Srovnání záměrů v oblasti eHealth v České republice a v zahraničí

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách České Budějovice.
Advertisements

Vladimír Přikryl, generální ředitel CompuGroup Medical ČR a SR
Integrovaný systém kvality v dalším profesním vzdělávání KVALITA V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ Liberec,
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Aktuální stav čerpání evropských fondů Příprava na další programovací období z pohledu regionů Mgr. Radko Martínek hejtman Pardubického kraje.
Přínosy virtualizace a privátního cloudu
EGovernment Zpracoval: Ing. Tomáš Vašica 1 Datum: Jednání implementátorů ORP Moravskoslezského kraje Zpracoval: Ing. Tomáš Vašica Datum: 20.
„Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách“ 20. dubna 2012 Aktuality z oblasti analýz pro politiku výzkumu, vývoje a inovací Michal Pazour.
11 Procesy a procesní řízení 22 Další charakteristiky procesu má svého vlastníka (osoba odpovídající za zlepšování procesu) má svého zákazníka (interního.
Role MZ ČR v souvislosti s veřejnou podporou – financování investic ve zdravotnictví
Priorita č. 3 Aktivní zapojení výzkumné a vývojové základny do rozvoje podnikání.
© LogicaCMG All rights reserved Ze strašáka každodenní pomocník Ondřej Hrubý Business consultant Zkušenosti z implementace.
Co je nového v evropských fondech Datum: Místo: Ostrava David Sventek.
Facility management ČSN EN
PROJEKT EZK ROKY 2001 AŽ 2011 PILOTNÍ PROJEKTY
Restrukturalizace akutní lůžkové péče Ing. Petr Nosek náměstek pro zdravotní pojištění
Rozvoj Národní soustavy kvalifikací podporující propojení počátečního a dalšího vzdělávání Systémový projekt (NSK – Národní Soustava Kvalifikací)
 Jeho principy začala uplatňovat M. Thatcherová v reakci na zvyšující se tlak veřejnosti na politiky v 70. letech 20. století ve Velké Británii.  Veřejnost.
12. OPERATIVNÍ MANAGEMENT
© 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu
Inovace výuky ve vazbě na požadavky Mezinárodních výukových standardů doc. Ing. Marie Pospíšilová,CSc. SVŠES.
Role nelékařů v českém zdravotnictví
Sustainable Construction and RES in the Czech Republic Irena Plocková Ministry of Industry and Trade CR, Na Františku 32, Praha, CR.
Informační strategie. řešíte otázku kde získat konkurenční výhodu hledáte jistotu při realizaci projektů ICT Nejste si jisti ekonomickou efektivností.
ITIL Information Technology Infrastructure Library.
Tomáš Julínek Reforma zdravotnictví. Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001  Zvýraznění role občana  Zdravotnická zařízení.
Projekt 3.3 „Partnerství pro budoucnost“. Úvodní informace o projektu Projekt byl úspěšně předložen Karlovarským krajem v rámci výzvy SROP, priority 3.
Udržitelná energetika 3 Czech BCSD Praha, Ing. Vladimír Vlk, energetický poradce.
Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic MUDr. Pavel Kubů.
OMC Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém.
Připravenost České republiky na zavádění opatření strategie Evropa 2020 Ing. Martin Tlapa, MBA náměstek ministra průmyslu a obchodu © 2010 Ministerstvo.
JEDEN CÍL, SPOLEČNÁ CESTA Ministerstvo vnitra České republiky & Ministerstvo vnitra Ing. Jaroslav Svoboda
Proč potřebujeme nákupčí zdravotní péče MUDr. Pavel Hroboň, M.S.
Zkušenosti ze zavedení systému řízení kvality informačních služeb
Outsourcing ICT systémová a aplikační integrace v pojetí O2 Projekt Integrace sítě Ministerstva zemědělství.
Role ceny zdravotní péče – ekonomický pohled PhDr. Lucie Antošová Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
Společná budoucnost Evropy a jejich měst Městská dimenze jako jedna z priorit kohezní politiky Oldřich Vlasák Poslanec Evropského parlamentu Předseda Svazu.
Reinženýring cesta ke zvyšování výkonnosti státní správy s využitím procesního řízení Ing. Martin Čulík Notes CS a.s. Konference ISSS 2003 Hradec Králové.
MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Daniel Braun 1. náměstek ministra Výsledky střednědobého hodnocení, návrh rozvojových cílů.
Národní plán rozvoje eHealth ICT Unie, pracovní skupina eHealth Konference: „ICT ve zdravotnictví“, , Malostranský palác.
IBM Global Services ČR © 2006 IBM Corporation April, 2006 E-stát a EU Pavel Hrdlička.
eGovernment Informační systémy ve státní správě a samosprávě
ICT ve zdravotnictví – Malostranský palác 9:00 Zahájení a přivítání Ing. Roman Srp 9:05 Úvodní slovo RNDr. Jiří Schlanger – náměstek ministra.
Zkušenosti ze zavedení systému řízení bezpečnosti informací ve shodě s ISO a ISO na Ministerstvu zdravotnictví ČR Ing. Fares Shima Ing. Fares.
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
Kvalita a bezpečnost IT ve zdravotnictví
Posuzování kvality národních internetových zdrojů
Kvalita v českém zdravotnictví
ZDRAVÍZDRAVÍ Stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.
B i o c y b e r n e t i c s G r o u p Nový obor - počítače v medicíně a biologii  Proč je management informací ústřední otázkou v biomedicínském výzkumu.
Systém zdravotní péče v ČR v datech OECD a dalších
Shrnutí závěrů prvního konferenčního dne. Komunitní plánování, komunitní služby – jejich dostupnost a financování v Jihočeském kraji Mgr. Petr Studenovský.
15. prosince 2005Efektivní zdravotnictví v podmínkách Ústeckého kraje Regionální zdravotnický informační systém Martin Zeman.
Strategie Smart Administration David Zeisel Odbor programového řízení Ministerstvo vnitra ČR
0 A healthier tomorrow. MUDr. Pavel Kubů CEE Healthcare Business Development Manager Přínosy eHealth nástroji koordinované zdravotní péče pro klienty Maccabi.
Globální akční plán WHO pro zdraví pracovníků na období Pavel Urban Státní zdravotní ústav WHO spolupracující centrum pro pracovní lékařství.
Zabezpečení dat a komunikační infrastruktury Policie ČR CZ.1.06/1.1.00/ Zabezpečení dat a komunikační infrastruktury Policie ČR CZ.1.06/1.1.00/
 červenec 2014 – vláda schválila návrhy operačních programů a programy byly odeslány Evropské komisi = začátek tzv. formálního vyjednávání.  říjen 2014.
Pracovní skupina Standardy Ing. Martin ZEMAN předseda pracovní skupiny NSeZ – neveřejná prezentace Emauzy,
Leoš Heger Konference „Zdraví seniorů“ , PSP ČR Praha programové body TOP 09 zdravotnictví x senioři.
Biomedicíncký výzkum s podporou evropských zdrojů v nemocnicích 2012 Perspektivy elektronizace ve zdravotnictví v ČR 12. dubna 2012.
STABILIZACE A REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Priority ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro funkční období Praha,
Deployment of Cross-Border eHealth Services in the Czech Republic – NIXZD.CZ
Health 4.0 – kdo povede novou revoluci ve zdravotnictví?
Chytrý Jihomoravský kraj ?
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
Presentation Title 1st September 2002
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Výzvy digitální ekonomiky pro společnost
Projekt KA3: ZPRACOVÁNÍ METODIK TVORBY NÁSTROJŮ PRO IMPLEMENTACI NÁRODNÍ STRATEGIE ELEKTRONICKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ (NSEZ)
Transkript prezentace:

Srovnání záměrů v oblasti eHealth v České republice a v zahraničí Ing. Pavel Šubrt, Accenture Září 2010

Obsah Reforma zdravotnictví v Evropě e-Health Co to je? Hlavní přínosy Příklady řešení Evropské trendy Trendy v oblasti zavádění a využívání Které evropské země vedou? Hlavní výzvy při zavádění Budoucnost e-Health

Reforma zdravotnictví v Evropě

Potřeba reforem ve zdravotnictví v Evropě Existují tří klíčové důvody k reformám: Potřeba snížit náklady a zvýšit efektivitu aby bylo možné udržet systém v „ufinancovatelném“ stavu Zvyšující poptávka po zdravotnických službách roste jednak v důsledku stárnoucí populace a za další díky výskytu chronických onemocnění v důsledku nezdravého životního stylu Lidé kladou na zdravotní služby stále vyšší nároky E-health se stává strategickou prioritou pro všechny vlády, které chtějí tyto problémy řešit Bez výrazných reforem včetně zavedení eHealth lze očekávat, že náklady na zdravotní péči stoupnou z dnešních přibližně 9% HDP na přibližně 16% v roce 2020. Mnoho vlád přímo investuje a podporuje rozvoj e-health iniciativ včetně sdílení informací o pacientech a zlepšování koordinace zdravotní péče napříč zdravotnickými zařízeními eHealth byla vybrána jako jedna ze šesti klíčových evropských iniciativ eHealth umožňuje poskytovat kvalitnější péči za méně peněz a to navíc v prostředí, které je výrazně zaměřeno na občana a jeho potřeby. Je také významným stimulem pro inovace i v jiných oblastech jako např. farmacie či zdravotní přístroje. The Lead Market Initiative is the European policy for 6 important sectors that are supported by actions to lower barriers to bring new products or services onto the market. A lead market is the market of a product or service in a given geographical area, where the diffusion process of an internationally successful innovation (technological or nontechnological) first took off and is sustained and expanded through a wide range of different services. The European Commission, Member States and industry work together to carry out the action plans for the 6 Lead Markets. The policy instruments deal with regulation, public procurement, standarisation and supporting activities. The LMI identified the following markets: eHealth, Protective textiles, Sustainable construction, Recycling, Bio-based products and Renewable energies.

