Obrázky a uspořádání některých částí prezentace dle Carpenter, Huffman: Visualizng Psychology. John Wiley & Sons, Inc., 2008 10. Motivace Plháková, A. (2003). Učebnice obecné psychologie, Praha: Academia, s.319-385 Nakonečný: Motivace lidského chování, Praha, Academia 1996

Motivace Motivace: souhrn intrapsychických dynamických sil, které aktivují, směřují a udržují chování, obvykle směrem k nějakému cíli cíl = něco získat (approach) x něčemu se vyhnout (avoidance)

Motivace a motivy motivace – hledání „příčin“ chování motivy (jednotlivé dynamické síly) se v reálné situaci vždy skládají a výsledné chování je vedeno usměrňováno nejnaléhavějšími motivy, případně synergií (uplatní se více motivů najednou) motiv vnitřní mentální pohnutka vnější – pobídka (incentiva) motivačně-emocionální systém anticipované emoce jako bezprostřední motivátory (ale ne zjednodušeně! – někdy se pouštíme do chování, které bude emočně neutrální nebo dokonce nepříjemné, ale má přinést později emoční satisfakci – např. vyhnutí se trestu, výčitkám svědomí atd.)

Motivace a motivy existuje „nemotivované“ chování? uvědomované motivované projevy chování nemotivované – automatické chování (dynamické stereotypy, výraz) nevědomé motivy – sublimace motivů (náhrada osobně nepřijatelného motivu motivem jiným – např. dynamická teorie umělecké tvorby jako sublimace sexuálních pohnutek

Motivace a motivy implicitní a explicitní motivy motiv (Heckhausen) = „hodnotící dispozice“, hodnota, kterou osobnost připisuje široké skupině výsledků (např. úspěch) implicitní M – obecná připravenost reagovat na podněty, situace spojené s určitým motivem, člověk si je nemusí plně uvědomovat explicitní M – sobě připisované motivy

Motivace a motivy druhy lidských motivů sebezáchovné a stimulační (vycházejí z biologických potřeb) psychosociální sociální (vycházejí se sociální povahy lidské existence – potřeba vztahů a sociálního začlenění) individuální psychické motivy (sebepojetí, sebeurčenost, smysluplnost bytí)

Motivace a motivy sebezáchovné motivy motivy zajišťující přežití jedince (hlad, žízeň, tělesná teplota) motivy zajišťující přežití druhu (sexuální a rodičovské motivy)

Sebezáchovné motivy

Hlad a alimentární (potravní) chování apetenční fáze a konzumace Biologické faktory: laterální hypotalamus – spouští příjem potravy, ventromediální hypotalamus – zastavuje příjem potravy mozková centra – informace o stavu – glukostatická, případně lipostatická hypotéza

Motivace a potravní chování kulturní modifikace potravního chování co se jí a co ne tělesné schéma symbolický význam přijímání potravy individuální psychické faktory sebeurčení a sebeovládání poruchy příjmu potravy

Poruchy potravního chování Mentální anorexie a mentální bulimie Obezita – řada biologických a sociokulturních faktorů Mentální anorexie a mentální bulimie symptomy Mentální anorexie a mentální bulimie

Žízeň a regulace příjmu tekutin role koncentrace solí sodíku v mimobuněčných tekutinách (sodík neprochází buněčnou membránou) nedostatek extracelulární tekutiny – žízeň, odčerpává se voda z krve, pokles krevního tlaku (další signály z ledvin, srdce a cév do mozku (hypotalamus) hypotalamus hypofýza: antidiuretický hormon (zadržení vody v ledvinách) ledviny renin v krvi angiotenzin-pocit žízně při velké koncentraci sodíku v extracelulární tekutině (i v krevním řečišti) – osmózou se přesune voda z buněk (včetně neuronů hypotalamu) do krve – žízeň (např. po slaném jídle)

Sexuální motivy sexuální chování vliv kulturních faktorů apetence (touhy, fantazie, vzruchy) konzumace (vlastní sexuální aktivity směřující k dosažení orgasmu) vliv kulturních faktorů restrikce – tabu (incest, věk, kasta, atd.) sexuální morálka – pocity viny rané zkušenosti a sexuální chování (Harlowovy pokusy s izolovanými mláďaty opic)

