dopravní koncepce pro JMK dle nových studií Ing. Strnada (2012, 2011) Územní plánování a dopravní koncepce pro JMK dle nových studií Ing. Strnada (2012, 2011) Jan Symon Brno, 4. říjen 2012 1

Územní plánování v JMK a jeho dosavadní problémy Územnímu plánování v JMK schází koncepce zaměřená na obyvatele, ignoruje zákonné hygienické limity a ignoruje jejich dlouhodobé překračování Zásady územního rozvoje (krajský územní plán) byly zrušeny rozsudkem NSS z června 2012 pro neposouzení kumulativních vlivů dopadu na zdraví obyvatelstva 2

Vlivy na zdraví obyvatelstva - prašnost V jižní části Brna a přilehlé brněnské aglomeraci jsou dlouhodobě překračovány zákonné limity prašnosti. Nová Evropská závazná legislativa limity dále snižuje. Na rozdíl od Moravskoslezského kraje na jihu Brna a v přilehlých obcích hlavním zdrojem znečištění ovzduší není průmysl, ale je DOPRAVA (zdroje REZZO 4) Je-li hlavním zdrojem doprava, je nutno prioritně řešit otázky dopravy – tj. včetně odvedení tranzitní dopravy, která do oblasti nepatří, jinam. 3

Dlouhodobé překračování hygienických limitů pro prašnost Brno a obce jižně od dálnice D1 mají nadlimitně zhoršenou kvalitou ovzduší zřejmě více než 15 let: V roce 2011 limit počtu dní s nadlimitní koncentrací PM10 byl opět PŘEKROČEN Rok Počet dnů s  koncentrací PM10 vyšší než 50μg/m3   Počet dnů s  koncentrací PM10 přesně rovnou dennímu limitu 50μg/m3 Počet dnů s výpadky měření stanice Vztah vzhledem k dnešnímu hygienickému limitu –tj. max. 35 dnů za rok s překročením denního limitu 50μg/m3 Maxim. koncentrace PM10 v μg/m3 Maxim. koncentrace PM10 v procentech vztažená k limitu 50μg/m3 1997 46 5 28 PŘEKROČEN 174,8 350 % 1998 48 4 161,8 323 % 1999 31 1 Nepřekročen 87,9 176 % 2000 19 10 88,0 2001 33 3 ?? 122,3 244 % 2002 52 6 184,1 368 % 2003 68 11 215,2 430 % 2004 43 112,7 225 % 2005 60 9 123,7 247 % 2006 67 201,8 404 % 2007 40 219,8 440 % 2008 25 22 Nepřekročen? 97,9 196 % 2009 30 158,4 316 % 2010 50 215,7 431 % 4

Dlouhodobé překračování hygienických limitů pro hlučnost Dálnice D1 a další komunikace byly a doposud musí být provozovány na základě dočasných výjimek kvůli hlučnosti. To samo dokládá, že je nepochybné, že v jižní části Brna a v obcích přilehlých k D1 jsou dlouhodobě překračovány zákonné limity hlučnosti. Dočasné výjimky jsou vydávány opakovaně bez splnění podmínek v uplynulém období, což je samo o sobě nesprávný postup. Jsou sice po více než 30 letech existence D1 postupně přijímána opatření na snížení hlučnosti z D1, ale doposud k žádné podstatné nápravě nedošlo. 5

Jak porovnat dopravní koncepce JMK: Dopravní funkce Ekonomika včetně použitelnosti fondů EU Vliv na veřejné zdraví Realizovatelnost (právní limity) 6

Dvě dopravní koncepce pro JMK Nesprávně (dle JMK) Správně (dle ing. Strnada) Koncentrace tranzitní dopravy Plnohodnotné obchvaty 7

