Velká francouzská revoluce
Velká francouzská revoluce 1789 - 1799 přelomová událost evropských dějin zrušení monarchie vznik republiky zrušení privilegií šlechty a církve
Francie 18. století nejmocnějším stát v Evropě v zemi vládne absolutisticky král privilegované stavy obyvatelstva: šlechta a duchovenstvo vlastník půdy, neplatí daně třetí stav (97%) zbývající obyvatelstvo odvádí vysoké daně na úhradu státních výdajů
finanční krize vrcholí za vlády Ludvíka XVI. vojenské výdaje rozmařilosti královského dvora 1789 - zasedání generálních stavů ve Versailles král žádá nové daně - pro všechny obyvatele včetně šlechty a církve
zástupci třetího stavu se prohlašují Národní shromážděním požadují: návrh byl zamítnut zástupci třetího stavu se prohlašují Národní shromážděním požadují: konstituci přijetí ústavy omezení královské moci z obav před vzpourou lidu povolal král do Versailles vojsko napjetí vede k povstání pařížského lidu
1. fáze revoluce 14. července 1789 – dobytí Bastily heslo: Rovnost! Svornost! Bratrství! je zřízena konstituční monarchie zrušen feudalismus vyhlášena Deklarace práv člověka a občana 1791 přijata nová ústava
1789 - Deklarace práv člověka a občana rovnost svobodných občanů před zákonem svoboda slova, shromažďování a tisku a vyznání právo na vlastnictví majetku 1791 - nová ústava král hlavou státu a představitelem výkonné moci rozhodující moc má Zákonodárné shromáždění uzákoněno občanské zrovnoprávnění Židů
Zákonodárné shromáždění stoupenci monarchie umírnění - giorndini (žirondyni) radikální - jakobíni cordeliéři později označení: pravice - umírnění levice - radikálové
2. fáze revoluce Francie ve válce: revoluce vzbudila nepříznivou odezvu u cizích sousedních monarchů (obava ze vzpoury) Francie ve válce s většinou evropských států boje trvali až do roku 1815 moci se ujímají radikálové - jakobíni zrušeno království a založena republika královská rodina zajata, král i s manželkou popraven začíná revoluční teror – „jakobínská diktatura“ hrůzovláda končí popravou radikálů (Robespierre) nastupuje nová vláda – období direktoria
3. fáze revoluce Napoleon Bonaparte – úspěšný generál vedl armádu během války Francie s evropskými státy a při státních vzpourách díky mnoha vítězstvím rostl Napoleonův vliv i obliba mezi francouzským lidem v listopadu 1799 provedl Napoleon v Paříži státní převrat sesadil starou vládu a zavedl konzulát sám sebe jmenoval prvním konzulem, a získal tak velké pravomoc. převrat ukončil Velkou francouzskou revoluci Napoleonova vláda zavedla v zemi konečně pořádek
Císařská Francie a napoleonské války
stínem jeho vlády byla silná cenzura a tajná policie v roce 1804 se Napoleon nechal korunovat císařem Francie jako Napoleon I. za napoleonské vlády bylo provedeno mnoho reforem a byly přijaty nové zákony občanský zákoník zaručoval rovnost všech občanů a jejich základní práva a svobody stínem jeho vlády byla silná cenzura a tajná policie
od roku 1792 Francie téměř nepřetržitě válčila s většinou evropských států nejprve se bránila útokům, později vedla války dobyvačné v letech 1805 – 1811 Napoleon vítězil a ovládal téměř celou Evropu v důsledku napoleonských válek zaniká Svatá říše římská jedna z vítězných bitev také na Moravě – bitva tří císařů u Slavkova (Napoleon I. X Alexander I., František II.)
1812 - první porážku utrpěla francouzská armáda při tažení do Ruska 1813 – bitva národů u Lipska proti Francii se spojily téměř všechny evropské státy po porážce Napoleon vyhoštěn na ostrov Elba uprchl, shromáždil vojsko a vrátil se do Paříže 1815 - definitivně poražen v bitvě u Waterloo zbytek života strávil jako zajatec Anglie na ostrově sv. Helena u Afriky
1814 – 1815 Vídeňský kongres stanoveny nové hranice mezi státy ve Francii se k vládě vrací rod Bourbonů vítězné mocnosti Rusko Prusko Rakousko V. Británie uzavřeli spojenectví o vzájemné ochraně a pomoci proti nepokojům a revolucím svých zemí – svatá Aliance