Efektivita osvětové kampaně zaměřené na práva dětí v náhradní rodinné péči Závěrečná zpráva – 1. vlna Únor 2015

Obsah Hlavní zjištění 3 Východiska a parametry projektu 10 Struktura vzorku 10 Výsledky 12 Realizátor projektu 20 Dotazník 21

Hlavní zjištění Obecně lze shrnout, že povědomost jednotlivých cílových skupin o právech dítěte v náhradní rodinné péči je spíše nižší. Následující shrnutí přináší informace o názorech skupin respondentů týkajících se přístupu k jednotlivým modelovým situacím. A) Obecné povědomí o zájmu dítěte, postoj k uplatňování zájmu dítěte jako předního hlediska, způsob jeho hodnocení a určení (čl. 3, odst. 1 Úmluvy). Součást faktorů ovlivňující zájem dítěte je i názor dítěte. Modelový případ se týkal umožnění studia talentovaného dítěte v pěstounské péči a financování takovéhoto studia i nad rámec finančních prostředků poskytovaných pěstounům. Pouze 13 % respondentů (o něco málo častěji pěstouni) správně uvedlo, že pěstoun musí vždy bez ohledu na to, zda bude studium talentovaného dítěte dotováno z prostředků, které by pěstoun věnoval na vzdělání vlastních dětí, umožnit dítěti v pěstounské péči takovéto studium. Téměř tři pětiny dotázaných se domnívají, že takovéto studium musí pěstoun hradit pouze v případě, že má dostatek finančních prostředků na zajištění studia dítěte v pěstounské péči i svých vlastních dětí. 15 % respondentů si myslí, že podstatné je zajištění školní docházky na škole běžného typu, bez toho, aby bylo dítěti umožněno studium na výběrové škole. Osmina respondentů pak z uvedených možností odpovědí nevybrala ani jednu.

Hlavní zjištění B) Postoj k podpoře zachování rodinných vztahů, resp. práva na život s rodiči (čl. 9 odst. 1 Úmluvy), v případě umístění dítěte do náhradní péče právo na zachování osobního kontaktu dítěte s oběma rodiči (čl. 9 odst. 3 Úmluvy). Modelový případ se týkal umožnění kontaktu dítěte v pěstounské péči s jeho biologickými rodiči, pokud o to dítě projeví zájem. Pouze třetina respondentů (častěji sociální pracovníci) správně uvedla, že pěstoun musí vždy dítěti, které o to projeví zájem, umožnit kontakt s jeho biologickými rodiči. Téměř polovina dotázaných (48 %, častěji pěstouni) se domnívá, že tento kontakt je možný jen ve výjimečných případech. Pouze 2 % oslovených uvedla, že tento kontakt by nikdy neměl být ze strany pěstounů podporován (častěji samotné děti v pěstounské péči). 18 % respondentů pak z uvedených možností odpovědí nevybralo ani jednu.

Hlavní zjištění C) Zákaz svévolných zásahů do soukromého života, rodiny a domova, korespondence atd. (čl. 16 Úmluvy). Modelový případ se týkal umožnění kontroly a nahlížení pěstounů do korespondence dítěte v pěstounské péči bez vědomí dítěte. O něco více než pětina respondentů (22 %) se správně domnívá, že pěstoun nesmí nikdy bez vědomí dítěte nahlížet do jeho korespondence. Tři pětiny oslovených zastávají názor, že kontrola korespondence je možná ve výjimečných případech (častěji pěstouni). Pouze 9 % ostatních uvedlo, že kontrola korespondence dítěte je možná ve všech případech. 9 % respondentů pak z uvedených možností odpovědí nevybralo ani jednu.

