Rodinné právo JUDr. Marek HODULÍK

PŘEDMĚT ÚPRAVY Předmětem úpravy rodinného práva jsou otázky manželství a rodinných a majetkových vztahů mezi členy rodiny.

PRAMENY RODINNÉHO PRÁVA základní, tj. nejde o úplný výčet Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. (dále v textu jen „zákon o rodině“) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. (dále v textu jen „občanský zákoník“) Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb., o sjednání Úmluvy o právech dítěte. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. (dále je sem možno zařadit např. ustanovení čl. 32 Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.)

HLAVNÍ ZÁSADY RODINNÉHO PRÁVA nejsou nikde uvedeny výslovně, lze je odvodit nepřímo rovnost ženy a muže v manželství, podpora mateřství, odpovědnost rodičů za všestranný duševní, mravní a tělesný rozvoj dětí, ochrana rodiny a solidarita v rodinných vztazích

MANŽELSTVÍ § 1) zákona o rodině manželství jako „trvalé společenství muže a ženy, založené svobodně a dobrovolně zákonným způsobem“ s tím, že „hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí“. manželství nelze uzavřít mezi osobami stejného pohlaví

Zákonem stanovené náležitosti k uzavření manželství Před uzavřením manželství jsou muž a žena povinni předložit písemné prohlášení, v němž potvrzují, že: vstupují do manželství, jim nejsou známy okolnosti, které by vylučovaly vznik manželství, vzájemně znají svůj zdravotní stav, jsou jim známy budoucí majetkové důsledky manželství, budou používat uvedené (uvedená) příjmení (možné varianty řeší předpisy týkající se vedení matrik).

Zastoupení při obřadu ve výjimečných případech zástupce musí být vybaven písemnou plnou mocí, která musí obsahovat přesné označení toho, s kým má být manželství uzavřeno.

Formy uzavírání manželství Zákon o rodině rozlišuje (od roku 1992) dvě formy, kterými může být manželství uzavřeno. Obě tyto formy jsou si co do právních následků rovnocenné. občanský (civilní) sňatek manželství je uzavřeno před orgánem státu, který je pověřený vedením matrik. Tím bývá zpravidla obecní úřad, v jehož obvodě je jedna z osob vstupujících do manželství hlášena k trvalému pobytu. Manželství se uzavírá před starostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce za přítomnosti matrikáře. církevní sňatek manželství je uzavřeno před orgánem registrované církve nebo náboženské společnosti, na místě určeném předpisy dané církve nebo náboženské společnosti. povinnost předložit oddávajícímu osvědčení matričního úřadu, že splňují zákonem stanovené podmínky pro uzavření manželství (nesmí být starší tří měsíců) Orgán církve nebo náboženské společnosti je povinen neprodleně doručit protokol o uzavření manželství příslušnému matričnímu úřadu.)

zdánlivé manželství rozumí se tím manželství, které nevznikne, přestože jsou splněny formální znaky pro jeho uzavření. Právní následky manželství vůbec nenastanou. Případy zdánlivého manželství jsou: manželství uzavřela osoba mladší 16 let, manželství uzavřely osoby stejného pohlaví, manželství bylo uzavřeno před orgánem, který nebyl k uzavírání manželství oprávněn (např. před orgánem církve nebo náboženské společnosti, která není registrována v České republice, např. anglikánská církev nebo muslimská obec), před uzavřením manželství nebylo předloženo písemné prohlášení o vstupu do manželství, manželství bylo uzavřeno před orgánem registrované církve a náboženské společnosti, přičemž nebylo předem vydáno osvědčení matričního úřadu.

