Registrační číslo projektu Příjemce Základní škola, Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Králové Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.1.05/02.0010 Název projektu Digitalizace výuky Číslo prioritní osy 1/1.1 Předmět Zeměpis Téma Planety sluneční soustavy II Autor Mgr. Robert Jiran

Planety sluneční soustavy II ZEMĚPIS PRO 6.ROČNÍK Učebnice FRAUS Planety sluneční soustavy II . Fraus – str. 9 . Školní atlas světa – Sluneční soustava . Planety ( Jupiter, Saturn, Uran, Neptun) . Trpasličí planetky . Opakování

Jupiter Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy. V pořadí od Slunce je to pátá planeta, ale z hlediska složení jí považujeme za prvního plynného obra. Jupiter je objemnější a hmotnější než všechny ostatní planety dohromady. Jupiter je také první planeta, která má vlastní prstenec. Podle zatím dostupných informací má také nejvíce přirozených oběžnic. Jupiterovy měsíce se dělí do několika skupin. Nejznámější a největší jsou tzv. Galieovské měsíce. Europa, Callisto, Io a Ganymeides, který je dokonce větší než Merkur. Planeta Jupiter je tvořena převážně z vodíku. Jupiterovo jádro je ovšem kamenné. V atmosféře také převažuje vodík. Dále je zde helium a stopové množství dalších prvků, např. amoniak, methan... Na Jupiteru jsou patrná bouřková mračna, z nich největší se nám jeví jako Velká červená skvrna. Tato bouře má průměr 40 000 km a naše Země by se do ní vešla třikrát. Rychlost rotace Jupitera je nejvyšší z celé Sluneční soustavy. Slunce oběhne jednou za 12 let. Jupiter se také občas nazývá nedokončená hvězda. Je to tím, že Jupiter svou gravitací dokáže plyn stlačit tak, že se chová i vypadá jako kov. Protože je Jupiter jedním z nejjasnějších objektů na obloze, jeho průměrná jasnost se pohybuje mezi Marsem a Venuší, je znám již od pradávna. K Jupiteru již mířilo několik vesmírných sond.

Jupiter v datech Průměr 142 984km Doba oběhu kolem Slunce 11,86 let Doba otočení kolem osy 9,8 h Počet přirozených družic min 63

Saturn Saturn je druhá největší planeta sluneční soustavy. Strukturou je velmi podobný Jupiteru. Ale jeho hustota je daleko menší. Je dokonce jedinou planetou v celé sluneční soustavě, která by ve vodě plavala. Planetu tvoří hlavně vodík, přes 93%, a helium. Saturn rotuje kolem své osy jen o něco pomaleji než Jupiter. Slunce oběhne jednou za 29 let. Vzhledem k jeho nízké hustotě je jeho zploštění na pólech daleko větší než u Jupitera. Na Saturnově povrchu jsou jasně patrné pravidelné pruhy, které se od sebe liší barvou i šířkou. Proudění na Saturnu je ještě rychlejší než na Jupiteru. Dosahuje rychlosti až 1 800 km/h. Saturn je zajímavý, především díky svým jasným prstencům. Prstence jsou široké 420 000 km, ale jejich tloušťka je jen několik set metrů. Prstence jsou dobře pozorovatelné i ze Země. Saturn má také velký počet oběžnic. Největší z nich je Titan.

Saturn v datech Průměr 120 536km Doba oběhu kolem Slunce 29,46 let Doba otočení kolem osy 10,2 h Počet přirozených družic min 49

Uran je podobně jako Saturn a Jupiter plynný obr Uran je podobně jako Saturn a Jupiter plynný obr. Má však trochu jiné složení. Hlavní složkou je opět vodík, jenže tvoří pouhých 83%. Helium má zastoupení 15%. Obsahuje také malé množství methanu. Ostatní látky jsou zastoupeny v nepatrném množství. Nejvíce se Uran od ostatních planet odlišuje sklonem rotační osy. Ta je vychýlena o téměř 90°. Uran má své vlastní magnetické pole. To se ovšem nenachází v centru planety, ale 10 000 km pod kůrou a je vychýleno o 60° oproti sklonu osy rotace. Zdroj magnetismu není dosud znám. Slunce oběhne za 84 let. Uran má své vlastní prstence. Jsou velmi úzké - nejsou širší než 10 km. Jsou tvořeny z balvanů o velikosti kolem 10 m v průměru. Mají velmi tmavou barvu a jejich materiál je jeden z nejtmavších ve Sluneční soustavě. Uran má několik přirozených oběžnic. Uran je první objevená planeta Sluneční soustavy, která nebyla známá již z dávných časů. Uran Uran v datech Průměr 51 118 km Doba oběhu kolem Slunce 84,01 let Doba otočení kolem osy 17,9 h Počet přirozených družic min 27

Neptun Neptun je nejvzdálenější planetou od Slunce. Svým složením se velmi podobá Uranu. Jeho atmosféra je však daleko bouřlivější, než na Uranu. Větry zde vanou rychlostí 1 000 km/h a to v opačném směru, než je rotace Neptuna. Na Neptunu jsou dvě bouřkové oblasti. Jedna se nazývá Velká tmavá skvrna. Ta je velká asi jako Země. Neptun má, tak jako všechny obří planety, prstenec. Slunce oběhne jednou za 164 let. Neptun obíhá osm přirozených oběžnic. Neptun je také jediná planeta, u které bylo umístění nejprve vypočteno a teprve pak byl objeven.

Neptun

Trpasličí planety Planetky Patří sem tělesa kulovitého tvaru, která ovšem nejsou dominantní v zóně své oběžné dráhy. Patří sem Pluto, Ceres a Eris. Pravděpodobně se tato kategorie ještě rozšíří o Charon, Vestu a další . Planetky Jsou malé tělesa obíhající kolem Slunce nebo jiné hvězdy. Protože mají nízkou hmotnost, jejich gravitační síla je tak malá, že nedokáže zformovat tvar planetky do kulovitého tvaru a má tedy nepravidelný tvar. Ve Sluneční soustavě se taková tělesa nacházejí zejména v prostoru mezi Marsem a Jupiterem. PLUTO CHARON

OPAKOVÁNÍ Doplň názvy planet SATURN JUPITER NEPTUN Největší planeta se jmenuje? Planeta s největším počtem oběžnic je? Třetí planeta od Slunce je? Nejmenší planeta je? Červená planeta je? Nejvzdálenější planetou od Slunce je? JUPITER ZEMĚ MERKUR MARS NEPTUN Doplň názvy planet SATURN JUPITER NEPTUN