České plynárenství po otevření trhu s plynem a jeho problémy v Evropě X. Jarní konference energetických manažerů Ing. Jan Zaplatílek © 2006 Ministerstvo průmyslu a obchodu

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 2

3 Trh s plynem v EU 25 – I. Státy EU jsou na dovozu plynu závislé a v budoucích letech se má tato závislost ještě prohloubit. Evropská Komise má sice snahu určovat podmínky trhu s plynem, ale nikoliv moc, tu mají rozhodující producenti, pocházející ze zemí mimo EU. Pro největšího světového producenta plynu OAO GAZPROM již není trh EU jediným prioritním trhem, ale má silný zájem umístit svoji produkci i v oblasti Dálného východu (Čína, Korea, Japonsko, Taiwan) a prostřednictvím LNG i v USA. Napříč EU 25 nedochází ke sbližování cen Trh se ZP není likvidní ani z hlediska kapacity ZP ani z hlediska přepravní kapacity (snaha o investice do nové infrastruktury) Dochází ke změně pohledu na dlouhodobé kontrakty s producenty – nyní je to prvek bezpečnosti a stability dodávek a předpoklad pro investice do infrastruktury

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 4 Trh s plynem v EU 25 – II. Zákazníci ve většině zemí EU 25 pouze v omezené míře mění dodavatele a výběr nového dodavatele z jiného členského státu je i nadále jevem výjimečným. Existuje nikoliv jeden integrovaný trh, ale spíše 25 národních trhů. Dochází ke zvyšování míry koncentrace vlastnictví energetických firem Ve druhé polovině devadesátých let byl záměr EK otevřít trh s plynem (Směrnice 98/30/EC resp. 2003/55/EC) tak, aby producenti a obchodníci soutěžili o zákazníka. Budoucí realita však může být taková, že zákazník v EU 25 bude spíše soutěžit se zákazníkem v Asii resp. USA o to, kam rozhodující producenti své dodávky plynu umístí a plyn na území EU 25 bude de facto nabízet pouze omezený počet obchodníků u kterých došlo k silné koncentraci vlastnictví

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 5 Dodávky plynu ve státech EU 25

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 6 Závislost EU 25 na dovozech ZP - současnost

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 7 Dovoz ZP do EU 25- I.

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 8 Dovoz ZP do EU 25 – I.

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 9 Stávající trasy ZP z RF do střední a západní Evropy

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 10 Severoevropský plynovod Nejkratší cesta z ruských nalezišť na nejvýznamnější trhy s plynem v Evropě, mezi městy Vyborg a Greifswald po dně Baltického moře Plánovaná kapacita 55 mld. m 3 /rok,délka km, první plyn v roce 2010 Consorcium Gazprom 51 %, E.ON 24,5%, BASF 24,5 %.

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 11 RUSSIAN FEDERATION KAZAKHSTAN UZBEKISTAN BLACKSEA MEDITERRANEAN CASPIAN TURKMENISTAN SYRIA IRAN ARMENIA GEORGIA TURKEY IRAQ AZERBAIJAN AFGHANISTAN EGYPT BULGARIA ROMANIA UKRAINE MOLDOVA GREECE Consorcium Botaş, Bulgargaz, Transgaz (Rumunsko), MOL, OMV Erdgas cílová kapacita 25 mld m 3 /rok (2020), délka 3400 km Plynovod NABUCCO GAS TO EUROPE VIA BULGARIA- ROMANIA-HUNGARY-AUSTRIA

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 12 Závislost EU 25 na dovozech ZP – odhad 2030

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 13 Spotřeba ZP ve státech EU 25

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 14 Spotřeba plynu v EU 25 dle charakteru zákazníků

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 15 Vliv velkých energetických firem na energetický trh EU 25

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 16 Trh s plynem v České republice základní charakteristika Závislý na vnějších zdrojích (99% spotřeby se dováží, cena ZP je rozhodujícím způsobem ovlivňována vnějšími faktory) Stagnující (i přes neustále probíhající plošnou plynofikaci roční spotřeba již několik let stagnuje) Zajišťující spolehlivou dodávku ZP (nejsou zaznamenávány žádné rozsáhlejší výpadky, existují rozsáhlé skladovací kapacity v PZP, diverzifikované zdroje) Postupně se otevírající (otevírání je zatím spíše teoretické, chybí konkurence dalších obchodníků, ERU se po prvním roce otevírání vrátil k plošné regulaci)