Neplatné manželství matrimonium nullum manželství vzniklo, pohlíží se na něj jako na platně uzavřené, ovšem pouze do doby, než je prohlášeno za neplatné neplatnost může vyslovit pouze soud uzavření neplatného sňatku má narozdíl od non matrimonia právní následky teprve až po vyslovení neplatnosti se považuje za nikdy neuzavřené osobní stav neplatně oddaných snoubenců bude po vyslovení neplatnosti opět svobodný, nikoliv rozvedený

Okolnosti vylučující vznik manželství trvající manželství jedné nebo obou osob, příbuzenství v přímé linii (otec-dcera, matka-syn apod.) a v prvním stupni boční linie (bratr ‑sestra), nezletilost (nedosažení věkové hranice 18 let; výjimka: se souhlasem soudu po dosažení věkové hranice 16 let), omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům (výjimka: se souhlasem soudu lze manželství uzavřít), vada právního úkonu, kterým je manželství uzavíráno (např. po donucení uzavření manželství výhružkou: pak zde chybí svobodné a dobrovolné rozhodnutí, viz definice pojmu manželství : „trvalé společenství muže a ženy, založené svobodně a dobrovolně zákonným způsobem“ ) Nastala-li některá z výše uvedených okolností, manželství nevzniklo. Tuto skutečnost konstatuje soud.

Kdy může neplatné manželství nastat? 1. Manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou neplatnost může soud vyslovit i bez návrhu a i po zániku manželství. manželství může konvalidovat (stát se platným)  k vyslovení neplatnosti nedojde a takové manželství se stane platným, jakmile dřívější manželství zaniklo, nebo bylo prohlášeno za neplatné trestní důsledky bigamie zůstávají !!!

Kdy může neplatné manželství nastat? 2. Příbuzenství manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci totéž platí o příbuzenství založeném osvojením, pokud osvojení trvá neplatnost manželství vysloví soud i bez návrhu a i po zániku manželství konvalidovat nemůže

Kdy může neplatné manželství nastat? 3. Manželství nemůže uzavřít nezletilý z důležitých důvodů může soud povolit uzavření manželství nezletilému staršímu než 16 let soud vysloví neplatnost i bez návrhu konvalidace je možná  k výroku o neplatnosti manželství nedojde a takové manželství se stane platným, jestliže manžel, který byl v době uzavření manželství nezletilý, již dovršil osmnáctý rok, nebo jestliže manželka otěhotněla

Kdy může neplatné manželství nastat? 4. Způsobilost k právním úkonům – zbavení X omezení osoby, které jsou zcela zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo stižené duševní poruchou, která by měla za následek omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům, nemohou uzavřít platné manželství vůbec. soud neplatnost manželství i bez návrhu způsobilost k právním úkonům byla pouze omezena, nebo které jsou stiženy duševní poruchou, která by měla za následek omezení způsobilosti k právním úkonům  soud může uzavření manželství povolit (bez povolení neplatné manželství) soud vysloví neplatnost tohoto manželství na návrh kteréhokoli z manželů Konvalidace možná soud neplatnost manželství nevysloví, jestliže zdravotní stav manžela se stal slučitelný s účelem manželství

Kdy může neplatné manželství nastat? 5. Vady právního úkonu § 15a: manželství je neplatné, jestliže prohlášení o uzavření manželství bylo učiněno v důsledku bezprávné výhrůžky anebo omylu týkajícího se totožnosti jednoho ze snoubenců nebo povahy právního úkonu uzavření manželství. soud vysloví neplatnost takového manželství na návrh kteréhokoli z manželů  právo manžela uplatnit neplatnost manželství zanikne uplynutím 1 roku ode dne, kdy se o rozhodné skutečnosti dozvěděl Pozn.: bezprávnou výhružku je třeba odlišovat od fyzického násilí, neboť to má za následek přímo neexistenci manželství (non matrimonium).

