Bezpečnost chemických výrob N111001 Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: 4222 e-mail: petr.zamostny@vscht.cz

Rizika plynoucí z chemických výrob „Slavné“ havárie Zákon o prevenci závažných havárií Analýza rizika

„Slavné“ havárie Nejcitovanější havárie ve světě V ČR Flixborough (UK) 1974 Seveso (Itálie) 1976 Bhopal (Indie) 1984 V ČR Litvínov 1974 výbuch ethylenu 14 úmrtí

Flixborough (1.6.1974) Proces výroby kaprolaktamu Průběh havárie cyklohexan → cyklohexanol → cyklohexanon oxidace v kaskádě reaktorů Průběh havárie zjištěna netěsnost reaktoru „bypass“ reaktoru k umožnění opravy

Flixborough (1.6.1974) 20 t cyklohexanu v každém reaktoru 159 °C, 800 kPa únik: 30 t cyklohexanu 25 °C 100 kPa

Flixborough (1.6.1974) Následky Příčiny 28 úmrtí 36 vážných zranění rozsáhlé materiální škody Příčiny nevyhovující provizorní úprava zařízení bez odborného dozoru Komplikace: Množství dalších hořlavin v blízkosti objektu

Flixborough (1.6.1974) Význam Konkrétní závěr studie „Flixborough“ Zájem veřejnosti, vlády => důkladné vyšetření a analýza počátek snahy o poučení se z minulých katastrof (case histories) rozvoj bezpečnostního inženýrství Konkrétní závěr studie „Flixborough“ Jakékoliv úpravy zařízení musí zachovat jeho bezpečnostní standard

Bhopal (3.12.1984) Výroba pesticidů – meziprodukt methylisokyanát MIC b.v. 39 °C, páry těžší než vzduch, toxický, hořlavý prudce exothermě reaguje s vodou

Bhopal (3.12.1984) Průběh havárie Následky Závěry vniknutí vlhkosti do zásobníku exothermní reakce ohřátí obsahu nad bod varu únik (nefunkční polní hořák) uvolněno 25 t par Následky 2000 úmrtí, 20 000 poškození zdraví mimo objekt v objektu bez následků Závěry snaha o hledání bezpečnější syntetické cesty minimalizace zádrže v zařízení

Seveso (10.6.1976) Zpracovávání trichlorfenolu Vedlejší produkt TCDD tetrachlordibenzoparadioxin jedna z nejjedovatějších známých látek smrtelná dávka 10-9 × těl. hmotnost Průběh havárie reaktor se vymknul řízení zvýšená produkce TCDD únik 2 kg TCDD pojistným ventilem

Seveso (10.6.1976) Následky Dlouhodobé Přenos TCDD deštěm do půdy kontaminace rozsáhlého území 250 případů hospitalizace evakuace 600 osob Dlouhodobé továrna srovnána se zemí odškodnění obyvatel (přes 6 mld. Kč.) dlouhodobé postižení obyvatel počátek legislativy na prevenci havárií původní direktiva SEVESO

Prevence závažných havárií SEVESO I - 82/501/EHS. SEVESO II - Directive 96/82/EC on the control of major-accident hazards involving dangerous substances) ČR legislativní úpravy od roku 1999 především v kompetenci MŽP

Legislativa Zákon 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií Stanovuje opatření ke snížení pravděpodobnosti vzniku havárie, Opatření k minimalizaci následků havárií Upravuje chování subjektů v případě havárie Ruší starou legislativu Zákon č. 82/2004 (novelizace 353/1999) Sb. (349/2004 novelizované znění) prováděcí předpisy

Legislativa Prováděcí předpisy nařízení vlády č. 254/2006 Sb. o kontrole nebezpečných látek vyhláška č. 256/2006 Sb. MŽP o podrobnostech systému prevence závažné havárie vyhláška č. 255/2006 Sb. MŽP o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie vyhláška č. 250/2006 Sb. MŽP kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B vyhláška č. 103/2006 Sb. MV o stanovení zásad pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu

Typy havárií v chemickém průmyslu Příčina Pravděpodobnost výskytu Potenciální ztráty na životech Potenciální ekonomické ztráty Požár Vysoká Nízké Střední Exploze Vysoké Únik toxické látky Nízká Havárie se vždy účastní nějaká nebezpečná chemická látka

