OP vzdělávání pro konkurenceschopnost registrační číslo projektu Inkluze – nová cesta vzdělávání OP vzdělávání pro konkurenceschopnost registrační číslo projektu CZ.1.07/1.2.02/04.0010 Mgr. Dana Vamberová

Psychologické aspekty inkluzivního vzdělávání Kompetence SPC, PPP Postupy v diagnostice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Jednotlivé typy postižení, jejich psychologická charakteristika a specifika psychologické diagnostiky

Děti a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami v kompetenci SPC: s tělesným postižením s mentálním postižením se zrakovým postižením se sluchovým postižením s narušenými komunikačními schopnosti s poruchami autistického spektra s postižením více vadami se zdravotním oslabením, znevýhodněním v kompetenci PPP: se specifickými poruchami chování se specifickými poruchami učení se sociálním znevýhodněním se zdravotním oslabením, znevýhodněním nadané děti

Postupy v diagnostice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Předpoklady pro diagnostiku dětí a žáků se SVP Důvody vyšetření, zakázka a informovaný souhlas Průběh vyšetření Diagnostické postupy Závěr vyšetření, doporučení

Předpoklady pro diagnostiku dětí a žáků se SVP odborná erudovanost psychologů a speciálních pedagogů průběžné vzdělávání vývoj vědy, posun v aplikační oblasti týmová spolupráce

Důvody vyšetření, zakázka a informovaný souhlas Důvod vyšetření Žadatel o vyšetření Informovaný souhlas s vyšetřením Cíle vyšetření

Průběh vyšetření Specifický průběh diagnostiky Potřeba vidět dítě v situaci přirozené zátěže Seznámení se zdravotní či školní dokumentací Volba vhodného diagnostického postupu Spravedlivý přístup k testování Modifikace a přizpůsobení vyšetření, úpravy testování Kritika průběhu diagnostiky – nestandardní využití standardních diagnostických nástrojů Zabezpečení spisové dokumentace v souladu se zákonem č.101/2002 Sb. o ochraně osobních dat

Diagnostické postupy Nepřímé diagnostické údaje – rodiče, zprávy od lékařů, učitelů, vychovatelů, výtvory klienta Přímé zdroje, diagnostické postupy – anamnéza, pozorování, rozhovor,testové metody

Závěr vyšetření, zpráva, doporučení v závěru jsou shrnuty výsledky vyšetření žák nebo jeho zákonný zástupce musí být srozumitelně informován o výsledcích vyšetření, obsahu doporučení žák nebo zákonný zástupce svým podpisem potvrzuje, že porozuměl povaze a obsahu doporučení, příp. že k němu uplatňuje výhrady doporučení je platné po dobu určitou, odpovídající jeho účelu; v případě doporučení zařazení žáka do školy nebo vzdělávacího programu pro žáky se zdravotním postižením nejvýše po dobu jednoho roku zpráva a doporučení se vydávají nejpozději do 30 dnů od ukončení vyšetření

K zamyšlení Jana píše dopisy svým přátelům, které má zejména v cizině, na počítači, domluví se francouzsky a anglicky, ke svému pohybu využívá elektrický vozík, bydlí samostatně a se svou matkou si pravidelně telefonuje Jana nemůže psát rukou, v okolí svého bydliště nemá žádné přátele, mluví nezřetelně, ale dá se jí rozumět, je odkázána na elektrický vozík, bydlí sama, její matka bydlí ve 100km vzdáleném městě, osobně se příliš nesetkávají

Typy postižení, jejich psychologická charakteristika a specifika psychologické diagnostiky Mentální postižení Smyslové postižení Tělesné (motorické, pohybové) postižení Poruchy komunikačních schopností PAS (poruchy autistického spektra)

Mentální postižení (retardace) dříve používán termín oligofrenie, slabomyslnost závažné postižení vývoje rozumových schopností, které vede k významnému omezení v adaptivním fungování postiženého jedince v jeho sociálním prostředí diagnostickým kritériem je selhání v komplexním inteligenčním testu a současně selhávání i v plnění věku přiměřených očekávání ve svém sociálním prostředí etiologie prenatální, perinatální nebo časně postnatální

Dělení mentální retardace Lehká mentální retardace (IQ 50-69) Středně těžká mentální retardace (IQ 35-49) Těžká mentální retardace (IQ 20-34) Hluboká mentální retardace (IQ pod 20)

Definice inteligence „inteligence je vnitřně členitá a zároveň globální schopnost účelně jednat, rozumně myslet a efektivně se vyrovnat se svým okolím„ D.Wechsler „adaptace, tedy určitá rovnováha mezi akomodací a asimilací – tedy "lidsky řečeno" rovnováha mezi tím, jak se dotyčný přizpůsobí vlivům okolí a tím, jak si okolí přizpůsobí sobě“ J. Piaget

