Zázraky v evangeliích, jejich výklad Kurz ZET Ivo Mareš,

Program Definice Základní otázka: Lze vůbec věřit na zázraky? Zázraky a jejich výklad - typologie Zázraky v evangeliích Zázraky v židovském a pohanském prostředí - kulturní kontext Historický Ježíš Teologie zázraků v evangeliu podle Marka Teologie zázraků v evangeliu podle Matouše Teologie zázraků v evangeliu podle Lukáše

Definice Událost, jejíž neobvyklost a mimořádnost vnímá v zásadě kdokoli, tedy i nezaujatý, „objektivní“ pozorovatel. Událost, kterou člověk není schopen rozumně vysvětlit a kterou nelze přičíst na vrub silám, jež působí v našem časoprostoru. Událost, která je Božím zásahem – stane se něco, co evidentně není v lidských silách.

Lze vůbec věřit na zázraky? Fundamentalisté trvají na tom, že vše, co je psáno v bibli, máme chápat doslovně tak, jak to tam je. Toto pojetí je charakteristické pro velkou část amerického křesťanstva. Tzv. cessationismus tvrdí, že v dávných dobách Bůh činil zázraky, ale dnes je už nedělá. Zřejmě většina lidí má za to, že žádné zázraky nejsou dnes a nebyly ani kdysi. Všechny tzv. zázračné příběhy jsou prý jenom báchorky, smyšlené historky, které s realitou nemají nic společného.

Lze vůbec věřit na zázraky? Problém přirozené x nadpřirozené Představa světa jako fungujícího mechanismu, který se řídí přírodními zákony, v němž pro svébytnost, spontaneitu, aktivitu, svobodu a tím méně pro zázraky není místa. Tato představa vylučuje vše nadpřirozené, co by do takto chápaného světa mohlo „zvenčí“ zasahovat. Paradox – moderní člověk sám sebe chápe jako bytost svobodnou, tj. sám sebe do této představy nezahrnuje.

Zázraky a jejich výklad - typologie Motto: Rozlišování je předpokladem každého pochopení Trojí výklad Písma: literární (doslovný) analogický (morální) alegorický Za posledních 200 let přibyly další výkladové metody: historický racionalistický literárně-kritický psychologický strukturalistický religionistický sémantický

Zázraky v evangeliích Novozákonní příběhy o zázracích mají četné paralely v židovském i helénistickém prostředí, dokonce i ve východních náboženských tradicích: Asklepius uzdravuje nemocné dotykem Apollonius z Tyany uzdravuje, křísí mrtvé, kráčí po vodě, levituje Císař Vespasián (podle Tacita) uzdravil ochrnutého a vrátil zrak slepému Rabi Chanin ben Dosa rozmnožil chleby Rabi Gamaliel II utišil bouři Buddha jedním chlebem nasytil 500 žáků + příběh o učedníku kráčejícím po vodě Proměnění vody ve víno na den narození Dionýsa

Historický Ježíš Ježíš jako léčitel a divotvorce 6 exorcismů 17 uzdravení 8 nadpřirozených zázraků Historické bádání o Ježíšovi z principu věci nemůže ani potvrdit, ani vyvrátit FAKTICITU zázraků, tj. jestli se opravdu staly tak, jak jsou popisovány. Historické bádání může pouze konstatovat, že mnoho přímých svědků Ježíšovy činnosti bylo přesvědčeno o tom, že koná zázraky.

Teologie zázraků u Marka U Marka jsou zázraky součástí vypravěčské strategie, která čtenáři postupně odhaluje Ježíšovu skutečnou identitu – „mesiášské tajemství“. Zázraky dokazují Ježíšovu nadřazenost silám zla, ovšem zároveň vyvolávají nepřátelství u představitelů církevních i státních a nepochopení u učedníků. Zázraky k osobě Božího Syna patří, avšak jeho Synovství se plně zjevuje nikoli v zázracích, ale smrtí na kříži a vzkříšením.

Teologie zázraků u Matouše Matouš příběhy o zázracích upravil podle svého teologického systému. Výrazně zkracuje Markovo podání, vynechává detaily popisující stav postižených i Ježíšův zákrok. Ježíšovu činnost chápe jako naplnění starozákonních zaslíbení, snaží se vyhnout podezření z magických praktik. Důsledně se snaží akcentovat víru jednotlivce (viz Mt 8,5-13) jako předpoklad účinné Boží pomoci.

Teologie zázraků u Lukáše „Syn člověka přišel, aby hledal a spasil, co zahynulo.“ (L 19,10) Typický Lukášův dodatek – reakce davu a chvála Bohu (L 17,15; 18,43) U Lukáše Ježíš ztělesňuje Boží moc a odkazuje tak k tomu, kdo je zdrojem a původcem zázraku (a veškeré moci vůbec). Pozor: Písmo hovoří na mnoha místech o nadpřirozených událostech a výkonech, které evidentně Boží autoritou legitimovány nejsou. Skrze Ježíšovy zázraky Bůh projevuje zájem o člověka a jeho úděl – což vede k obnovení víry a naděje (viz L 7,16 „Bůh navštívil svůj lid“).