DYNAMIKA PROMĚN BYDLENÍ ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI A ŘEŠENÍ SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ Seminář Ostrava, 26. února 2015

Kde hledat inspiraci pro kvalitní a úspěšný model dostupného a sociálního bydlení ?  Každé skupině obyvatel má být přiřazena určitá forma přístupného a důstojného bydlení.  Bytový trh jich většinu vytváří a funguje. Pracuje nejen na principu poptávky a nabídky ale i na základě podnikatelského záměru, jehož podstatou je zisk. Podstatná část populace formou podpory hypotéčního úvěrování směřuje k zajištění bydlení vlastními prostředky stát podporou toto jen stimuluje.  Vždy existuje skupina obyvatel, pro které z hlediska jejich příjmů je zajištění bydlení obtížnější, mnohdy pak nedostupné  Ne všechny případy jsou důsledkem neochoty občana pracovat a vynakládat na bydlení část svých příjmů.  Existují skupiny obyvatel žijící jen v závislosti na sociálním systému, podporách.  Nejsme výjimkou, taková situace je ve všech zemí (nejen) EU. Jak tuto situaci řeší oni ? 26. února JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení

Máme pokryty všechny možné formy pro bydlení? FORMA BYDLENÍ BYDLENÍ NÁJEMNÍ – TRŽNÍ (MÍSTNĚ OBVYKLÉ) NÁJEMNÉ EXKLUZIVNÍ I BEŽNÉ NÁJEMNÍ BYDLENÍ – ZA NÁJEMNÉ V MÍSTĚ OBVYKLÉ. VLASTNICKÉ – RODINNÉ DOMY VYSOKÉ NÁKLADY NA POŘÍZENÍ (ZÁTĚŽ HYPOTÉKY), DÁLE JEN EKONOMICKÉ NÁKLADY NA PROVOZ A ÚDRŽBY VLASTNICTVÍ BYTŮ (BYTOVÉ SPOLUVLASTNICTVÍ) VĚTŠINA VLASTNICTVÍ VZNIKLA VÝJMEČNĚ – LEVNOU PRIVATIZACÍ OBECNÍHO ČI DRUŽSTEVNÍHO FONDU, NEODPOVÍDAJÍCÍ CENĚ BYTŮ. NÁKLADY NA PROVOZ POMĚRNĚ NÍZKÉ, ALE CENA NA TRHU PRO NOVÉ ZÁJEMCE TRŽNÍ. DRUŽSTEVNÍ BYDLENÍ ASI TŘETINA Z BYTŮ JE JIŽ VE VLASTNICTVÍ. EKONOMICKÝ NÁJEM, ALE PŘEVODITELNOST BYTŮ ZA ÚPLATU JE VYČLEŇUJE MIMO SOCIÁLNÍ SEKTOR. NOVÁ VÝSTAVBA JE MARGINÁLNÍ A MÁ JYNÝ SMYSL. NEZISKOVÉ BYDLENÍ AŽ NA MARGINÁLNÍ VÝJIMKY BYTŮ VYSTVĚNÝCH PODLE RŮZNÝCH PROGRAMŮ TENTO SEKTOR NEEXISTUJE SOCIÁLNÍ BYDLENÍ SEM PATŘÍ JAK LIDÉ NA OKRAJI SPOLEČNOSTI, UBYTOVNY, TAK RŮZNÉ FORMY NOUZOVÉHO UBYTOVÁNÍ. 27. ledna JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení

Každému „patru“ koresponduje příjmová skupina Forma bydleníPříjmová skupina Nájemní - tržníMix osob s dostatečnými příjmy a na hranici chudoby Vlastnické-domyOsoby schopné nést náklady na pořízení Vlastnictví bytů(bytové spoluvlastnictví) Vlastníci, jejichž příjmy neodpovídají získanému vlastnictví (většinou) Dosavadní družstvaMix původních členů (střední a nižší příjmy) a osob schopných uhradit cenu za převod práv. Neziskové bydleníNeexistuje jako systém, jen výjimky. Lidé z nízkými ale existujícími příjmy, mladí lidé, důchodci. Sociální bydleníUbytovny, náhradní formy. Lidé na podpoře a sociálních dávkách. 27. ledna VÝŠE PŘÍJ MŮ -+-+ CENA DOSAŽITELNÉHO BYDLENÍ JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení

Historický kontext  Moderní forma zajištění důstojného bydlení se počátkem datuje do konce 18 století. Jednalo se o různé formy hromadného ubytování, více méně přenocování, mnohde pak chudobince pro nezaopatřené rodiny s dětmi.  Británii vznikly moderní formy bytových městských asociací cca před 200 lety. Šlo o levné nájemní bydlení.  V Rakousku – Uhersku byl přijat dne zákon číslo 70 upravující mj. též činnost družstev bytových. (společenstvo bytové).Ta podle definice usilovala o „zmenšení výdajů svých členů při zajištění bydlení“.  Ve Francii dle zákona ze dne 30.listopadu 1894 vznikají byty s příspěvkem na výstavbu a nájem známé pod zkratkou HLM. Dnes vlastní tyto organizace 4,3 mil. Bytů a bydlí v nich 10 mil. Obyvatel. Stejný systém funguje ve Švýcarsku, Kanadě (Quebeck), Alžírsku, Senegalu…. 27. ledna JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení

Velká Británie 27. ledna  V Británii existuje celé spektrum neziskových organizací, které, v součinnosti s municipalitou zajišťují bydlení pro občany v problémech.  Model existuje 200 let a Housing Asociations dnes pronajímají 2,5 milionů bytů. Jsou sdruženy v NHF – National Housing Federation s 1000 členy, organizacemi.  Jde o propracovaný model. Obce analyzují situaci žadatelů, rozhodnou zda je poskytnout do seznamu sociálně potřebných a ve spolupráci s různými subjekty jim byt „přidělí“. Jde o byty bytových asociací, různých nadací, ale i soukromých pronajímatelů či o vlastní bytový fond obcí.  Ve stavebním řízení má obec právo žádat a ovlivnit výstavbu jakémukoliv investorovi požadavkem aby určité procento bytů bylo využitelné pro levné bydlení.  Metodickou pomoc obcím i asociacím zajišťuje nadace (THFC) pro kterou pracuje též poradenská skupina zajišťující financování výstavby (  Podrobná studie byla předána MMR a je k dispozici ke studiu. JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení

Skandinávie - NBBL - Norsko HSB - Švédská Družstevní asociace bydlení  HSB - Švédská Družstevní asociace bydlení je sdružení organizované na národní, regionální a místní úrovni, což představuje 33 regionálních družstev. Téměř družstev vlastní a pronajímá svým členům bytů s nákladovým nájemným.  Je členem CECODHAS a Nordic Co-operative and social housing, stejně jako Norsko a ostatní země  NBBL je Norský svaz bytových družstev, sdružující družstev. Největším je OBOS Oslo, které má členů. Každý dům má právní subjektivitu a sdružují se v mateřském, správním družstvu.  Družstva sdružená v NBBL mají členů a bytů s nákladovým nájemným. 27. ledna JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení

Holandsko, Benelux a Francie  Bytový fond v Holandsku čítá bytů. 35% z nich tvoří byty sociální, pod kterými rozumí jak neziskové formy tak i dočasné ubytování.  Existuje 5 velkých fondů, dva z nich se zabývají levným sociálním pronájmem (Korporace). Sdružují se v Ústředním fondu - Central Fonds voor de Volkshuisvesting (CFV). Ten založil stát v roce  Lucembursko – sociální byty tvoří 8% nájemních bytů.  Valonsko - Societé du Logement Walone mají bytů  Vlámsko – VMSW Valonská společnost pro sociální bydlení spravuje 117 sdružení poskytující sociální bydlení.  Francie Habitation à Loyer Modéré HLM – nájemní kontrolované bydlení tvoří 16% všech bytů ve Francii. Jsou to firmy jak soukromé tak veřejné, ale dodržují pravidla stanovená zákonem o výstavbu a výši nájemného.("rent- controlled housing") 27. ledna JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení

Rakousko  V Rakousku existuje řada způsobů poskytování levného bydlení mimo bytů na volném trhu.  Poskytují je obce, ale o neziskové právnické osoby, společnosti.  Zákon definuje pravidla neziskového pronajímání. Definuje obecně prospěšné bytové společnosti, kterými může být jakákoliv firma recipující podmínky zákona do statutů.  Tento bytový fond v současné době představuje asi 23% z celkového bytového fondu v zemi.  Kořeny ČR a Rakouska jsou společné v legislativě konce 19.století. 27. ledna JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení

Společné principy  Na chudobě se nevydělává, ale podmínkou je udržitelná ekonomická existence. Tedy neziskové, ale ani ne ztrátové.  Všechny země mají formy neziskového sektoru v praxi. Ač jsou historicky odlišné, společné znaky vykazují. Pravidla pro výstavbu, nákladové nájemné, kontrola hospodaření.  Procento levného (nájemního, družstevního) se pohybuje nad 10% z celkového bytového fondu té které země. U nás fakticky neexistuje (cca bytů za 25 let)  Je vesměs kontrolován samosprávnými neziskovými svazy, spolky, sdruženími, které pro stád provádí kontroly hospodaření a metodicky pomáhá při výstavbě, správě a provozu.  Vznikají soukromé i veřejné fondy pro financování, stát na programy přispívá.  Obce jsou rozhodujícími subjekty v povolování a vyžadování výstavby, v řízení o „přidělení“ obydlí.  Sociální práce s těmi skupinami, které jsou na okraji společnosti je podmínkou. 27. ledna JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení

Neziskový sektor- marné očekávání v ČR?  O jeho nezbytnosti chceme konferenci a exekutivu i politiky přesvědčit  O jeho nezbytnosti chceme konferenci a exekutivu i politiky přesvědčit.  Rada vlády pro družstevnictví v roce 2005 – nenalézáme smysl její obnovy? Pracovní družstva, družstva řemeslníků, potenciál družstev o nichž máme zkreslené představy. Ale nic takového není na obzoru.  Koncepci sociálního bydlení by měl předcházet Framework, rámec potřebných legislativních a nelegislativních opatření, který by vytvořil cílový model a určil legislativní a nelegislativní kroky k jeho naplnění. Ten by měl předcházet podrobnému rozpracování koncepce a měla by ho schválit vláda. Ale nic takového na obzoru není!  Jsem přesvědčen o roli družstev v této oblasti, ale to je téma jiné (následující) přednášky. O sociálním bytovém družstvu exekutiva nehovoří vůbec! 27. ledna JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení

Jaká je ale skutečnost v ČR? 27. ledna 2015 JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 12  Pozitiva:  Sociální bydlení je součástí programového prohlášení vlády.  MPSV předložilo návrh strategie koncepce dostupného a sociálního bydlení  Negativa:  Kroky jsou nedostatečné, nesystémové, nahodilé a neúplné  Informace, kterými jsme se zabývaly – ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI A INSPIRACE –jako by nebyly k dispozici.

Proč tak pesimistické hodnocení?  Otázka sociálního a dostupného bydlení v ČR byla nepochybně silně zanedbána. Ta zanedbanost je důsledkem naivních modelů řešení, které nás v bytové politice doprovázejí již téměř 25 let.  Od direktivního, administrativního přídělového systému, který jsme zdědili po roce 1989, od existence státních bytů, silně regulovaných nájmů byly všechny kroky, ať je realizovala kterákoliv vláda, vždy nepromyšlené, nekoncepční.  Důkazy: Bezpodmínečný převod téměř dvou milionů státních bytů obcím, privatizace podnikových (ovšem státem vystavěných) bytů privatizovanými firmami – například byty OKD, až po privatizaci bytů družstevních.  Výsledek? Obce nechtěly byty, které jim generovaly dík regulaci ztrátu a tak je zprivatizovaly. Jakoukoliv sociální roli tyto byty již nemohou plnit. Stejně jako byty družstevní. Sociální byty ve veřejném sektoru de facto neexistují. Jen nouzové ubytování v soukromých ubytovnách. To je naše ostuda.  27. ledna 2015 JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 13

