Středisko podpory poradenských služeb Národní vzdělávací fond, o.p.s. Opletalova Praha 1 Ing. Zuzana Freibergová

Závěry a postřehy z ankety u příležitosti hodnocení závěrečné zprávy Zuzana Freibergová

Mládež v politice zaměstnanosti EU Strategie „Evropa 2020“ sedm stěžejních iniciativ  Inteligentní růst Digitální program pro Evropu Unie inovací Mládež v pohybu  Udržitelný růst Efektivní využívání evropských zdrojů Průmyslová politika pro éru globalizace  Inkluzivní růst Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení 3

Míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15 – 24 let ve druhém pololetí roku 2010 (1) 4 (1) WESTPHAL, CH., PRATT, S. European Employment Observatory Review. Youth employment measures European Commission, Directorate-General for Employment, Social Affairs and Inclusion, Unit C1. Dostupné na: ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=6711&langId=en. Zdroj: Eurostat.

Důsledky chybějících služeb IPS  „V určitých situacích se lze bez poradenství obejít a poradenství je možno chápat jako určitý nadstandard, ovšem ve většině případů může absence poradenství znamenat u klientů značné riziko dlouhodobé nezaměstnanosti, zvýšení dezorientace na trhu práce, ztráty motivace situaci řešit, a riziko celkového společenského selhání.“  „Neinformovaný výběr oboru přinese větší fluktuaci studentů a učňů.“ 5

Publikace DG Employment, Social Affairs and Inclusion  DULL, N., KETTNER, A., VOGLER-LUDWIG, K. Comparative paper on youth integration. PES to PES dialog. DG Employment, Social Affairs and Inclusion. GHK, Budapest Institute. Budapest, 2011  DULL, N., VOGLER-LUDWIG, K. Role of public employment services in youth integration. A review of European good practice. PES to PES dialog. DG Employment, Social Affairs and Inclusion. GHK, Budapest Institute. Budapest, 2011  SCHARLE, A., WEBER, T. Youth guarantees: PES approach and measures for low skilled young people. Thematic synthesis paper. PES to PES dialog. DG Employment, Social Affairs and Inclusion  WESTPHAL, CH., PRATT, S. Youth employment measures. European Employment Observatory Review. DG Employment, Social Affairs and Inclusion

Nejčastější přístupy VSZ: ještě než se mladí registrují  Preventivní a proaktivní přístup VSZ – včasný kontakt s mladými dříve než se stanou nezaměstnanými: Kontakt se školou a třídními kolektivy (Rakousko, Německo) Proškolení učitelů a výchovných poradců (Itálie, Maďarsko) Školy poskytují údaje o žácích, kteří ukončují školu i předčasně (Norsko, Nizozemí) Distribuce tištěných materiálů s informacemi o VSZ Organizování veletrhů pracovních příležitostí pro mladé 7

 Využívání moderních médií pro komunikaci s mladými lidmi webové stránky určené výhradně pro mladé lidi – rozcestník (Rakousko, Nizozemí, Německo, Velká Británie) Facebook (Švédsko, , téměř každý den jeden příspěvek VSZ) 8

Obdoba našich IPS s čistě preventivní rolí např. v zemích:  Belgie  Dánsko  Francie (missions locales)  Lotyšsko  Lucemburk  Německo (Berufs-Informations-Zentrum)  Nizozemí  Norsko  Polsko  Rakousko (BerufsInfoZentren)  Velká Británie (Connexions) 9

One-stop-shop (2)  Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Švédsko: volba povolání, nezaměstnanost, další vzdělávání dávky a podpora v nezaměstnanosti. Pobočky úřadu práce výlučně pro mladé lidi Vídeň, Athény, Budapešť 10 (2) DULL, N., KETTNER, A., VOGLER-LUDWIG, K. Comparative paper on youth integration. DG Employment, Social Affairs and Inclusion. GHK, Budapest Institute. Budapest, Dostupné na ec.europa.eu/social/

