7. Využití informací manažerského účetnictví pro rozhodování Bohumil Král katedra manažerského účetnictví Fakulta financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze kral@vse.cz tel. +420 224 095 127, + 420 224 095 149 Konzultační hodiny: pondělí 14,00 – 16,00 č. m. 284 Nová budova Prezentace pro studenty kurzu 1MU413 – Manažerské účetnictví pro vedlejší specializaci

Vzájemný vztah finančního, daňového a manažerského účetnictví PRO ŘÍZENÍ …. (NÁKLADOVÉ) výkonově orientované odpovědnostní procesně orientované PRO ROZHODOVÁNÍ na existující kapacitě o budoucí kapacitě

Účetnictví pro rozhodování Vznik spojován se členěním nákladů, ale i dalších hodnotových veličin z hlediska jejich závislosti na objemu prováděných výkonů Postupně ovšem dochází k výraznějším změnám, které mají vliv zejména na metodické prvky manažerského účetnictví („spíš manažerské než účetnictví“) Nové členění hodnotových veličin: relevantní x irelevantní Stejně jako v nákladovém účetnictví lze rozlišit rozhodování ve výkonové, odpovědnostní a procesní oblasti Typologie rozhodování: řada rozhodovacích úloh je obdobná z hlediska informačního zázemí, které je třeba pro jejich řešení Úlohy řešené na existující kapacitě x úlohy řešené o budoucí kapacitě Vzájemný vztah obou typů úloh

Úlohy na existující kapacitě Jde o úlohy spojené s využitím kapacity, k níž se váží fixní náklady. Zahrnují 3 typy úloh : optimalizační úlohy (optimalizace objemu a sortimentu) stanovení dolního limitu ceny úlohy "buď a nebo " Charakteristické rysy těchto úloh: tím, že se v zásadě nemění investovaný kapitál, je nejdůležitějším kritériem MAXIMALIZACE MANAŽERSKY MĚŘENÉHO ZISKU jde v podstatě o úlohy CVP, vycházející v různých modifikacích z marže z bodu zisku a návazných veličin

Standard Vyšší standard Jednicový materiál 220,- 300,- Ve výrobním útvaru strojírenského podniku se vyrábějí dva druhy výrobků: A B Standard Vyšší standard Jednicový materiál 220,- 300,- Jednicové osobní náklady 60,- 110,- Oba výrobky jsou stejně pracné, ale B je náročnější na kvalifikaci lidské práce - na"třídu" VR - odpis stroje, na kterém oba výrobky tráví stejné množství času: pořizovací cena 1 500 000,- Kč roční odpis 300 000,- Kč   Chybně rozvržena ve vztahu k JOsN 90,- 165,- Správná alokace – prostým dělením 120,- 120,- CENA 500,- 660,- Výchozí objem výroby a prodeje 1 500 ks 1 000 ks (plně využitá kapacita)

Předmětem našich úvah je další rozpočtované období, kdy se předpokládá výroba a prodej 2 500 výrobků Který z výrobků je výhodnější z hlediska přínosu k podnikovému zisku? b) Který z výrobků by byl výhodnější za předpokladu, že by výrobek B za jinak stejných okolností trávil na výrobním zařízení dvojnásobné množství času? Kolik činí bod zvratu? Q (BEP) = 300 000 : (660 – 410) Q (BEP) = 1 200 b) Kolik činí příspěvek k tržbám (Margin to Sales)? PT = 250 : 660 PT = 0,3788 (37,88 %) V dalším zadání předpokládejme, že jsme celou kapacitu naplnili výhodnějším výrobkem B

Kolik činí bezpečnostní marže (Margin of Safety) ? Bezpečnostní marže vymezuje procentně nebo indexně vyjádřený pokles nebo vzrůst objemu prodeje za předpokladu, že rozpočtovaný EBIT není dán staticky (jednoznačně), ale ve dvou alternativách (např. v úrovni výchozí – rozpočtované a pesimistické): Výchozí předpoklad výroby a prodeje 2 500 výrobků B vede za daných předpokladů k rozpočtovanému zisku ve výši Kč 325 000,- Kč. Výnosy z prodeje (2 500 . 660) 1 650 000,- - Variabilní náklady prodaných výrobků (2 500 . 410) - 1 025 000,- Marže z prodeje (2 500 . 250) 625 000,- - Fixní náklady 300 000,- Rozpočtovaný zisk 325 000,-

