Formy státu b.wz.cz/st/h/huspo_wz_cz/bartonova_07_zsv.ppt

Státy se klasifikují podle různých kritérií Podle povahy režimu (formy vlády) Podle způsobu výběru nejvyšších orgánů (typy státu), tedy podle toho, kdo stojí v čele státu Podle územně správního členění Podle národnostního uspořádání

I. Forma vlády Forma vlády je způsob organizace státní moci. Zahrnuje složení nejvyšších orgánů státu a jejich vztahy k nižším orgánům a občanům Forma vlády rozděluje státy na demokratické a nedemokratické.

1. Demokracie Demokracie – z řeckého demos = lid, kratos = vláda, tj. vláda lidu Znaky: všeobecná účast občanů na správě státu vláda většiny nad menšinou respekt k právům menšin respekt k lidským právům a občanským právům

Druhy demokracie Podle způsobu výkonu suverenity lidu rozeznáváme dva typy demokracie, a to demokracii přímou a nepřímou (zastupitelskou)

A/ Přímá demokracie Je založena na přímé účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných V čisté formě existovala pouze v antickém Řecku Je funkční v menších společenstvích Soudobými formami přímé demokracie jsou: referendum, plebiscit, iniciativa občanů, odvolání

Referendum Hlasování oprávněných voličů o významné politické otázce, např. o vstupu do mezinárodní organizace, schválení ústavního zákona, … Možnost referenda je zakotvena v Ústavě ČR. Zákon o referendu na státní úrovni neexistuje.

Referendum Na celostátní úrovni se konalo pouze referendum o vstupu ČR do EU, které bylo upraveno zvláštním ústavním zákonem K platnosti referenda je potřeba účasti alespoň 25% oprávněných voličů Může se provádět na úrovni obcí a krajů.

Plebiscit Přímé hlasování občanů na sporném území Zejména se týká osamostatnění se od daného státu nebo připojení k jinému státu Jednorázové rozhodnutí nezakotvené zákonem

Iniciativa Právo občanů iniciovat (podnítit) nebo navrhovat zákony či vyhlášení referenda Občané musí sepsat petici a sesbírat požadovaný počet podpisů

Odvolání reprezentantů K odvolání člena parlamentu nebo vlády je v daném volebním obvodě nutná petice určitého počtu lidí Není možné u poslanců Pokud je potřebný počet podpisů, vypíší se ve volebním obvodě nové volby

B/ Nepřímá demokracie Občan se účastní politického rozhodování zprostředkovaně, delegováním svého podílu moci na své zvolené zástupce Formou nepřímé demokracie jsou pravidelné volby V současnosti jsou všechny demokracie nepřímé

2. Diktatura Vládne úzký okruh osob (jedinec, strana, skupina důstojníků) Vláda bez kontroly občanů Potlačují opozici (i za použití násilí) Cenzurují média, uznávají jediný světový názor Typy: despocie, tyranie Krajním typem je totalita

Kontrolní otázky Co je demokracie? Vysvětlete rozdíl mezi referendem a plebiscitem. Jak se realizuje nepřímá demokracie? Charakterizujte diktaturu. Uveďte typy diktatury.

II. Typy státu Dělení podle způsobu výběru nejvyšších orgánů Druhy státního zřízení Dělení podle toho, kdo stojí v čele státu V současné době rozlišujeme dva typy, a to monarchii a republiku

1.Monarchie Z řeckého monos = jeden, archein = vládnout, tj. vláda jednoho Zaručuje dědičnou, doživotní vládu jednoho panovníka Dělení absolutní monarchie konstituční parlamentní stavovská

Absolutní monarchie Neomezená moc panovníka

Konstituční monarchie Panovník je omezen ústavou a dalšími orgány, zejména parlamentem

Parlamentní monarchie Vláda se zodpovídá parlamentu, panovník má pouze symbolické a reprezentační funkce Většina dnešních evropských monarchií

Stavovská monarchie Faktickou moc mají stavy – šlechta a duchovenstvo

2. Republika Z latinského res publica = věc veřejná Typ státu, ve kterém neexistuje dědičný panovnický úřad Představitelé jsou voleni na určitou dobu pouze na základě ústavy, a to buď přímo, nebo nepřímo (zákonodárným sborem)

Druhy republik Parlamentní republika – vedoucí postavení parlamentu, prezident má reprezentativní funkci, vláda se zodpovídá parlamentu, např. ČR Prezidentská republika – prezident je volen přímo, vytváří vládu, která je odpovědná jemu, např. USA

Semiprezidentská (smíšená, poloprezidetská) republika – vláda se zodpovídá parlamentu, ale jmenuje ji přímo zvolený prezident, který má velké pravomoci, např. Francie Kancléřská republika – silné postavení předsedy vlády – kancléře, např. Německo

Kontrolní otázky Vysvětlete původ slova republika. Čím je omezena moc panovníka v konstituční monarchii? Uveďte druhy republik. Jakou republikou je ČR? Vysvětlete. Vysvětlete, co je semiprezidentská republika.

III. Dělení států podle územněsprávního členění

1. Unitární (jednotné) státy Mají jedinou vládu, politický a právní systém Samostatné celky jsou podřízeny centru Rozlišujeme centralizované a decentralizované státy Centralizované – jedno řídící centrum Decentralizované – značná část státní moci a správy je svěřena

samosprávným územním celkům (v ČR – kraje). Účelem decentralizace je přiblížení výkonu státní moci a správy k občanům.

2. Složené státy federace konfederace

Federace Sdružení států na základě společné ústavy Jednotlivé státy federace nejsou subjektem mezinárodního práva (nemohou vstupovat do právních vztahů s jinými mezinárodně uznávanými státy)

Konfederace Volné sdružení suverénních států Spolupracují v určitých oblastech, např. obrana, zahraniční politika, obchod, … Jednotlivé státy jsou subjektem mezinárodního práva Obvykle bývají mezistupněm mezi rozpadem federace nebo integrací do federace

IV. Dělení států podle národnostního uspořádání Národní státy (tvoří je jeden národ) Státy s národnostními menšinami (převládá jeden národ, ale příslušníci jiných národů tvoří významnou odlišnou menšinu, která se podílí na utváření charakteristických rysů života ve státě, např. Slovensko) Státy dvou a více národů (Belgie) Občanské státy (původní národnost

občanů ustupuje do pozadí, např. USA)

Kontrolní úkoly Vysvětlete, co je decentralizovaný stát. Vysvětlete rozdíl mezi federací a konfederací. Co je unitární stát? Co je občanský stát? Určete, jakým státem je ČR (podle všech kritérií dělení států).