ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÁ POMOC DNES A VÝVOJ V DALŠÍCH LETECH říjen 2004 Dagmar Trkalová EDUCON, občanské sdružení Tesaříkova 1027/2, Praha 10, tel

2 1.Úvod 2.Několik čísel 3.Financování ZRS 4.Rozvojové cíle tisíciletí 5.Zásady ZRS České republiky 6.Situace v ČR 7.Změny po vstupu do EU 8.Role jednotlivce v ZRS 9.Závěr

3 1. Úvod zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS) x humanitární pomoc

4 2. Několik čísel „bohatí“ < 2 $ / den < 1 $ / den 6,4 miliardy obyvatel (odhad k )

5 2. Několik čísel (pokr.) Každý den připraví nedostatek potravy o život lidí města ČRobyvatel Strakonice Chrudim Žatec Mělník Pro porovnání

6 Nůžky mezi Severem a Jihem se dále rozevírají: rozdíl v tempu ekonomického růstu epidemie, války, konflikty OSN: do roku 2015 snížit počet hladovějících na ½ Každý rok o 50 mld. $ více? 2. Několik čísel (pokr.)

7 pomoc jako % HDP vyjadřuje míru ochoty podělit se o ekonomický blahobyt státu s chudým Jihem jde o poměr, tzn. lze srovnávat i různě velké a početné státy podle OSN by pomoc měla být 0,7 % HDP EU si stanovila 0,39 % plní jen skandinávské země, Lucembursko, Nizozemsko 3. Financování ZRS

8 Podíly ZRS na HDP (rok 2000) 3. Financování ZRS (pokr.) 0,7 % doporučení OSN 0,33 % EU 0,39 % EU závazek 1,06 % Dánsko 0,05 % ČR (2001) 0,1 % USA

9 3. Financování ZRS (pokr.) částky na rozvojovou spolupráci nemají větší vliv na životní úroveň dárců příklad: roční výdaje USA na zbrojení a rozvojovou pomoc 500 mld. $ 15 mld. $ zbrojenírozvojová pomoc

10 přelom tisíciletí – příležitost k bilancování a úvahám o „ milleniu “ důsledky problémů rozvojových zemí zjevně přesahují do celého světa RCT projednávány během 90. let září 2000 schváleno v OSN (191 zemí) výchozí rok 1990, cílový rok Rozvojové cíle tisíciletí

11 1.Odstranit extrémní chudobu a hlad Úkol do roku 2015: snížit na polovinu počet lidí, kteří žijí z méně než 1 USD na den a trpí hladem. Asi 1,2 miliardy lidí je nuceno žít s denním příjmem nižším než jeden americký dolar. Téměř 800 milionů lidí nemá dostatek jídla, který by jim umožňoval vést normální, zdravý a aktivní život. 2.Dosáhnout základního vzdělání pro všechny Úkol do roku 2015: Zajistit, aby všichni chlapci a všechny dívky dokončili základní vzdělání. Téměř 113 milionů dětí dosud nenavštěvuje základní školy. Více než 850 milionů lidí na celém světě neumí číst a psát. 4. Rozvojové cíle tisíciletí (pokr.)

12 3.Prosazovat rovnost pohlaví a dát více příležitostí ženám Úkoly do roku 2005 a 2015: Odstranit nerovnosti mezi pohlavími v základním a středním školství do roku 2005 a na všech úrovních do roku V mnoha zemích nemají ženy stejný přístup ke vzdělání jako muži, dalším problémem je postavení žen na trhu práce a nerovné zastoupení mužů a žen v rozhodovacích procesech. Dvě třetiny negramotných osob na světě jsou ženy a podíl žen mezi nezaměstnanými je oproti mužům dvojnásobný. 4. Rozvojové cíle tisíciletí (pokr.)

13 4.Snížení dětské úmrtnosti Úkol do roku 2015: Snížit úmrtnost dětí do pěti let o dvě třetiny. Každoročně umírá asi 11 milionů dětí mladších pěti let z příčin, jimž je možné zabránit. 5.Zlepšení zdraví matek Úkol do roku 2015: Snížit podíl porodní úmrtnosti matek o tři čtvrtiny. V rozvojových zemích je riziko úmrtí při porodu 1 : Rozvojové cíle tisíciletí (pokr.)

14 6.Zamezit šíření HIV/AIDS, malárie a tuberkulózy Cíl do roku 2015: Zastavit a zvrátit šíření HIV/AIDS, malárie a dalších chorob. Asi 40 mil. osob žije s HIV/AIDS. Kolem 120 milionů párů nemá přístup k antikoncepci, i když by ji chtělo užívat. 4. Rozvojové cíle tisíciletí (pokr.)

15 7.Zajistit trvalou udržitelnost pro životní prostředí Úkoly do roku 2015 a 2020: Začlenit principy trvale udržitelného rozvoje do státních politik a zabránit ztrátám přírodního bohatství. Do roku 2015 snížit počet lidí bez přístupu k pitné vodě na polovinu. Více než miliarda lidí postrádá přístup k nezávadné pitné vodě a asi 2,4 miliardy k základní hygieně. Do roku 2020 dosáhnout výrazného zvýšení kvality života minimálně 100 milionů obyvatel příměstských chudinských čtvrtí. 4. Rozvojové cíle tisíciletí (pokr.)