Kolik činí bezpečnostní marže za předpokladu, že pesimistická varianta počítá se ziskem 280 000,- ? Objem prodeje zajišťující zisk ve výši 280 000,- : Q (Z 280 000) = (300 000 + 280 000) : (660 – 410) Q (Z 380 000) = 2 320 Bezpečnostní marže (MS): MS = (2 500 – 2 320) : 2 500 MS = 0,072 (7,2 %) Objem prodeje může klesnou za jinak stejných okolností o 7,2 %.

Další modifikace úlohy vychází ze složitější sortimentní struktury: Kolik činí rozpočtovaný zisk za předpokladu prodeje 1 500 ks výrobku A a 1 000 ks výrobku B ? A B Celkem Výnosy z prodeje 750 000 660 000 1 410 000 - Variabilní náklady prod.výrobků - 420 000 - 410 000 - 830 000 Marže z prodeje 330 000 250 000 580 000 - Fixní náklady - 300 000 Zisk 280 000 Kolik výrobků ve stejné sortimentní struktuře bude třeba prodat, abychom dosáhli zisku ve výši 300 000,- ?

Řešení T (300 000) = (300 000 + 300 000) : (1 – 0,58865) T (300 000) = 1 458 612 Kč Příspěvek k tržbám daného sortimentního mixu činí 0,41135 Index splnění rozpočtu zisku: 1 458 612 : 1 410 000 = 1,0344764 Objem prodeje v kusech (za předpokladu neměnné sortimentní struktury): Výrobek A: 1 500 . 1,0344764 = 1 552 ks Výrobek B: 1 000 . 1,0344764 = 1 035 ks

Obrácený poměr výrobků : předpoklad výroby a prodeje 1 000 A : 1 500 B Celkem Výnosy z prodeje 500 000 990 000 1 490 000 - Variabilní náklady prod.výrobků - 280 000 - 615 000 - 895 000 Marže z prodeje 220 000 375 000 595 000 - Fixní náklady - 300 000 Zisk 295 000 Zisk nám o 15 000,- Kč narostl, neboť jsem zlepšili sortimentní strukturu ve prospěch výhodnějších výrobků B. Co je překvapující, je změna příspěvku k tržbám: 595 000 : 1 490 000 = 0,3993288 (pokles ??) Důkaz, že PT nemůže být vrcholovým kritériem rozhodování na existující kapacitě

Jaké další úlohy lze řešit na bázi vztahů CVP ? Jaká může být nejnižší cena dodatečně prodaných 200 kusů výrobků B, pokud si jejich výroba říká o přírůstkové vyhnutelné fixní náklady 20 000,- Kč? C (min) = 410 + (20 000 : 200) C (min) = 510 Kč Jaký bude zisk z prodeje při snížení ceny o určitou úroveň při zadání výroby určitého dílu externímu dodavateli při zvýšení objemu prodeje, ale za sníženou cenu při nárůstu utopených fixních nákladů (do reklamy) atd.

STATICKÁ (jednofaktorová) ANALÝZA CITLIVOSTI: objemu prodeje ceny Základní rámec úvah o změnách jednotlivých parametrů CVP při zachování žádoucí minimální úrovně zisku lze kvantifikovat pomocí tzv. ANALÝZY CITLIVOSTI (Sensitivity Analysis) STATICKÁ (jednofaktorová) ANALÝZA CITLIVOSTI: objemu prodeje ceny variabilních nákladů fixních nákladů Výchozí předpoklad výroby a prodeje 2 500 výrobků B vede za daných předpokladů k rozpočtovanému zisku ve výši Kč 325 000,- Kč. Výnosy z prodeje (2 500 . 660) 1 650 000,- - Variabilní náklady prodaných výrobků (2 500 . 410) - 1 025 000,- Marže z prodeje 625 000,- - Fixní náklady 300 000,- Rozpočtovaný zisk 325 000,-