Rodičovské motivy nezbytnost péče (René Spitz – děti v ústavech, pokles hmotnosti apatie, úmrtnost; Langmeier, Matějček – Psychická deprivace v dětství, 1963) – potřeba specifického sociálního objektu rodičovské chování – částečně dědičně (vnímání dětské tváře – instinktivní reakce při kontaktu; prolaktin u žen), částečně sociokulturně citové přilnutí (Harlow – chlupaté modely matek, Bowlby – instinktivní motivační systém

Citové přilnutí (Attachment): přetrvávající silná emoční vazba k pečující osobě (osobám Lorenzův imprinting studie ukazují na biologickou povahu citového přilnutí i u lidí (ochrana před ohrožením)

Citové přilnutí Harlowovy výkumy opic – ne potrava ale kontakt je tím, co uspokojuje potřebu vazby

Citové přilnutí Tři typy vazby Ainsworthová - experimentální navození vazbového chování („divná situace“) identifikovala 3 typy vazby: jistá vazba děti zůstávají blízko u matky, střední distress když odejde, šťastné když se vrátí - kontakt

Citové přilnutí Tři typy vazby vyhýbavá vazba dítě se chová stejně k matce i cizí osobě a jen zřídka křičí, když matka odejde úzkostná/ambivalení dítě je neklidné, když matka odejde; když se matka vrátí, dítě vzhledává blízkost ale také se snaží vykroutit

Citové přilnutí výzkumy ukazují na to, že vzorec vazby, který jsme si vytvořili v dětství přenášíme později do svých partnerských vztahů

Přístupy k motivaci zaměřené na biologickou povahu motivů: Instinkty – vrozené vzorce chování (sebezáchovné, reprodukční) McDougall sociobilogie (Wilson aj. , „sobecký“ gen) Redukce puzení (Drivu) C.Hull- vnitřní tenze pudí k uspokojení základních potřeb (vyhnout se deficitům), homeostatická regulace – udržování rovnováhy Aktivace - motivace k optimální úrovni aktivace a proměnlivosti stimulace

Drive-Reduction Theory

Motivy stimulace - úroveň aktivace a potřeba proměnlivé stimulace lidé vyhledávají individuální úroveň optimální aktivace Zuckerman – sensation seeking vyhledávání vzrušení potřeba zkušeností disinhibice (potřeba „nevázanosti“) citlivost na nudu

Teorie motivace Freudova teorie pudů: pudy jsou zdrojem veškeré psychické energie pudy života (sebezáchovné, sexuální) pudy smrti (agresivity, sebedstrukce – s cílem anorganické stability) chování motivované primitivními popudy = agování výbuchy agresivity, sebepoškozování, zneužívání, promiskuita, atd. podle analytiků často při ohrožení intimního („objektového“) vztahu

Psychosociální motivy

Teorie motivace Murrayho teorie potřeb: potřeba = síla, která organizuje vnímání, myšlení, snažení a jednání určitým směrem s cílem změnit existující neuspokojivou situaci potřeby primární (tělesné) a psychogenní sekundární potřeby (sexuální potřeba se objevuje jako obojí) potřeby se prosazují buď spontánně nebo jsou aktivovány na základě (pozitivních a negativních) tlaků (vnějších podmínek) výsledkem opakované interakce potřeby a tlaku je téma je výsledkem tlaků, jimž jsme byli vystaveni při uspokojování svých potřeb v dětství – např. přísná výchova, sourozenecká rivalita, podpora rodiny atd. Tematický apercepční test

Přehled Murrayho psychogenních potřeb (Carver, Scheier, 2000 – dle Plhákové, 2003)

Thematic Aperception Test test interpretace viděného – diagnostika implicitních motivů (energizují, vybírají a zaměřují naše chování) potřeba výkonu potřeba afiliace potřeba moci potřeba intimity (viz dále)

Psychosociální motivy implicitně založené motivační tendence (TAT) big three (D. McClelland, Winter): potřeba úspěšného výkonu potřeba afiliace a intimity potřeba moci jsou založeny jako dvě protichůdné tendence naděje x obava (např. naděje na úspěch x obava z neúspěchu)

