Podnikatel Lermanův zákon o podnikání: Kterýkoli podnikatelský problém je možno vyřešit, je-li k dispozici dostatek času a peněz. Lermanův dodatek: Dostatek času a peněz není k dispozici nikdy.

Termín podnikatel “enterpreneur” původně pochází z francouzštiny Termín podnikatel “enterpreneur” poprvé použit irským ekonomem Richardem Cantillonem (konec 17. stol). J. S. Mill však jako první definoval, že zásadním rozlišovacím znakem mezi manažerem a podnikatelem je v přístupu k riziku. K porozumění a definování tohoto pojmu však nejvíce přispěl Joseph Schumpeter, který zdůrazňoval hlavně inovátorskou roli podnikatele, neboť usuzoval, že zkušenosti s rizikem má jak manažer, tak podnikatel. Považoval za určující hlavě to, že podnikatel se chápe výzvy k vyhledávání a aplikací nových myšlenek. Podstatným rysem je identifikování a vyhledávání příležitostí pro expanzi.

Knight definoval tři druhy nejistoty Podle Franka H. Knighta a Petera Druckera jde v podnikání především o přijetí rizika. Chování podnikatele odráží druh osobnosti, která je ochotna vzdát se zaměstnání a finanční bezpečnosti a přijmout riziko ve jménu myšlenky, strávit množství času a stejně tak kapitálu na nejistou budoucnost. Riziko, které je měřitelné statisticky (pravděpodobnost, že si vytáhnu červený míček z nádoby obsahující pět červených míčů a 5 bílých míčků). Nejasnost, kterou jde těžko měřit statisticky (pravděpodobnost že vytáhnu červený míček z nádoby obsahující pět červených míčků a neznámý počet bílých míčků). Skutečná nejistota, při které je nemožné odhadnout či statisticky predikovat (pravděpodobnost že vytáhnu červený míček z nádoby, ve které je neznámý počet jak červených míčků, tak míčků ostatních barev). Podnikání je často spojováno právě s opravdovou nejistotou, zvláště když přichází podnikatel na trh s něčím, kdy na trhu ještě nic podobného neexistovalo. Nicméně, dokonce jestliže trh už existuje, není žádná záruka toho, že se uplatní obdobný výrobek či služba.

Aktuální syntéza definic podnikatele: podnikatel je osoba, která je schopna rozpoznat podnikatelskou příležitost, mobilizovat a využívat zdroje a prostředky k dosažení stanovených cílů a je ochotna podstupovat odpovídající riziko.

Charakteristika českého podnikatele Český statistický úřad zpracoval v roce 2007 studii: Charakteristika podnikatele v České republice

Proces rozhodování k podnikání Procesu zahájení podnikání předchází individuální proces přemýšlení, hledání a rozhodování. Potenciální podnikatel si nutně uvědomuje, že se musí vzdát předchozího způsobu života, dojde ke změně životního stylu a v začátcích bude podnikání vyžadovat absolutní pracovní nasazení. Na jeho rozhodování má současně vliv mnoho exogenních faktorů: stávající pracovní prostředí, situace v osobním životě, rodinní příslušníci, dosažené vzdělání a odbornost, míra rizika, věk, jak hodnotí podnikatelství společnost, vnější podmínky pro podnikání, podpůrný systém podnikání.

Motivace k podnikání může mít široký záběr: šance zbohatnout, nezávislost v rozhodování, pocit úspěchu, podnikání z donucení (ztráta zaměstnání), podnikání jako poslání (rodinná tradice), podnikání na zkoušku. Posléze je podnikatel schopen popsat, co ho k myšlence podnikání vedlo, dokáže podnikatelskou myšlenku formulovat, zná svoji motivaci a budoucí očekávání, avšak méně jasno má již ve formulaci jaký prospěch přinese realizace jeho myšlenky budoucím zákazníkům, co hovoří pro a proti uskutečnění záměru, podnikání si dovede představit v jeho začátku, budoucnost však často nemá promyšlenou.