Práva a povinnosti manželů Platí zásada, že muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. O společných věcech rozhodují společně. Pokud se nedohodnou, může na návrh jednoho z nich rozhodnout soud. Práva a povinnosti manželů se dělí na: osobní žít spolu (neznamená povinnost intimního styku mezi manžely, znamená sdílení strastí a radostí, bydlí v jednom bytě, ale nežijí spolu, manželé bydlí odděleně, ale žijí spolu), být si věrni, vzájemně si pomáhat, vzájemně respektovat svou důstojnost, společně pečovat o děti, vytvářet zdravé rodinné prostředí, majetková společné jmění manželů (zvláštní typ vlastnictví; upravuje občanský zákoník)

Zánik manželství Manželství může zaniknout výlučně zákonem stanoveným způsobem. Zákon o rodině rozlišuje tři způsoby zániku manželství: smrtí jednoho z manželů (úmrtní list vystavený lékařem), pravomocným prohlášením jednoho z manželů za mrtvého (rozhodnutí soudu), rozvodem

Typy rozvodů nesporný (smluvený) sporný ztížený (sporný ztížený)

Typy rozvodů: nesporný (smluvený): manželství musí trvat nejméně jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí, oba s návrhem na rozvod souhlasí a soudu jsou předloženy dohody manželů o uspořádání bydlení, vypořádání společného jmění manželů a případně též rozhodnutí opatrovnického soudu o schválení dohody o úpravě poměru k nezletilým dětem;

sporný: soud může (tedy také nemusí) rozvést hluboce a trvale rozvrácené manželství, u něhož nelze předpokládat obnovení manželského soužití (jedná se vlastně o jediný zákonem vymezený důvod rozvodu) soud přitom bere v úvahu příčiny rozvratu manželství

ztížený (sporný ztížený): soud manželství nerozvede, pokud by rozvod znamenal zvlášť závažnou újmu pro manžela, který nezapříčinil rozvrat manželství, ledaže spolu manželé nežijí po dobu delší tří let.

Rozvod a děti soud může buď přímo rozhodnout o výchově a výživě a nebo schválí dohodu rodičů jde-li o styk s dítětem, rozhoduje soud jen tehdy, není-li tu dohoda rodičů 1. svěření do výchovy jednoho z rodičů 2. střídavá výchova - střídavě je u matky a u otce (zpravidla měsíc), rodiče musí být dohodnuti 3. svěření výchovy oběma rodičům

OTCOVSTVÍ - tři domněnky otcovství nastupují v pořadí uvedeném v zákonu: pokud je vyvrácena první, má se za to, že platí druhá, pokud je vyvrácena i tato, nastupuje třetí: otcem je manžel matky Je-li matka provdaná, má se za to, že otcem dítěte je její manžel. Přitom platí, že dítě se musí narodit v rozhodné době. Tou je lhůta plynoucí od okamžiku uzavření manželství do třístého dne po jeho zániku.

Tři domněnky otcovství souhlasné prohlášení rodičů (V případě vyvrácení první domněnky (např. z důvodu, že matka není provdaná), za otce je považován muž, který se souhlasem matky své otcovství uzná Souhlasné prohlášení před matričním orgánem nebo před soudem Může být učiněno i vůči zatím nenarozenému dítěti. V případě, že by vyšly najevo skutečnosti vylučující otcovství, je také zde stanovena šestiměsíční lhůta pro podání žaloby na určení otcovství.)

Tři domněnky otcovství soudní rozhodnutí (V případě vyvrácení první i druhé domněnky (např. z důvodu, že muž označený neprovdanou matkou za otce dítěte nesouhlasí), rozhoduje ve věci soud. Opírá se přitom o znalecké posudky: krevní testy – od 1 roku věku dítěte, testy DNA – od narození, apod.) žalobu může podat matka dítěte, dítě (příp. jeho kolizní opatrovník), obecní úřad s rozšířenou působností, muž, který o sobě tvrdí, že otcem dítěte pokud žalobu podává muž, směřuje potom vůči matce a dítěti domněnka otcovství svědčí muži, který s matkou v kritické době souložil

Popření otcovství I.Domněnka – otcem je manžel dítě se narodí před 180 dnem od uzavření manželství  postačí, popře-li manžel u soudu své otcovství to neplatí, jestliže manžel s matkou dítěte souložil v době, od níž neprošlo do narození dítěte méně než 180 a více než 300 dní, nebo jestliže při uzavření manželství věděl, že je těhotná dítě se narodí v době mezi 180 dnem od uzavření manželství a 300 dnem po tom, kdy manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné  otcovství lze popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by manžel matky mohl být otcem dítěte Žalobu na popření otcovství může podat jak domnělý otec, tak matka. Domnělým otcem do šesti měsíců od okamžiku, kdy se o narození dítěte dozvěděl, matkou do šesti měsíců od narození dítěte. Prekluzivní lhůta !!!