16 8.Posilování světového partnerství pro rozvoj Úkoly do roku 2015: Zejména vyspělé země jsou vyzývány ke splnění následujících úkolů: Zpřístupnění trhů: zajistit volný přístup na své trhy pro zboží vyprodukované v chudých zemích - přijmout politiku bezcelního a beztarifního přístupu na své trhy pro veškeré zboží z nejzaostalejších zemí. Odpouštění dluhů: zavést do praxe program snižování tíživosti dluhů chudých zemí a odhodlat se ke zrušení oficiálních dluhů těžce zadlužených chudých států, pokud prokáží své hmatatelné úsilí o snížení chudoby. ODA (oficiální rozvojová pomoc): zvýšit rozvojovou pomoc zemím, které své prostředky prokazatelně používají na snižování chudoby. 4. Rozvojové cíle tisíciletí (pokr.)

17 5. Zásady ZRS České republiky definovány v usnesení vlády ČR č. 302 z o Zásadách zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu České republiky do Evropské unie ČR zde jako člen EU a OECD uznává princip solidarity mezi lidmi a mezi státy navzájem, a přijímá svůj díl odpovědnosti při řešení globálních problémů.

18 5. Zásady ZRS České republiky (pokr.) Hlavní cíle: snížení chudoby rozvoj průmyslu a zemědělství integrace do světové ekonomiky posilování demokracie a lidských práv udržitelný rozvoj s respektem k životnímu prostředí

19 5. Zásady ZRS České republiky odráží zájmy a potřeby ČR zohledňuje mezinárodní závazky rozlišuje pojmy oficiální rozvojová pomoc (ODA) – pro rozvojové země oficiální pomoc (OA) – pro transformující se země 5. Zásady ZRS České republiky (pokr.)

20 5. Zásady ZRS České republiky Formy: dvoustranná spolupráce zejména dvoustranné rozvojové projekty, humanitární pomoc, pomoc uprchlíkům, poskytování vládních stipendijních míst, projekty na posílení národních rozvojových kapacit a veřejné informovanosti v ČR, odpouštění a restrukturalizace dluhů rozvojových mnohostranná spolupráce zejména prostřednictvím mezinárodních vládních organizací (např. OSN) ve formě obecných či účelově vázaných příspěvků a dále formou mnohostranných rozvojových projektů. 5. Zásady ZRS České republiky (pokr.)

21 5. Zásady ZRS České republiky Institucionalizace: Ministerstvo zahraničních věcí –Rozvojové středisko Ústavu mezinárodních vztahů –Komise expertů resortní ministerstva koordinační orgány konstituence/platforma –nevládní neziskové organizace –firmy a podnikatelská sféra –školy, věda, výzkum –regionální orgány 5. Zásady ZRS České republiky (pokr.)

22 6. Situace v ČR experti: rozvojová pomoc „ popelkou “ zahraniční politiky ČR

23 6. Situace v ČR Rok 2002: objem pomoci 1,5 mld. Kč (45,4 mil. $) rozvojová spolupráce humanitární dodávky odpouštění dluhů příspěvky do mezinárodních organizací, které pomáhají rozvojovým zemím

24 6. Situace v ČR (pokr.) Angola Bosna a Hercegovina Jemen Moldavsko Mongolsko Srbsko a Černá Hora Vietnam Zambie příjemci pomoci: 30 zemí prioritní země:

25 6. Situace v ČR (pokr.) Tradiční hlavní zaměření: vzdělávání ekonomická infrastruktura geologický průzkum zdravotnictví

26 6. Situace v ČR (pokr.) Bilaterální projekty dvě partnerské země hlavní forma naší pomoci r je to 450 mil. Kč (17,3 mil. $) Multilaterální projekty přes mezinárodní instituce, zejm. OSN

27 6. Situace v ČR (pokr.)

28 7. Změny po vstupu do EU EU - největší světový poskytovatel pomoci od jsme součástí tohoto společenství

29 7. Změny po vstupu do EU (pokr.) povinné platby do rozpočtu EU na rozvojovou pomoc (stovky miliónů Kč) můžeme ovlivňovat evropskou ZRS ČR se může zapojit do velkých mezinárodních projektů příležitost pro naše podniky, výzkumné ústavy, NGO, experty

30 7. Změny po vstupu do EU (pokr.) projekty Evropské komise 6 mld. eur ročně (180 mld. Kč) ale můžeme se zapojit i do realizace projektů ostatních členských zemí

31 7. Změny po vstupu do EU (pokr.) Výdaje ČR na ZRS: v roce ,10% HDP (podle nové metodiky, nedá se přímo srovnávat s minulými roky) do roku ,39% HDP (musíme dodržet evropský závazek)

32 8. Role jednotlivce v ZRS o úspěchu pomoci nakonec vždy rozhoduje jednotlivý odborník klíčový je lidský faktor - technická odbornost musí být doplněna i dobrým přístupem k odlišným národním a etnickým skupinám

33 8. Role jednotlivce v ZRS (pokr.) jak zahraničí vidí české odborníky ? přirozený sklon k dobrým vztahům k místním komunitám schopnost improvizace (důležité ve špatně vybavených oblastech) bezproblémový přenos zkušeností absence rasových a náboženských předsudků

34 9. Závěr Za uplynulých 12 měsíců: 47 % občanů dalo věcný nebo finanční dar některé NNO většina pomoci na tuzemsko (děti, tělesně postižení, přírodní katastrofy) u pomoci obětem přírodních katastrof 12 % pro zahraničí : 24 % tuzemsko (zdroj: průzkum NROS a STEM, 2004)

35 9. Závěr (pokr.) soucítění s utrpením lidí v krizových oblastech nám není cizí posílit hospodárnost a efektivitu pomoci roste význam pomoci mladých lidí (chuť a ochota pomáhat, jazyková vybavenost, vzdělání) stát by měl tento potenciál všestranně podporovat

36 9. Závěr (pokr.) Děkuji za pozornost.