IQ – inteligenční kvocient mentální věk IQ = ------------------------ x 100 chronologický věk

Gaussova křivka

Lehká mentální retardace (IQ 50-69) diagnóza stanovena obvykle až v předškolním věku dosahování vývojových mezníků v prvním roce života většinou v rámci širší normy nemusí být opožděn nástup řeči postižena schopnost abstrakce a logického usuzování myšlení málo pružné, stereotypní často na relativně dobré úrovni mechanická paměť a vizuálně motorické dovednosti vzdělávací program dle přílohy RVP ZV pro žáky s LMP většinou plně samostatní v dospělosti (díky zvýšené sugesitbilitě zvýšené riziko zneužití) praktické učení obory, jednoduchá zaměstnání

Středně těžká mentální retardace (IQ 35-49) zachyceno již v kojeneckém (nejpozději v batolecím) období opožďování i v pohybovém a závažněji zejména v řečovém vývoji většinou osvojení minimální slovní zásoby postačující pro základní porozumění vzdělávání dle RVP pro obor vzdělání základní škola speciální – díl I: Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením některé děti si osvojí základy čtení, psaní, počítáni (spíše při horní hranici středně těžké MR) při dobrém vedení si osvojí základy sebeobsluhy a jednoduché pracovní činnosti praktické školy jednoleté a dvouleté mohou se uplatnit v chráněných dílnách

Těžká mentální retardace (IQ 20-34) závažná retardace v dosahování vývojových mezníků zřetelná již od útlého věku většinou součást kombinovaného postižení mnoho dětí se nikdy nenaučí mluvit nebo si osvojí jen několik jednoduchých slůvek vzdělávání dle RVP pro obor vzdělání základní škola speciální – díl II: Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami – tzv. rehabilitační třídy speciálních škol ve výuce kladen důraz na zvládnutí základní komunikace, rozvoj sebeobsluhy a porozumění běžným sociálním situacím

Hluboká mentální retardace (IQ pod 20) k postižení intelektu přidruženo i velmi těžké postižení pohybové často jsou zcela imobilní nebo schopné pouze minimálního pohybu neosvojena řeč porozumění pouze nejjednodušším pokynům citlivé reakce na taktilní podněty a zvuky reakce na zrakové podněty omezené komunikace bývá globální – dávají úsměvem a celkovou relaxací najevo spokojenost, naopak nespokojenost vyjadřují zvyšujícím se napětím, pláčem rehabilitační třídy speciálních škol nebo jiný způsob vzdělávání

Hraniční pásmo mentální retardace (IQ 71- 85) = podprůměrné intelektové předpoklady lehký podprůměr (IQ 78-85) výrazný podprůměr (IQ 71-77) = zaostalost (starší terminologie) lehká zaostalost (IQ 78-85) výrazná zaostalost (IQ 71-77) vždy vzdělávání dle RVP ZV

Diagnostika dítěte s mentálním postižením opakované vyšetření nestandardní využití standardizovaných metod vývojové škály standardizované testy inteligence informace od rodičů, pečlivá anamnéza

Desatero zásad v péči o dítě s mentálním postižením dle Zdeňka Matějčka Rodiče mají o svém dítěti co nejvíce vědět Obětavost ano, ale ne obětování! Ne neštěstí, ale úkol! Přijmout pravdu – ale vždy s výhledem do budoucna Dítě samo netrpí! V pravý čas a náležité míře Nejsme sami! Nejsme ohroženi! Chraňme si manželství a rodinu! Mysleme na budoucnost!

„Těžkým balvanem pohneme, jestliže ho rozdrobíme na menší kusy „Těžkým balvanem pohneme, jestliže ho rozdrobíme na menší kusy. Těžké břemeno odneseme, když je rozdělíme na více dílů a když si je na záda naloží více lidí. Neostýchejme se tedy nikdy pozvat ku pomoci ostatní členy rodiny a své přátele.“ (Zd. Matějček)

Podpora rodin Střediska rané péče SPC pro děti s mentálním postižením Školy samostatně zřízené pro žáky s mentálním postižením Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením Občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, centra rehabilitace apod.