Příklad - behaviorální koreláty vysoké výkonové motivace (volně podle McAdamse, 1994, s.625) Vysoké aspirace, ale střední míra akceptovaného rizika Preference situací, v nichž osobní zodpovědnost může ovlivnit výsledky Tendence úspěch přičítat sobě, ale v situaci neúspěchu obviňovat ostatní Podvádění nebo „pozměňování“ pravidel v zájmu dosažení žádoucího cíle rychle a efektivně Záliba v cestování Sebe-kontrola, inhibice a tolerance oddáleného uspokojení Preference tmavých barev a formální módy Rozšířená orientace na budoucnost Zvýšená sociální mobilita a vyšší dosažené vzdělání Podnikavý duch Úspěch v podnikání Výchova v rodině, kde rodiče stanovovali vysoké požadavky na výkon Pravidelné krmení a poměrně striktní nácvik hygieny v dětství

Motiv moci - vlivu McClelland: dvě podoby moci personalizovaná - se soustřeďuje na budování a udržování vlastní pozice, socializovaná - se projevuje v podpoře druhých a v pomáhání jim (McClelland, Davis, 1972). čtyři vývojová stádia orientace na moc (v paralele k psychoanalytickým stádiím vývoje) přijímání moci autonomie asertivní prosazování generativita

Schéma 4 stádií moci (volně podle McClelland, 1975, str. 36)

Teorie motivace Maslowova hierarchie potřeb interakce biologických, psychologických a sociálních potřeb potřeby nedostatku, potřeby bytí

Teorie motivace Další psychosociální teorie Kognitivní—motivace je ovlivněna atribucemi a očekáváním (očekávání x hodnota) Incentivní motivace = vnější motivace —motivace je výsledkem působení vnějších podnětů

Heckausenova teorie – Rubikon model Heckhausen (1980) - utřídění pojmů používaných v motivačním kontextu (jako např. přání, rozhodování, volní úsilí atd.), odlišení přirozeně navazujících sekvencí dějů v procesu motivace. Rubikon model: mezi jednotlivými fázemi existují jasné hranice, dílčí fáze mají své zvláštní funkční charakteristiky (dva odlišné stavy mysli – dva různé způsoby integrace psychických procesů) motivační mentální nastavení volní mentální nastavení.

Teorie sebedeterminace Vnitřně motivované chování vychází z těchto základních potřeb kompetence relatedness (potřeba potvrzujících vztahů) autonomie http://www.psych.rochester.edu/SDT/theory.php

Kontinuum sebedeterminace s typy motivace a typy regulace (volně podle Deci, Ryan, 2002, str. 16)

Vnitřní a vnější motivace vztah vnitřní a vnější motivace (např. Deci & Ryan, Green & Nisbett) Deci a Ryan – teorie sebedeterminace: potřeba kompetence, vztahů a autonomie vnější odměny mohou snižovat zájem a vnitřní motivaci

Předmětná stránka motivace - cíle cíl = jasná představa žádoucí skutečnosti, obsahuje i předjímání uspokojení cíle si volíme a vytváříme na základě zkušeností s uspokojováním potřeb úroveň aspirace – stupeň objektivní náročnosti zvolených cílů E. Klinger – teorie aktuálních zájmů current concern = mentální stav vytvořený na základě vytvoření záměru (intence) dosáhnout určitý cíl, trvá do dosažení nebo vzdání se cíle, usměrňuje a koordinuje psychické procesy směrem ke zvolenému cíli

Vůle J.Kuhl sama motivace není dostačující ke sledování cíle až k jeho dosažení – zdůraznění vůle integrace motivace a vůle – kontrola jednání analýzy TAT příběhů – stavová a činnostní orientace Personal Systems Interactions 4 funkce důležité pro efektivní fungování vůle udržování záměru v paměti potlačení předčasného jednání potlačení soupeřících impulsů k jednání vyrovnávání se s duševním napětím stavově orientovaní mají všechny funkce zvýšené (hlavně 2.), to zhoršuje jejich volní procesy