Popření otcovství II. domněnka - souhlasné prohlášení rodičů může popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte a dokud neuplyne 6 měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno (lhůta neskončí před uplynutím šesti měsíců od narození dítěte) Také matka dítěte může ve stejné lhůtě popřít, že je otcem dítěte muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů.

VZTAHY V RODINĚ vztahy rodičů k nezletilým dětem, vztahy náhradní rodinné výchovy, vztahy vyživovací povinnosti vztah rodičů k nezletilým dětem souhrnně se nazývá rodičovská zodpovědnost.

Rodičovská zodpovědnost Do oblasti rodičovské zodpovědnosti patří zejména: péče o dítě (tzn. materiální a citové zabezpečení dítěte, řízení jeho jednání za pomocí „přiměřených výchovných prostředků“, výkon dohledu nad dítětem úměrně stupni jeho vývoje), zastupování dítěte (dítě má omezenou způsobilost k právním úkonům v rozsahu odpovídajícímu s ohledem na věk stupni jeho rozumové vyspělosti; úkony, které nemůže činit samo, za něj musí (může) činit kterýkoliv z rodičů), správa jmění dítěte (majetkových práv může dítě nabývat okamžikem narození; rodiče jsou povinni spravovat jeho jmění „s péčí řádného hospodáře“; pokud o to dítě po nabytí zletilosti požádá, jsou povinni předložit vyúčtování tohoto hospodaření)

Pozastavení, omezení a zbavení rodičovské zodpovědnosti Pozastavení rodičovské zodpovědnosti  řádnému výkonu rodičovské zodpovědnosti brání závažná překážka a současně to vyžaduje zájem dítěte (dlouhodobá nepřítomnost rodiče) Omezení rodičovské zodpovědnosti  rodič řádně neplní povinnosti rodičovské zodpovědnosti a současně to vyžaduje zájem dítěte Zbavení rodičovské zodpovědnosti - rodič zneužívá práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti nebo její výkon závažným způsobem zanedbává (rodič dopustí úmyslného trestného činu proti svému dítěti, či ke spáchání trestného činu své dítě mladší patnácti let použije, spolupachatel, návodce či pomocník spáchanému jeho dítětem ) V případě, že dítě rodiče nemá nebo jeho rodiče byli rodičovské zodpovědnosti zbaveni, ustanoví soud dítěti poručníka. Ten až do zletilosti dítěte vykonává práva a povinnosti rodičovské zodpovědnosti. Pozastavením, omezením nebo zbavením rodičovské zodpovědnosti nezaniká vyživovací povinnost rodiče !!!

vztahy náhradní rodinné výchovy ústavní výchova (forma kolektivní výchovy) náhradní rodinná výchova osvojení (mezi osvojitelem a osvojencem vzniká právní vztah rovný vztahu mezi rodičem a dítětem; příbuzenské vztahy vznikají i mezi osvojencem a příbuznými osvojitele; osvojení může být prosté nebo nezrušitelé (od jednoho roku dítěte); ve druhém případě jsou osvojitelé zapsáni do matriky místo rodičů; k osvojení je třeba souhlas biologických rodičů dítěte) pěstounská péče (určena pro děti, které není možné osvojit; může být individuální nebo kolektivní v zařízení pro výkon pěstounské péče; je placena státem) svěření do výchovy (dítě, u kterého je předpoklad, že se bude moci vrátit do své původní rodiny, je svěřeno do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče; zpravidla prarodiče nebo jiní příbuzní; rozsah práv a povinností je stanoven v rozhodnutí soudu).

