SOUČASNÝ STAV ELEKTROENERGETIKY ČR, REGIONU I EU Z POHLEDU SKUPINY ČEZ leden 2011 – Jelenovská JAN KANTA ředitel útvaru Legislativa a trh
1 AGENDA ČEZ, krize a reakce na ní Legislativa a fungování trhu
2 PŘESTOŽE NĚKTERÉ INDIKÁTORY DNES UKAZUJÍ NA EKONOMICKÉ OŽIVENÍ, TRHY JSOU HLUBOKO POD HODNOTAMI ROKU 2008 Nejhorší recese od Velké hospodářské krize skončila v druhém pololetí roku 2009 Od té doby globální ekonomika prožívá mírný, velmi křehký a nerovnoměrný růst GDP Indexováno, 100 = 2005 IP Indexováno, 100 in 2005 Zdroj: Eurostat, IMF, Fed, METI
33 ČEZ MÁ PŘED SEBOU NÁROČNÝ INVESTIČNÍ PROGRAM … 2010 Capex rozklad: Výroba CZK 70.8 bn Distribuce a prodej ČR CZK 10.1 bn Distribuce a prodej zahraničí CZK 3.1 bn Těžba CZK 4.1 bn Ostatní CZK 4.4 bn Plánovaný investiční program (v mld. CZK) Ostatní Distribuce a prodej - ČR Výroba a obchod Distribuce a prodej - zahraničí Těžba CAPEX rozklad: Cash flow z provozní činnosti CAPEX Cash flow z provozní činnosti (odhady leden 2010 )
44 … ZÁROVEŇ MÁME ZÁVAZKY K NAŠIM AKCIONÁŘŮM A STABILNĚ VYPLÁCÍME DIVIDENDY NA ÚROVNI 50-60% NAŠICH ZISKŮ Dividendový výplatní poměr (%) dividendová politika firmy předpokládá výplatu 50-60% čisté zisku upraveného o mimořádné položky % +33 % + 67 % +13 % + 78 % + 25 % + 6 %
5 KONSOLIDUJEME AKVIZICE V ZEMÍCH, KDE JSME JIŽ PŘÍTOMNI, REALIZUJEME SYNERGIE, COŽ VEDE K VELMI DOBRÉ NÁVRATNOSTI ZAHRANIČNÍCH AKVIZIC Kumulované investice do akvizic (mld. CZK) */ včetně nových akvizic MIBRAG, OSSH Albánie, SEDAS, AKENERGJI GROUP, finanční výsledky za celý rok 2009 přepočteny dle podílu ČEZ, OSSH Albánie – očištěno od vlivu přecenění zásob a pohledávek z období před akvizicí na reálnou hodnotu do roku 20081,5 mld. EUR rok 20091,1 mld. EUR Celkem2,6 mld. EUR tj. cca 68 mld CZK Kumulovaná EBITDA akvizic Zahraniční akvizice dosahují velmi dobré návratnosti I po započtení nových akvizic v roce 2009 přesahuje poměr kumulované EBITDA na kumulovaných investicích do akvizic 45 %
6 VČAS JSME UPUSTILI OD AKVIZIC NA RIZIKOVÝCH TRZÍCH RUSKA, UKRAJINY A KOSOVA země podmíněného zájmu dceřiné společnosti energetická aktiva obchodní činnost
7 NEJVÍCE SE NYNÍ SOUSTŘEDÍME NA INVESTICE DO PROJEKTŮ V ČESKÉ REPUBLICE Akvizice podílu v Pražské Teplárenské Akvizice v severočeském teplárenství, Dalkia Ú/L Dostavba jaderné elektrárny Temelín Rozšíření jaderné elektrárny Dukovany Příprava paroplynové elektrárny Mělník Výstavba nového bloku elektrárny Ledvice Výstavba paroplynové elektrárny Počerady Komplexní obnova elektrárny Prunéřov Komplexní obnova elektrárny Tušimice
8 Přehled témat řešených v Programu Efektivita Zvýšení EBITDA oproti základně roku 2006 (mld. Kč.) PŘÍSPĚVEK PROGRAMU EFEKTIVITA BĚHEM NĚKOLIKA DALŠÍCH LET DOSÁHNE DESÍTEK MILIARD KČ A VÝRAZNĚ TAK POMŮŽE PŘEKONAT KRIZOVÉ ROKY Optimalizace využití našich výrobních aktiv Zlepšení provozu naší distribuční sítě Roll-out nejlepší praxe z ČR do podmínek zahraničních akvizic Vnitřní konsolidace podpůrných procesů a optimalizace výdajů na ICT Kontrola a snižování režijních nákladů 3,7 1,7 7,5 13,8 18,4 Opatření realizovaná ještě před nástupem hospodářské krize v rámci Programu Efektivita umožnila Skupině ČEZ se lépe vyrovnat s jejími projevy již v roce 2009.
