Krize církve ve vrcholném středověku Michaela Psíková

CÍRKEV PO KONKORDÁTU WORMSKÉM Z boje o investituru vyšlo papežství posílené. Papežové obratně politicky využili sporu mezi stranou Štaufů a Velfů v Římské říši. K posílení vlivu také napomohly počáteční úspěchy křížových výprav.

CORPUS IURIS CANONICI Jedná se o jediný platný církevní zákon kodifikovaný na počátku 13. století. Zavedením kanonického práva dosáhlo papežství závislosti západního duchovenstva na papežské kurii. Byla zajištěna nezávislost duchovních na světské moci.

Církevním soudům podléhaly i manželské pře. Církev odmítá platit světské daně. Papežové jako mocenský prostředek využívají: 1. klatbu – člověku v klatbě se nesměly udělovat svátosti, 2. interdikt – zákaz konání bohoslužby, 3. odpustky – možná finanční náhrada za odpuštění trestu a pokání za hříchy.

Papežové jako jediní mohli udělit rozhřešení nejtěžších hříchů. Také pouze oni mohli udělit dispens. Moc papežů se stala téměř neomezenou. Mezi nejsilnější papeže patřili: Innocenc III. (1198 – 1216) Bonifác VIII. (1294 – 1303)

BOJ S KACÍŘSTVÍM Ve 12. století se objeví v Evropě několik středověkých sekt. Nejvýznamnější byly sekty albigenských, valdenských a bogomilů. Papežové proti nim zasahovali a nařizovali světským panovníkům, aby proti nim bojovali. Pro tento boj také posílili vliv inkvizice, která z dob španělské reconquisty bděla nad čistotou víry. Nyní inkvizici udělili i pravomoc soudní.

MĚSTSKÉ ŘÁDY Oporou papežů v boji proti kacířům se staly i nové dva řády, které působily ve městech. Vznikly na počátku 13. století. Františkáni – žebravý řád založený Františkem z Assisi. Dominikáni – učitelský řád založený Dominikem de Guzman.

PAPEŽSKÉ SCHIZMA Ve 13. století zesílila snaha světských panovníků oslabit moc papežů. 1309 – byla tato snaha korunována nuceným přesídlením papeže z Říma do Avignonu. V průběhu 14. století postupně vliv papežů upadal. Ve Francii vedli papežové nákladný dvůr, což je finančně vyčerpalo, a začali vysoké úřady udělovat za úplatu. Stále více se rozmáhá prodej odpustků.

Začínají se ozývat kritici církve. Roste touha po prohloubení duchovního života. Snaha o návrat k původním ideálům křesťanství. Kritika církve roste s rostoucí vzdělaností obyvatelstva díky rozvoji univerzitního vzdělání.

1377 – papež Řehoř XI. se vrátil do Říma. 1378 – papež zemřel a byl zvolen URBAN VI., nebyl však uznán francouzskými kardinály a ti zvolili vzdoropapeže KLIMENTA VII. Církev se tak ocitá ve velké krizi.

JOHN WIKLIF Působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Kritizoval rozpor mezi tím, co církevní představitelé hlásali a jak žili. Odmítá božský původ papežství. Popírá odpustky, soukromou zpověď, očistec, řeholní sliby a další zvyky, které nejsou přímo popsány v bibli. Duchovní mají být zbaveni majetku a žít v apoštolské chudobě. Hlavní normou křesťanského života má být pouze Písmo svaté.

KONCILIÁRNÍ HNUTÍ Oslabení papežské moci vedlo k posílení koncilů. Cílem bylo oslabit vliv papežů i uvnitř církve a koncil se měl stát nejvyšším církevním orgánem. Svolány byly tři koncily, z nichž nejdůležitější byl koncil v Kostnici (1414 – 1418), který s konečnou platností vyřešil papežské schizma.

POUŽITÁ LITERATURA: ABC světových dějin, Orbis, Praha 1967. Dějepis pro gymnázia a střední školy, SPN, Praha 2001, ISBN 80-7235-152-4. [online]. [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3e/Jwycliffejmk.jpg online]. [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0e/San_Domenico82.jpg [online]. [cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/21/Sv_Franta.jpg