e-Health

Co to je „e-health“? e-Health je využívání informačních a komunikačních technologií (ICT), nástrojů a služeb ve zdravotnictví s cílem zvýšit kvalitu, dostupnost a efektivitu zdravotnických služeb pro obyvatele. e-Health pokrývá “interakci mezi pacienty a poskytovateli, mezi institucemi navzájem, nebo mezi pacientem a jeho lékařem resp. zdravotním profesionálem” e-health zahrnuje široké spektrum technologií od zajištění centrálního zpracování přes sdílení digitálních obrazových informací až po služby zaměřené na pacienta (jako např. health 2.0) Úroveň E-health je posuzována s ohledem na skupinu parametrů, které indikují vyzrálost jejich aplikace v dané evropské zemi *: Využívání, pokrytí a složitost elektronického zdravotního záznamu (EHR) Rozsah informací poskytovaných zprostředkovateli zdravotní péče elektronicky Dostupnost informací o pacientovi elektronicky Možnost pacienta objednat si službu (vyšetření) online Dostupnost informací o nákladech na léčení pacienta online (pokud to dává smysl) Využívání a pokrytí systémem e-preskripce * Health Consumer Powerhouse

Hlavní přínosy: Výsledky a náklady Poskytovatelé zdravotní péče využívají e-Health k dosažení lepších výsledků. Tyto výsledky mohou být definovány řadou výstupů: Redukce výskytu a následného rozšíření nemocí a špatného zdravotního stavu obyvatel Redukce potencionálních negativních následků díky efektivně nastavené léčbě Maximalizace kvality života pacientů e-health umožňuje významným způsobem šetřit náklady: Redukovat náklady na zajištění podpůrných procesů (účetnictví, mzdy, vypořádání ) Omezení zbytné péče a výskytu chyb Snížení administrativní náročnosti Poskytování vybraných služeb formou outsourcingu a budování sdílených center služeb Využívání výstupů z datové analýzy pro stanovení adekvátních strategií v oblasti úspory nákladů

Hlavní přínosy: Maximalizace hodnoty informací Systémy e-health umožňují organizacím shromažďovat, sdílet a analyzovat velké množství zdravotních informací. Tato data pokud jsou správně interpretována umožňují následně zvyšovat kvalitu a dostupnost zdravotní péče, zkrátit čekací lhůty, stanovovat přesnější diagnosy, měřit výkonnost a identifikovat oblasti pro zlepšení. Mezi nejvýznamnější přínosy patří: Převést dílčí klinické informace do agregovaných výstupů, na jejichž základě je možné zvýšit efektivitu a strategicky řídit oblast poskytování zdravotní péče Sdílet data mezi různými poskytovateli zdravotní péče Zajistit informovanost klinických lékařů prostřednictvím klinických systémů založených na objektivních faktech a důkazech Vytěžovat elektronické záznamy k identifikaci trendů Automatizované informace pro lékaře i pacienty

Hlavní přínosy: Změna chování pacientů Jedním z hlavních přínosů je redukce poptávky po zdravotní péči díky prevenci. Vyšší účast pacientů v preventivních opatřeních a ve vzdělávání např. prostřednictvím health 2.0 jim umožňuje lépe se starat o svůj zdravotní stav. e-health systémy umožňují organizacím: Poskytovat více informací pacientům on-line Řídit změny v postojích pacientů prostřednictvím různých komunikačních kanálů Zlepšují informovanost pacientů o jejich možnostech léčby či prevence Umožňují pacientům řídit si své zdravotní záznamy on-line Umožňují pacientům monitorovat svůj zdravotní stav i ze vzdálených míst a virtuálně komunikovat s jejich lékaři