„Oficiální“ varianta - - chybná a právně nerealizovatelná Místo, aby tranzitní doprava byla z přetížené oblasti odvedena, je sem dál a více zatahována Protože nelze dopravu od Vídně dovést až k D1, je nutné budovat nové dálnice (tangenty), což vede k devastaci obytných oblastí pod dálnicí D1 Právně nerealizovatelné, neb je zde nadlimitní znečištění oblasti jemným prachem. A to neklesá, ale roste. Nesprávně Nadlimitní zatížení díky tranzitní dopravě 8

R52 do Brna? A Co dál? … Tangenty? Krajský radní Venclík (12.5.2009): Ani v případě úspěšné výstavby R 52 nemá kraj vyhráno. "Jestli se podaří těch chybějících dvacet kilometrů postavit, přivedeme ty milióny aut na kraj Brna na Vídeňskou ulici a budeme řešit další problém, jak s nimi projet Brnem, když nemáme postaveny plánované tangenty," ZÚR JMK: Totální skrumáž na jihu Brna. Bez místa pro bydlení lidí. 9

Pohled na jižní část brněnské aglomerace – chybné řešení dle soudem zrušených ZÚR JMK 10

Jih Brna a přilehlá část aglomerace MČ Brno-Bosonohy, obce Troubsko a Ostopovice – má se tato oblast stát středoevropskou křižovatkou dálnic? 11

Území je zatíženo nad přípustnou úroveň Je prokázáno, že území jihu Brna a obcí v jižní části brněnské aglomerace je zatíženo dlouhodobě nad přípustnou úroveň Mají se desetisíce lidí vystěhovat? Ex-hejtman Stanislav Juránek už připouští výkup nemovitostí (září 2012) Realistické řešení existuje v rámci platných zákonů Je primárně nutné ctít základní princip, že v oblasti, kde jsou hygienické limity překročeny nebo jejích překročení hrozí, musí být přijímána účinná opatření k nápravě a naopak tato oblast nesmí být, a to ani v územním plánování, zatěžována novými velkým zdroji prašnosti a hlučnosti. Přes oblast Bosonohy, Troubsko, Ostopovice, … nelze v ÚP schvalovat další rychlostní komunikace, tedy ani R43 či JZ tangentu 12

Alternativní varianta řešení Dvě nové autorizované studie dopravního projektanta ing. Strnada, které JMK musí vzít v úvahu pro pořizování nových ZÚR JMK: Detailní studie pro R43 a Brněnskou aglomeraci (2011) Komplexní studie pro celý JMK a návaznost na sousední regiony (2012) 13

„Alternativní“ varianta - dopravně, ekologicky, ekonomicky správná a právně realizovatelná Řešení souladné s Politikou územního rozvoje (R55 okolo Břeclavi, S8 okolo Znojma) – tranzitní doprava odvedena na trasy kratší o 35 km R43 jako plnohodnotný obchvat města Brna Řešení jako celek o 50 miliard levnější Z hlediska NATURA 2000 vhodnější (Volf, 2007) Právně realizovatelné, neb znečištění oblasti jemným prachem klesá Správně Ochrana „v hloubce“ 14

Konstruktivní řešení pro celý JMK R43 – plnohodnotný obchvat města Brna v Boskovické brázdě, nejkratší trasa z Brna ve směru na Svitavy (Litomyšl, Pardubice/Hradec Králové) Vídeň – Praha po S8 – potřebný a plnohodnotný obchvat Znojma Vídeň – Ostrava/Katovice (Polsko) po R55 – potřebný a plnohodnotný obchvat Břeclavi a zlepšení dopravního napojení Zlínského kraje na Vídeň Praha – Ostrava – po R35 D1 – 6 pruhů (ochrana proti hlučnosti - včetně úseku D1 v tubusu v délce cca 600 m v místech, kde je vzdálenost D1 od husté zástavby pro Bosonohy a Troubsko kritická) R52 zůstává pouze přivaděčem od Znojma/Mikulova k Brnu Tangenty Brna - vypuštěny 15

