Energetická politika ČR a EU a co je třeba změnit „Supermarket příležitostí“ nebo „hypermarket rizik“ ? XVIII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ Ing. Pavel Bartoš viceprezident HK ČR 28. –

Současné rozhodující problémy podnikatelského prostředí v ČR dostupná, technicky vzdělaná, kvalifikovaná a práceochotná pracovní síla dostupné suroviny, energie a efektivní energetika dopravní infrastruktura kvalita životního prostředí, zejména ovzduší

Energetika Ministr životního prostředí Martin Bursík k energetice: „máme před sebou supermarket příležitostí“ Ptám se za podnikatele: zda současný stav a očekávaný vývoj není „hypermarketem rizik“ ???

Energetika: je veřejná služba pro koncové odběratele není cíl, ale nástroj k dosažení cílů je jedním z rozhodujících faktorů podnikatelského prostředí není politika, ale technický exaktní obor podléhající fyzikálním a přírodním zákonům má globální rozměr a globální vlivy, zejména environmentální dlouhodobá setrvačnost

Požadavky podnikatelů na energetické služby efektivní energetika dlouhodobá spolehlivost dodávek cena zabezpečující konkurenceschopnost dlouhodobě a v globálním rozměru energetika nesmí být nástrojem v hospodářské soutěži kde nefunguje konkurence musí nastoupit regulace optimální koexistence energetiky a životního prostředí

Jak řešit vědecky, technicky, odborně, zodpovědně v širokých souvislostech bez amatérských populistických vědecky a technicky nepodložených vizí převzít zodpovědnost za zabezpečení vlastních energetických potřeb rozhodnutí přijímat včas s ohledem na dlouhodobou setrvačnost v energetice respektovat kontinuitu řešit v globálním rozměru a komplexně

Jak řešit efektivně nakládat s energetickými surovinami, zdroji a energiemi – neplýtvat !!! optimálně využívat tuzemský energetický potenciál – preferovat národní zájmy !!! volit optimální mix energetických zdrojů a surovin s ohledem na národní specifika, národní zájmy a bezpečnost a na koncového odběratele

Jak řešit podporovat moderní energeticky efektivní technologie a zařízení ve výrobě i spotřebě energie pravdivě, objektivně a srozumitelně informovat o známých důsledcích navrhovaných řešení slepě nepodporovat a nepřejímat ty požadavky EU, které odporují národním zájmům

ukončení provozu JEDU po roce 2020 deficit 20 TWh dovoz 8 mil tun ČU dovoz ZP +5mld Z hlediska nákladovosti je nejdražší dovážet elektřinu, dovoz ČU a zemního plynu bude cenově zhruba ekvivalentní, cca o 1/3 nižší. Výhled energetických bilancí v ČR do roku 2040

Globální oteplování připusťme že existuje respektujeme všechny potenciální faktory způsobující globální oteplení jakým podílem se na oteplování podílí lidská činnost ??? a jakým energetika ??? mají navrhovaná opatření environmentální přínos, nebo se jedná o zbytečně vynakládané prostředky jsou navrhovaná opatření EU smysluplná z globálního pohledu

Graf sluneční aktivity

CO 2 – mýty, nebo realita ? bez CO 2 by život na Zemi byl nemožný CO 2 není plyn zdraví škodlivý globální oteplování – připusťme, že existuje které faktory ho způsobují a jakým dílem ? nebojujeme s větrnými mlýny ??? není nutné se připravit na důsledky globálního oteplování ???

Koexistence životního prostředí a energetiky – sen nebo realita ??? musíme ji hledat a ne zatracovat řešit vědecky a technicky koncepčně a ve všech souvislostech s ohledem na časové cykly v energetice energetika není politika národní zájmy jsou i zájmy EU

Nerostné bohatství ČR – základní pilíř konkurenceschopnosti ČR území ČR je surovinově značně vyčerpané cenné jsou zásoby energetických surovin (uhlí a uran) těžbě surovin se kladou nepřijatelné překážky je ohroženo využití tuzemského nerostného bohatství ve prospěch ČR a jejich občanů nedovedeme, nebo nechceme si vážit tuzemského nerostného bohatství ??

Neobnovitelné suroviny – obnovitelné zdroje nejedná se o soutěž, ale efektivní využití možností a příležitostí nezbytné je zvážení všech aspektů a dopadů – viz biopaliva občan je součástí životního prostředí každá vydělaná Kč zatěžuje životní prostředí = dotace zatěžují životní prostředí

Úspory a záměny energií a surovin Ano, ale ne za každou cenu Může padělání bankovky Kč stát Kč ??? platí to vždy při úsporách energií a energetických opatřeních ??? komplexní odborný, technický, ekonomický a environmentální přístup je nezbytný !!!