Příklady e-Health řešení Následující výčet představuje nejčastější řešení v oblasti e-Health, se kterými je možné se setkat v různých zemích. Elektronický zdravotní záznam (EHR) e-Preskripce Cloud computing (Infrastruktura) PACS Smartcards Health 2.0 Telemedicína ERP/BI e-Administration (Portály, kontaktní centra, elektronický podpis, jednotná identifikace a autentizace, podpora výměny informací …)

Evropské trendy v oblasti e-Health

Srovnání různých zemí EU V současnosti není zcela vyčerpávající mezinárodní srovnání v oblasti zavádění a využívání e- health, které by mapovalo vývoj v této oblasti. Téměř všechny výzkumy měly omezený věcný rozsah zkoumání a zaměřovali se na určité území (většinou jednoho státu). Evropská komise v současnosti dokončuje vývoj benchmarkingového modelu, který by měl takové zkoumání a srovnání umožnit. Během tohoto vývoje navrhla Evropská komise komplexní rámec indikátorů pro zajištění srovnání stavu e-Health v jednotlivých státech EU. Komise také vypracovala studie, které srovnávají 31 zemí EU. V současnosti jsou dostupné dvě relativně ucelené výzkumy: Euro Health Consumer Index: e-Health Benchmarking ICT use among general practitioners in Europe

Euro Health Consumer Index: e-Health EHCI e-health pořadí Ranking EHCI e-health score Portugal 67 Spain 42 Denmark 63 Belgium 38 Netherlands Cyprus Croatia 54 Czech Rep. UK Germany Iceland Lithuania Sweden Poland Austria 50 Slovenia Finland France 33 FYR Macedonia Italy Norway Albania 29 Estonia 46 Latvia Hungary Malta Switzerland Slovakia Bulgaria Greece 25 Ireland Romania Luxembourg Pomalý vývoj v oblasti e-Health napříč Evropou. Známka za vývoj v oblasti e-Health je výrazně nižší než známky dalších pěti sub-disciplin: “Práva pacientů a informovanost”, “Čekací doba na léčbu”, “Přínosy”, “Rozsah a dostupnost služeb” a “Léčiva”. Oblast zdravotnictví je výrazně pozadu v oblasti využívání technologií než jiné obory. Pouze sedm zemí zaznamenalo dobré známky v oblasti e-Health: Chorvatsko, Dánsko, Island, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko a Velká Británie The EHCI is a measurement standard for European healthcare ranking 33 national European healthcare systems across 38 indicators of quality, grouped into six categories of importance to the health consumer: patients rights and information; e-Health; waiting times for treatment; treatment outcomes; range and reach of services provided; and access to medication. Each sub-discipline is weighted for importance to provide the overall Index score. E-health scores are based on a number of indicators: EPR penetration: Percentage of GP practices using computer for storage of individual patient diagnosis data. e-transfer of medical data between health professionals: Indicator similar to the previous one: percentage of GP practices using electronic networks for transfer of medical data between care providers /professionals. Lab test results communicated direct to patients via e-health solutions? What percentage of GP practices is using electronic networks for transferring medical data such as lab test results directly to patients? Could be e-mail, or a personal webpage which the patient could log on to. As seen in the EHCI, these solutions have been implemented very sparingly across Europe. Do patients have access to on-line booking of appointments? The supply/demand ratio for specialist appointments or major surgery is very similar to that of hotel rooms or package holidays. There is no real reason why patients should not be able to book available “slots” at their convenience. This exists very sparingly in Europe On-line access to check how much doctors/clinics have charged insurers for your care? This service was introduced in the Czech Republic in 2007, and has had a few followers by 2009. e-prescriptions. What percentage of GP practices can send prescriptions electronically to pharmacies? Sweden, with its centralized pharmacy system, is a role model: more than 70% of all prescriptions are sent to a central e-mailbox, and the patient can then walk into any pharmacy in the country, where they simply pull down the prescription from the mailbox. Zdroj: 2009 Euro Health Consumer index publikováno Health Consumer Powerhouse ve spolupráci s European Commission DG Information Society and Media..

