Sacharidy - cukry nejrozšířenější přírodní látky - přítomné ve všech rostlinných a živočišných buňkách

Obecný vzorec sacharidů: CnH2nOn Méně často se sacharidy nazývají glycidy, nesprávně pak uhlohydráty nebo uhlovodany – vycházejíc z mylné představy, že sacharidy jsou hydráty uhlíku, protože jejich obecný vzorec lze napsat též jako Cn(H2O)n.

Sacharidy vznikají v zelených rostlinách, buňkách ruduch a sinic FOTOSYNTÉZOU, ze vzdušného oxidu uhličitého, vody účinkem slunečního záření.

Chemická rovnice fotosyntézy průběh fotosyntézy můžeme souhrnně vyjádřit jednoduchou stechiometrickou rovnicí: 6 CO2 + 12 H2O → C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O glukosa katalyzátorem fotosyntézy je zelené listové barvivo –chlorofyl a řada enzymů. molekuly jednoduchých sacharidů vzniklých fotosyntézou se kondenzačně spojují do složitějších struktur, až do molekul polysacharidů: n C6H12O6 ↔ (C6H10O5)n + (n – 1)H2O polysacharid

Lidský organismus a sacharidy lidský organismus přijímá sacharidy převážně v potravě. neobsahuje-li potrava dostatečné množství sacharidů, syntetizuje je organismus z aminokyselin (bílkovín) nebo glycerolu ( z tuků) = tento děj nazýváme glukoneogeneze.

Biologický význam sacharidů V živých organismech mají řadu funkcí: zdroj energie (glukosa, fruktosa, galaktosa) zásobárna energie (škrob, glykogen) stavební materiál (celulosa – součást stěn rostlinných buněk, tzv. fibrilární kostra, chitin – součást kostry členovců, buněčná stěna nižších rostlin (houby)) součást struktury nukleových kyselin (D-ribosa, D-deoxyribosa) jiné specifické funkce (mukopolysacharidy – součást hlenovitých sekretů sliznic v dýchací a trávicí soustavě, heparin)

Rozdělení sacharidů – podle složení a stavby molekul SACHARIDY jednoduché (monosacharidy) složené oligosacharidy disacharidy trisacharidy… dekasacharidy polysacharidy Mono a oligosacharidy se společně nazývají cukry (rozpustné ve vodě, většinou sladká chuť), polysacharidy (biopolymery) jsou ve vodě nerozpustné, nebo málo rozpustné, většinou bez chuti.

MONOSACHARIDY - jsou to polyhydroxyaldehydy alebo polyhydroxyketony v molekule monosacharidu jsou přítomné hydroxylové skupiny a aldehydická skupina Polyhydroxyketony v molekule monosacharidu jsou přítomné hydroxylové skupiny a keto skupina Glukosa Fruktosa Nomenklatura: triviální názvy, sufix -osa, možno psát i v počeštěné formě -óza

Monosacharidy dělíme podle přítomnosti aldehydické nebo keto skupiny na: ALDOSY a KETOSY aldosy: obsahují vedle hydroxylových skupin aldehydickou skupinu ketosy: obsahují vedle hydroxylových skupin ketonickou skupinu podle počtu uhlíkových atomů v molekule monosacharidu rozlišujeme: 3 C - aldotriosy ; ketotriosy 4 C - aldotetrosy ; ketotetrosy 5 C - aldopentosy ; ketopentosy 6 C - aldohexosy ; ketohexosy 7 C – aldoheptosy ; ketoheptosy - nejdůležitější monosacharidy jsou pentosy a hexosy. - najjednoduchššími monosacharidy jsou GLYCERALDEHYD (aldotriosa) a DIHYDROXYACETON (ketotriosa).

Monosacharidy, lze také požadovat za oxidační produkty vícesytných alkoholů. Nejjednodušším cukerným alkoholem je glycerol. Jeho oxidací (dehydrogenací) vznikají dva možné produkty: glyceraldehyd a dihydroxyaceton. Jsou strukturními izomery podobně jako další aldosy a ketosy se stejným počtem atomů uhlíku v molekule.

V molekule glyceraldehydu je na druhém uhlíku chirální centrum (označujeme je C*). Chirální centrum umožňuje existenci dvou izomerních forem této sloučeniny: L- a D- forma jednoho cukru = enantiomery

KONEC – děkuji za pozornost