Kyseliny

HCl → H+ + Cl- HCl + H2O → H3O+ + Cl- Kyseliny látky leptavé povahy, často kyselé chuti obsahují vodík vázaný na anion při rozpouštění ve vodě uvolňují H+, čímž zvyšují kyselost roztoku HCl → H+ + Cl- HCl + H2O → H3O+ + Cl- podle složení je dělíme na: bezkyslíkaté – dvouprvkové kyseliny (HCl,...) kyslíkaté – obsahují vodík, kyslík a další prvek (H2SO4)

Kyseliny po odtržení vodíkového kationtu H+ může kyselina na jeho místo navázat kation kovu vzniká sůl =látka složená z kationtu kovu a aniontu kyseliny HCl → H+ + Cl- 2 Cl- + Mg2+ → MgCl2 vzniklý chlorid hořečnatý je solí kyseliny chlorovodíkové

Bezkyslíkaté kyseliny obsahují pouze vodík a kyselinotvorný prvek kyselinotvorný prvek má záporné oxidační číslo HICl-I může být -I, -II, (-III) anion kyselin obsahuje pouze kyselinotvorný prvek se záporným nábojem H2S → 2 H+ + S2-

Bezkyslíkaté kyseliny Kyselina chlorovodíková – HCl vzniká rozpouštěním plynného chlorovodíku ve vodě čirá kapalina výrazného štiplavého zápachu – odpařuje se z ní chlorovodík maximálně může být 37% = „koncentrovaná“ disociuje na vodíkový kation a chloridový anion HCl→ H+ + Cl- její soli se označují jako chloridy (obsahují Cl-) starší označení je kyselina solná (výroba ze soli)

Bezkyslíkaté kyseliny vyrábí se reakcí chloru s vodíkem .... H2 + .... Cl2 → .... HCl vzniklý chlorovodík se poté rozpouští ve vodě použití jedna ze základních kyselin v chemickém průmyslu výroba plastů (PVC, chloropren,...) výroba léčiv a barviv čištění kovů je obsažena v žaludku v trávicích šťávách

Bezkyslíkaté kyseliny Kyselina fluorovodíková – HF vzniká z fluorovodíku rozpouštěnm ve vodě disociuje na vodíkový kation a fluoridový anion HF → H+ + F- její soli se označují jako fluoridy (obsahují F-) použití leptá sklo – používá se pro umělecké zdobení skla

Bezkyslíkaté kyseliny Kyselina sirovodíková – H2S = kyselina sulfanová vzniká rozpouštěním sirovodíku ve vodě čirá kapalina výrazného zápachu – uvolňuje sirovodík disociuje na vodíkové kationty a sulfidový anion .... H2S → .... H+ + .... S2- její soli se označují jako sulfidy (obsahují S2-)

Bezkyslíkaté kyseliny Kyselina kyanovodíková – HCN vzniká rozpouštěním kyanovodíku ve vodě kyanovodík je velmi jedovatý plyn vonící po hořkých mandlích vzorec kyanovodíku je HCN disociuje na vodíkový kation a kyanidový anion HCN → H+ + CN- její soli se označují jako kyanidy (obsahují CN-) použití – jedy, získávání zlata z rud

Bezkyslíkaté kyseliny další bezkyslíkaté kyseliny HBr – kyselina bromovodíková HI – kyselina jodovodíková

Bezkyslíkaté kyseliny přehled bezkyslíkatých kyselin kyselina název disociace sůl HF k. fluorovodíková → H+ + F- fluorid F- HCl k. chlorovodíková → H+ + Cl- chlorid Cl- HBr k. bromovodíková → H+ + Br- bromid Br- HI k. jodovodíková → H+ + I- jodid I- HCN k. kyanovodíková → H+ + CN- kyanid CN- H2S k.sirovodíková k. sulfanová → 2 H+ + S2- sulfid S2-

Kyslíkaté kyseliny kromě vodíku a kyselinotvorného prvku obsahují i kyslík například kyselina sírová H2SO4 odštěpením vodíku vznikají složité anionty .... H2SO4 → .... H+ + .... SO42- kyselinotvorný prvek má kladné oxidační číslo HI2S..O-II4

Kyslíkaté kyseliny Kyselina sírová – H2SO4 velmi hustá bezbarvá kapalina vyrábí se 96% = koncentrovaná kyselina sírová disociuje na vodíkový kation a síranový anion H2SO4 → 2 H+ + SO42- její soli se označují jako sírany (obsahují SO42-) koncentrovaná kyselina odebírá vodu - vysušuje ve středověku se označovala jako vitriol