9 VYUŽÍVÁME SITUACE NA TRHU S PLYNEM, KTERÝ SE OTEVÍRÁ ROZVOJEM BURZ ČEZ ProdejJednotkyCE 2010 Počty zákazníků [ks]221 Počty OM [ks]464 Roční objem ZP [GWh]1 902 Hrubá marže [mil. Kč]123 Zemní plyn Tržní podíl *VOSOMOCelkem ČEZ Prodej 4,5%2,1%0,2%2,2% Zdroj: ČEZ, Bilanční centrum; * smluvené hodnoty pro rok 2010 V 2. polovině roku 2009 jsme pro firemní zákazníky rozšířili naši nabídku o nabídku zemního plynu V současně době nabízíme našim zákazníkům plnohodnotné portfolio produktů FIXNÍ cena Cena dle KOMODITNÍHO VZORCE Produkt FIX + VZOREC Produkt POSTUPNÝ NÁKUP V roce 2010 očekáváme velmi pozitivní hodnoty z prodeje/dodávky ZP:
10 AGENDA ČEZ, krize a reakce na ní Legislativa a fungování trhu
11 CO JE KLÍČOVÉ V NÁSLEDUJÍCÍM OBDOBÍ PRO ROZVOJ ENERGETIKY implementovat evropské směrnice a předpisy pouze v nezbytně nutném rozsahu a nezhoršovat pozici a konkurenceschopnost českého hospodářství a energetiky preferovat další rozvoj a propojování velkoobchodních trhů s elektřinou, především propojování s rozvinutými a likvidními trhy nastavení „enviro“ podmínek pro energetiku (především CO 2 a emise), které jí umožní další rozvoj, který je nezbytný pro zabezpečení rozvoje průmyslu a energetické bezpečnosti nastavit podporu OZE pro následující období tak, aby nás to stálo pouze nezbytně nutné náklady, zbytečně jsme nedeformovali trh s elektřinou a energetický systém bylo možno bezpečně provozovat
12 ZELENÝ BONUS – STÁVAJÍCÍ STAV DATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY ZákazníkObchodník Podporovaný výrobce Obchodník TRH SE měřená a počítaná data do IS PDS elektřina z OZE příspěvek na OZE+KVET zelený bonus tržní cena z trhu OTE (hodinová cena) dohodnutá cena za SE TRH SE: OTC trh, organizované trhy, dodávky konečným zákazníkům Provozovatel sítě Zelený bonus využívá cca ¾ ze všech výrobců z FVE Poznámka:informace o počtu výrobců využívajících zelený bonus vychází z posledních výkazů ČEZ
13 ZELENÝ BONUS – NOVÝ MODEL DATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY ZákazníkObchodník Provozovatel sítě OTE Podporovaný výrobce VykupujícíTRH SE měřená a počítaná data do CDS OTE elektřina z OZE příspěvek na OZE+KVET zelený bonus tržní cena z trhu OTE (hodinová cena) dohodnutá cena za SE TRH SE: OTC trh, organizované trhy, dodávky konečným zákazníkům Poznámka:informace o počtu výrobců využívajících zelený bonus vychází z posledních výkazů ČEZ Zelený bonus využívá cca ¾ ze všech výrobců z FVE
14 POVINNÝ VÝKUP – STÁVAJÍCÍ STAV DATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY ZákazníkObchodník Provozovatel sítě Podporovaný výrobce měřená a počítaná data do IS PDS elektřina z OZE příspěvek na OZE+KVET výkupní cena TRH SE: OTC trh, organizované trhy, dodávky konečným zákazníkům Povinný výkup využívá pouze cca ¼ ze všech výrobců z FVE Poznámka:informace o počtu výrobců využívajících povinný výkup vychází z posledních výkazů ČEZ