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 17 Spotřeba ZP v ČR Průměrná teplota v TO (°C ) Spotřeba ZP mil. (m 3 ) Meziroční změna (%) 19943, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,5

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 18 Cena zemního plynu Ceny plynu nejsou na rozdíl od elektřiny tolik závislé na konkurenci obchodníků, ale na jiných faktorech Závisí na světové ceně, která kopíruje se zpožděním světové ceny ropy(ropných derivátů, především topných olejů) Závisí na kursu USD a Kč

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 19 Váha jednotlivých činností na cenu za pořízení plynu

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 20 Ceny plynu - domácnosti

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 21 Porovnání cen podle kategorií v některých zemích EU v prosinci 2005

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 22 Situace na trhu s plynem 2005 – představy. Velcí zákazníci měli představu, že si budou moci vybrat z několika konkurenčních nabídek dodavatelů plynu. Velcí zákazníci měli představu, že statut oprávněných zákazníků se příznivě projeví v ceně za jimi odebíraný plyn. První etapa otevírání trhu s plynem byla koncipována jako etapa pro všechny účastníky trhu poznávací, na základě jejíchž výsledků by bylo korigováno jak jejich jednání v roce 2006, tak i znění některých předpisů (především Pravidla trhu s plynem).

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 23 Situace na trhu s plynem 2005 – skutečnost - I. K 1. lednu 2005 se oprávněnými zákazníky stalo cca 35 velkých konečných zákazníků. Aktivně, prostřednictvím vypsaných výběrových řízení, vyhledávalo dodavatele zemního plynu cca 50 % z nich. Žádnému se nepodařilo nalézt nového dodavatele. V roce 2005 došlo k poměrně značnému navýšení cen zemního plynu jak u oprávněných, tak i u chráněných zákazníků a to zejména jako důsledek nárůstu světových cen, za které prodávají tuto energetickou komoditu producenti.

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 24 Situace na trhu s plynem 2005 – skutečnost - II. Značná část oprávněných zákazníků neakceptovala navýšení ceny zemního plynu. Z 35 oprávněných zákazníků 34 nepodepsalo smlouvu na dodávku plynu s plynárenskými podniky na rok Dostávaly sice plyn a platily zálohy ve výši 90% a zároveň 13 z nich předložilo spor k řešení Energetickému regulačnímu úřadu a jeden Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Správní řízení v současnosti stále nebyla uzavřena.

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 25 Situace na trhu s plynem 2006 – I. Od 1. ledna 2006 ERÚ reguluje kromě cen pro domácnosti také ceny pro oprávněné zákazníky, a to z důvodu nefungování již liberalizované části trhu. Úřad proto rozhodl, že omezí cenu dodávek od společnosti RWE Transgas, a. s., včetně ceny služby uskladňování, a prodejní ceny od obchodníků regionálních distribučních společností, kteří nakupují zemní plyn od RWE Transgas, a. s. Uvedené opatření Energetického regulačního úřadum neomezuje vznik konkurence na trhu s plynem v České republice ani nebrání oprávněným zákazníkům realizovat jejich oprávnění, zejména právo na volbu dodavatele plynu, a není tak v rozporu s cíli sledovanými směrnicí Evropského Parlamentu a Rady č. 2003/55/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem.

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 26 Situace na trhu s plynem 2006 – II. Omezení výše cen je dočasným opatřením. Předpokládá se, že na podzim 2006 bude provedena nová analýza stavu trhu a úrovně konkurence a podle jejích výsledků rozhodne Energetický regulační úřad o dalším postupu. Jeden z oprávněných zákazníků si již našel nového obchodníka s plynem, několik dalších tento krok zvažuje. Od 1. ledna 2006 jsou i v plynárenství aplikovány typové diagramy odběru. Od 1. ledna 2006 došlo k realizaci požadavků evropské i tuzemské legislativy na právní oddělení přepravy plynu od obchodu s touto energetickou komoditou – z mateřské RWE Transgas se vyčlenila s.r.o. Transgas Net. Problémy spojené s omezením dodávek zemního plynu z Ruské federace na Ukrajinu v prvních dnech roku 2006 se tuzemského plynárenství nikterak nedotkly.

 2004  Ministerstvo průmyslu a obchodu 27 Děkuji Vám za pozornost.