Ekonomický ROZDÍL – cca 50 miliard Kč Použity Cenové normativy dle Ministerstva Dopravy CN2010, inflačně korigované na ceny 2012. Zdroj: Ing. Strnad (2012) 50 miliard Kč navíc je dodatečná zátěž více než 170 tis. Kč na každou 4-člennou rodinu v JM kraji

Elementární fakta – dopravní vzdálenosti Vídeň - Mikulov - Brno - Katowice: 382 km Vídeň - Břeclav - R55 - Katowice: 347 km (tj. kratší o 35 km) Vídeň – Brno – Praha: 330 km Vídeň – Znojmo – Praha: 295 km (tj. kratší o 35 km) -------------------------------------------- Vídeň - Břeclav - Brno - Katowice: 386 km (tj. rozdíl pouhé 4 km) 17

Rakouská strana je si vědoma možného řešení na Břeclav Rakousko (oficiální PLÁNOVACÍ materiál 11/2011): A5 po Mikulov se stavět zatím nebude, jen možná dvoupruhový obchvat Drasenhofenu do 2018. Od Poysdorfu lze pokračovat na Reintal/Břeclav. Ministr dopravy Faymann (Mistelbach, 2008): „Varianta Reintal se tedy nepochybně musí brát vážně, neboť napojení na dálnici Praha – Bratislava by zde mohlo být zrealizováno rychle a bez velkých nákladů. … Budeme plánovat maximálně po Walterskirchen, neboť odtud bychom mohli si to namířit na oba hraniční přechody.“ A5 dnes končí 33 km od hranice ČR. Výstavba zastavena v roce 2009. 18

R55 – obchvat Břeclavi Vliv na ŽP (Natura 2000) a LVA (UNESCO) 4-pruh (červená a modrá linie) pod Břeclaví je prakticky v koridoru 2-pruhového obchvatu (růžová linie). Střed Lednicko-valtického areálu UNESCO a Valtice budou po realizaci R55 okolo Břeclavi odlehčeny od tranzitní dopravy, neb doprava bude moci opustit ČR již na hraničním přechodu Břeclav/Poštorná-Reintal. Závěr autorizovaného posouzení NATURA2000: Trasa R55 okolo Břeclavi je vhodnější než R52 (Volf, 2007) 19

S8 – plnohodnotný obchvat Znojma 20

Závlek cca 10 km přes Bystrc Studie Strnad, 2011 jednoznačně doporučila optimalizovanou variantu MŽP (přímou trasu) jako nejlepší variantu … a variantu „bystrckou“ přes Bosonohy identifikovala jako variantou nejhorší a vyloučenou z důvodu hygienických limitů Závlek cca 10 km přes Bystrc R43 – „bystrcká trasa“ alias “Hitlerova dálnice“ – černá přerušovaná čára Optimalizovaná přímá trasa R43 („varianta MŽP“ z roku 2009) – značena červeně 21

Napojení Brna přes MÚK Bystrc je nefunkční – doložil to i dopravní model ze ZÚR 2011 22

Optimalizované vedení R43 (přímá trasa - „varianta MŽP“) - možný základ pro konsensus Zcela se vyhýbá Brnu, Rozdrojovicím, Jinačovicím, Čebínu, Drásovu, Malhostovicím, Všechovicím, Skaličce, Malé Lhotě a Lubě Tvoří kvalitní obchvaty pro Lipůvku a všechny další obce 23

Politicky prosazovaná nesprávná R43 NENÍ ani silnicí na Svitavy … ale silnicí na Jevíčko a Moravskou Třebovou (Staré město) Brno – Staré Město – Svitavy je 30 km zajížďka oproti Brno – Svitavy 24

A stále je o čem přemýšlet: Kapacitní spojení Pardubicka/Kolínska k Jihlavě – silnice S8 - ideální řešení pro tranzitní dopravu přes ČR. Vyhýbá se Praze i Brnu a pomáhá Pardubickému kraji a kraji Vysočina. 25

Závěr – smysluplná a právně realizovatelná je pouze varianta dopravní sítě ing. Strnada, neboť: 26

Děkuji za pozornost