Pěstounská péče - náhrady

Pěstounská péče - náhrady

Osvojení - právně volné dítě blanketový souhlas je možné udělit až po 6 týdnech života dítěte přijímá soud a orgán sociálně právní ochrany, obecní úřad obce s rozšířenou působností - souhlas je dán bianco, bez vztahu k určitým osvojitelům, může být odvolán dříve, než je dítě umístěno na základě rozhodnutí 2. konkrétní souhlas 3. kvalifikovaný nezájem - rodič po dobu nejméně 6 měsíců neprojevuje opravdový zájem o dítě, zejména tím,že dítě pravidelně nenavštěvovali, neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost... 4. žádný zájem (úplný nezájem) - dva měsíce po narození neprojevili rodiče zájem a nebyly tu pro to závažné překážky preadopční péče – nejméně 3 měsíce, jejím cílem je zjistit, zda osvojení bude ku prospěchu dítěte i společnosti, náklady hradí potencionální osvojitel, není nutné u pěstouna, kde pěstoun osvojuje dítě jež měl v pěstounské péči. to vše platí i u nezletilých rodičů - § 70a - rozhodnutí soudu o určení otcovství na návrh muže nenabude právní moci - do té doby nemůže být provedeno osvojení tohoto dítěte

vztahy vyživovací povinnosti Vyživovací povinnost je vzájemná povinnost odpovídající možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům šest typů vyživovací povinnosti: manželů vůči sobě navzájem (předchází vyživovací povinnosti vůči dětem!), rodiče vůči dětem, dětí vůči rodičům, příbuzní v přímé linii vůči sobě navzájem, manžel s vyšší životní úrovní k rozvedenému manželu s nižší životní úrovní, pravděpodobný otec dítěte vůči neprovdané matce (chápáno jako příspěvek na výživu neprovdané matce; ještě nemuselo dojít k rozhodnutí o určení otcovství!).

výživa přiměřená - rozvedený manžel slušná výživa - rodiče vůči dětem stejná výživa - děti vůči rodičům a manželé mezi sebou nutná výživa - ostatní příbuzní

Vyživovací povinnost mezi manželi Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost. určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti  aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná.

Vyživovací povinnost rodičů k dětem §85 ZOR oba rodiče mají přispívat na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů (přispívat na výživu dítěte lze i osobní péčí o dítě a starostí o domácnost) Dítě tak má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů Lze uplatnit i za trvání manželství - má-li jeden rodičů zato, že vyživovací povinnost není plněna dostatečně, může se obrátit na soud a zažádat o úpravu vyživovacích poměrů. Lze žádat až tři roky zpětně - Právo na výživné se nepromlčuje. Lze je však přiznat (u nezletilých dětí) za dobu nejdéle tří let ode dne zahájení soudního řízení (§98 ZOR). Promlčuje se nárok na jednotlivé platby výživného.

Výživné zletilého Vyživovací povinnost rodičů k dítěti trvá do té doby, než je dítě schopno se samo živit (§85, odst.(1), zákona o rodině), tedy do doby, než je soustavného výdělku schopné. Do dovršení zletilosti dítěte (do 18. let věku dítěte) může zahájit řízení o určení výživného soud i bez návrhu, zatímco po dosažení zletilosti je možné zahájit takové řízení jen na návrh (tzn. podáním žaloby) oprávněného. Pokud tedy dítě řádně studuje na vysoké škole (denní studium), trvá závazek k placení výživného po dobu studia (do jeho dokončení). X Naproti tomu, když dítě vstoupí do zaměstnání nebo zahájí jinou výdělečnou činnost, jež mu umožňuje samostatnou obživu, ale kterou později přeruší za účelem studia, jímž chce nabýt kvalifikace pro jiné povolání, vyživovací povinnost se neobnovuje.