Energetická a surovinová nezávislost a bezpečnost klíčové faktory prosperity a konkurenceschopnosti optimální a efektivní využití domácích surovin převzetí zodpovědnosti za environmentální důsledky vlastní spotřeby a životní úrovně

Současná environmentální politika EU Chce být lídrem v ochraně životního prostředí Životní prostředí má globální charakter Skutečností je přenášení ekologické zátěže mimo území EU Příklad – snižování produkce CO2, která není dána produkcí CO2 nad územím EU, ale je dána spotřebou v EU, která vytváří při své výrobě CO2

Další příklady Výroba biolíhu Energeticky velmi náročná, prakticky bez energetického přínosu Kácení pralesů v Amazonii v Brazilii a v jiných částech světa Omezování výroby potravin a jejich zdražování v důsledku využívání potravinových surovin pro výrobu pohonných hmot Další ochuzování chudých na úkor nelogických pseudoenvironmentálních požadavků EU

Kam vedou špatná politická rozhodnutí ?

Omezování těžby a využívání tuzemských energetických surovin Důsledky: - nevyužití nerostného bohatství ČR - růst energetické závislosti ČR - znehodnocení historického know-how - nepřiměřený růst cen energií - snižování konkurenceschopnosti - ztráta pracovních míst – vývoz zaměstnanosti - snižování životní úrovně - pokrytecká podpora „exportu“ ekologických zátěží do jiných zemí

Nepřipustit přípravu výstavby nového jaderného zdroje v ČR Důsledky: - reálná hrozba kritického nedostatku elektrické energie v ČR, ale i v EU - neovlivnitelný růst cen el. energie - nevyužití schopnosti postavit jadernou elektrárnu - zamezení razantního snížení prakticky všech emisí, nejen CO 2 - zamezení strategického posílení národního hospodářství

Zákaz státní podpory energetického využívání komunálních odpadů Důsledky: - ročně se v ČR skládkuje a ještě dlouhou dobu bude skládkovat přibližně 3 až 4 mil. tun komunálních odpadů, což představuje více jak 3 mil. tun hnědého uhlí - nebudou splněny závazné požadavky ČR vůči EU

Využívání 20% energie z obnovitelných zdrojů do roku 2010 Důsledky: - na dosažení cíle může být teoreticky spotřebováno víc energie z neobnovitelných zdrojů než bude vyrobeno z obnovitelných zdrojů - hrozba nedostatku surovin pro klasická odvětví (dřevařský a papírenský průmysl, výroba potravin aj.) - nerespektují se efektivnější postupy, např. zvyšování účinnosti, aj.

Kritika vysoké energetické náročnosti českého průmyslu Možné důsledky: - vytěsnění energeticky náročných technologií mimo ČR a EU - dovoz těchto výrobků ze zahraničí - energeticky a z pohledu CO 2 se nic nevyřeší, ale zvýší se spotřeba energie na dopravu - ztráta pracovních míst a cenného know-how - další růst hospodářské závislosti (ocel, cement)

Výroba biolíhu v ČR Náklady na výstavbu dvou až tří lihovarů v ČR budou spláceny vývozem biolíhu do zahraničí Důsledky: - v ČR budou spotřebovávány neobnovitelné energie - v zahraničí bude plněn limit přidávaného biopaliva do benzínu - ČR nebude plnit % biolíhu v benzínu - zatížení náklady na nefektivní dopravu biolíhu do zahraničí

Preference využívání zemního plynu v ČR Oficiální ruská strategie: - rozvíjet v Rusku uhelný průmysl a jadernou energetiku pro pokrytí tuzemské spotřeby - plyn a ropu přednostně exportovat Důsledky: - omezení těžby a spotřeby uhlí v ČR - celková spotřeba surovin a energie se nezmění, včetně produkce CO2 - ztráta předpokladu, že se uhlí v ČR využije ekologičtěji jak v Rusku - co když „zelení“ v Rusku zamknou ložiska plynu stejně jako naši zelení v Beskydech ???

Preference využívání zemního plynu v ČR Důsledky: - při těžbě plynu uniká do ovzduší 5 až 10 % CH4 - na dopravu plynu do ČR se v kompresorových stanicích spotřebuje 25% dopravovaného plynu - zemní plyn na vstupu do spotřeby má již sníženou účinnost o 30 až 35 % - není globální ekonomický i ekologický přínos záporný ?

Jak dál ? Politická rozhodnutí musí respektovat vědecké a technické argumenty Lidem (voličům) se musí sdělovat pravda a skutečné důsledky prosazovaných technicky nepodložených opatření Existují a jsou hájeny národní zájmy ? Kolik zbývá času ?? Co pro to udělá veřejná správa ??? Co pro to uděláme my ???? A vůbec, chceme to udělat ?????

Závěr Tuzemské zásoby surovin, zejména energetických, jsou skutečným nerostným bohatstvím státu, nikoliv těžebních společností či politiků. Respektujme to !!!

Děkuji za pozornost