Důkazy? Je jich mnoho a některé jsou exaktní:  Zamyslíme-li se nad informacemi, které publikují různé instituce – banky, Český statistický úřad, exekutiva. V roce 2014 banky poskytly hypotéčních úvěrů v objemu 143,4 mld. Kč, když v roce 2013 to bylo dokonce úvěrů s objemem 149 mld. Kč.  Proti tomu stojí čísla ČSU o počtu dokončených bytů – což bylo v celé republice v roce 2014 celkem bytů, přičemž podle počtu zahájených bytů se takový počet přibližně dokončuje každý rok.  Z počtu poskytnutých úvěrů jen necelých 30% posloužilo nákupu bytů nových. Většina zakoupených bytů jsou byty vystavěné v minulých letech ba desetiletích, které vstupují na trh prodejem od původních vlastníků. Za zmínku též stojí fakt, že více než 28% z tohoto počtu tvoří Praha a Středočeský kraj.  Znamená to však, že v posledních deseti letech změnilo vlastníka téměř bytů. Nedávno byl zveřejněn údaj, že za 25 let bylo s finanční pomocí státu podle různých programů Státního fondu rozvoje bydlení vystavěno ne více než bytů „dostupných“.  Podle vládních údajů a koncepcí je bezdomovectvím ohroženo až obyvatel, zhruba stejný počet obyvatel žije podle stejných zdrojů v tzv. ubytovnách. 27. ledna 2015 JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 14

Obávám se ale jiné možnosti. „Obchodník s chudobou“ koupí v domě dva, tři byty a nastěhuje do nich tzv. nepřizpůsobivé občany, vesměs nezaměstnané Romy. Obchod s chudobou se transferuje do „bytového spoluvlastnictví“. Opatření vlády jsou neúčinná!  Peníze po změnách poskytování se přesunou z jiných kapitol  Nastane úprk ostatních vlastníků, cena bytů dramaticky klesá, z porovnáním z jinými městy na směšnou částku několika málo desítek tisíc korun za byt. Ani ne za rok máte dům s byty ve vlastnictví jedné jediné osoby. On je společenství a rozhoduje o čemkoliv – o výši příspěvků do fondu na opravu, služby vybere paušálem, který sám určí. Nový tunel na dávky?  A chudáci lidé v ubytovnách dál žijí bez naděje na práci, sociální pomoc, začlenění do společnosti, ať si exekutiva říká a plánuje cokoliv. Naivní představa, že se Romské etnikum a ostatní lidi na okraji společnosti podaří ubytovat třeba v pronajatých bytech je nesmyslná.  V České republice se zatím nic v Evropě obvyklého nechystá. Připravovaný zákon o sociálním bydlení je sice počin chvály hodný, ale svoji koncepci nedostatečný. Certifikovat potřebné občany je sice správné, ale odbýt jejich ubytování zjednodušeně způsobem „obec to zařídí“ připomíná volební heslo jednoho významného politického hnutí, nic víc. Až se starostové dozví, co se na ně vláda chystá, měl bych obavu z další pražské defenestrace, tentokrát buď ve Sněmovní ulici, nebo poblíž Vltavy.  Zamysleme se prosím, dokud je čas. Je nezbytné bezodkladně začít koncipovat zákon o neziskové společnosti či sociálním družstvu, připravit nástroje pomoci ze strany Státního fondu rozvoje bydlení (který kromě portálu nic významného nekoncipuje), a nebát se pro neziskový sektor využít fondů EU, což bude prospěšnější, než všude přítomná golfová hřiště či cyklostezky. 27. ledna 2015 JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 15

Titulek novinového článku (server Týden, 24.2) vznáší pochybnost o kompetenci naší vlády řešit tento problém standardním a ekonomicky dostupným způsobem. 27. ledna 2015 JUDr. Ivan Přikryl, Česká společnost pro rozvoj bydlení 16  CHUDÍ NEMAJÍ KDE BYDLET. STÁT SI PŮJČÍ BYTY…PÍŠE SE V ČLÁNKU. A ŘEŠENÍ?  S neobvyklým způsobem, jak vyřešit bytovou situaci chudých lidí, přišlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Chtělo by umožnit obcím, aby si mohly najímat od soukromých majitelů byty, které by dostali k dispozici lidé ve složité sociální situaci. POKUS A OMYL?  A TO JE ZÁVĚREČNÉ REZUMÉ MÉHO PŘÍSPĚVKU. Jen komplexní, provázané, ekonomicky udržitelné řešení má smysl. Rozumný zákon o podmínkách poskytování pomoci, obnova neziskového sektoru, nová výstavba s pomocí fondů EU pro neziskový sektor, i využití bytů soukromých pronajímatelů, účinné nástroje pro kraje a obce a trvalá, systematická sociální práce. Inspirace v osvědčených modelech západní Evropy. Tudy vede cesta, po které ale naše vláda nekráčí!