Kyslíkaté kyseliny vyrábí se ve třech krocích S → SO2 → SO3 → H2SO4 Spalování síry: .... S + .... O2 → .... SO2 Výroba SO3: .... SO2 + .... O2 → .... SO3 Výroba H2SO4: rozpouštění SO3 v H2SO4 použití klíčová chemická surovina výroba plastů, barviv, léčiv, hnojiv výroba výbušnin, úprava rud, sušení látek v autobateriích

Kyslíkaté kyseliny Kyselina dusičná – HNO3 bezbarvá kapalina, na světle se barví do žluta uchovává se v tmavých lahvích běžně se jako koncentrovaná označuje 67% silně leptavá, kůži zbaruje žlutě (bílkoviny) její páry jsou dráždivé s kovy často reaguje za vzniku hnědého oxidu dusičitého

Kyslíkaté kyseliny disociuje na vodíkový kation a dusičnanový anion HNO3 → H+ + NO3- její soli se označují jako dusičnany (obsahují anion NO3-) vyrábí se ve třech krocích: spalování amoniaku za vzniku oxidu dusnatého reakce oxidu dusného s kyslíkem za vzniku oxidu dusičitého reakce oxidu dusičitého s vodou

Kyslíkaté kyseliny využití spalování amoniaku za vzniku oxidu dusnatého: ....... + ....... → ....... + H2O reakce oxidu dusnatého s kyslíkem za vzniku oxidu dusičitého: ....... + ....... → ....... reakce oxidu dusičitého s vodou ....... + ....... → HNO3 + HNO2 využití výroba barviv, dusíkatých hnojiv výroba výbušnin (TNT, nitroglycerin,...)

Kyslíkaté kyseliny Kyselina fosforečná – H3PO4 přesněji kyselina trihydrogenfosforečná vyskytuje se vázaná v živých organismech kosti, zuby, DNA disociuje na vodíkový kation a fosforečnanový anion .... H3PO4 → .... H+ + .... PO43- její soli se označují jako fosforečnany (PO43-)

Kyslíkaté kyseliny Kyselina uhličitá – H2CO3 využití výroba hnojiv – fosfáty, superfosfát okyselovadlo v potravinářství – Cola nátěry proti korozi Kyselina uhličitá – H2CO3 je v perlivých nápojích a většině minerálek vzniká rozpouštěním oxidu uhličitého ve vodě ..... + ..... → H2CO3 nemá leptavé účinky

Kyslíkaté kyseliny disociuje na vodíkový kation a uhličitanový anion .... H2CO3 → .... H+ + .... CO32- její soli se označují jako uhličitany (CO32-) je přirozenou součástí dešťové vody a odstáté vody podílí se na vzniku krasových útvarů

Kyslíkaté kyseliny Kyselina siřičitá – H2SO3 je hlavní součástí kyselých dešťů může se měnit až na kyselinu sírovou má bělící účinky disociuje na vodíkový kation a siřičitanový anion H2SO3 → 2 H+ + SO32- tvoří soli siřičitany (obsahují SO32-)

Kyseliny Kyseliny dělíme podle kyselosti na: silné slabé výrazně zvyšují kyselost roztoku, jsou silně leptavé kyseliny halogenovodíkové, H2SO4, HNO3, ... slabé kyselost zvyšují jen málo, jsou jen slabě leptavé H2S, HCN, H2CO3, H2SO3, H3PO4, ...

Kyseliny kyseliny dělíme podle počtu vodíků na: jednosytné dvousytné odštěpují pouze jeden vodík HCN, HNO3, ......, ......, ......, ....... dvousytné odštěpují dva vodíky H2S, .........., .........., .......... trojsytné odštěpují tři vodíky .......... čtyřsytné,...

Kyslíkaté kyseliny Přehled kyslíkatých kyselin kyselina název soli sytnost síla H2SO4 ................... sírany SO42- .... ........ HNO3 NO3- silná H3PO4 k.fosforečná .................. PO43- ........... k. uhličitá 2 slabá k.siřičitá SO32-

Názvosloví kyslíkatých kyselin narozdíl od bezkyslíkatých kyselin je třeba popsat oxidační číslo kyselinotvorného prvku popisuje se pomocí názvoslovných koncovek I -ná II -natá III -itá IV -ičitá V -ičná/-ečná VI -ová VII -istá VIII -ičelá

Názvosloví kyslíkatých kyselin Sestavení názvu ze vzorce 1. krok určíme oxidační číslo kyselinotvorného prvku H..Cl..O3.. 2. krok sestavíme název: kyselina prvek+koncovka ______________________

Názvosloví kyslíkatých kyselin Sestavení vzorce z názvu 1. krok sestavení vzorce oxidu se stejným oxidačním číslem kyselina boritá -> ....................... 2. krok „součet“ vzorce oxidu a vody ............ + H2 O (3. krok) pokrácení vzorce