15 POVINNÝ VÝKUP – NOVÝ MODEL DATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY ZákazníkObchodník Provozovatel sítě OTE Podporovaný výrobce Povinně vykupující TRH SE měřená a počítaná data do CDS OTE elektřina z OZE příspěvek na OZE+KVET příplatek tržní cena z trhu OTE (hodinová cena) rozdíl „výkupní – hodinová“ cena TRH SE: OTC trh, organizované trhy, dodávky konečným zákazníkům výkupní cena Povinný výkup využívá pouze cca ¼ ze všech výrobců z FVE Poznámka:informace o počtu výrobců využívajících povinný výkup vychází z posledních výkazů ČEZ
16 STÁVAJÍCÍ MODEL PODPORY – PV A ZB DATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY ZákazníkObchodník Podporovaný výrobce Obchodník TRH SE měřená a počítaná data do IS PDS elektřina z OZE příspěvek na OZE+KVET zelený bonus tržní cena z trhu OTE (hodinová cena) výkupní cena dohodnutá cena za SE TRH SE: OTC trh, organizované trhy, dodávky konečným zákazníkům Provozovatel sítě
17 NOVÝ MODEL PODPORY – PV A ZB DATOVÉ, FINANČNÍ A SMLUVNÍ VAZBY A TOKY ZákazníkObchodník Provozovatel sítě OTE Podporovaný výrobce Vykupující Povinně vykupující TRH SE měřená a počítaná data do CDS OTE elektřina z OZE příspěvek na OZE+KVET zelený bonus příplatek tržní cena z trhu OTE (hodinová cena) rozdíl „výkupní – hodinová“ cena dohodnutá cena za SE TRH SE: OTC trh, organizované trhy, dodávky konečným zákazníkům výkupní cena
18 NOVÝ MODEL PODPORY (ZELENÉ BONUSY A POVINNÝ VÝKUP) – GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VÝKUPNÍ CENA cena TRŽNÍ CENA (současně i HODINOVÁ CENA) elektřiny z denního trhu OTE, kterou inkasuje (může inkasovat) povinně vykupující i vykupující obchodník TRŽNÍ CENA (DENNÍ TRH OTE) Bonus placený OTE výrobci a rozdíl mezi „výkupní cenou a hodinovou cenou“ placený OTE povinně vykupujícímu jako při tržní ceně 0 Kč/MWh HODINOVÝ BONUS placený OTE výrobci Bonus placený OTE výrobci a rozdíl mezi „výkupní cenou a hodinovou cenou“ placený OTE povinně vykupujícímu je závislý na výši tržní ceny Bonus placený OTE výrobci a rozdíl mezi „výkupní cenou a hodinovou cenou“ placený OTE povinně vykupujícímu 0 Kč/MWh PŘÍPLATEK ROZDÍL mezi VÝKUPNÍ CENOU a HODINOVOU CENOU placený OTE povinně vykupujícímu VÝKUPNÍ CENA placená povinně vykupujícím výrobci
19 Zdroj:vládou schválený „Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů“ (NAP) JAK SE HODLÁ SE STANOVENÝMI CÍLI V OBLASTI VÝROBY ELEKTŘINY Z OZE VYPOŘÁDAT ČR JE PATRNÉ Z JIŽ SCHVÁLENÉHO NAP Rok (konečná spotřeba OZE v el.)2008 sk2009 očsk Biomasa (mimo domácnosti)TJ spotřeba biomasytuny Vodní elektrárnyTJ instalovaný výkonMW Biologicky rozložitelná část TKOTJ instalovaný výkonMW2,9 81,3 Biologická složka odpadůtuny BioplynTJ instalovaný výkonMW Geotermální energieTJ00066,2 