Pesimistická varianta zisku, kterou je společnost ochotna akceptovat, činí 280 000,- Kč. O kolik procent může klesnout poptávka (objem prodeje) klesnout cena vzrůst výše variabilních nákladů vzrůst výše fixních nákladů, pokud má společnost dosáhnout alespoň minimální úrovně zisku a za předpokladu, že ostatní faktory ovlivňující zisk zůstanou neměnné. Citlivost objemu: (660 – 410) . Q = 300 000 + 280 000 Q = 2 320 S(Q) = (2500 – 2320) : 2 500 S(Q) = 0,072 Objem prodeje může klesnout o 7,2 % Citlivost objemu je totéž jako bezpečnostní marže

Další parametry citlivosti: Citlivost ceny: (c – 410) . 2 500 = 300 000 + 280 000 c = 642 S(c) = (660 – 642) : 660 S(c) = 0,0273 Výše ceny může klesnout o 2,73 % Citlivost variabilních nákladů: (660 – v) . 2 500 = 300 000 + 280 000 v = 428 S(v) = (428 – 410) : 410 S(v) = 0,0439 Výše jednotkových variabilních nákladů může narůst o 4,39 %

Další parametry citlivosti: Citlivost fixních nákladů: (660 – 410) . 2 500 = F + 280 000 F = 345 000 S(F) = (345 000 – 300 000) : 300 000 S(c) = 0,15 Výše absolutních fixních nákladů může narůst o 15,0 %

Obdobným způsobem lze samozřejmě kvantifikovat analýzu citlivosti i v případě složitější, ovšem již „rozhodnuté“ sortimentní struktury: Rozpočtovaný zisk za předpokladu prodeje 1 500 ks výrobku A a 1 000 ks výrobku B činí 280 000 (viz tabulka). Jaká je statická citlivost jednotlivých parametrů za předpokladu, že společnost má dosáhnout alespoň minimální úrovně zisku 250 000 ? A B Celkem Výnosy z prodeje 750 000 660 000 1 410 000 - Variabilní náklady prod.výrobků - 420 000 - 410 000 - 830 000 Marže z prodeje 330 000 250 000 580 000 - Fixní náklady - 300 000 Zisk 280 000

Parametry citlivosti: Citlivost objemu: (1 – 0,58865) . T = 300 000 + 250 000 T = 1 337 061 S(T) = (1 410 000 – 1 337 061) : 1 410 000 S(T) = 0,0517 Objem prodeje může klesnout o 5,17 % Citlivost ceny: (Ic – 0,58865) . 1 410 000 = 300 000 + 250 000 Ic = 0,9787 S(Ic) = (1 – 0,9787) : 1 S(Ic) = 0,0213 Cenový index může klesnout o 2,13 % atd.

Přednosti metody „Variable Costing“ Metoda je zdrojem kvalitnějších informací pro rozhodování Orientace v sortimentní výhodnosti Stanovení dolního limitu ceny Úlohy „buď a nebo“ Adekvátní přístup k řízení hospodárnosti Odlišnost fixních a variabilních nákladů Motivační působení Nepřímý tlak na urychlený prodej Finalizace dílčích výkonů

Omezení metody „Variable Costing“ Metodu nelze použít v rozhodnutích dlouhodobého charakteru, kde čas vystupuje jako odhadovaná proměnná veličina Kalkulace zpracovaná na dobu životnosti výrobku Investiční rozhodování Obtíže při kvantifikaci fixní a variabilní složky nákladů Přínos dynamické teorie nákladů Modifikované využití v podmínkách nevyvážené proporce obou složek nákladů Levný materiál zpracovávaný automatizovaně na nákladném výrobním zařízení Telekomunikace, vodovody a kanalizace, energetika

Dámy a pánové, děkuji za Vaši pozornost .