Hlavní zjištění D) Zvláštní ochrana dětí a zabezpečení náhradní péče o dítě, které nemůže být ponecháno ve svém vlastním rodinném prostředí. V případě, že je dítě umisťováno mimo rodinu je při volbě řešení nutno brát potřebný ohled na žádoucí kontinuitu ve výchově dítěte a na jeho etnický, náboženský, kulturní a jazykový původ (č. 20 Úmluvy). První modelový případ se týkal umožnění kontaktu dítěte s jeho mateřštinou. Necelá třetina respondentů (30 %, častěji sociální pracovníci) se správně domnívá, že pěstoun musí dítěti umožnit, aby neztratilo kontakt se svojí mateřštinou. 55 % oslovených zastává názor, že pěstoun musí dítěti v pěstounské péči umožnit kontakt s mateřštinou jen v případě, že dítě to samo bude vyžadovat. Pouze 4 % ostatních (častěji samotné děti v pěstounské péči) uvedla, že pěstoun by měl co nejrychleji zajistit, aby dítě zapomnělo jazyk svého etnika a tím mu bylo umožněno co nejkvalitnější vzdělání v češtině. 11 % respondentů pak z uvedených možností odpovědí nevybralo ani jednu.

Hlavní zjištění D) Zvláštní ochrana dětí a zabezpečení náhradní péče o dítě, které nemůže být ponecháno ve svém vlastním rodinném prostředí. V případě, že je dítě umisťováno mimo rodinu je při volbě řešení nutno brát potřebný ohled na žádoucí kontinuitu ve výchově dítěte a na jeho etnický, náboženský, kulturní a jazykový původ (č. 20 Úmluvy). Druhý modelový případ se týkal cíleného ovlivňování dítěte ve směru k přijetí náboženského vyznání. 86 % respondentů se správně domnívá, že pěstoun má právo cíleně ovlivňovat dítě svěřené do pěstounské péče ve směru k přijetí náboženského vyznání pouze v tom případě, kdy o to samotné dítě projeví zájem. 3 % oslovených zastává názor, že toto ovlivňování je vždy možné, naopak 7 % ostatních se domnívá, že není možné nikdy. Pouze 4 % respondentů pak z uvedených možností odpovědí nevybrala ani jednu.

Hlavní zjištění E) Péče o děti se zdravotním postižením. Duševně nebo tělesně postižené dítě má požívat plného a řádného života v podmínkách zabezpečujících důstojnost, podporujících sebedůvěru a umožňujících aktivní účast dítěte ve společnosti. (čl. 23 a 25 Úmluvy). Modelový případ se týkal zapojení dítěte s těžkým zdravotním postižením do běžných aktivit. Necelá čtvrtina respondentů se správně domnívá, že pěstoun musí vždy aktivně zapojovat dítě s postižením do běžných aktivit, a to bez ohledu na výši finančního příspěvku. 28 % oslovených zastává názor, že toto zapojování dítěte do běžných aktivit je limitováno výší finančních prostředků, které jsou pokryty dávkami pěstounské péče. Pětina dalších si myslí, že pěstoun nemá povinnost dítě se zdravotním handicapem do těchto aktivit zapojovat. Více než čtvrtina respondentů (28 %, častěji sociální pracovníci) pak z uvedených možností odpovědí nevybrala ani jednu.

Hlavní zjištění F) Právo dítěte na vzdělání, v podmínkách České republiky především dostupnost vzdělání, resp. hlavního vzdělávacího proudu, pro všechny děti bez ohledu na jejich původ zdravotní nebo sociální znevýhodnění (čl. 28 Úmluvy). Modelový případ se týkal vzdělávání handicapovaného dítěte společně se zdravými dětmi. Více než čtvrtina respondentů (27 %) se správně domnívá, že handicapované děti se vždy, a to i bez ohledu, zda o to samy projeví zájem, mají vzdělávat společně se zdravými dětmi. 42 % oslovených (častěji pěstouni) zastává názor, že toto vzdělávání handicapovaných dětí má být podmíněno jejich zájmem. Pouze 7 % dalších (častěji samotné děti v pěstounské péči) si myslí, že vzdělávání handicapovaných a zdravých dětí má být odděleno. Čtvrtina respondentů (častěji sociální pracovníci) pak z uvedených možností odpovědí nevybrala ani jednu.