instalovaný výkonMW0004,4 Větrné elektrárny – výpočetTJ instalovaný výkonMW Fotovoltaické systémyTJ instalovaný výkonMW CELKEMTJ Co NAP vlastně říká: nejvýznamnější navýšení výroby očekává ve třech oblastech: biopaliva (biomasa a bioplyn), vítr a slunce v případě biopaliv (biomasa a bioplyn) je to velká výzva pro energetiku, ale především pro jejich výrobce v případě větru bude záležet dosažení cíle primárně na povolovacích procesech výstavby v případě slunce je již dosaženo
20 NEJLEVNĚJŠÍM ŘEŠENÍM BIOMASY JE JEJÍ SPOLUSPALOVÁNÍ VE VELKÉ ENERGETICE, A TO JAK ZDŮVODŮ EKOLOGICKÝCH, … + + _ _ _ na rozdíl od pevných fosilních paliv neobsahuje síru a jejím spalováním (nebo spoluspalováním) se vypouští méně oxidu siřičitého může obsahovat nebezpečné látky, např. těžké kovy, které se spalováním dostávají do ovzduší navázané na tuhých látkách a které mají karcinogenní účinky a jsou z tohoto důvodu i sledovány a limitovány z pohledu kvality ovzduší po celé EU vysoká citlivost na vhodný způsob spalování, počínaje skladováním biomasy (citlivost na vlhkost), přes vhodné technické zařízení vytvářející dostatečně vysokou teplotu při spalování až po záchyt škodlivin z emisí do ovzduší největší problémy jsou v menších spalovacích zdrojích: nedostatečnou teplotou vznikají navíc karcinogenní organické látky (tzv. polycyklické aromatické uhlovodíky) a ty se zcela volně dostávají, obvykle vázané na tuhých látkách, do ovzduší, protože menší kotle nemají žádné, nebo velmi mírné limity pro tuhé látky (až 250 mg/m 3 ) a odlučování škodlivin je zde málo účinné nebo žádné problémy naopak nejsou tak velké u spoluspalování biomasy ve velkých zdrojích (elektrárny, velké teplárny), které mají dostatečnou teplotu spalování, mají instalované účinné filtry na odchyt škodlivin a mají i daleko přísnější emisní limity pro tuhé látky ( mg/m 3 ), na které se karcinogenní organické látky vážou
21 Druh spalováníVýkupní ceny elektřiny Zelené bonusy dodané do sítě v Kč/MWh v Kč/MWh Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O v nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O ve stávajících výrobnách Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O ve stávajících výrobnách Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy kategorie O ve stávajících výrobnách Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí-1370 biomasy kategorie S1 a fosilních paliv Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí -700 biomasy kategorie S2 a fosilních paliv Výroba elektřiny společným spalováním palivových směsí -10 biomasy kategorie S3 a fosilních paliv … TAK I Z DŮVODŮ EKONOMICKCÝCH, … Poznámka:v případě čistého spalování v nových zdrojích se jedná o zdroje uvedené do provozu
