Církev československá (husitská) Snaha o dokončení české reformace

„Církev československou husitskou tvoří křesťané, kteří usilují naplnit současné snažení mravní a poznání vědecké Duchem Kristovým, jak se nám zachoval v Písmu svatém a v podání starokřesťanském a jak je dosvědčen hnutím husitským, českobratrským a dalším úsilím reformačním.“ Kdo jsme?

Církev československá husitská (CČSH) je křesťanská církev reformačního charakteru. Podle sčítání lidu z roku 2011 se k ní hlásí téměř 40 tisíc věřících a je tak po Římskokatolické církvi (1,1 mil.) a Českobratrské církvi evangelické (52 tis.) třetí největší v ČR.

Historie CČSH U zrodu naší církve stálo hnutí reformních katolických kněží, kteří neúspěšně usilovali o změny v Římskokatolické církvi. Kolem kněze ThDr. Karla Farského, vůdčí osobnosti reformistů, se shromáždilo radikální křídlo kněží z Jednoty katolického duchovenstva - sdružení Ohnisko, které se následně změnilo v Klub reformních kněží.

Historie CČSH Jedním z podnětů ke vzniku nové církve byl nebývalý ohlas vánoční půlnoční bohoslužby, kterou reformní kněží sloužili roku 1919 v češtině (nikoli latinsky). 8. ledna 1920 Klub reformních kněží zakládá novou Církev československou, stát ji uznal v září téhož roku. Již roku 1921 se k ní hlásilo 523 tisíc věřících. Nová církev se přihlásila k tradici husitské i bratrské a jako základní myšlenku vyhlásila svobodu svědomí.

ThDr. Karel Farský V roce 1924 sněm CČS zvolil prvním patriarchou zakladatele církve Karla Farského. Farský je autorem liturgie, kterou dodnes sloužíme při bohoslužbách, a také zpěvníku CČS.

Historie CČSH Duchovními CČS byli zpočátku římskokatoličtí kněží, další generace již studovala na evangelické teologické fakultě, později se ustavila vlastní bohoslovecká fakulta (dnes Husitská teologická fakulta UK).

Historie CČSH Církev hledala svou identitu a ještě v 1. polovině 20. let se z ní oddělila řada kněží pod vedením Matěje Pavlíka. Ten se stal pravoslavným biskupem Gorazdem II. CČS dále neusilovala o apoštolskou posloupnost a vydala se cestou reformních církví.

CČS za války V období Protektorátu Čechy a Morava byla církev donucena ke změně názvu na Církev českomoravskou. Řada duchovních i věřících církve byla perzekvována a zapojila se do protinacistického odboje. Nyní v našich sborech probíhá putovní výstava CČS(H) v protinacistickém odboji.

CČS za války Jednou z mnoha obětí nacismu se stal také profesor Alois Tuháček, významný liturgik a autor Bohoslovecké knihy CČS. Zemřel po útrapném věznění v únoru 1945 v Hamburku.

Historie CČSH Po válce se církev znovu stabilizovala a v roce 1950 sdružovala téměř milion věřících. V roce 1971 sněm CČS přijal do názvu přídomek „husitská“, čímž se církev hmatatelněji přihlásila k odkazu Mistra Jana Husa i utrakvistické církve.

Co je pro nás typické? Důraz na Bibli jako základní a jedinečný zdroj poznání spásného díla Hospodinova. Naše náboženské obce se pravidelně scházejí k biblickým hodinám.

Co je pro nás typické? Zdobrovolnění celibátu – kněží se mohou ženit a mít děti. Například brněnský biskup Juraj Dovala má čtyři děti.

Co je pro nás typické? Již od 40. let se mohou ženy na práci církve podílet stejnou měrou jako muži. Máme tedy ženy - farářky i ženy - biskupky. V tomto ohledu CČSH zaujímá dokonce přední příčky mezi církvemi na celém světě.

Co je pro nás typické? Modlíme se pouze k Bohu Otci, Synu a Svatému Duchu. Věříme, že naším jediným přímluvcem je Pán Ježíš. Víme, že Hospodin si volí své svaté, v plné pokoře však uznáváme, že o svatosti člověka nemůžeme rozhodnout tady na Zemi.

Co je pro nás typické? Stejně jako utrakvisté v 15. a 16. století, i v našich sborech všichni věřící přijímají pod obojí způsobou.

Co je pro nás typické? CČSH nedílně vychází z tradice Římskokatolické církve. Proto například vysluhuje sedm svátostí: křest, biřmování, pokání, Večeři Páně, útěchu nemocným, manželství a svěcení kněží.

Co je pro nás typické? Svoboda svědomí. CČSH ponechává svým členům vlastní názor v mnoha složitých otázkách dneška. Církev například závazně nepředepisuje, jak mají věřící přistupovat k mnoha sociálním a etickým fenoménům, jako je homosexualita. Neukládá ani povinnost navštěvovat bohoslužby.

Organizace církve Církev se organizuje prostřednictvím šesti diecézí. Sídlí v Praze, Brně, Olomouci, Hradci Králové, Plzni a Bratislavě.

Patriarcha CČSH Osmým patriarchou církve zvolili delegáti VIII. sněmu roku 2006 ThDr. Tomáše Buttu. Úřad biskupa obhájil i při volbě roku Tomáš Butta se narodil roku Působil jako farář, pedagog na teologické fakultě či spirituál bohoslovecké koleje.

Biskup Královéhradecký Mgr. Pavel Pechanec (* ) Od roku 1993 slouží v Českém Dubu, administroval náboženské obce Bakov n. Jizerou a Mnichovo Hradiště V Českém Dubu se aktivně zapojil do veřejného života jednak jako radní a pak také jako herec loutkového souboru, ochotnického divadla a školního dětského divadélka. Pavel Pechanec je ženatý a se svou manželkou Janou mají dvě dcery Sáru a Elišku.

Královéhradecká diecéze V Brně sídlí kromě biskupa také celkem 9 náboženských obcí:

CČSH v Brně Husův sbor Botanická Husův sbor Královo Pole Chrám Spasitele Židenice

Čím žije církev dnes? Diakonie CČSH provozuje domovy pro seniory, chráněné dílny, organizuje nejrůznější kluby pro děti a také například zařízení typu dům na půli cesty.

Čím žije církev dnes? Výročí 600 let od upálení Mistra Jana Husa. Církev se na něj připravuje mnoha akcemi, například kampaní Studenti čtou Husa.

Protož, věrný křesťane, hledaj pravdy, slyš pravdu, uč sě pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti: neboť pravda tě vysvobodí od hřiecha, od ďábla, od smrti dušě a konečně od smrti věčné, jenž jest odlúčenie věčné od milosti Božie... (Výklad viery 1412)