Ve všech zemích jsou tyto služby dále rozvíjeny a posilovány, protože: (3)  Mladí lidé pod 30 let představují celou jednu pětinu obyvatelstva EU a pro ekonomiku EU mají klíčový význam.  V současné době je v EU 5 milionů nezaměstnaných ve věku do 25 let - tj. o jeden milion více než v roce  Mezi mladými je nezaměstnaných 20,4 %, což je více než dvojnásobek počtu nezaměstnaných lidí v produktivním věku (9,6 %). 11 (3) Mládež v pohybu. Dostupné na

 „Práce v IPS, poradenství je skutečně prevencí nezaměstnanosti, i když se nedají hned vyčíslit finanční efekty. V našem regionu není jiná služba, která by tyto potřeby klientů zabezpečila. Jistě, pedagogicko-psychologická poradna otypuje žáka a doporučí vhodný obor (např. umělecký), ale bez znalosti trhu práce - v IPS jsou potom ti koordinátoři názorů z PPP, kteří musí rodiče a žáka dostat trochu do reálné představy, jak se s oborem v regionu pak uplatní.“ 12

Ideální představa o IPS  „Ideálně by jednotlivá IPS měla tvořit síť pracovišť, která budou nejen žákům a nezaměstnaným, ale celé veřejnosti poskytovat kariérové poradenství a podporu celoživotnímu vzdělávání.“  „Dostupné poradenství v rámci regionu pro všechny potřebné klienty a zachování rovných podmínek ve všech směrech pro všechna poradenská pracoviště.“ 13

Návrh počtu a velikosti IPS (1)  V každém okrese (nebo městské části Prahy) minimálně jedna IPS.  Pokud jsou od sebe dvě IPS vzdáleny méně než 20 km a existuje mezi nimi dobré dopravní spojení umožňující přesun třídních kolektivů, doporučuje sloučit je v jednu: jeden vedoucí, součet úvazků (bez vedoucího IPS a metodika IPS) se krátí o 20 %.  Počet pracovníků IPS a jejich vedoucích se odvozuje od kohorty mládeže ve věku do 14 let – viz Tabulka (nebo jiného kritéria, např. počet nezaměstnaných, počet obyvatel, míra nezaměstnanosti atd.).Tabulka  V krajském městě je IPS také metodickým a koordinačním pracovištěm pro ostatní IPS v kraji. 14

Návrh počtu a velikosti IPS (2)  Vedoucí krajské IPS má bez ohledu na velikost spádové oblasti úvazek 1,0.  V každé krajské IPS se kromě uvedených pracovních úvazků zřizuje pracovní pozice „metodik IPS“ (úvazek 1,0), mohl by jím být dosavadní „servisní pracovník“.  Rozpočet na činnosti IPS se odvozuje od výkonu IPS, které si každá IPS stanoví sama a zadá jako cílové ukazatele do OKcentra (bude potřeba vytvořit nový formulář). Kontrola plnění probíhá průběžně v rámci OKcentra.  Korekci okresních plánů činnosti a ukazatelů jejich dosažení provádí krajský „metodik IPS“. 15

Závěry  Nerušit, ponechat ve službách zaměstnanosti.  Sjednotit činnost.  Rozšířit cílovou skupinu na všechny občany hledají informace o TP a DV, jako primární ponechat mladé.  Personálně posílit.  Vytvořit podmínky, aby se mohla síť IPS stát sebeřízenou učící se sítí (vytvoření koncepce, koordinace činnosti).  Poskytnout metodikům IPS podporu při vytváření koncepce sítě.  Otázkou je, kdo by měl být metodikem a jaké by mělo být jeho postavení vůči vedoucímu IPS. 16

 „Bylo by dobré, kdyby se vytvořila samostatná skupina „M“ - mladiství, do které by se hned po evidenci na ÚP zařadili všichni mladiství a začalo se s nimi hned pracovat … na nové volbě povolání, na dodání nějaké kvalifikace např. rekvalifikačním kurzem, dostat ho včas do projektů, které probíhají, udržovat je v aktivitě … U mladých jde o čas, aby byl podchycen ihned po zaevidování a ne poslán do IPS až po roce, když už zprostředkovatelka neví co s ním …Lze také využít útvar trhu práce, aby oslovili zaměstnavatele, nabídli finanční příspěvek tak, aby se čerstvě zletilý (u mladistvých je to zhola nemožné) zaměstnal.“ 17

Děkuji za pozornost 18