22 … COŽ, MIMO JINÉ, V ZÁSADĚ POTVRZUJÍ I VÝSTUPY Z PROJEKTU VaV „VYUŽITÍ OZE PRO KVET“ ZPRACOVANÝ FIRMOU ORTEP Kritérium výběru optimálních scénářů Cash – Flow v mil Kč/r Potřeb. dotace v mil. Kč/r Snížení emisí v tis. t CO 2 /r Měrné nákl. v Kč/t CO 2 Scénář VZ-El Scénář SZ-El Scénář VZ-Kv Scénář SZ-Kv Scénář VZ-Te Scénář SZ-Te Scénář VZ-El s preferencí uplatnění biomasy formou spoluspalování v existujících velkých zdrojích s dominantní výrobou elektrické energie (v kondenzačních uhelných elektrárnách). Scénář SZ-El s preferencí uplatnění biomasy formou samostatného spalování převážně v nových biomasových elektrárnách středního výkonu. Scénář VZ-Kv s preferencí uplatnění biomasy formou spoluspalování, paralelního spalování a samostatného spalování ve velkých zdrojích s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET), tj. převážně ve stávajících uhelných teplárnách. Scénář SZ-Kv s preferencí uplatnění biomasy formou převážně samostatného spalování většinou v nových, ale i v existujících teplárnách s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla středního výkonu. Scénář VZ-Te s preferencí uplatnění biomasy formou spoluspalování, nebo samostatného spalování ve velkých zdrojích s výrobou pouze tepla (ve velkých výtopnách) Scénář SZ-Te s preferencí uplatnění biomasy formou samostatného spalování většinou v nových kotelnách a výtopnách malého a středního výkonu z vyhodnocení řady energetických, ekologických a ekonomických parametrů vychází jako nejoptimálnější scénáře „VZ-Kv“ a VZ-TE“ Zdroj:Tabulka a popis scénářů je ze studie „VYUŽITÍ OZE PRO KVET“ zpracovaný firmou ORTEP, s.r.o.
23 KOLIK PENĚZ NÁS BUDE NAPLNĚNÍ NAP V ROCE 2020 NA PODPOŘE OZE STÁT A JAKÝ VLIV NA VÝŠI PODPORY MÁ ZPŮSOB ZAJIŠTĚNÍ CÍLŮ V BIOMASE FVE 2,8 mld. Kč/rok 19,1 mld. Kč/rok 4,2 mld. Kč/rok 0,8 mld. Kč/rok 1,3 mld. Kč/rok 28,2 mld. Kč/rok 7,6 / 4,6 mld. Kč/rok 19,2 mld. Kč/rok 8,3 mld. Kč/rok 1,8 mld. Kč/rok 1,6 mld. Kč/rok 38,5/ 35,5 mld. Kč/rok 4,8 / 1,8 mld. Kč/rok 0,1 mld. Kč/rok 4,1 mld. Kč/rok 1,0 mld. Kč/rok 0,3 mld. Kč/rok 10,3 / 7,3 mld. Kč/rok Biomasa Bioplyn VTE MVE Podpora v roce 2011 Podpora v roce 2020 Nárůst podpory CELKEM veškerý nárůst v čistém spalování účelně pěstované biomasy lomeno veškerý nárůst ve spoluspalování účelně pěstované biomasy Náklady v ČR na podporu OZE za období budou cca 334 / 314 mld. Kč a za průměrnou dobu životnosti zdroje OZE 20 let budou cca 770 / 710 mld. Kč. Komentář: Výpočet prováděn za předpokladu platnosti cen podpory roku 2011 bez indexování cen podpory a zpětné diskontace nad rozdílem objemů „cíl NAP 2020“ a započteného objemu výroby OZE do podpory pro rok 2011 Poznámka: v nákladech na podporu nejsou náklady spojené s odchylkou PV cca 1,5 mld. Kč v 2011 a cca 2,5 mld. Kč v 2020
SOUČASNÝ STAV ELEKTROENERGETIKY ČR, REGIONU I EU Z POHLEDU SKUPINY ČEZ leden 2011 – Jelenovská JAN KANTA ředitel útvaru Legislativa a trh