Působnost zákona Všechny fyzické i právnické osoby, které vlastní nebo užívají objekt, kde je nebo bude umístěna nebezpečná látka = provozovatel Nebezpečné látky Vybrané chemické látky Látky s nebezpečnými vlastnostmi (podle zákona o chemických látkách) Množství stanoveno v příloze k zákonu

Cíle zákona Snížit pravděpodobnost vzniku havárie a omezit její případné následky Rozdělení objektů do skupin Bezrizikové Skupina A (menší riziko) Skupina B (větší riziko) Poskytování informací veřejnosti Výkon správních úřadů Způsob hlášení závažných havárií

Rozdělení rizikovosti objektů Kritérium zádrže nebezpečných látek maximální projektovaná zádrž Tabulky vybraných nebezpečných látek vybraných nebezpečných vlastností (určuje mnoho dalších látek v kombinaci se Zákonem o chemických látkách Struktura tabulek .... Látka QI QII Methanol 500 t 5000 t

Přiřazení do skupin rizikovosti Individuální látka zádrž < QI => nezařazený objekt QI < zádrž < QII => skupina A QII< zádrž => skupina B Více látek kritérium součtu poměrných množství Zařazování podle porovnání NI a NII s 1 qi = zádrž látky v objektu Qi = množství QI nebo QII pro látku i

Nezařazené objekty Protokol o nezařazení Shrnutí nutný pro předložení kontrole oznámení krajskému úřadu Shrnutí Podrobný diagram posouzení

Návrh na zařazení objektu Vlastník objektu podává návrh Hlavní náležitosti specifikace látek v objektu popis prováděné činnosti grafické znázornění objektu a jeho okolí Krajský úřad posouzení možnosti vzniku synergických efektů rozhodnutí o zařazení

Povinnosti provozovatele Analýza a hodnocení rizik havárie Zpracovat bezpečnostní dokument A – Bezpečnostní program B – Bezpečnostní zpráva Zpracovat havarijní plán A – Vnitřní B – Vnější, zóna havarijního plánování Pojištění odpovědnosti Hlášení výskytu závažné havárie

Analýza a hodnocení rizik závažné havárie určení zdrojů rizik, určení příčin a možných scénářů havárie, stanovení možných dopadů stanovení odhadu pravděpodobností výskytu scénářů ocenění rizik, posouzení přijatelnosti rizik.

Havarijní plány Vnitřní havarijní plán Vnější havarijní plán Popis preventivních bezpečnostních opatření Osoby zodpovědné za plnění preventivních opatření Popis možných následků havárie Popis činností nutných k minimalizaci následků Seznam ochranných zásahových prostředků provozovatele Způsob varování veřejnosti a orgánů státní správy Vnější havarijní plán Provozovatel zpracovává písemné podklady pro KÚ Stanovení zóny havarijního plánování Možnost výskytu synergických efektů během havárie

Zóna havarijního plánování

Stanovení zóny Určení poloměru kruhové oblasti kolem zdroje rizika Tabulkový systém podle 103/2006 Sb. založený na typu nebezpečné vlastnosti vykonávané činnosti množství

Vztah k veřejnosti a zaměstnancům právo vyjádřit se k návrhu na zařazení informace veřejnosti v zóně havarijního plánování činnost, látky, rizika, signalizace a chování v případě havárie utajení není důvodem pro odepření těchto informací Zaměstnanci seznámení s bezpečnostní dokumentací

Hlášení závažné havárie Kdy je havárie „závažná“ ? způsobená nebezpečnou látkou v množství ≥ QII ohrožení na zdraví a životě úmrtí, zranění 6 a více zaměstnanců, zranění osob mimo objekt, nutnost evakuace, přerušení dodávek vody, energií, komunikace ekologické škody hmotné škody (>70M Kč v objektu; > 7M mimo) škody mimo území ČR

Úkoly na cvičení Předpokládejte podnik se dvěma místy výskytu zádrže nebezpečných látek Chlorovodík (stlačený, max. tlak 10 MPa) zásobník d = 3 m; h = 6 m Toluen reaktor a zásobník, max. 80 t Jak se podniku dotkne zákon o prevenci závažných havárií ? Stanovte zónu havarijního plánování (výpočet proveďte orientačně i pokud není objekt zařazen do skupiny B)

Databáze nebezpečných látek Medis-Alarm K dispozici na VŠCHT \\pyr\bin\alarm\AlarmSit.exe nutno se přihlásit účtem pro doménu VŠCHT Obsahuje pouze nebezpečné látky