Východiska a parametry projektu Zadání projektu Výzkum je součástí projektu Osvětová kampaň zaměřená na práva dětí v náhradní rodinné péči, reg. číslo projektu: MGS/B4/2014, financovaného z fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) v programové oblasti Ohrožené děti a mládež. Jeho zadavatelem je obecně prospěšná společnost Kruh rodiny. Výzkum je realizován ve dvou vlnách – před kampaní (únor 2015, zjištění znalosti a postojů) a po kampani (březen 2016, ověření dopadu kampaně). Primární cíle projektu Ověření znalosti problematiky a postojů k otázce práv dětí v náhradní rodinné péči (zejména články 3, 9, 16, 20, 23, 25 a 28 Úmluvy o právech dítěte). Metoda projektu a detaily terénního šetření Kvantitativní výzkum realizovaný metodikou internetového dotazování Cílová skupina : pěstouni, děti/dospívající starší 15 let v pěstounské péči a pracovníci doprovázejících organizací Zdroj kontaktů: zadavatel projektu a jeho spolupracující organizace Lokality: celá Česká republika Data: nevážená Celkový počet rozhovorů v 1. vlně: 608 Termín dotazování 1. vlny: 2. – 15. února 2015 Dotazník: vytvořen zadavatelem výzkumu ve spolupráci s agenturou STEM/MARK Správné odpovědi jsou v grafech označeny modrým rámečkem. Statisticky významné rozdíly jsou poté znázorněny vínovým rámečkem.

Struktura vzorku

VÝSLEDKY

Pouze osmina respondentů správně uvedla, že pěstoun musí vždy dítěti hradit studium, a to i v případě, že by bylo hrazeno z prostředků, které by pěstoun věnoval na vzdělání vlastních dětí

Třetina respondentů správně uvedla, že pěstoun musí dítěti, vždy umožnit kontakt s jeho biologickým rodičem, pokud o to dítě projeví zájem

Necelá čtvrtina respondentů správně uvedla, že pěstoun nikdy nesmí nahlížet do korespondence dítěte bez jeho vědomí

Necelá třetina respondentů správně uvedla, že pěstoun musí dítěti umožnit, aby neztratilo kontakt s mateřštinou

Více než 4/5 respondentů správně uvedly, že pěstoun může cíleně dítě ovlivňovat v otázkách náboženského vyznání, jen v případě, že o to samotné dítě projeví zájem

Necelá čtvrtina respondentů správně uvedla, že pěstoun musí dítě se zdravotním postižením vždy zapojit do běžných aktivit, a to bez ohledu na výši finančního příspěvku

O něco více než čtvrtina respondentů správně uvedla, že handicapované dítě se má vždy/v každém případě vzdělávat s dětmi zdravými, a to bez ohledu, zda o to projeví zájem

Realizátor projektu Business Advisor Analytička Sídlo firmy: Chlumčanského 497/5, 180 00, Praha 8 Telefon: 225 986 811 Fax: 225 986 860 E-mail: info@stemmark.cz www.stemmark.cz slideshare.net/stemmark twitter.com/stemmark Pomáháme našim zákazníkům správně porozumět výsledkům výzkumu a zvolit optimální marketingovou strategii, vedoucí k úspěchu a k dosažení jejich cílů. Tím pomáháme jejich růstu a zlepšování pozice na trhu. Už několik let budujeme otevřenou firmu. Naši zaměstnanci přistupují ke své práci zodpovědně a dostávají úměrný prostor k sebevyjádření. Práce nás baví a vždy se při ní snažíme o řemeslnou poctivost. Jsme členy profesních sdružení: Business Advisor Barbora Večerková Mobil: 603 458 959 E-mail: vecerkova@stemmark.cz Analytička Eva Košťálková E-mail: kostalkova@stemmark.cz

DOTAZNÍK

Dotazník

Dotazník