Krystaly Jaroslav Beran.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PEVNÉ LÁTKY Podmínky používání prezentace © RNDr. Jiří Kocourek 2013
Advertisements

Chemické reakce III. díl
Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/ Výuková centra © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.
CHEMIE
Šablony GEOLOGIE 6. Vnitřní stavba krystalu
Látky, tělesa - síla Atomy a molekuly.
Tato prezentace byla vytvořena
Krystalové soustavy krystaly můžeme třídit podle středu souměrnosti, os souměrnosti a rovin souměrnosti do 7 krystalových soustav.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
Jak se atomy spojují.
AUTOR: Ing. Ladislava Semerádová
Chemická vazba v látkách II
Chemická vazba v látkách I
Chemie technické lyceum 1. ročník
PŘÍRODOPIS - 9. ročník VNITŘNÍ STAVBA KRYSTALŮ.
Chemická vazba.
Chemické vazby Chemické vazby jsou soudržné síly, neboli silové interakce, poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech. Podle kvantově.
elektronová konfigurace
CHEMICKÁ VAZBA.
VZNIK CHEMICKÉ VAZBY atomy chtějí se slučovat vytváří vazebný elektronový pár: samotné atomy jsou nestálé, chtějí se slučovat (kromě vzácných plynů - ty.
Elektronový pár, chemická vazba, molekuly
Chemická vazba Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118.
NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH LÁTEK.
1 ÚVOD.
KRYSTALICKÉ A AMORFNÍ LÁTKY
Fyzika 6.ročník ZŠ Látky a tělesa Stavba látek Creation IP&RK.
Strojírenství Strojírenská technologie Krystalické mřížky (ST11)
IDEÁLNÍ KRYSTALOVÁ MŘÍŽKA
Stensenův zákon - zákon o stálosti úhlů hran.
Nerosty Filip Bordovský.
Krystalové mřížky.
Tvary nerostů Krystaly (dostatek místa) Drůzy (málo místa)
Vnější tvar krystalů - lze popsat pomocí os a rovin souměrnosti
Mineralogie věda o nerostech
MINERÁLY 1 Učební materiál vznikl v rámci projektu INFORMACE – INSPIRACE – INOVACE, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Částicová stavba látek
Vnitřní stavba pevných látek
Chemická vazba Vazebné síly působící mezi atomy
Tato prezentace byla vytvořena
STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK
Mezimolekulové síly.
Pevné látky. Druhy látek Pevné stálý objem a tvar, který je určen silnými přitažlivými silami mezi částicemi Plastické při dodání energie či změny tlaku,
Krystalové soustavy Vladislava Zubrová.
Částicová stavba látek
Mezimolekulové síly.
CHEMICKÁ VAZBA Chemie 8. ročník
SLOUČENINY sloučením atomů 2 či více prvků
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
Vazby v krystalech Typ vazby Energie (J/mol) kovalentní 4-6x105 kovová
Př_126_Mineralogie_Mineralogie Autor: Mgr. Drahomíra Kalandrová
Vlastnosti pevných látek Opakování. 1)Látka složená z elementárních struktur, které se pravidelně opakují v celém objemu se nazývá a) polykrystalb) monokrystal.
Stavba Země zemská kůra (Si, Al, Mg) zemský plášť (Cr, Fe, Si, Mg) část pevná, část polotekutá zemské jádro (Ni, Fe) část žhavá, tekutá Litosféra – pevná.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_32_01 Název materiáluVazby v.
CHEMICKÉ VAZBY. CHEMICKÁ VAZBA je to interakce, která k sobě navzájem poutá sloučené atomy prvků v molekule (nebo ionty v krystalu) prostřednictvím valenčních.
Jak se atomy spojují Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor:Mgr. Jiří Hajn Název DUM:Nerosty (obecný úvod) Název sady:Přírodopis – geologie Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/
Horniny versus nerosty
7. STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK A KAPALIN
Jak se atomy spojují Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Fyzika kondenzovaného stavu
Struktura látek (pevných, kapalných a plynných)
Průvodní list Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT   Vzdělávací materiál: Prezentace Určen pro: 1. ročník oboru Strojírenství.
Vlastnosti látek pevných, kapalných a plynných
Chemické sloučeniny, chemická vazba, molekula
Název projektu: ZŠ Háj ve Slezsku – Modernizujeme školu
Krystalové soustavy krystaly můžeme třídit podle středu souměrnosti, os souměrnosti a rovin souměrnosti do 7 krystalových soustav.
část pevná, část polotekutá
Chemická sloučenina, molekula, chemická vazba
Fyzika 6.ročník ZŠ Látky a tělesa Stavba látek Creation IP&RK.
Nerosty.
Transkript prezentace:

Krystaly Jaroslav Beran

CO to jsou vlastně krystaly Krystal je pevná látka, v níž jsou stavební prvky například atomy, molekuly nebo ionty které jsou pravidelně uspořádány v opakujícím se vzoru, který se zachovává na velké vzdálenosti. Struktura krystalu je tak určená základní jednotkou vzoru, nazývanou jednotková buňka, jejíž periodické opakování ve třech rozměrech tvoří krystalovou mřížku. Látka skládající se z krystalů se označuje jako krystalická.

Druhy Krystaly se podle druhů dají rozdělit na: Monokrystaly - periodicita je zachovaná v celém objemu až na některé případy, které se nazývají krystalové poruchy. Příkladem je např. diamant, křemen nebo kamenná sůl. Dvojčata - srostlé monokrystaly oddělené tzv. dvojčatnou rovinou. Polykrystaly - složené z mnoha zrn neboli krystalitů. Uvnitř těchto zrn jsou částice uspořádány pravidelně, avšak vzájemná poloha těchto zrn je náhodná a nepravidelná. Mezi polykrystaly patří většina krystalických látek, např. kovy.

Soustavy krystalů Podle počtu rovin souměrnosti, os souměrnosti a přítomnosti či nepřítomnosti středu souměrnosti můžeme krystalové tvary nerostů zařadit do skupin, které označujeme jako krystalové soustavy. trojklonná (triklinická) - Nesvírají pravý úhel jednoklonná (monoklinická) - b je kolmá na c, a kosočtverečná (ortorombická) - osy svírají pravý úhel čtverečná (tetragonální) - osy svírají pravý úhel šesterečná (hexagonální) - osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90° klencová (trigonální) - osy a svírají úhel 60° s osou c svírají úhel 90° krychlová (kubická) - osy svírají pravý úhel

Vazby krystalů Podle způsobu, jakým jsou v krystalu vázány jednotlivé atomy , se rozlišují následující typy krystalů. iontové (heteropolární) krystaly - Jedná se např. o sloučeniny elektropozitivních prvků (kovů) s elektronegativními prvky. Součet valenčních elektronů atomů, mezi nimiž se iontová vazba tvoří, je 8 - tedy ideální naplněný stav. Nejčastěji spolu tedy reagují prvky z 1. a 7. skupiny periodické tabulky prvků. kovalentní (homopolární) krystaly - Vazbu tvoří atomy s velmi podobnou elektronegativitou, které sdílejí pár valenčních elektronů. U organických látek nebo v čistoprvkových molekulách. kovové krystaly - Kovové krystaly tvoří kovy. Kationty atomů jsou uspořádány do krystalové mřížky, elektrony jsou pro celou mřížku společné - tzv. elektronový plyn. molekulární krystaly - Molekulární krystaly tvoří molekuly organických sloučenin vázané Van der Waalsovými silami.

NACL (CHLORID SODNÝ)

DIAMANT - C

síra, S