Důležité odkazy www.dobromysl.cz www.msmt.cz www.asociacezr.cz www.spczr.cz www.spmp.cz www.apspc.cz

Dítě se smyslovým postižením Zrakové postižení Sluchové postižení

Zrakové postižení vytváří situaci senzorické deprivace absence jasných a srozumitelných podnětů snižuje motivaci používat zbytky zraku nutná včasná stimulace bez stimulace dochází k omezení zrakové funkce či její stagnaci

Odlišnosti ve vývoji zrakově postiženého dítěte nižší aktivace CNS – dítě se jeví apatické,bez zájmu nápadné aktivity – kývání, houpání, mačkání očí, hopsání opožďování raného vývoje kognitivních funkcí (poznávacích) opožďování v motorickém vývoji nápadnosti v expresivní řeči odlišnosti v komunikaci opožďování sociálního vývoje opožďování v odpoutávání se ze závislosti na matce

Nástup zrakově postiženého dítěte do školy vhodný odklad školní docházky také z důvodu opožděné socializace před nástupem do školy velmi vhodná alespoň 1 rok trvající docházka do MŠ škola samostatně zřízená pro žáky se zrakovým postižením nebo zařazení dítěte do běžné školy

Zásady pro psychologické vyšetření dětí se zrakovým postižením několik sezení, návštěv realizace vyšetření ve známém prostředí poskytnout dostatek času na seznámení s prostředím,pomůckami nutnost znát typické projevy a nápadnosti v chování vhodné osvětlení,využití optických pomůcek nutná spolupráce s dalšími odborníky využít rodičů pečlivé pozorování a vyhodnocování záznamů z vyšetření dítěte

Podpora rodin Střediska rané péče České unie nevidomých a slabozrakých SPC pro děti se zrakovým postižením Školy samostatně zřízené pro děti se zrakovým postižením (např. Brno Hlinky) Tyflocentra Občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, centra rekvalifikace a rehabilitace apod.

Doporučené odkazy www.tyflocentrum.cz www.sons.cz www.braillnet.cz www.bilapastelka.cz www.tyfloservis.cz www.dedina.cz www.blindfriendly.cz www.internetporadna.cz

Sluchové postižení Sluch je základním předpokladem rozvoje řeči a jeho ztráta má negativní vliv na vývoj osobnosti dítěte, jeho sociální zrání a možnost uplatnění ve slyšící společnosti

Vývoj sluchově postiženého dítěte Každé dítě se po narození musí naučit slyšet – zpočátku tedy rozdíl mezi slyšícím a neslyšícím dítětem téměř nepostřehnutelný Nápadnosti ve vývoji tehdy, až když se dítě snaží komunikovat Narušený vývoj řeči ovlivňuje vývoj všech poznávacích procesů i socializace Špatně se vytváří obecné pojmy Chudá slovní zásoba snižuje porozumění ať už čtenému, či mluvenému textu Čtenářská úroveň absolventů ZŠ pro děti se sluchovým postižením odpovídá čtenářské úrovni žáků 3. ročníků Obtíže i při psaní – jde vlastně o kódování řeči mluvené Problémy s gramatickou formou i významovým obsahem textu Zdravé dítě „jedno velké ucho“ – tento zdroj informací jim zcela chybí Obtíže v socializaci – nechápou motivy jednání svého okolí, neorientují se v mezilidských vztazích Pobyt v internátních školách vede k citové a podnětové deprivaci Častější výskyt neurotických projevů a poruch chování

Nástup sluchově postiženého dítěte do školy Vhodná integrace dítěte v běžné MŠ – podpora SPC Integrace v běžných základních školách - podpora SPC Školy samostatně zřízené pro děti se sluchovým postižením (ZŠ, SOŠ, Gymnázia) Základním cílem výchovy a vzdělávání dítěte se sluchovým postižením by měla být gramotnost – schopnost číst a psát na zralé úrovni obecný jazyk společnosti

Diagnostika dětí se sluchovým postižením Odlišit, zda jde o nedoslýchavost či těžkou sluchovou poruchu Odlišit, zda jde o prelingválně či postlingválně získanou vadu Prelingválně získaná vada znamená senzorickou deprivaci a nerovnoměrný rozvoj inteligenčních předpokladů zejména ve verbální oblasti Při posuzování předpokladů vycházet z inteligence neverbální Menší či opožděný rozvoj sociální inteligence Při vlastním vyšetření nutné umožnit klientovi možnost odezírání, mluvit zvolna, pečlivě artikulovat

Podpora rodin Česká unie neslyšících SPC pro děti se sluchovým postižením Školy samostatně zřízené pro děti se sluchovým postižením (např. Brno Lesná) Občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, centra rekvalifikace a rehabilitace apod.