Hodnocení ICT na základě dat od praktických lékařů Úroveň využívání e-health 80% praktických lékařů elektronicky ukládá a spravuje administrativní data pacientů. 92% z těchto lékařů také stejným způsobem zajišťuje i medicínská data , 35% elektronicky udržuje obrazové informace. 40% praktických lékařů si elektronicky vyměňuje data s laboratořemi, ale pouze 10% s jinými zdravotnickými centry. 6% praktických lékařů využívá systém e- Preskripce, ačkoliv je tento systémy široce rozšířen např. v Dánsku (97%), Nizozemsku (71%) a Švédsku (81%). 1% evropských praktických lékařů si vyměňuje informace elektronicky také přes hranice státu. Pouze šest zemí dosáhlo uspokojivého hodnocení: Island, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Švédsko a Velká Británie. Ranking Total Score 1. Iceland 5.0 17. Ireland 1.8 2. Norway 4.9 18. Slovakia 3.Denmark 4.3 19. Czech Rep. 1.7 4. Netherlands 3.6 20. Portugal 5. Finland 3.4 21. Luxembourg 1.6 6. Sweden 3.1 22. Cyprus 1.2 7. UK 23. Malta 1.1 8. Belgium 2.4 24. Slovenia 9. Germany 2.3 25. Spain 1.0 10. Estonia 26. Poland 11. Hungary 2.2. 27. Romania 0.8 12. Bulgaria 2.0 28. Lithuania 0.6 13. France 29. Latvia 0.5 14. Austria 15. Estonia 1.9 EU27 2.1 16. Italy EU27+2 Zdroj: “'Benchmarking ICT use among general practitioners in Europe”, a 2008 studyie pro European Commission DG Information Society and Media

Které evropské země vedou? Během posledních pěti let řada evropských zemí formulovala svou vizi v oblasti e-health. Bohužel jen několik z nich dotáhlo do úspěšného konce i jejich implementaci: Dánsko Dostupnost informací pro pacienty prostřednictvím zákaznického portálu Široce využívaný standard pro Electronic Patient Record Téměř universální systém pro e-Preskripci Nizozemsko Data o pacientech je možné sdílet i přes hranice Široce používané systémy PACS Švédsko Systémy pro Telemonitoring jsou využívány více než v ostatních evropských zemích Široce používané systémy pro tzv. Clinical Decision Support UK Národní program pro IT zahrnuje řadu komponent včetně integrovaného systému pro záznam zdravotní péče, elektronickou preskripci, elektronickou rezervaci, infrastrukturu, PACS Finsko V současnosti je vyvíjeno národní úložiště pro pro zdravotní záznamy pacientů (eArchive) a systém pro ePreskripci, který by měl začít pracovat v roce 2011 Téměř universální využití EHR Intenzivní využití PACS

Hlavní výzvy v oblasti implementace e-Health

Hlavní výzvy v oblasti implementace e-Health Vhodně zvolená strategie Jak zapojit všechny subjekty Jak zabezpečit financování (investice) Legislativní podpora (zejména s ohledem na ochranu osobních dat) Dobře a dostatečně robustně připravená infrastruktura Velké objemy dat Dlouhodobá udržitelnost (provozní náklady) Často velmi heterogenní prostředí, které klade vyšší nároky na řízení Interoperabilita Neexistence jak národních tak i mezinárodních standardů Možná resistence ze strany lékařů Rozsáhlé pravomoci a možnosti mohou u někoho vyvolat přílišný respekt V některých případech může dojít i ke snížení důležitosti lékařů v důsledku lépe dostupných informací Uživatelská nepřívětivost některých systémů

Budoucnost e-Health

Jaká je budoucnost e-health v Evropě? Jednotná e-health síť Cílem jak EU tak Evropské komise je vytvořit jednotnou síť, která umožní sdílet informace napříč jednotlivými státy do roku 2015. Je velmi pravděpodobné, že hlavní tlak bude vyvíjen na národní agentury (resp. zdravotní pojišťovny) . Otevřené standardy a interoperabilita Zajištění interoperability je jednoznačným cílem EU a EK. Doporučení EK budou dále rozpracována a stanou se hlavním aspektem při plánování rozvoje jednotlivých systémů členských zemí. Zkušenosti od průkopníků Zkušenosti ze zemí jako je např. Dánsko, Švédsko nebo Nizozemsko může např. i bývalým východoevropským zemím významně usnadnit zavádění e-Health do praxe.

Jaká je budoucnost e-health v Evropě? Náročnější zákazníci Lidé, kteří vidí jak technologie pomáhají transformovat procesy v oblasti prodeje, bankovnictví, zábavy jsou stále více frustrovaní současnými problémy ve zdravotnictví. Postupně bude zdravotnictví pod stále větším tlakem na zavádění moderních metod a postupů s využitím ICT. Dopad Health 2.0 Není zcela zřejmé, jak health 2.0 změní poskytování zdravotní péče a její plánování. Zatímco zákaznicky orientované systémy tvoří základ v současnosti nabízených služeb v komerční oblasti, ve zdravotnictví může přetrvávat jistá skepse.