISBN 978-80-247-1770-8. VETEŠKA, J. 2010. Kompetence ve vzdělávání dospělých : pedagogické, andragogické a sociální aspekty. Praha : Univerzita Jana Amose Komenského, 2010. 200 s. ISBN 978-80-86723-98-3. VETEŠKA, J. a kol. 2011. Teorie a praxe kompetenčního přístupu ve vzdělávání. Praha : Educa Service, 2011. 228 s. ISBN 978-80-87306-09-3.