Doporučené odkazy www.cun.cz www.frpsp.cz www.asociacepsp.wz.cz www.asnep.cz www.cmjn.cz www.suki.cz

Tělesné postižení Jako projev organického poškození CNS (např. nejrůznější formy DMO) Mechanické postižení pohybového aparátu (chybějící končetina nebo její část – vrozené malformace, po úraze)

Vývoj pohybově postiženého dítěte závisí na rozsahu a závažnosti pohybového postižení hybnost dolních končetin důležitá pro samostatnou lokomoci hybnost horních končetin důležitá pro sebeobsluhu a aktivní kontakt s prostředím, manuální zručnost také důležitá pro školu, resp. pro jakoukoliv pracovní aktivitu hybnost mluvidel a mimická pohyblivost - omezuje rozvoj komunikace, omezuje socializační složku psychického vývoje jedince často absence očekávaných reakcí při tělesném kontaktu dítěte s rodiči – hypertonické dítě není schopné relaxovat při pochování, mazlení – rodiče se mohou cítit odmítáni, vyhýbají se někdy kontaktu s dítětem nutnost rehabilitace přináší velkou fyzickou i emoční zátěž (a to jak pro dítě, tak rodiče) závislost na rodičích přetrvává až do dospělosti, nedostatečný rozvoj autonomie

Nástup dítěte s pohybovým postižením do školy z hlediska socializace velmi vhodná integrace v MŠ – podpora SPC odklad školní docházky integrace do běžných škol zajištění speciálně vzdělávacích potřeb (kompenzační pomůcky, bezbariérovost, asistence) dobré přijetí od spolužáků v předškolním a mladším školním věku často izolace v období puberty

Diagnostika dítěte s pohybovým postižením opakované vyšetření zaměřit se na dynamiku rozvoje jednotlivých složek psychiky vhodné využívat vývojové škály - umožní zhodnotit aktuální stav jednotlivých hodnocených funkcí není-li poškozena řeč je její úroveň vhodným kritériem posouzení intelektových funkcí

Podpora rodin SPC pro děti s tělesným a kombinovaným postižením Školy samostatně zřízené pro děti s tělesným postižením (např. Brno Kociánka) Občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, centra rekvalifikace a rehabilitace apod.

Doporučené odkazy www.helpnet.cz/telesnepostizeni www.postizenedeti.cz www.kdyzsluncenesviti.webnode.cz www.dobromysl.cz www.detskamozkovaobrna.estranky.cz

PAS (poruchy autistického spektra) těžké vývojové poruchy, které mají svůj počátek v raném dětství jsou charakterizovány poruchou sociální interakce, komunikace, hry a sklonem k stereotypnímu a ritualistickému chování primárně je narušen vývoj sociálních vztahů a dovedností, ale důsledky tohoto deficitu jsou „všepronikající“ (=pervazivní) a narušují veškeré adaptivní fungování takto postiženého dítěte

Rozlišení poruch autistického spektra Časný infantilní autismus Atypický autismus Aspergerův syndrom Jiná dezintegrační porucha v dětství

Charakteristika poruch autistického spektra Časný infantilní autismus Atypický autismus porucha řeči a komunikace porucha sociálních vztahů odpor ke změně, rigidita, nepružnost myšlenkových procesů není beze zbytku splněno jedno ze 3 kritérií časného infantilního autismu jiná doba vzniku (až po 3.roce života) často těžká mentální retardace nebývá omezení zájmů a potřeba rituálů Aspergerův syndrom Jiná dezintegrační porucha v dětství nebývá porucha řeči intenzivní a úzké zájmy inteligence v normě porucha sociální interakce, neobvyklé reakce na emoce druhých rozvoj až po období normálního časného vývoje (mezi 2.-4.rokem věku) často v návaznosti na somatické onemocnění ztráta dříve získaných dovedností

Vzdělávání dětí s autismem Snaha po maximální možné integraci Vytváření specializovaných škol

Podpora rodin SPC pro děti s PAS APLA Praha a její pobočky Školy samostatně zřízené pro žáky s PAS Občanská sdružení a další neziskové organizace

Důležité odkazy www.apla.cz www.autismus.cz www.dobromysl.cz www.vzdelavaniaautismus.cz www.autistickaskola.cz

Seznam použité literatury Svoboda,M.,Krejčířová,D.,Vágnerová, M.: Psychodiagnostika dětí a dospívajících Langmeier,J.,Krejčířová,D.: Vývojová psychologie Vágnerová,M.,Hadj-Moussová,Z.,Štech,S.: Psychologie handicapu Emerson,E.:Problémové chování u lidí s mentální retardací a autismem Kosíková,V.: Psychologie ve vzdělávání a její psychodidaktické aspekty Říčan,P., Krejčířová,D.: Dětská klinická psychologie Kucharská,A. a kol.: Obligatorní diagnózy a obligatorní diagnostika ve speciálně pedagogických centrech Hort,Vl.,Hrdlička,M.,Kocourková,J.,Malá,E. a kol.: Dětská a adolescentní psychiatrie Matějček, Z.: Praxe dětského psychologického poradenství

Děkuji za pozornost