Vyživovací povinnost dětí k rodičům - § 87 ZOR subsidiární vyživovací povinnost k vyživovací povinnosti manželů nebo rozvedených manželů Kdy nastává?: pokud je rodič neschopen samostatně se živit - stav odkázanosti na výživu děti jsou schopny samostatně se živit a mají i tolik, aby mohly poskytnout výživu rodiči týká se i nezletilých - má-li velký majetek má-li rodič více dětí, posuzuje se jejich vyživovací schopnost individuálně nesmí to být v rozporu s dobrými mravy - např. kdyby rodič své dítě opustil, může se dítě bránit proti přiznání vyživovací povinnosti

Rozsah vyživovací povinnosti zkoumají se majetkové poměry jedné i druhé strany kritériem je potom slušná výživa - rodiče nemají právo podílet se na životní úrovni svých dětí je nutno zhodnotit i zdravotní stav oprávněného soud je konkrétní žalobou vázán - nemůže přiznat rodiči více, než on žádá, ani kdyby možnosti a schopnosti dítěte byly větší, než rodič očekával vyživovací povinnost lze uložit pouze v penězích

Zánik vyživovací povinnosti pomine stav odkázanosti na výživu pomine vyživovací schopnost oprávněného smrtí oprávněného nebo povinného

Vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými ostatní příbuzní - příbuzní v řadě přímé (prarodiče a vnuci) - § 88 ZOR když vnuci nejsou schopni se samostatně živit a současně rodiče nemohou dostát své vyživovací povinnosti,  uplatňuje se pouze subsidiárně výjimečně se využívá i vyživovací povinnost vnuka vůči prarodiči prarodič ovšem nemá téměř žádná práva k vnukům - od roku 1998 je postavení prarodičů trochu lepší, zejm. v situaci, kdy se jejich děti rozvádí § 26/4 další je v § 27/4 - soudní úprava styku prarodiče s dítětem

Vyživovací povinnost vůči neprovdané matce neprovdaná matka = žena po porodu - není důležité, jestli se dítě narodí živé nebo mrtvé, ale nesmí dojí k potratu aktivně legitimace: neprovdaná matka (může být buď svobodná nebo vdaná, ale za někoho jiného, než vůči komu podává žalobu) pasivní legitimace: otec dítěte - otec - rozhodující je právní stav (podle II. nebo III. podmínky)

Možné alternativy výživné pro neprovdanou matku po dobu dvou let zákon neříká od kdy ( v tomto případě asi neplatí § 98/1 ZOR) nepromlčitelné není podmínkou stav odkázanosti na výživu lze uložit jednorázové zaplacení ,, nedoplatku´´ jedná se o přiměřenou výživu - mělo by se to zkoumat ve vztahu k ženě a ona by se neměla podílet na životní úrovni otce je možné změna poměrů dle § 99 - dítě zemře, matka se provdá úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutí (porodem) - těhotenské oblečení, obuv, jiné nezbytné prostředky promlčení 3 roky ode dne slehnutí jestliže soud určil otcovství podle III. doměnky, spojí to s určením vyživovací povinnosti c) výživné pro dítě, které se má narodit po dobu 28 týdnů, event. 37 týdnů (pokud by se jednalo o ženu osamělou nebo pokud by se jí mělo narodit více dětí) - měla by se sem zahrnout tzv. výbavička ( např.kočárek)

Sankční výživné exmanžela zvýhodňuje tzv. "nevinného manžela„ „Soud může rozvedenému manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu, jako je vyživovací povinnost mezi manžely (tedy aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná)“ "sankční výživné" lze přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu. Poté je výživné hrazeno v přiměřené výši. lze vyplatit i jednorázově na základě písemné dohody.

Započtení u výživného znamená zánik závazku lze jen dohodou stran nelze jednostranně dle ObčZ – sankce: absolutní neplatnost u nezletilých dětí nelze vůbec – sankce: absolutní neplatnost